1. mocenský odstup [PDI]: určuje míru respektu nižších manažerů před nadřízenými (stupnice 0-100)
2. individualismus [IDV]: určuje zda manažeři pracují rádi sami či v kolektivu (stupnice 0-100)
3. maskulinita a femininta [MAS]: maskulinita představuje stupeň orientace na výkon a úspěch, naopak feminita značí orientaci na sociální záležitosti, solidaritu, kvalitu, kulturu, atd.
4. obava z nejistoty [VAI]: existence a úroveň směrnic (postupů) na všechny podnikové činnosti
5.dlouhodobá a krátkodobá orientace [O]: určitá orientace v řízení i životě, schopnost/neschopnost dlouhodobého plánování, schopnost/neschopnost operativního řízení, hodnocení na stupnici 0-100
Zobrazují se příspěvky se štítkemnejistota. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnejistota. Zobrazit všechny příspěvky
Podle strukturovanosti
podle strukturovanosti
= dobře strukturované rozhodovací problémy (jednoduché, programované, algoritmizované)
- jsou problémy řešené na nižších úrovních řešení
- protože jsou to většinou opakované problémy, existují obvykle rutinní postupy řešení (stanovení velikosti objednávky materiálu apod.)
= špatně strukturované rozhodovací problémy
o jsou problémy řešené zpravidla na vyšších úrovních řízení, které jsou svým charakterem do určité míry nové a neopakovatelné
o řešení těchto problémů vždy vyžaduje tvůrčí přístup, využití rozsáhlých znalostí, zkušeností a intuice, přičemž neexistují standardní procedury jejich řešení
o pro špatně strukturované problémy je charakteristické:
- existence většího počtu faktorů ovlivňujících řešení daného problému
- náhodnost změn některých prvků okolí firmy, kde řešení problému probíhá
- existence většího počtu kritérií hodnocení variant řešení
- obtížná interpretace informací potřebných pro rozhodnutí a proměnných popisujících okolí
o příkladem špatně strukturovaného rozhodovacího problému je např. rozhodování o vytvoření společného podniku, rozhodování o organizační struktuře, rozhodování o výrobkových a technologických inovacích atd.
Rozhodování za rizika a nejistoty
- nedílnou součástí většiny rozhodovacích procesů, především složitých, špatně strukturovaných, resp. neprogramovaných rozhodovacích problémů, řešených na vyšších úrovních řízení hospodářských jednotek je riziko a nejistota
- výsledky volby mnoha rozhodnutí závisejí na budoucím vývoji faktorů, který přesně neznáme – mezi tyto faktory, označované jako faktory rizika či faktory nejistoty, patří např. poptávka, výše prodejních cen, úrokové sazby, legislativní změny týkající se daňové politiky a mnoho dalších
= dobře strukturované rozhodovací problémy (jednoduché, programované, algoritmizované)
- jsou problémy řešené na nižších úrovních řešení
- protože jsou to většinou opakované problémy, existují obvykle rutinní postupy řešení (stanovení velikosti objednávky materiálu apod.)
= špatně strukturované rozhodovací problémy
o jsou problémy řešené zpravidla na vyšších úrovních řízení, které jsou svým charakterem do určité míry nové a neopakovatelné
o řešení těchto problémů vždy vyžaduje tvůrčí přístup, využití rozsáhlých znalostí, zkušeností a intuice, přičemž neexistují standardní procedury jejich řešení
o pro špatně strukturované problémy je charakteristické:
- existence většího počtu faktorů ovlivňujících řešení daného problému
- náhodnost změn některých prvků okolí firmy, kde řešení problému probíhá
- existence většího počtu kritérií hodnocení variant řešení
- obtížná interpretace informací potřebných pro rozhodnutí a proměnných popisujících okolí
o příkladem špatně strukturovaného rozhodovacího problému je např. rozhodování o vytvoření společného podniku, rozhodování o organizační struktuře, rozhodování o výrobkových a technologických inovacích atd.
Rozhodování za rizika a nejistoty
- nedílnou součástí většiny rozhodovacích procesů, především složitých, špatně strukturovaných, resp. neprogramovaných rozhodovacích problémů, řešených na vyšších úrovních řízení hospodářských jednotek je riziko a nejistota
- výsledky volby mnoha rozhodnutí závisejí na budoucím vývoji faktorů, který přesně neznáme – mezi tyto faktory, označované jako faktory rizika či faktory nejistoty, patří např. poptávka, výše prodejních cen, úrokové sazby, legislativní změny týkající se daňové politiky a mnoho dalších
Nejistota
Nejistota
o můžeme ji chápat jako nemožnost spolehlivého stanovení budoucích hodnot rizikových faktorů ovlivňujících důsledky a účinky volby variant
o skutečná náročnost na zdroje, veličiny ekonomických efektů i hodnoty ostatních kritérií se mohou do určité míry odchylovat od výsledků předpokládaných, očekávaných, resp. plánovaných
o tyto odchylky mohou být buď nežádoucí (vyšší náklady a nižší ekonomické efekty, popř. ztráta) nebo naopak žádoucí
o Riziko
o můžeme ho chápat z hlediska jeho příčin, nebezpečí (pravděpodobnosti) nepříznivých situací, které mohou nastat a hodnot kritérií zvolených pro hodnocení variant v jednotlivých situacích
o riziko se skládá z rizika poptávkového (faktor, který by mohl být příčinou neúspěchu projektu), z nezbezpečí podnikatelského neúspěchu a v neposlední míře také z velikosti ztráty (nežádoucí odchylky skutečně dosaženého zisku od zisku očekávaného)
o Postoj rozhodovatele k riziku
o při rozhodování za rizika a nejistoty hraje významnou roli postoj rozhodovatele k riziku
o postoj rozhodovatele k riziku ovlivňuje více faktorů – k nejvýznamnějším patří jeho osobní založení, minulé zkušenosti a dále okolí, ve kterém volba rizikových variant probíhá
o rozhodovatel (manažer, podnikatel) může mít buď averzi k riziku, sklon k riziku, nebo neutrální postoj k riziku
a) rozhodovatel s averzí k riziku
- snaží se vyhnout volbě značně rizikových variant a vyhledává málo rizikové varianty, které se značnou jistotou zaručují dosažení výsledků, jež jsou pro něj přijatelné
b) rozhodovatel se sklonem k riziku
- ten naopak vyhledává značně rizikové varianty (které mají naději na dosažení zvláště dobrých výsledků, ale jsou spojeny i s vyšším nebezpečím špatných výsledků, popř. i ztrát) a preferuje je před variantami málo rizikovými
c) rozhodovatel s neutrálním postojem k riziku
- u tohoto rozhodovatele jsou averze a sklon k riziku ve vzájemné rovnováze
o můžeme ji chápat jako nemožnost spolehlivého stanovení budoucích hodnot rizikových faktorů ovlivňujících důsledky a účinky volby variant
o skutečná náročnost na zdroje, veličiny ekonomických efektů i hodnoty ostatních kritérií se mohou do určité míry odchylovat od výsledků předpokládaných, očekávaných, resp. plánovaných
o tyto odchylky mohou být buď nežádoucí (vyšší náklady a nižší ekonomické efekty, popř. ztráta) nebo naopak žádoucí
o Riziko
o můžeme ho chápat z hlediska jeho příčin, nebezpečí (pravděpodobnosti) nepříznivých situací, které mohou nastat a hodnot kritérií zvolených pro hodnocení variant v jednotlivých situacích
o riziko se skládá z rizika poptávkového (faktor, který by mohl být příčinou neúspěchu projektu), z nezbezpečí podnikatelského neúspěchu a v neposlední míře také z velikosti ztráty (nežádoucí odchylky skutečně dosaženého zisku od zisku očekávaného)
o Postoj rozhodovatele k riziku
o při rozhodování za rizika a nejistoty hraje významnou roli postoj rozhodovatele k riziku
o postoj rozhodovatele k riziku ovlivňuje více faktorů – k nejvýznamnějším patří jeho osobní založení, minulé zkušenosti a dále okolí, ve kterém volba rizikových variant probíhá
o rozhodovatel (manažer, podnikatel) může mít buď averzi k riziku, sklon k riziku, nebo neutrální postoj k riziku
a) rozhodovatel s averzí k riziku
- snaží se vyhnout volbě značně rizikových variant a vyhledává málo rizikové varianty, které se značnou jistotou zaručují dosažení výsledků, jež jsou pro něj přijatelné
b) rozhodovatel se sklonem k riziku
- ten naopak vyhledává značně rizikové varianty (které mají naději na dosažení zvláště dobrých výsledků, ale jsou spojeny i s vyšším nebezpečím špatných výsledků, popř. i ztrát) a preferuje je před variantami málo rizikovými
c) rozhodovatel s neutrálním postojem k riziku
- u tohoto rozhodovatele jsou averze a sklon k riziku ve vzájemné rovnováze
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)