cambridgeská teorie peněz – teorie poptávky po penězích (moderní verze kvantitativní teorie peněz). Byla silně mikroekonomická a vysvětlovala držbu hotovosti transakčním motivem – člověk potřebuje hotovostní zůstatky proto, aby překlenul časový nesoulad mezi svými příjmy a výdaji. Akceptovala neutralitu peněz.
kvantitativní teorie peněz – změny množství peněz mají dlouhodobě vliv jen na cenovou hladinu
neutralita peněz – zvýšení peněz v oběhu nemá vliv na produkci ani na směnné relace, pouze na cenovou hladinu
Alfred MARSHALL (19/20s.) (grafy přebytku výrobce a spotřebitele)
- ekonomickou vědu považoval za součást biologie v širším slova smyslu
- zavedl do ekonomické analýzy důraz na faktor času
- základem je pro něj funkcionální analýza, nikoliv kauzální analýza
- jeho teorie mezní užitečnosti byla kardinalistická
- místo metody všeobecné rovnováhy použil rovnováhu dílčí (trh jednoho statku zkoumaný nezávisle na ostatních trzích, změna ceny jednoho zboží neovlivňuje ceny jiných výrobků)
Podle něj je hodnota umělou kategorií, hospodářská realita zná pouze cenu, která je výslednicí působení mnoha činitelů, mezi nimiž dominující postavení má poptávka a nabídka (zásadní obrat - oproti klasikům, dle kterých cenu ovlivňovala hodnota). Poptávka závisí na užitečnosti, klesá úměrně s nasycením potřeby.
Žádné komentáře:
Okomentovat