Na rozboru vztahu části a celku Chytil dokázal, že Spannova věta „celek je před částmi“, která má vyjádřit logickou prioritu celku vzhledem k částem, není správná, protože ztotožňuje pojem zdroje sounáležitosti celku s pojmem celku samého. Právě záměna celku a sounáležitosti částí celku vede, podle Chytila, ke Spannovým závěrům o metodologické identitě atomismu a individualismu. Na základě své analýzy vyvodil, že pojem celku nezakládá vznik žádné metody, ale že naopak platí, že se vyskytuje v různých metodách. Je obsažen v myšlení normativním, kausálním i teleologickém, pojem celku je možno interpretovat ve smyslu logickém.7)
_______________________
7)
Logické celky – úsudkové řetězce je možno chápat jako celky v tom smyslu, že sepětí jejich článků je dáno formálně logickými zákony myšlenkového postupu. Kausální celky – např. z kausálního hlediska se jeví život jako složitý kausální. Chytil uváděl i příklady z mimoorganického světa, např. sluneční soustava jako celek, nebo stroj. Teleologické celky – sounáležitost je dána účelem. Továrna je celkem pod technickým účelem činnosti, kterou koná. „Jednotlivé části či články teleologických celků liší se od sebe různým obsahem užitku, který uskutečňují, kterýžto různý užitek nabývá stejného jmenovatele teprve z hlediska nejvyššího účelu“ (tamtéž, s. 165). Celky normativní – jde např. o jednotlivé normy samy a zejména otázku, zda jejich určitý počet může tvořiti celek.
Žádné komentáře:
Okomentovat