Phillipsova křivka
- vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností
- platí pro krátké období
- poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost
Etapy Phillipsovy křivky
(1) původní mzdová Phillipsova křivka (PC)
- vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti
- substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností
SPC … krátkodobá Phillipsova křivka
u* … přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %)
(2) modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)
- cenově inflační verze
- vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace
Pt - P(t-1)
t =
P(t-1)
- přirozená míra nezaměstnanosti … u* = cca 4%
- nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace
(3) rozšířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps)
- platí pro dlouhé období
- musíme brát v úvahu i očekávání
- substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí
Y = Y*
inflace očekávaná = skutečná inflace
PŘIROZENÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
= taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané
- v takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se ani se nesnižuje)
= nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (tzn. nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti)
- odpovídá vždy potenciálnímu produktu země
HYSTEREZE TRHU PRÁCE
= zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou
- např. lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé
- tím se zvyšuje frikční nezaměstnanosti, popř. v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost
INFLACE
= neustálý růst cenové hladiny (agregátní)
- je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina)
Měření inflace:
cenová hladina(t) - cenová hladina(t-1)
míra inflace = 100 [%]
cenová hladina(t-1)
- měřítkem inflace jsou cenové indexy:
* cenový deflátor
- tzv. Paascheho index
- P1 - Q1 Yn
defHDP = = P P = … podíl nominálního a reálného důchodu
-P0 - Q1 Yr
P >1 … zvýšení cenové hladiny - dojde k inflaci -P
P < inflace =" P" style="font-weight: bold;"> CPI - index spotřebitelských cen
- zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (= spotřební koš - Q0)
- tzv. Laspeyresův index
- P1 - Q0
CPI =
- P0 - Q0
dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)
Dělení podle míry inflace:
1) mírná inflace - jednotky až desítky %
2) pádivá inflace - stovky %
3) hyper inflace - tisíce % - kolaps ekonomiky
Dělení z hlediska příčin inflace:
1) setrvačná (očekávaná) inflace
- očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají)
2) poptávková inflace
= inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky
- příčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky)
- může to způsobit:
§ příliš expanzivní fiskální a monetární politika
§ politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost)
§ permanentní státní deficit
- růst poptávky se projeví v růstu cen
- tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka
AD - P náklady (mzdy) AS
3) nabídková inflace
= inflace tažená nabídkou (nabídkový šok)
- zdroje příčin jsou na straně nabídky
- nejdůležitější zdroj na straně nabídky jsou náklady - tzv. nákladová inflace
- rostou ceny vstupů - agregátní nabídka klesá
nákladů AS
- snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze
stagflace = stagnace + inflace
- náklady stále rostou, ale produkt stagnuje - ekonomický růst je nulový
- národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost
slumpflace = pokles + inflace
- dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost
- náklady rostou
Důsledky inflace:
- mikroekonomické důsledky
- důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství)
- dopady na alokaci výrobní faktorů
- znehodnocení hotovosti a úspor (je to výhodné pro dlužníky)
- mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň)
- makroekonomické důsledky
- v krátkém období
- v dlouhém období
Protiinflační politika:
- restriktivní fiskální a monetární politika, jejím cílem je dezinflace
- metody léčení inflace:
(1) "cold turkey" - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou)
(2) gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky
Žádné komentáře:
Okomentovat