William Petty – požadoval, aby byly teoretické argumenty konfrontovány s empirickými daty. Tato politická aritmetika byla pokusem aplikovat kvantitativní metody v ekonomii. Petty byl předchůdcem pracovní teorie hodnoty. Tržní cena (politická) dlouhodobě tíhne k přirozené ceně – zboží má totiž vnitřní hodnotu jejíž velikost je dána délkou pracovního času nutného k výrobě a dopravě na trh. Navenek se však tato hodnota může projevit pouze jako určité množství stříbra. Petty později pracovní teorii hodnoty opustil a připustil jako zdroj hodnoty i půdu.
Také vytvořil teorii úroku, která výši úroku odvozovala z pozemkové renty.
R. Cantillon – rozlišoval hodnotu a tržní cenu, cenu půdy odvozoval od pozemkové renty – musí být tak vysoká, aby uložena v bance přinášela úrok ve výši pozemkové renty
Cantillonův efekt: příliv peněz do země má za následek: růst cenové hladiny, pokud peníze přicházejí z těžby drahých kovů nebo růst výkonu, pokud přicházejí z aktivní bilance zahraničního obchodu. Rozlišoval ceny normální (= Pettyho přirozené – odvozoval je od množství práce a půdy nutné k výrobě) a tržní.
Kameralismus byl odrůdou merkantilismu (v Německu a Rakousku), s nímž sdílel doktrínu obchodní bilance a ideu silného státu. Kladl větší důraz na populační růst. Kameralisté se nedívali na obchodní bilanci jako na bilanci peněz, ale jako na bilanci práce. Za zdroj růstu bohatství považovali výrobu, především zemědělství. Aktivní obchodní bilance podle nich zvyšovala zaměstnanost a vedla k růstu populace. Za páteř národního hospodářství považovali zemědělství. Prosazovali pozemkovou reformu.
Žádné komentáře:
Okomentovat