Noetika naproti tomu navazuje svoji problematiku právě na náplň jednotlivých výpovědí. „Jí už nejde o to, zda určitý myšlenkový postup je dedukcí či indukcí… Jde jí o to, jaké základní povahy je náplň všech těchto a jiných myšlenkových útvarů, odkud se bere tato náplň a z čeho pramení její povaha… Táže se, na jakém myšlenkovém postupu závisí určitá náplň té které výpovědi, z čeho je tato náplň odvozena“ (tamtéž, s. 108). Přitom může noetické zkoumání odlišit předem, jde-li se o náplň myšlenkových útvarů, která je dána zkušeností (empirický obsah), nebo je na zkušenosti nezávislá (smyslové poznání pramenící z rozumu). Nejvlastnějším obsahem noetiky je nezkušenostní náplň myšlenkových útvarů
Spann formuloval svůj universalismus jako protiváhu individualismu, který interpretoval jako výklad společnosti vycházející od jednotlivce. Přitom ztotožnil individualismus a kausální metodou. Společnost je celkem a jeho částmi jsou jednotlivci. Proto individualismus dle jeho stanoviska vykládá celek částmi, tedy přiznává prioritu částem před celkem. Toto prohlašuje za paralelu výkladu přírodních jevů pomocí atomů, což, podle Spanna, činí individualismus a atomismus metodologicky totožnými přístupy. Protože výklad jevů pomocí atomů je výkladem mechanistickým, což je výklad přísně kausální, je individualismus kausální metodou.
Žádné komentáře:
Okomentovat