• efektivnost, kterou jsme definovali jako takové využití disponibilních zdrojů, které přináší daným ekonomickým subjektům maximální dostupnou míru uspokojení.
• a výnosy z rozsahu, jež chápeme jako změnu objemu výstupu, vyvolanou změnou pronajímaného množství vstupů o jednu jednotku a jež dělíme na rostoucí, klesající a konstantní.
Ekonomické modely pak využívá jak pozitivní ekonomie, jež se zajímá pouze o ty výroky, které jsou ekonomové schopni ověřit, tak normativní ekonomie, která, na rozdíl od ekonomie pozitivní, poskytuje dané společnosti doporučení a prohlášení typu „co by mělo být“.
V rámci ekonomických modelů jsou pak jednotlivé vztahy a vazby mezi proměnnými zaznamenány pomocí funkcí, které definujeme jako matematickou formulaci vztahu, v němž hodnoty určitého počtu nezávisle proměnných určují hodnotu závisle proměnné. Grafickým znázorněním chování určité funkce je pak graf, jenž může nabýt podobu přímky nebo křivky. V souvislosti s grafem se pak jako důležitá jeví zejména grafická interpretace míry změny, již označujeme pojmem sklon funkce, jenž jsme schopni vypočíst pomoci první derivace příslušné funkce. Mimo sklonu pak první derivace vyjadřuje také tzv. mezní veličinu, která pak v bodě maxima či minima protíná veličinu průměrnou. Ekonomické modely by pak měly být vystavěny na principu optimalizace, tj. jejich prostřednictvím bychom měli být schopni nalézt maximum či minimum dané funkce.
Žádné komentáře:
Okomentovat