Substituční efekt známe ze základního kursu mikroekonomie jako tzv. posun po křivce, kdy s růstem ceny se snižuje poptávané množství statku.
Lze ho vyjádřit jako
x
0, neboť tečna v každém bodě ordinární poptávkové funkce
px dU = 0 má zápornou směrnici.
Vyjádřit důchodový efekt je složitější. Pro normální statky růst ceny statku snižuje reálný důchod a tedy poptávané množství statků klesá. Tj. součet substitučního i důchodového efektu je součet dvou záporných čísel, tedy celkový efekt růstu ceny statku je vždy negativní.
Pro méněcenné statky je důchodový efekt změny ceny pozitivní. Cena méněcenného statku X se snižuje důchod M roste poptávané množství méněcenného statku Y se snižuje. Avšak substituční efekt zde působí opačně: s poklesem ceny poptávané množství statku roste. Proto v případě méněcenných statků celkový efekt změny ceny méněcenného statku není možno jednoznačně určit.
Giffenův paradox - s růstem ceny poptávané množství roste, s poklesem ceny poptávané množství klesů (jsou to situace, kdy důchodový efekt převažuje nad efektem substitučním.)
Vlastnosti takovýchto statků:
jsou to statky méněcenné, ale mají vysoký podíl ve výdajích důchodu
jsou obtížně substituovatelné.
Žádné komentáře:
Okomentovat