Základní pojmy :

Statek - jsou to užitečné prostředky z vnějším světem, které uspokojují především svou formou.

Dělení : 1) Volené : voda, apod.

Ekonomické - musíme vynakládat určité úsilí na jejich získání

2) Hmotné : spotřební

- výrobní

Nehmotné : duchovní


Služba : Je to užitečná cizí činnost, která uspokojuje naše potřeby svým vlastním průběhem.Služby jsou - placené : doprava

- neplacené : některé školy, lékařství

- výrobní : zakázková výroba

- nevýrobní : čistírna


Potřeba : Je to pocit určitého nedostatku, který se snažím odstranit.Potřeby jsou :

1) Existenční : jídlo

2) Žádoucí : bydlení

3) Přepychové : počítač => ( umě je to spíš potřeba existenční )


Výnosnost : Je to poměr prostředků vložených ku prostředkům získaným.


Hospodaření : Je to účelné vynakládání sil a prostředků při dosahování určitého cíle

Cely proces lze znázornit takto:

Přeměna

Zdroje (vstup) ---------------------------------------------® Výsledek (výstup): statek nebo služba

Zhodnocení


Výrobní faktory jsou: - práce

- přírodní zdroje (příroda)

- kapitál


Potřeby
Maslovova pyramida potřeb

1) Fyziologické
2) Společenské
3) Individuální
4) Kolektivní


Seberealizace

Uspokojení z práce
Sociální potřeby
Jistota
Biologické potřeby

Statky a služby

Lidé uspokojují své potřeby určitými předměty nebo určitou činností. Užitečné předměty, které mají určité vlastnosti (upotřebitelnost), se nazývá statky. Užitečné činnosti, při jejichž průběhu lidé uspokojují své potřeby, se nazývají služby.


Podle dostupnosti dělíme statky na:

1) Volné statky - tj. statky, které jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch, světlo)

2) Ekonomické statky - které se vyskytují v omezené míře a musí se určitým způsobem rozdělovat.


Podle použití dělíme statky na:

1) Spotřební statky - které slouží besprostředně spotřebě, např. potraviny, uhlí, auta, oděvy

2) Kapitálové statky - které slouží další výrobě, např. látka na šaty, příze.


Zdroje prostředků pro uspokojení potřeb

K zabezpečení dostatečného množství ekonomických statků jsou nezbytné zdroje. Tyto zdroje se v průběhu činnosti, kterou zpravidla nazýváme výroba, přeměňují (transformují) do podoby statku nebo služby. Při tomto procesu transformace je důležité, aby došlo ke zhodnocení zdrojů, které do procesu vstupují.

Přednáška č. 1

Pojetí jakosti, měření a hodnocení jakosti, benchmarking
- jakost – souhrn vlastností a charakteristik entity, které ovlivňují schopnost uspokojovat požadované potřeby
- v minulosti, současnosti
- entita – kombinace výrobků a služeb
- HW, SW, zpracované materiály a služby podle ISO
- souhrn znaků entity –nejen výrobek, ale i to, co je součástí výrobní a povýrobní činnosti
- spirála jakosti
marketing
předvýrobní etapy finanční řízení
personální řízení
povýrobní etapy management jakosti (procesní řízení)
– výzkum, vývoj – proces zkoumat, nacházet nedostatky, odstraňovat je

- schopnost uspokojovat potřeby
- potřeba – to, co zákazník pociťuje
- marketing odhaduje i skryté potřeby
- zákazník – i divize podniku sobě navzájem, útvary, dílny, zaměstnanci
- jakost je relativní kategorií; nikdy nelze rozhodnout, zda výrobek je jakostní či není. Dříve, než rozjedeme výrobu, je třeba rozhodnout, kdo je náš zákazník, jaké má potřeby a k čemu bude výrobek používat!
- index spokojenosti zákazníka

I mistři patří k managementu

Ne každému musí znít toto tvrzení jako pravdivé, ale v praxi se často management stále ještě odděluje od mistrů. Manažeři mají své organizační rituály, své formy zainteresovanosti, svoje vzdělání, svá privilegia. I dělníci mají svá specifika – svoje přesčasy, prémie, zvyklosti. Kam potom patří mistři, kteří se pohybují mezi těmito mlýnskými kameny – managementem a dělníky?

Zdá se, že nikam nepatří, že mistři jsou kategorie sama pro sebe. Mistr je objektivně vzato součást managementu a měl by si to uvědomit nejen on sám, ale i všichni ti, kteří jsou nad ním. A konec konců by to měly brát v úvahu i jeho spolupracovníci. V praxi jsou však mistři spíše něco jako zapomenutí vedoucí.

Potřebu pozvednou úroveň i prestiž mistrů a podpořit jejich přeměnu na supervizory, jak jsou známi ze zahraničí, vyvolaly změněné požadavky na práci těchto manažerů na nejnižším stupni podnikové hierarchie.

Jde o celý komplex změn, k nimž patří zejména:

· Minulý stav se vyznačoval direktivním řízením. Po současném mistrovi se požaduje spíše řízení pomocí cílů.

· Dříve převažovala operativa v řízení. Dnes už se chce i po mistrovi koncepční řízení.

Inovace/změna musí být přijata všemi členy podniku!

Þ z toho vyplývá potřeba vysvětlit důvody změny – zaměstnanci se pak stávají součástí změny (lépe je přijímají a přizpůsobují se jim)

Þ je potřeba změny zformalizovat – přesně písemně stanovit, jak bude změna implementována (postupy zavedení a následné stanovení /po ověření/, že nově vzniklé podmínky budou již nadále pevně dodržovány všemi zúčastněnými)


Proces řízení změn
Analýza změn
vnějších podmínek
Analýza změn
vnitřních podmínek
Analýza předpokladů
- jaká bude reakce na změnu
- co změna přinese

TEORIE HIERARCHIE POTŘEB

3) MOTIVAČNÍ – HYGIENICKÝ PŘÍSTUP K MOTIVACI
- dvoj faktorová teorie, jednoduše říká, že potřeby existují ve formě uspokojené a neuspokojené

4) TEORIE OČEKÁVÁNÍ
- lidé neustále na něco čekají, vedoucí by měl dát naději pracovníkům, že přijde něco nového, aby je to hnalo dopředu.

5) TEORIE EKVITY
- založena na spravedlnosti, pokus se vedoucí bude chovat spravedlivě, určitě bude pracovníky motivovat

6) TEORIE ZESÍLENÍ
- odstranění překážek v práci, perfektní pracovní podmínky

7) MC CLELANDOVA TEORIE POTŘEB
Co nás motivuje
- potřeba moci: někteří lidé mají potřebu ovládat lidi
- potřeba oblíbenosti: někteří chtějí být oblíbeni a to je vede dopředu
- potřeba úspěchu

8) SPECIÁLNÍ MOTIVAČNÍ TECHNIKY
- peníze , - spoluúčast – budou mi nabízet vedení firmy, bude mě to motivovat

9) OBOHACENÍ PRÁCE
- rozšíření práce – pošťák dostane práci navíc př. roznášet obědy
Vůdcovství

Styly vůdcovství:
a) autokratický – převládají příkazy, neposlouchají se názory podřízených a převládají tresty nad odměnami. (Vojsko, lidé s nižším vzděláním)
b) demokratický – zde se radí vedoucí s podřízenými, převládají spíše odměny než tresty (Výzkumné laborat)
c) liberální – také se dá nazvat jako systém chaosu. Nevýrazná postava vedoucího, existují tady různé kliky, patolízáctví.

VEDENÍ

VEDENÍ
Lidské faktory:
- každá osobnost má v životě více funkcí (práce, rodina, křesťanství atd.)
- neexistuje žádný průměrný člověk, existují pouze individuality
- vždy zachovávat osobní důstojnost
- vždy je třeba člověka chápat jako celek

Motivace
= pochází z lati. movére-hýbati se
Vnitřní aktivace jedince = aktivace o které jsem přesvědčen (dostanu více peněz když budu více pracovat)

Stimulace
Vnější aktivace = nebo-li budeme k něčemu přinuceni (někdo na mě neustále dohlíží jestli pracuji)

Metody chování pro motivaci

1) MC GREGOROVÁ TEORIE X a Y
- X = člověk je líný, nechce se mu pracovat. Nerad přijímá odpovědnost, chce mít jistotu
- Y = člověk pracovitý, chce být odpovědný
Pravda je někde mezi.

2) TEORIE HIERARCHIE POTŘEB
- vytvořil Maslow, vznikla z toho Maslowa pyramida

I. základna, základem všeho jsou fyziologické potřeby (lidské potřeby=jíst, pít, které musí být uspokojeny,
abychom mohli myslet na práci)

II. potřeby jistota a bezpečí – pokud splníme bod I, toužíme po jistotě, bezpečí práce atd.

III. potřeby přátel a přijetí – máme jistotu bodu I, II, máme potřebu být součástí nějaké spol. skupiny (rodina,
kolektiv v práci)

IV. potřeba prožívat vážnost – splnění I,II, III, chceme uznání, to co děláme, aby bylo oceněno

V. potřeby seberealizace – realizace dlouhých myšlenek (něco jsem dokázal)

Koncepce uspokojování potřeb

3) Koncepce uspokojování potřeb
člověk vždy reaguje v souladu s uspokojováním svých potřeb, které jsou u každého individuální, časem se vyvíjejí a závisí na různých okolnostech
představitelé koncepce: A. Maslowa, F. Herzberga, D. McGregora

a) Maslowova teorie (pyramida)
vychází z toho, že jednání člověka ovlivňuje celá řada potřeb, které lze hierarchicky uspořádat (Maslowova pyramida potřeb)

1) fyziologické potřeby – jídlo, pití, teplo, spánek, (mzda, plat, pracovní podmínky)
2) potřeby jistoty a bezpečí – bezpečnost, zdravotní stav, (jistota zaměstnání, penze)
3) sociální potřeby – sdružování, přátelství, neformální pracovní skupiny
4) potřeba uznání – ocenění druhými, vážnost, důvěra ve vlastní schopnosti
5) potřeba seberealizace – rozvoj a využití vlastních schopností


b) Herzbergova teorie dvou faktorů

1) motivující faktory
dosažení cíle (úspěch) (uspokojují)
uznání
povýšení
charakter práce
(zajímavost,rozmanitost)
možnost osobního růstu
odpovědnost (samostatnost)

udržovací faktory (působí nespokojenost)
podniková politika a správa
vztahy s nadřízenými,
kolegy, podřízenými
plat
jistota práce
životní styl
pracovní podmínky
postavení

Základní pojmy

Lidé mají velké množství potřeb, tyto potřeby se mění a vyvíjejí.


POTŘEBA je pocit nedostatku, který se snažíme odstranit.

Potřeby člověka jsou:

 vrozené – jídlo, pití, spánek, odpočinek,…

 získané (nejprve se na ně musí člověk připravit) – četba  musí se naučit číst

Uspokojováním potřeb vzniká ve společnosti poptávka po urč. zboží.

Velikost poptávky závisí na velikosti příjmů lidí.

Příjmy lidí plynou z práce (mzda) nebo z majetku (úroky z vkladů u banky).



Druhy lidských potřeb

A/ naléhavost

 základní

 existenční – jídlo, spánek, bydlení, zdraví

 kulturní – vzdělání, zábava, sport, styk s lidmi

 luxusní (postradatelné) – vlastnit zlato, auto

B/ ten, koho se týkají

 individuální – jídlo pro mne, rodinná studna

 kolektivní – jídlo pro celou rodinu, veřejný vodovod



Lidské potřeby můžou uspokojovat statky a služby.

Statky a služby si lidé zprav. kupují.

Část statků a služeb "dostávají zadarmo", pak jsou to tzv. veřejné statky a služby (upravený park, osvětlená ulice, studium na státní škole). Tyto statky a služby platí daňoví poplatníci – odvádějí daně do SR.

Pozitivní ekonomie

- založená na ověřených teoriích (např. prvořadým úkolem vlády by mělo být zvýšit zaměstnanost = názor 1 člověka, jiný považuje za důležité zvýšit hospodářský růst)

Potřeby
- pociťovaný nedostatek nebo nadbytek, který se snažíme odstranit USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB
- snaha uspokojit potřeby je základem všech činností, které označujeme jako hospodaření

Členění potřeb
1. Hmotné – požadavek vlastnit věc, statky
1. Nehmotné – touha po vzdělání, vědomostech

2. Zbytné – bez nich se obejdeme luxus
2. Nezbytné – bez nich se neobejdeme jídlo, pití, bydlení

3. Individuální – potřeby jednotlivce
3. Společenské – potřeby společnosti nebo určité skupiny lidí, ochrana živ. prostředí

- potřeby mohou být u jednotlivých členů či skupin ve společnosti velmi rozdílné
- liší se: v různých kulturách
u různých příjmových skupin
podle stupně dosaženého vzdělání, atd.

Maslowova teorie potřeb
- americký psycholog Abraham W. Maslow rozdělil způsoby člověka do 5-ti stupňů pyramidy

- to, jak jdou stupně pyramidy za sebou závisí na kulturním a sociálním původu člověka

Statky
- slouží k uspokojování potřeb, jsou to užitečné předměty, které lidé využívají ve vlastní prospěch a většinou bývají výtvorem lidské činnosti
členění statků:
1. Volné – nejsou výsledkem lidské práce
1. Ekonomické – jsou výsledkem lidské práce, slouží k výrobě nebo ke spotřebě, jsou vzácné

2. Hmotné – mají fyzickou povahu, věci
2. Nehmotné – duševní výtvor člověka (hud. skladby, znalosti)

3. Spotřební – slouží k okamžité spotřebě (potraviny)
3. Kapitálové – slouží k výrobě

Služby
- ekonomické činnosti, které svým průběhem uspokojují potřeby lidí
členění služeb:
1. Bezplatné
1. Placené

2. Věcné – zaměření na obnovu hmotných statků (opravy)
2. Osobní – zaměřené přímo na člověka (lidská péče)