Skutečnost, že formování národohospodářské teorie

Skutečnost, že formování národohospodářské teorie Karla Engliše bylo spjato s propracováním nové originální metody v období, kdy problematika metod a metodologie patřila k prestižním, poznamenává i další vývoj brněnské školy. V naprosté většině prací se jednotliví autoři k těmto otázkám vraceli, zaujímali stanoviska v polemikách a to nejen s odpůrci teleologické metody, ale i mezi sebou. ) Pokud jde o „vnější“ kritiky, může jako reprezentativní k přiblížení obsahu sloužit např. stať K. Engliše „Bilimovičovy námitky proti teleologické teorii hospodářské.“ ) Ke sporům o metodu je nutno přiřadit i jeden z problémů, který byl založen v samotném základu konstituování svébytné Englišovy metodologie. Vztah teleologické teorie a normativní teorie právní. Již bylo výše zmíněno, že procesy konstituování normativní teorie právní a teleologické metody probíhají souběžně. Konflikt, který byl založen, se týká noetického východiska teleologické metody nebo, slovy Engliše, noetického východiska (zvláštnosti) teleologického poznávání. H. Kelsen ) vyslovil názor, že teleologie je obrácená kausalita (viz Engliš, 1929). Englišova analýza zdůrazňovala, že podle Weyra je teleologické nazírání možné a přípustné a že teleologická metoda není totožná s metodou kausální ani normativní. (viz Engliš, 1929).