Nejkoncentrovanější výpovědí o úrovni mezinárodního propojení ekonomiky je platební bilance země, jejíž dlouhodobě vyrovnané saldo můžeme považovat za bezprostřední cíl stabilizační politiky orientované jak do měnové, tak do obchodní politiky.
Platební bilance udává přehled všech ekonomických transakcí mezi domácími a zahraničními ekonomickými subjekty, přičemž tyto transakce můžeme roztřídit a to na základě společných znaků jednotlivých položek, do několika základních skupin, jež tvoří: zboží, služby, důchody, transfery, dlouhodobý kapitál, krátkodobý kapitál a devizové rezervy. Pohyby těchto položek se sledují prostřednictvím jednotlivých účtů, mezi nimiž nejvýznamnější jsou:
Běžný účet: zde je zachycen především vývoz a dovoz zboží a dále jsou zde zachyceny transferové platby (jednostranné platby, které nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek či závazků – převody pracovních příjmů, dary, hospodářská pomoc…)
Kapitálový účet: na něm jsou zachyceny čisté příjmy z kapitálu (zisky, úroky, dividendy)
Finanční účet: vývoz a dovoz kapitálu (krátkodobého i dlouhodobého) – například přímé a portfoliové investice.
Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly: všechny transakce nemusí být podchyceny.
Změna devizových rezerv: vzniká jako kumulativní saldo předcházejících tří položek, má opačné znaménko a představuje úřední vyrovnání znamenající změnu v devizových rezervách země.
Předpoklad - salda platební bilance v zemi A i v zemi B jsou vyrovnaná. Pak je zřejmé, že růst vývozu ze země A do země B, resp. omezení vývozu ze země B do země A, povede ke vzniku aktivního salda platební bilance v zemi A a současně ke vzniku pasivního salda této bilance v zemi B. Platby za dovážené zboží a služby snižují celkovou poptávku země, závisí na sklonu k dovozu, to je podílu dovozu na HDP.
Pokud v zemi roste s reálným výkonem ekonomiky i sklon k dovozu, pak se v dané zemi snižuje úroveň výdajového multiplikátoru a ten má tvar:
mpe . . .mezní sklon k dovozu
Žádné komentáře:
Okomentovat