V klasickém případě je poptávka po reálných peněžních zůstatcích naopak zcela necitlivá na změnu úrokové míry. Peníze jsou drženy jen z transakčního a opatrnostního motivu, křivka LM je vertikální.
Fiskální politika je v klasickém případě zcela neúčinná. Zvýšení vládních nákupů zboží a služeb, zvýšení transferových plateb i snížení daní vede pouze k růstu úrokové míry. Výstup zůstává nezměněn.
V grafu je opět zachycena situace, kdy vláda zvýšila nákupy zboží a služeb. Růst vládních nákupů vedl k úplnému vytěsnění soukromých výdajů, které jsou citlivé na úrokovou míru. Rovnovážný důchod se s růstem vládních výdajů nemění.
Poznámka: Klasický případ a situace pasti likvidity jsou teoretickými koncepty:
- past likvidity - existence pasti likvidity se v praxi nepotvrdila
- klasický případ - Baumol a Tobin prokázali, že i transakční poptávka po penězích je závislá na výši úrokové míry
Žádné komentáře:
Okomentovat