Čína

Stejně jako Rusko, měla i Čína nepříznivou výchozí situaci danou jejím historickým vývojem. Buržoazní republika vznikla v Číně až v roce 1912. Avšak občanská válka vedla k tomu, že v kontinentální Číně vznikla další CPE. Ta ve svých počátcích v 50.letech XX.století sledovala koncepci SSSR, ale po roztržce s ním, kdy SSSR stáhl své odborníky z průmyslu i armády a zastavil technickou pomoc nastoupila Čína politiku “velkého skoku”. Tato koncepce byla nahrazena tzv.”kulturní revolucí”, kdy bylo národní hospodářství řízeno podle subjektivistických rozhodnutí úzkého vedení KS Číny. Teprve po smrti Mao Ce-tunga byla vyhlášena reforma hospodářství, která otevřela Čínu světu a nastartovala ekonomický růst.

Reforma zahrnovala decentralizaci správy a výměnu kádrů, která zlomila odpor starých byrokratických struktur a zároveň otevřrela prostor iniciativě regionů, změnu charakteru plánů a růst úlohy finančních nástrojů, reformu cen spočívající ve vazbě cen na náklady a zavedení kategorií pevných a volných cen. Došlo ke změně struktury ekonomiky s poklesem zaměstnanosti v zemědělství a růstem zaměstnanosti především ve službách, dále došlo k otevření ekonomiky světu a vytvoření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu a konečně byla opuštěna koncepce rovnostářské společnosti. Poslední významnou tečkou za dosavadními reformními snahami učinilo uzákonění soukromého vlastnictví v ústavě Číny.