Pokud je úroková míra (v grafu i2) naopak nižší než rovnovážná úroková míra, na trhu peněz existuje převis poptávky reálných peněžních zůstatků nad nabídkou. Lidé drží méně peněz než při dané úrokové míře chtějí držet. Začnou prodávat dluhopisy. Růst nabídky dluhopisů povede k poklesu ceny dluhopisů a růstu jejich výnosnosti. Úroková míra roste a na trhu peněz dochází k vyrovnání.
Křivku LM odvodíme z grafu trhu peněz. Zopakujme, že křivka LM je křivkou rovnováhy na trhu peněz a zachycuje kombinace úrokové míry a výstup, při nichž je trh peněz v rovnováze.
Předpokládejme, že výstup ekonomiky je na úrovni Y0. Poptávka po penězích je dána křivkou L(Y0). Na trhu peněz se ustanoví rovnováha při úrokové míře i0. Úroveň důchodu i úrokovou míru přeneseme na graf vpravo a získáme první rovnovážný bod pro konstrukci LM.
Vzroste-li výstup ekonomiky úroveň Y1, vzroste poptávka po penězích (roste množství peněz poptávaného z transakčního a opatrnostního motivu) a křivka L se posune doprava do L(Y1). Při dané úrokové míře i0 na trhu peněz existuje převis poptávky po penězích nad nabídkou. Lidé začnou prodávat obligace, aby získali dodatečnou hotovost. Na trhu obligací tedy dojde k převisu nabídky obligací nad poptávkou, což vyvolá pokles jejich ceny – a růst výnosnosti. Úroková míra vzroste a vyčistí trh peněz (sníží poptávku po penězích ze spekulačního motivu). Úroveň důchodu Y1 a odpovídající úrokovou míru i1, která zajistila vyčištění trhu peněz, přeneseme opět do grafu vpravo. Spojením obou bodů získáme křivku LM.
Žádné komentáře:
Okomentovat