Tradice – byla určujícím principem pro rozhodující časové období vývoje společnosti a hospodářství, nejen v období primitivní pospolitosti (do průmyslové revoluce). Způsob výroby přecházel z generace na generaci a každá další především uchovala to, co jí předchozí zanechala. I dnes má ještě vliv, především v ekonomikách méně rozvinutých zemí.
Příkaz – princip, pomocí něhož je základní otázka řešena do jisté míry v každém systému. V prvobytné pospolitosti to bylo rozhodnutí rady starších, příkaz plnil nezastupitelnou roli v ekonomikách otrokářských i feudálních panstvích. Nejrozsáhlejšího uplatnění nalezl princip příkazu v centrálně plánovaných ekonomikách 20.stol.
Cenový (tržní) systém – mezi těmito principy jednoznačně nejsložitější. Historicky se prosazuje později, ale v moderních ekonomikách plní nezastupitelnou hlavní roli. Jeho všestranná analýza tvoří jádro moderní ekonomické teorie
Základní způsoby koordinace hospodářství
V průběhu 20.stol. se v národních hospodářstvích rozvíjely vedle sebe dva způsoby koordinace. V základu jednoho způsobu je princip příkazu, druhý způsob se opírá o určující roli cenového systému. Tyto systémy koordinace jsou na úrovni národních hospodářství jako celku protichůdné a vzájemně nepropojitelné.
Národohospodářský systém koordinace založený na příkazu má podobu centrálně koordinované ekonomiky s přísně vertikální strukturou, po níž se koordinace uskutečňuje.
Hospodářství opírající se o cenový systém je založeno na koordinaci, jejímž základem jsou horizontální vazby.
Žádné komentáře:
Okomentovat