- odmítal Ricarda a Milla
- rozpracoval teorii mezní užitečnosti (je to 1. derivace celkové užitečnosti). Jeho teorie politické ekonomie měla 3 základy (rysy):
1) Hédonistickou filosofii - maximalizace užitku při minimalizaci oběti.
2) odvozování hodnoty statku pouze z jeho mezní užitečnosti (podcenil úlohu nákladů a nabídky) – subjektivní teorie hodnoty
3) důraz na matematiku - musí se využívat aby byla ekonomie vědou.
- jeho teorie směny: subjekt směňuje, dokud se poměr mezních užitečností statků, které směňuje nerovná směnnému poměru obou statků
- jeho teorie mzdy: práce je strast, náklady práce jsou subjektivní újmou
- vyřešil paradox vody a diamantu: voda má malou směnnou hodnotu proto, že má malou mezní užitečnost i když její celková užitečnost je vysoká
mezní újma z práce – újma, kterou člověk utrpí při vydávání poslední jednotky své práce
Žádné komentáře:
Okomentovat