Likvidita aktiv je hlavním kritériem úrovně jednotlivých finančních trhů. V zásadě platí že na tzv. vyspělých trzích (trhy vyspělých států s dlouhou historií fin. trhů) jsou aktiva obchodována ve velkých objemech (je možné je kdykoliv koupit či pordat) zaručují dostatečnou likviditu aktiv. Naproti tomu na rozvíjejících trzích (emerging markets) jsou často obchodovány tituly s velmi nízkou likviditou a není proto na nich zaručena správná oceňovací funkce.
Peněžní trh je výrazně likvidnější než kapitálový trh.Stejně tak arbitrážní obchody mají (vzhledem ke svým objemům) výrazně vyšší efektivnost na peněžním trhu než kapitálovém.
Mezibankovní peněnží trh zajišťuje významným způsobem vyrovnání likvidity v rámci bankvní soustavy (banky přebytkové nabízejí své volné prostředky jiným, tedy deficitním, bankám). ČNB ovlivňuje celkovou likviditu bankovního systému pomocí repo (příp. reverzních repo) operací, vydáváním pokladničních poukázek.
Koupě i prodeje se na finančních trzích uskutečňují na základě návratnosti, tzn. že finanční prostředky předané v rámci obchodů se po určitém čase vrátí k jejich původnímu majiteli (tedy dochází k zápůjčce). V podstatě jedinou výjimkou jsou devizové a komoditní obchody, při kterých dokází ke skutečnému prodeji (jedné měny) a nákupu (jiné měny).
Žádné komentáře:
Okomentovat