Vzhledem k tomu, že Česká republika směřuje k plnému členství v Evropské unii, není bez zajímavosti konfrontace struktury veřejných příjmů se zeměmi EU (viz tabulka 3 a grafy 1 a 2).
Tabulka 3: Podíl různých druhů příjmů na celkových běžných veřejných příjmech - srovnání ČR (1993) a průměru 11 zemí EU (1993) v %
daně přímé daně
zdanění příjmů společností
zdanění příjmů jednotlivců nepřímé daně
DPH příspěvky na sociální zabezpečení ostatní
ČR 58 22 16 7 36 16 31 10
průměr 11 zemí EU 63 31 6 23 32 16 29 8
Pramen: KOSTERNA, U.: Stav veřejných financí v postsocialistických zemích střední Evropy. (Srovnání se zeměmi Evropské unie). Finance a úvěr, 46, 1996, č.11 s. 641., vlastní výpočet
Z tabulky je zřejmý relativně menší podíl přímých daní, který je výsledkem nižšího významu zdanění jednotlivců. Tento jev lze pozorovat v zemích s nižšími důchody na hlavu (ze zemí Evropské unie se analogická situace objevuje u Řecka a Portugalska). Relativně vyšší váhu má zdanění příjmů společností, avšak zde došlo za poslední roky k poklesu. Naopak, zvýšila se relativní váha příspěvků na sociální zabezpečení.
Příjmy státního rozpočtu ČR
Pojistné na sociální zabezpečení dnes představuje nejvyšší jednotlivou položku mezi příjmy státního rozpočtu. Podílí se na jeho celkových příjmech téměř 40 procenty. V souhrnném pohledu si lze o příjmových veličinách státního rozpočtu udělat obrázek z tabulky 4 a grafu 3.
Grafy: Struktura celkových běžných veřejných příjmů v ČR (1993) a struktura celkových běžných veřejných příjmů v EU - průměr za 11 vybraných zemí (1993)
Žádné komentáře:
Okomentovat