Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemmezní příjem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmezní příjem. Zobrazit všechny příspěvky

Křivka TC v dld období tvoří spodní obal jednotlivých křivek TC v krátkém období

-proto se křivka LTC nazývá též „obalová křivka“ (podél obalové křivky LTC vyrábí firma měnící se výstup s minimálními dld celkovými N

- průměrné N jsou v krátkém i dlouhém období stejně vysoké při výrobě takové velikosti výstupu, při které použité množství fixního kapitálu umožňuje minimalizovat celkové N; množina bodů, pro které platí SAC = LAC pro měnící se úroveň výstupu, je označována jako obalová křivka LAC

- mezní N v krátkém i dlouhém období se rovnají při výrobě takového množství výstupu, při které množství fixního kapitálu umožňuje minimalizovat TC


PŘÍJMY FIRMY
= suma peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce

- vývoj příjmů je ovlivněn charakterem trhu, na němž firma realizuje svou produkci (dokonale konkurenční trh x nedokonalá konkurence)


→ celkové příjmy (TR) = celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků; velikost získáme vynásobením ceny za jednotku a prodaného množství

TR = P x Q

- znázornění závisí na typu konkurence.

a) v dokonalé konkurenci – křivka je funkcí pouze prodaného množství; jde o rostoucí polopřímku vycházející z počátku, její směrnice je stejná jako výše ceny (obr. 7-1)

b) v nedokonalé konkurenci – cena není konstantní, ale s růstem výstupu klesá a poptávková křivka je proto klesající; na konkrétní tvar křivky TR má vliv elasticita poptávky(obr.7-3)

Průměrné příjmy (AR)

= příjem plynoucí firmě z jedné prodané jednotky; vypočítáme vydělíme-li celkový příjem objemem produkce

AR = TR / Q = (P x Q) / Q = P

- křivka AR vyjadřuje souvislost mezi cenou a prodaným množstvím, je totožná s křivkou individuální poptávky, tzn. v podmínkách dokonalé konkurence je rovnoběžná s osou x ve výši odpovídající ceně, zatímco v nedokonalé konkurenci je klesající – obr. 7-5


→ mezní příjem (MR) = změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu (prodejů) o jednotku

MR = dTR / dQ

- grafické znázornění je opět závislé na typu konkurence:

a) v dokonalé konkurenci jsou všechny firmy v odvětví identické a žádní z nich nemůže ovlivnit cenu, individuální poptávková křivka je rovnoběžná s osou x, potom plyne rovnost MR = P a grafickým znázorněním funkce MR je opět přímka rovnoběžná s osou x ve výši ceny

b) znakem nedokonalé konkurence je klesající individuální poptávková křivka, aby firma realizovala další jednotku výstupu, snižuje cenu → pak platí: MR <>

Celkové N (LTC)

– tvar křivky je determinován výnosy z rozsahu (obr 6-8)

- v případě konstantních výnosů → tvar rostoucí přímky

- v případě rostoucích výnosů → křivka bude růst s růstem výstupu klesajícím tempem

- v případě klesajících výnosů → křivka bude růst rychleji než výstup


→ průměrné N (LAC) = geometrická směrnice úsečky z počátku do bodu na křivce LTC; nejprve s růstem výstupu klesají a posléze rostou

→ mezní N (LMC) = představují změnu celkových dld N způsobenou změnou výstupu o jednotku


Vztah mezi krd a dld N
→ obecně platí, že N v krátkém období bývají vyšší než N v dlouhém období; hlavní příčinou je existence FC v krátkém období, které neumožňují firmě optimalizovat kombinace vstupů při měnícím se výstupu (v dlouhém období ale může firma vyrábět rostoucí výstup s měnící se kombinací vstupů)

- krd a dld mezní náklady dosahují stejné výše při výrobě takového výstupu, kdy jsou FC firmy nejlépe využity

- vztah krd a dld průměrných N je zásadně ovlivněn existencí FC v krátkém období, které neumožňují firmě měnit objem kapitálu a volit tak jeho náklady minimalizující kombinace s faktorem práce