Úkoly a předpoklady fungování zahraničního platebního styku
Zahraniční platební styk - pohyb hotovostních a bezhotovostních peněžních hodnot přes hranice nějaké definované měnové oblasti - zpravidla identické se stáními hranicemi země.
Rozdíly ve srovnání s národním platebním stykem:
n chybějící žirová síť
n překročení hranic měnové oblasti
n realizace platebních operací minimálně ve dvou měnách
Při bankovně technické realizace zahraničního platebního styku se rozlišuje:
n hotovostní platební styk - vzniká v cestovním ruchu, obchodem s valutami
n bezhotovostní platební styk - v souvislosti s platebními závazky, pohybem kapitálu apod,
Banky provádějí zahraniční platební styk prostřednictvím sítě korespondenčních bank.
Právní základy:
základní národní normy:
n devizový zákon
n obchodní zákoník
n zákon o ČNB
n zákon o bankách
základní mezinárodní normy
n mezinárodní systém smluv
n bilaterální obchodní a platební smlouvy
n všeobecná smlouva o clech a obchodu
n mezinárodní obchodní zvyklosti a směrnice
n Incoterms - obsahují všechny
n Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy
n Jednotná pravidla pro inkasa
další právní základna
n mezinárodní směnečné a šekové právo
Korespondenční vztahy
n korespondenční vztahy jsou předpokladem pro mezinárodní zúčtování.
Aby banky mohli plnit požadavky svých klientů v rámci jejich zahraničního obchodu, musejí spolupracovat s bankami v zahraničí. Tyto zahraniční banky jsou označovány jako korespondenti nebo korespondenční banky. Banky udržují tzv. korespondenční síť, tzn. že banka musí být účet u korespondenční banky všude tam, kde není sama zastoupena. To platí i opačně. Banky si vymění tzv. kontrolní dokumenty, s nimiž souvisí zpravidla předání:
n podpisových vzorů
n podmínek používaných v zahraničním obchodě a
n depešního klíče
Typy účtů
Loro účet - tzv. jejich účet - banky u sebe vedené účty jiných bank
Nostro účet - tzv. náš účet - banky tak tedy označují své účty u jiných bank
Žádné komentáře:
Okomentovat