Phillipsova křivka a její posuny:

Phillipsova křivka znázorňuje substituční vztah mezi zaměstnaností a inflací cen a mezd. Substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností zůstává stabilní tak dlouho, dokud se nemění setrvačná nebo očekávaná míra inflace. Mění-li se však míra setrvačné inflace, pak se krátkodobá Phillipsova křivka posune. Vzroste-li jednou skutečná inflace nad svou setrvačnou nebo očekávanou úroveň, lidé se začínají nové míře inflace přizpůsobovat a očekávají vyšší inflaci. Setrvačná míra inflace se pak přizpůsobuje této skutečnosti a Phillipsova křivka se posunuje. Skutečná inflace bude pokračovat při setrvačné míře, pokud neexistuje žádná nadměrná poptávka a pokud nedochází k žádným nabídkovým šokům. Ceny a mzdy mají tendenci akcelerovat, pokud je míra nezaměstnanosti pod úrovní přirozené míry.


Philipsova křivka v dlouhém a v krátkém období:

V dlouhém období je Phillipsova křivka vertikální. Podle teorie přirozené míry je jediná úroveň nezaměstnanosti, která je slučitelná se stabilní mírou inflace, přirozená míra nezaměstnanosti. V této teorii musí být Phillipsova křivka nakreslena jako vertikální přímka, směřující při přirozené míře nezaměstnanosti kolmo vzhůru. V krátkém období je Phillipsova křivka negativně klesající.

Politický hospodářský cyklus

- podstatu cyklických výkyvů hledají v politické sféře – hlavními iniciátory politického hosp. cyklu jsou vláda a vládnoucí část parlamentu, které mají zájem na expanzivní fiskální politice v období těsně před novými volbami a centrální banka, která často podléhá politickým tlakům a zásadám fungování byrokratické instituce,

Politická Phillipsova křivka
- politikové si uvědomují existenci krátkodobého substitučního vztahu mezi inflací a nezaměstnaností a možnost využití tohoto vztahu k politickým ziskům;


Teorie reálného hospodářského cyklu
- příčiny vzniku hospodářského cyklu vidí v kolísání reálných veličin a zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky; tvrdí, že některé cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě na straně poptávky, ale ve skutečnosti jsou vyvolány změnami nabídkové strany ekonomiky;

- recese nebo konjunktura může být vyvolána nabídkovými šoky, které snižují nebo zvyšují výrobku kapacitu ekonomiky – za nabídkové šoky lze označit různé reálné poruchy (ty vyvolává např. změna přírodních podmínek, technologické šoky, nákladové šoky, změna spotřebitelských preferencí,

- podle teoretiků jsou peněžní změny důsledkem a ne příčinou hospodářského cyklu; korelace mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována CB – vychází spíše ze změn pen. zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou ovlivňováni hosp. cyklem – tj. chováním komerčních bank, jejich věřitelů a dlužníků.