Nová teorie růstu

- při ověřování Solowova modelu se ukáazlo, že ne všechny předpovědi odpovídají skutečnosti; jednalo se zejména o:

1. mezinárodní rozdíly v životní úrovni – z národního účetnictví vyplývá, že podíl kapitálu na důchodu je asi 30% u vyspělých a 40% u rozvojových ekonomik – to by znamenalo, že mezi zeměmi budou malé rozdíly v životní úrovni, rozdíly jsou ve skutečnosti velké;

2. konvergence ekonomik – předpokládá se, že země s nižší počáteční úrovní důchodu na osobu porostou rychleji než země s počáteční úrovní vyšší – ukazuje se však, že bohatší země vykazují stabilní a dokonce rostoucí ek. růst, v chudších ekonomikách k ek. růstu ani nedojde;

3. výnosy kapitálu v jednotlivých ekonomikách – země chudší by měly mít vyšší míru výnosu než země bohaté – to platí, ale rozdíly jsou poměrně malé.

Tyto nedostatky se projevily ve vzniku nových modelů růstu – tzv. modely nové teorie růstu nebo modely endogenního růstu (Romer, Barro, Lucas) – dva směny rozvoje:

- modernizace a doplnění neoklasického modelu – snaha o nové pojetí a měření kapitálu; kapitál je definován šířeji a kromě fyzického zahrnuje i lidský kapitál; s takto definovaným kapitálem je spojena existence pozitivních externalit – dochází-li při akumulaci kapitálu ke vzniku nových znalostí a dovedností, které vstupují ve všeobecnou platnost, nemusí docházet s ekonomickým rozvoje k poklesu jeho výkonností,

- modely výzkumu a vývoje (R&D) – v těchto modelech je ek. růst vysvětlován jako výsledek záměrného výzkumu a vývoje, přičemž firmy investují do výzkumu a vývoje s cílem získat monopolní (nebo dominantní) postavení na trhu – tech. pokrok a ek. růst jsou tedy výsledkem nedokonale konkurenčního prostředí.

Vývoj nových výrobků

Vývoj nových výrobků
1. akvizice – koupě jiné firmy nebo licence nebo patentu (u velkých firem – kupují ty malé)
2. vývoj – vlastní nebo zadaný (sami máme vývojové středisko nebo firma to zadá např. VŠ)

Riziko nových výrobků
Spotřebitelské trhy = 40% riziko, Průmyslové trhy = 20% riziko, Služby = 18% riziko

Tvorba nápadů (odkud bereme zdroje, nápady)
1) potřeby a přání zákazníků
2) zaměstnanci – jak ten výrobek předělat
3) konkurence – vznikají různé napodobeniny
4) prodejci – mezičlánek mezi výrobcem a zákazníkem
5) management vedení firmy – kupují výrobky jiných a pak je rozebírají

Zpracování nápadů
Velké množství nápadů musíme zredukovat. Musíme si dát pozor, můžeme udělat 2 chyby:
1) opomenutí – mám 100 nápadů, 90 z nich vyloučím -může být v něm ten dobrý nápad
2) chyba – vyberu špatný nápad a vyvíjím ho dál

Zavedení výrobků na trh
Může se použít vlnový prodej. Zákazníkům nabídnu zboží v 5 vlnách. 1 po 2 ať si ho oblíbí.
Marketingový řízený test. S některými obchodníky se dohodneme na testování. Bonbóny, dáme je do pár obchodů a sledujeme jak jdou.
Testování trhu – testujeme výrobek na celém trhu

Životní cyklus výrobku
Má 4 základní části:

I. etapa zavádění – cena výrobku velmi vysoká, zisk firem je velmi malý nebo je ztráta. Vliv nákladů na reklamu a vývoj.

II. etapa růstu – prudký růst prodeje, snižování ceny, přichází zisk s objemu prodeje. Utužuje se kvalita.

III. etapa zralosti – nejdelší část životního cyklu, firmy mají největší zisky. Aby tu etapu prodloužili, různě modifikují výrobek, trhy, propagaci, snaží se aby tato etapa byla nejdelší. (Jonson)

IV. etapa poklesu – pokusy o omlazení nebo výrobek vyřadíme nebo prodáme licenci.

Vývoj IS

Vývoj IS
prošly mimořádně rychlým vývojem, s následujícími klíčovými faktory
- růst IS
- růst integrace IS
- růst heterogenity (větší výběr)
- růst globalizace
- zkracování doby mezi inovacemi
- orientace podniků na procesní řízení

Efekty IS
a) přímé – využití informací
b) nepřímé – zlepšení provozu firmy
IS pro Business inteligent – 90-95% informací jsou volně dostupné na síti

Využití PC v podnikání
- zkvalitnění a zrychlení aktivit
- rozvoj nových podnikatelských možností
- prodej po internetu
- individuální marketing