) chápeme jako schopnost země A vyrábět určitou komoditu efektivněji (nižší náročnost na vstup u jednotky výstupu) než je tomu v případě země B.
Př. Jsou dvě země A a B – produkují tentýž sortiment v podobě dvou výrobků x a y, přičemž na produkci každého z těchto výrobků využívají obě země polovinu svých zdrojů.
Jejich produkce je tedy např.
Z toho je zřejmé, že země A vyrábí výrobek x efektivněji než země B a u výrobku y je tomu naopak. Z toho důvodu se bude země A specializovat na statek x a země B na y.
Původní celkový produkt obou zemí byl: 5x + 6y.
Nový díky specializaci je vyšší a to: 6x + 8y.
Mezinárodní směnnou se může zvýšený specializovaný výkon proměnit ve vyšší úroveň spotřeby.
Ricardova teorie komparativních výhod – efektu z mezinárodní směny je možno dosáhnout, i když absolutní výhoda je na straně jedné země ve všech směňovaných produktech. V takovém případě hovoříme o tzv. komparativních výhodách, které umožňují rozvoj mezinárodního obchodu mezi zeměmi s různou úrovní vyspělosti.
Specializace znamená využití zdrojů, které se uvolnily ve výrobách, jež jednotlivé země opustili, z čehož tedy vyplývá, že v zemi A bude produkce X větší. V zemi B pak bude vyšší produkce Y, na které se bude specializovat. Efektu mezinárodní směny je však možno dosáhnout i v případech, kdy absolutní výhoda je na straně jedné země ve všech směňovaných produktech, v tomto případě hovoříme o komparativních výhodách.
Žádné komentáře:
Okomentovat