Finanční plán je globálním vyjádřením finančních efektů dílčích plánů. Je konečným výsledkem procesu finančního plánování. Mezi základní prvky finančního plánu patří:
- odhad budoucího odbytu výrobků a s tím spojeného předpokládaného objemu tržeb (z důsledně provedeného marketingového průzkumu trhu)
- požadavky na majetek (upřesňují plánované kapitálové výdaje na investice, majetek, na nové výrobky)
- potřeba finančních zdrojů (souvisí s předešlým bodem a zahrnuje i tvorbu struktury předešlých zdrojů)
Finanční plán zasahuje do určitého časového horizontu. Podle toho dělíme 2 úrovně finančního plánování:
Krátkodobé, jehož hlavním úkolem je zajištění likvidity a platební schopnosti podniku a dlouhodobé, které má za úkol zajistit rentabilitu podnikání.
Dlouhodobé finanční plánování (DFP)
Souvisí se finančními aspekty strategických rozhodnutí podniku. Jeho hlavní funkcí je zajistit dosažení dlouhodobých cílů podniku potřebnými finančními zdroji. Sestavuje se na období, které je totožné s délkou období, pro které se stanoví dlouhodobé cíle podniku. Obvykle se jedná o 3-5 let, ale může to být i 10 let.
DFP nemá podobu direktivního příkazu, ale mění se v závislosti na měnících se vnitřních i vnějších podmínkách. Není tu ani tak důležitá přesnost výpočtů, ale jejich verbálně komentované vyjádření faktorů, se kterými se počítá k zajištění plánované úrovně zisku a rentability.
Žádné komentáře:
Okomentovat