(Proces vzniku a vývoje bankovnictví, struktura bankovnictví ČR, postavení a úloha komerčního, investičního a specializovaného bankovnictví)
Vznik a vývoj bankovnictví
3. století př.n.l. - Předchůdci dnešních bank a bankéřů byli směnárníci a peněžníci. Jejich původně směnárenské a
depozitní operace se rozvíjely ve zprostředkování vnitřního a mezinárodního obchodního a
platebního styku.
Na zkoušení a směňování mincí navázalo uschování depozit za poplatek. Zlatníky, peněžníky a směnárnéci přišli na to, že uložená depozita nejsou vyzvedávána najednou, a tak nejprve tajně a pak se svolením věřitelů půjčovali peněžní depozita za úrok, na němž se věřitelé podíleli.
12. století - Vznik bank a úvěrových společenstev, které měly ochránit tehdejší podnikatele před lichvou,
kterou představovaly až 100% úrokové sazby.
12. až 14. století - Základem moderního bankovnictví se staly depozitní a žirové instituce a úvěrová společenství na
jihu Evropy (Itálie) a v Amsterdamu a Hamburku. Slovo banka vzniklo od italského banco, tedy
lavice, na které středověcí peněžní obchodníci provozovali svoji činnost.
2. pol. 17. století - Vznik bank se zvláštním posláním - centrálních bank (první v r. 1657 ve Švédsku, druhá 1694 v
Anglii (Bank of England)). Převzaly původní suverénní právo panovníků vydávat peníze (právo
mincovní / peněžní regál), později doplněné o právo rozhodovat o platidlech akceptovaných ve
státě, stanovení směnného poměru mezi jednotlivými platidly a jejich nominálními hodnotami apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat