Zásady bezpečnosti, likvididy a rentability aktivních obchodů
Bezpečnost - banka půjčuje jí svěřené vklady ve formě úvěrů. Má vůči svým vkladatelům povinnost investovat peníze co nejbezpečněji. Banka proto provádí před poskytnutím úvěru pečlivou analýzu bonity klienta.
Likvidita - banka nemůže půjčit veškeré cizí a vlastní prostředky ve formě úvěrů, a to i přesto, že by jí to vyneslo větší úrokové výnosy. Část peněz klientů si musí ponechat jako likvidní rezervu, aby mohla v každém okamžiku vyhovět přání klientů, kteří si chtějí své peníze vyzvednout. Pravidla likvidity bank stanoví centrální banka.
Rentabilita - banky jsou zainteresovány na uspokojivém úrokovém rozdílu - úrokové marži. Jen srovnání mezi výnosovou a nákladovou úrokovou sazbou, resp. Získanými a vyplaceními úroky, dává informaci o rentabilitě.
Banky se tedy pohybují v magickém trojúhelníku, protože použití prostředků musí vyhovovat třem různým cílům.
Aktivní a pasivní úvěrové riziko
Aktivní - poskytované úvěry nebudou splaceny vůbec, anebo nebudou splaceny včas.
n riziko bonity dlužníka - splácení probíhá jen částečně nebo vůbec
n riziko zajištění - klientem vystavené záruky nepostačují k pokrytí poskytnutého úvěru
n riziko likvidity - sjednané splátky se zpožďují
Pasivní - peníze, které banka dostala od klientů k dispozici ve formě depozit, budou požadovány dříve, než se očekává.
Největší význam má riziko bonity dlužníka
Jištění před působením rizika bonity dlužníků
Opatření, které má banka k dispozici rozdělujeme na:
n globální
n tvorba rezerv, aby se mohly zachytit ztráty vyplývající z rizika bonity,
n rozčlenění úvěrových rizik podle různých kritérií jako odvětví, druhů úvěrů, regionů atd.
n zabránění riziku z „nahromadění“; tj. aby úvěrová angažovanost vůči jednomu dlužníkovi anebo jedné ekonomicky spjaté skupině dlužníků nepřesahovala určitou částku
n jednotlivá - jsou sledována jednotlivé úvěrové vztahy. Úvěry jsou poskytovány pouze firmám s bezvadnou úvěruhodností anebo tyto úvěry musejí být kryty plnohodnotnými zárukami, aby se zabránilo ztrátám. Jako konkrétní opatření připadají v úvahu:
n rozsáhlá prověrka úvěruhodnosti klienta
n požadování adekvátního zajištění úvěru, pokud není úvěruhodnost zcela uspokojená
n sledování poskytnutých úvěrů, což se vlastně rovná průběžnému prověřování úvěruhodnosti
Žádné komentáře:
Okomentovat