1) Přednáška: PENÍZE

PENÍZE

a) teoretická definice peněz (filozofická úvaha) = peníze je každé aktivum (zboží), které je všeobecně používáno pro placení za zboží, služby nebo k úhradě dluhů

b) pragmatická definice peněz (praktické hledisko) = peníze je součet veškerého oběživa neboli hotových peněz a peněz na primárních vkladech na bankovních účtech

M = oběživo (hotovost) + primární vklady na bankovních účtech (nebankovní peníze)
(šekové peníze – USA či účetní peníze)

oběživo = veškeré bankovky a mince vydané centrální bankou (ČNB), která je sleduje ve svém účetnictví (vede je na straně pasiv)  každodenně vyplývá ze statisticko-účetních údajů objem oběživa, které vydají a přijmou obchodní banky

peníze z výroby = nově vyrobené peníze v České tiskárně či Jablonecké bižutérii (mince)

zásoba českých peněz = uložená zásoba peněz ČNB, teprve po jejich vydání do oběhu se nazývají:

peníze v ekonomice (peněžní zásoba – peněžní masa) = po tomto uvedeném cyklu kolují tam a zpět

• vklady činí asi 90% a oběživo 10% množství peněz v ekonomice

šekové peníze = bezhotovostní peníze, hlavně v USA, kde se platí ve velké míře šekem
elektronické peníze = čipová karta – „přenosný účet“

Peněžní agregáty
(metodika stanovení peněžních agregátů)

M0 = oběživo (nejlikvidnější peníze)
M1 = M0 + netermínované vklady (vklady na viděnou)
M2 = M1 + termínované vklady + vklady v cizí měně
--------------------------------------------------------------------------- tyto jsou sledovány v České republice
v jiných zemích jsou sledovány ještě další např. M3 (úsporné vklady +termínované vklady), M4 ……..

+ připravuje se v rámci Evropské unie sjednocení metodiky na stejnou úroveň

L = M2 + cenné papíry CP (vybrané – tj. které jsou v držení nebankovních subjektů)
(např. státní pokladniční poukázky a cenné papíry v držení nebankovních subjektů)


Funkce peněz

1) peníze jsou prostředkem směny (pomocí nich nakupujeme zboží či služby)
2) peníze jsou účetní jednotkou (můžeme pomocí nich vyjádřit hodnotu aktiva v peněžním vyjádření)
3) peníze jsou uchovatelem hodnot (jsou funkcí pokladu)

- nebezpečí znehodnocování hotovostních peněz v důsledku růstu cen (inflace)

Měna = je definována jako národní forma peněz, která je stanovená zákonem (česká koruna)

+ ale v roce 1999 vznikla měna EURO, která má charakter nadnárodní měny definované směrnicemi Evropské unie
Jakou formou se peníze dostávají do oběhu?

Existují dva hlavní kanály (způsoby):
1) úvěrová činnost bank
2) aktivum platební bilance

A Měnový přehled P
tuzemská aktiva (TA) tuzemská pasiva (TP)
- úvěry - oběživo
- rezervy - vklady
zahraniční aktiva (ZA) zahraniční pasiva (ZP)
- vklady v zahraničí - vklady v cizí měně
- úvěry do zahraničí - úvěry přijaté ze zahraničí

Převod na rovnici: M = úvěry + zahraniční aktiva – zahraniční pasiva
M = úvěry +/- zahraniční platební bilance


Historicky známé modely emise peněz

1) Neúvěrový model (mincovní / metalický) – byl založen na ražbě plnohodnotných zlatých či stříbrných mincí
a) monometalický (v oběhu jsou mince pouze z jednoho drahého kovu)
b) bimetalický (v oběhu se vyskytují jak zlaté tak stříbrné mince)

2) Úvěrový model
a) bankovně -úvěrový klasický - bankovky
moderní - bankovky + bezhotovostní peníze

b) státně (rozpočtově) úvěrový - státovky

c) obchodně-úvěrový - směnka

• neúvěrový model je historicky prvním peněžním modelem – jako všeobecný ekvivalent vznikly mince z drahých kovů
- první mince se objevily v 7. st. př. n. l. v Asii, odtud je převzali Řekové (drachmy) a poté Římané (denáry)
- nominální hodnota vyražená na minci by měla být totožná se skutečnou hodnotou kovu
- mince měly dlouhodobou udržitelnou hodnotu
- nebyly banky, mincovní právo měl panovník a pověřené osoby („mincovní právo“)

nevýhody:
- inflace, tj. při nárůstu objemu těžby zlata se snižovala hodnota peněz (znásobení oběhu)
- časem tento model narazil na nedostatek kovu (počátky kapitalismu), a proto ekonomika hledá způsob řešení:

pět velkých inflačních období = 1. objevení Ameriky, 2. Napoleonské války, 3. I. světová válka, 4. po II. světové válce, 5. 70. léta 20. století

• klasický model vzniká v 17. století – papírové peníze (první vznikly ve Švédsku a dále je vydává Bank of England (1762) v Londýně)
- emisní banka + centrální banka
- bankovka měla charakter dluhopisu, tj. závazku, že na požádání při její předložení ji banka vymění za plnohodnotné peníze (zlaté mince)
- tento systém fungoval až do 1. světové války

- fiduciální emise = 100% krytí bankovek zlatem!

Ekonomika však šla dopředu a bylo nutné rozšířit emise peněz
- jak zajistit krytí toho co bylo vydáváno nad rámec krytí plnohodnotnými mincemi

• po 2. světové válce zůstává směnitelný pouze americký dolar a navíc jeho směnitelnost je omezena pouze na centrální banku USA
• v 50. letech se vrací ke omezené směnitelnosti za zlato i evropské země (1956-58)
• na konci 70. let se USA dostává do pasti – pasivní obchodní bilance – a proto na konci roku 1971 je ukončena směnitelnost dolaru na zlato – tím končí klasický model
- mezitím dochází k poklesu objemu obchodů mezi centrálními bankami a obchodními bankami (refinancování)
- v roce 1976 dochází k demonetizaci zlata – zlato je odpoutáno od měny, tj. měna se již nevyjadřuje zlatým obsahem
- mizí vazba na plnohodnotné peníze i regulativy
- vznikají bezhotovostní bankovky – ve „vzduchoprázdnu“ – nejsou kryté zlatem
- označení (pojem) peníze jako myšlenka funkce

• centrální banka reguluje množství peněz v ekonomice

• dnes existuje moderní bankovní úvěrový systém


Státní rozpočtově-úvěrový systém:

státovky = vzhledově shodné s bankovkami, ale liší se ve způsobu jejich emise – stát může tyto vytištěné peníze vnutit občanům, které musí být veřejností přijaty což je dáno ze zákona
- stát je špatný regulátor oběhu, má velkou potřebu  pokud peníze chybí, tak vydá další

Existují modely, kde vedle sebe existuje klasický i bankovní model. Od státně rozpočtového systému se ustupuje, přetrvává pouze v málo rozvinutých zemích.

- v roce 1918 – 1919 existovaly v Československu jako první peníze právě státovky, protože stát chtěl nezávislost od Rakousko-Uherské měny
- až v roce 1926 vznikla centrální banka, která vydala bankovky a stáhla státovky

Funkce peněz

1) míra hodnot – slouží k vyjadřování cen směňovaných zboží a služeb

2) transakční prostředek : A/ oběživo – pro oběh zboží a služeb

B/ platidlo – platí se tím závazky a pohledávky
C/ uchování hodnoty – úspory, akumulace


měna – soustava peněz určitého státu

měnová jednotka – základ každé měny je 1 Kč

měnový kurz – je poměr mezi měnovými jednotkami různých států

valuty – cizí měny A/ konvertibilní – volně směnitelné

B/ vázané

devizi – jsou pohledávky znějící na cizí měnu a v ní splatitelné kupní síla peněz – dána, množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit


ð poptávka po penězích

ð při zkoumání důvodů, které vedou ekonomické subjekty k držbě peněz,zjistíme že do popředí vystupují tři základní motivy :


1) transakční – je přímo úměrně závislý na množství statků a služeb jež ekonomika

vytváří a na jejich cenách (přesněji na vývoji cenové hladiny)

2) opatrnostní - je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ

nečekaných událostí vyžadujících určité finanční zdroje.

3) finanční - je odrazem skutečnosti že peníze představují pro ekonomické

subjekty z jednu s forem bohatství a že jejich držba je spojena

s porovnání s užitky, které přinášejí i jiné formy bohatství


ð poptávka po penězích je tedy souhrnem transakční + opatrnostní + finanční poptávky po penězích

Finanční stránka činnosti podniku

- peníze


1) prostředník směny

2) všeobecný ekvivalent (měnitel)

- peněžní soustava

= systém peněz, který vydává centrální banka urč. státu (ČNB – centrální banka ČR)

- cizí peníze na území našeho státu se nazývají valuty

- vývoj peněz

1) směna zboží za zboží

2) některé zboží se začalo využívat jako všeobecný měnitel (sůl, kakaové boby, plátno, perly,…)

3) kovové peníze – zlato (stříbro)

4) vznik papírových peněz (z americké války S-J – 1860)

5) přechod k bezhotovostnímu placení



Aktualizace

a) mince

- vyrobeny r. 1993 v zahraničí (Kanada)

- nyní – už si je vyrábíme sami (jablonecká bižuterie)

- životnost v průměru 5 let

- náklady na jednu minci = 5 Kč

b) bankovky

- 2 roky životnost

- náklady nižší

- zákl. znaky: vodotiskový papír, kontrolní číslice na nejtmavším místě (rameno), „prázdné místo“ – další obrázek, lurexový proužek – hodnota, slepecká značka



- Rašín, Engliš – ministři financí první republiky

- za 1 Kč = 1200 DEM (1923)

- první peníze – přes víkend – Rašín – 1919

- 1953 – měnová reforma – na Rusko

- 1945 – Německo – Erhart – velmoc



Funkce peněz

1) kupní a platební prostředek – hotovost i depozitní peníze

2) vyjádření ekonomických veličin – peníze používáme k charakteristice urč. ekonom. Situace (N podniku, mzdy zaměstnanců)

3) prostředek k uchování majetku



Likvidita

= schopnost fy dostát všem svým závazkům

- ukazatel, podle kterého se hodnotí úspěšnost fy

- dlouhodobá nelikvidnost fy – likvidace (konkurz)

- špatně hospodařící fy se dostávají do tzv. konkurzu

- fa je zlikvidována podle Zákona o konkurzu a vyrovnání (platí od r. 1993)

- zatím bylo zlikvidováno 300 fm (relativně málo – zatím jsou to počátky)