Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

SEMINÁRNÍ PRÁCE - VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE, Vývoj dítěte v mladším školním věku

Svět školy rozhodujícím způsobem poznamenává vývoj dítěte v mladším školním věku. Při běžném pohledu se nám toto období může zdát nezajímavé, změny se nezdají být tak rychlé a převratné jako v předchozích obdobích. Psychoanalýza označila tento věk jako období latace, kdy pudová i emoční složka osobnosti dřímá až do začátku pubescence.
Psychologické vývojové studie však ukazují, že vývoj pokračuje trvale a plynule a dítě dosahuje ve všech směrech výrazných pokroků. Dítě chce pochopit okolní svět a věci v něm „doopravdy“. Tento rys můžeme pozorovat ve veškeré činnosti dítěte – v mluvě, kresbách, písemných projevech, čtenářských zájmech,ve hře,... Dítě chce být plně aktivní, chce věci prozkoumávat reálnou činností např.: pokusy, řešením technických problémů apod.

Somatické, motorické a psychické aspekty dětí v mladším školním věku

Období mladšího školního věku začíná 6. a končí 10. – 11. rokem dítěte. Dítě vstupuje do tohoto období tehdy, když dosáhne úrovně školní zralosti a vychází z něj tehdy, když se objeví první znaky pohlavní zralosti.

Otázka školní zralosti a nezralosti dítěte

Doba nástupu do školy nebyla stanovena náhodně. ve věku 6. – 7. let dochází k různým vývojovým změnám, které jsou podmíněny zráním a učením.
Projevy zralosti dítěte:

1. biologické zrání- je závislé na věku a na individuálních             vlastnostech každého jedince.
Zrání organismu dítěte, především jeho CNS se projevuje v celkové reaktivitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži, kdežto nezralost se projevuje větší dráždivostí, emoční labilitou a snadnější unavitelnosti organismu. Zralejší dítě je vyrovnanější, odolnější v náročných situacích, vydrží déle pracovat.




2. kognitivní zrání- Je projevem psychického vyzrání dítěte. Kolem 6-ti let dochází k podstatným změnám v poznávací činnosti dítěte. Dítě začíná chápat svět realisticky, je méně závislé na svých přáních a potřebách. Dostatečná zralost CNS umožňuje dítěti i lepší koncentraci pozornosti, která je podmínku většího efektu učení. V této době začíná dítě logicky myslet.

3. emoční, motivační a sociální zralost- souvisí s mentální výkonností dítěte, znamená přiměřenou kontrolu citů a impulsů. Tato kontrola je předpokladem kázně a školní práce. Důležité je, že dítě je také schopno pracovat ve skupině spolužáků.
S citovou a motivační pracovní zralostí úzce souvisí zralost sociální. Dítě má být méně závislé na rodině, aby se od ní dovedlo načas odpoutat.


Význam vstupu dítěte do školy, adaptace na školní prostředí

Po šestém roce nastává v životě dítěte velká změna. Vstup do školy znamená pro většinu dětí značnou zátěž.

Škola rozvijí:
1. poznávání dítěte- rozlišuje jeho vědomosti, dovednosti, způsobilost učení se
2. vlastnosti osobnosti dítěte- jeho schopnosti, zájmy, charakter, city a jiné  
3. změny v oblasti socializace- žák si musí vytvořit nový vztah k učiteli jako k nové autoritě a k třídnímu kolektivu spolužáků

Vstup do školy představuje fyzickou i psychickou zátěž.
Fyzická- časné a pravidelné vstávání, včasný příchod do školy, specifický způsob chování v průběhu vyučovacích hodin (setrvání v klidu, potichu, vsedě).
Psychické- proces učení, začlenění se do nové skupiny dětí.


U dětí výrazně nezralých, které přes své určité těžkosti vstoupí do školy, mohou se vyskytnout poruchy v oblasti tělesného i duševního vývoje. Vznikne u nich tzv. školní šok který se projevuje únavou, vyčerpáním, sníženou odolnosti vůči infekci,různé potíže související s duševními stavy (ranní zvracení, bolesti břicha) poruchami chování i jednání (plachost, plačtivost, nervozita, nesoustředěnost,...)
   

Tělesný a pohybový vývoj
Tělesný růst se oproti předchozímu období zpomaluje. Průměrný roční přírůstek se pohybuje v rozmezí 4,5- 5,5 cm a 2-3 kg, dítě se stává štíhlejším.

Vývoj poznávacích procesů

Poznávací procesy v tomto období jsou uvědomělejší, úmyslnější, systematičtější.

Vnímání- není už jen součinem počitků, je složitý psychický akt, na němž jsou účastny všechny složky osobnosti člověka jako jsou postoje, soustředěnost, vytrvalost, očekávání,vzrušení, zájmy, rozvinuté schopnosti.
Ve všech oblastech vnímání jsou patrny výrazné pokroky. Vnímání se zpřesňuje, dítě vnímá více vlastností a znaků předmětů. Toto mu také umožňuje úspěšně se učit.
Nedovede však ještě vnímat předmět v jakékoli poloze, protože mu chybí konstantnost tvarů a velikostí, tato dovednost se vytváří až v období dospívání.

Představy- umožňují dítěti sledovat výklad, pochopit zobrazení. Vyznačují se značnou názorností, tato názornost mizí kolem 10. roku věku. S postupujícím věkem se představy stávají ucelenějšími, obsažnějšími.Mladší žák dokáže mít celé komplexy představ. Časově odlišuje události minulé od součastných a budoucích. Nechápe však delší časové intervaly jako století, tisíciletí.
V oblasti fantazie se u mladších žáků setkáváme s konfabulací. Vlivem vyučování proniká dítě do světa reality, poznává příčiny jevů, což mu umožňuje zjišťovat rozdíly mezi fantazií a skutečností.

Myšlení- umožňuje žákům pronikat do podstaty věcí a poznávat vztahy mezi nimi. Žák se pokouší odpovídat na otázky sám a vytváří si vlastní teorie (např. hřmí, protože se dva mraky prudce srazily). Nereálnost jako char. znak myšlení trvá asi do 9. roku věku, proto se toto myšlení označuje jako naivně realistické.Teprve na počátku školního věku je dítě schopno skutečných logických operací.Ale i toto logické usuzování se týká jen konkrétních věcí a jevů.

Řeč- se po vstupu do školy stále více zdokonaluje, žák si rozšiřuje svůj slovník, sedmileté děti znají průměrně 18 633 slov.

Pozornost- mladších žáků je labilní, přelétavá, neúmyslná. Při vyučování musí učitel pozornost úmyslně aktivizovat, je ještě krátkodobá. Rozsah pozornosti se vlivem vyučování zvyšuje. Rychlý vývoj řeči ovlivňuje i rychlý vývoj paměti.

Paměť- se vyvíjí intenzivně ve všech složkách, krátkodobá i dlouhodobá paměť je ve školním věku stabilnější. Nepochopí-li žák podstatu učeného textu, opírá se spíše o mechanickou paměť.


Seznam použité literatury

Kuric J. a kol. Vývojová psychologie.Praha : Státní pedagogické nakladatelství 1986

Matějček Z. Co, kdy a jak ve výchově dítěte. Praha“ Portál. 1996

Čačka O. Vývojová psychologie

Žádné komentáře:

Okomentovat