Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

kursová politika fondu

1. kursová politika fondu
- po 2WW nutnost nastavit systém zabraňující výkyvům => BW měnový systém = pevné devizové kurzy = každá země měla stanovený pevný korz vůči USD, který byl směnitelný za zlato ve slitcích => měny měly zlatou paritu. Členské země měly povinnost udržovat kurz k USD v oscilačním pásmu ± 1%.
- pokud státy chtěly re-/devalvovat měnu o více než 10% =>nutnost konzultovat s IMF
- BW přispěl ke stabilitě kurzů především do 50. let -> silná pozice USD -> stabilní kursový systém
- problémy na přelomu 50. a 60. let -> slábne pozice USC, USA má vnitřní hospodářské problémy + inflace + ztrácejí odbytiště v Evropě a Asii + pokračuje vývoz kapitálu => oslabení USD

Členské země se snažily zabránit devalvaci USD => 1961 ZLATÝ POOL – fond sloužící k intervenování na Londýnském zlatém trhu s cílem zachovat hodnotu zlata

1968 – rozpuštění poolu, zastavení intervenování, zavedení dvojího trhu se zlatem:
- pro oficiální instituce – zachována původní cena (banky) – 35USD/tu
- obchodní trh

1971 – devalvace USD z 35 na 38 USD/tu + zrušení směnitelnosti za zlato

1971 – jednotlivé sáty opouští systém pevných kurzů, devalvují, přechod na systém volně pohyblivých kurzů, v prosinci rozšířeno oscilační pásmo ± 2,25 %

1973 – další devalvace na 42,22 USD/tu

od 1971 dochází postupně k rozpadu BW => přechod na volný floating

1976 – mezinárodní měnová konference na Jamice – umožnila oficiální používání volného floatingu, ve svých stanovách omezila funkci zlata, část funkcí, které zlato plnilo, nahrazeno SDR.

po 1976 – úprava stanov fondu
- po ratifikaci upuštěno od kursové stability
- možnost zvolit si jakýkoliv systém

BW nahrazen Jamajským systémem

Fond se nezabývá kursovou otázkou, řeší jen případné krize.


2. politika v oblasti rušení devizových omezení
- cílem zavádění volné směnitelnosti čl. 8 stanov = taková měna, která nemá žádné omezení při transakcích na běžném účtu PB
- ze cca 190 členských zemí má 60% volnou směnitelnost


3. úvěrová politika
- cílem poskytovat výhodné úvěry členským zemím, když se dostanou do problému s deficity PB
- má přispět k plynulejšímu mezinárodnímu platebnímu styku, čímž se má přispět ke stabilnímu vývoji devizových kurzů

Úvěrovou pomoc poskytuje ze svých vlastních zdrojů:
- vnesené členské příspěvky – množství kvót se zvyšuje, dochází k přijímání nových členů (300 mld. USD)
- emitované jednotky SDR – připisovány na účet členských států podle kvót
- všeobecná dohoda o zápůjčce (GAB) – dříve; 11 nejvyspělejších zemí se dohodlo, že v případě potřeby půjčí fondu až 17 mld. SDR; později Nová dohoda o zápůjčce (NAB) – zvýšení na 46 mld. USD
- bilaterální smlouvy MMF se členskými státy
- zlato, které drží fond z dřívějších splátek kvót ve zlatě

Poskytování:
- formou swapových operací, buď s SDR nebo národní měnou dlužnické země
- země poskytne své jednotky SDR, MMF poskytne volně směnitelnou měnu
- při splácení se jí vrací SDR
- pokud nemá => domácí => nemění se rozsah úvěrových zdrojů fondu, jen jeho struktura

Typy poskytnutých úvěrů:

Žádné komentáře:

Okomentovat