Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
O tomto kontextu vypovídá další z osobností
O tomto kontextu vypovídá další z osobností, které jsou spjaty s jejím formováním a rozvojem, Dobroslav Krejčí. V příspěvku publikovaném ve Sborníku prací k poctě 50. narozenin dra. Karla Engliše poukázal současně na uvedený kontext i na jisté problémy s ním spjaté. Svůj příspěvek začal vzpomínkou na rok 1922, kdy Engliš vydal Základy národohospodářského myšlení a kdy, jak uvedl: „…byl jsem nadšen velikostí základní myšlenky i jasností a důsledností jejího provedení. Jen v jedné věci se mi zdálo, že důslednost ta jde příliš daleko: v příliš širokém vymezení předmětu hospodářských věd. Ne že bych neuznával, že vymezení to je dobře možné a logicky zcela správné, ale tušil jsem, že bude napadáno, že pro svou přílišnou šíři bude leckde na překážku uznání toho hlavního a velikého, co Engliš svým noetickým Kolumbovým vejcem přinesl nového do hospodářské theorie…“ (1930, s. 18). V navazující úvaze pak vysvětlil svůj postoj tím, že vnímal jako hřích skutečnost, že důsledné rozvinutí určité myšlenky či souvislosti se může stát nepraktickým. Používal přirovnání o důsledném rozvinutí určitého výběžku krásné stavby, které může ohrozit samotné základy. „Neboť důslednost ve vědě nevyžaduje vždy a nutně, aby se ve vyvozování důsledků ze základní myšlenky šlo ve všech směrech až do krajnosti, i za meze účelnosti. Stačí jen, když také důsledky, u nichž z důvodů účelnosti zastavíme, jsou důsledně odvozeny z té myšlenky základní“ (str. 18). Podle Krejčího je Kolumbovým vejcem noetického poznatku, jímž Engliš obohatil hospodářskou teorii, to, jakým způsobem pozoruje, tedy z hlediska jednoho ze dvou zvláštních a originálních hospodářských postulátů, subjektivního postulátu minima strasti a objektivního postulátu ideálu člověka a společnosti lidské. Pro Englišovy spolupracovníky a žáky se stalo charakteristické, že při aplikaci teleologické metody respektovali a uplatňovali teleologický přístup z hlediska jednoho z uvedených postulátů, přičemž druhý vnímali jako nezbytný a neoddělitelný kontext přístupu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat