100 %
70 % Magistrátní města 30 % Státní rozpočet
- o hospodaření obce platí univerzální předpisy
- obce získávají příjmy pouze z těch věcí, které na jejich území skutečně existují
- obec má právo použít prostředky na to, co má v rozpočtu uvedeno
- hospodaření obce podléhá kontrole jak vnitřní (sama) tak vnější (okresní úřad, auditor)
Dnešní situace
- dnes vysoká zadluženost obcí
- obce vystupují jako daňový subjekt – poplatník
- obce mají malé pravomoci při zdanění, daňotvornou povinnost
- obec je poplatníkem silniční daně
Obce
- rozpočet obce musí být sestavován jako vyrovnaný, může být schválen až po schválení rozpočtu okresního úřadu, rozpočet okresního úřadu až po schválení státního rozpočtu
- 15 dní před projednáváním rozpočtu musí obec zveřejnit návrh rozpočtu obvyklým způsobem, aby se obyvatelé obce mohli vyjádřit k tomuto návrhu
- obec by měla odpovědně přistupovat k výdajům, které jsou ve prospěch obyvatelstva
- rozpočet je schvalován, projednáván, kontrolován zastupitelstvem
- příjmy se rok od roku mění Þ musíme znát konkrétní pravidla, která obec využívá k získání příjmů Þ zákon 576/1990 Sb.
Přesně stanoví co všechno lze jako příjmy použít:
· výnosy z obecního majetku a převody z vlastních pen. fondů
· příjmy z činnosti PO a zařízení založených a zřízených obcí a příjmy z výsledku hospodaření obce
· daň z nemovitostí nacházejících se na území obce
· podíl na celostátních daních
· místní poplatky, správní poplatky za činnost, pokuty
· půjčky, úvěry, výnosy z CP, loterie
Podíl na celostátních daních
DPFO z podnikání
- obci náleží zálohy i výnosy z této daně, ale pouze těch fyzických osob, které mají na území obce bydliště
- mimo daní vybírané zvláštní sazbou a mimo daně ze závislé činnosti a funkčních požitků
- 15 dní před projednáváním rozpočtu musí obec zveřejnit návrh rozpočtu obvyklým způsobem, aby se obyvatelé obce mohli vyjádřit k tomuto návrhu
- obec by měla odpovědně přistupovat k výdajům, které jsou ve prospěch obyvatelstva
- rozpočet je schvalován, projednáván, kontrolován zastupitelstvem
- příjmy se rok od roku mění Þ musíme znát konkrétní pravidla, která obec využívá k získání příjmů Þ zákon 576/1990 Sb.
Přesně stanoví co všechno lze jako příjmy použít:
· výnosy z obecního majetku a převody z vlastních pen. fondů
· příjmy z činnosti PO a zařízení založených a zřízených obcí a příjmy z výsledku hospodaření obce
· daň z nemovitostí nacházejících se na území obce
· podíl na celostátních daních
· místní poplatky, správní poplatky za činnost, pokuty
· půjčky, úvěry, výnosy z CP, loterie
Podíl na celostátních daních
DPFO z podnikání
- obci náleží zálohy i výnosy z této daně, ale pouze těch fyzických osob, které mají na území obce bydliště
- mimo daní vybírané zvláštní sazbou a mimo daně ze závislé činnosti a funkčních požitků
Podíl na celostátních daních
Daň z nemovitostí
- veškeré příjmy z této daně jsou příjmem rozpočtu obce
DPPO z podnikání
- 80 % - jde do státního rozpočtu
- 20 % - obce včetně magistrálních měst (Plzeň, Brno, Praha, Ostrava) podle počtu
obyvatel obce k celkovém počtu obyvatel ČR
DPFO ze závislé činnosti
60 % Okresní úřad 40 % Státní rozpočet
30 % Okresní úřad 30 % Obce
20 % Obce podle počtu obyvatel obce k 10 % Dle plátcovy pokladny
celkovému počtu obyvatel ČR
- veškeré příjmy z této daně jsou příjmem rozpočtu obce
DPPO z podnikání
- 80 % - jde do státního rozpočtu
- 20 % - obce včetně magistrálních měst (Plzeň, Brno, Praha, Ostrava) podle počtu
obyvatel obce k celkovém počtu obyvatel ČR
DPFO ze závislé činnosti
60 % Okresní úřad 40 % Státní rozpočet
30 % Okresní úřad 30 % Obce
20 % Obce podle počtu obyvatel obce k 10 % Dle plátcovy pokladny
celkovému počtu obyvatel ČR
STÁTNÍ ÚČELOVÉ FONDY
- tyto účelové fondy jsou vytvářeny za účelem financování specifických úkolů ze zvláštních příjmů
- finanční zdroje lze získat různým způsobem:
* povinně (např. zdravotní pojištění)
* dobrovolně (např. fond kinematografie)
- účel jednotlivých fondů je vždy přesně vymezen
- fondy mohou vznikat různým způsobem
Vyčleněním ze státního rozpočtu
- např. státní fond tržní regulace v zemědělství
Nezávislé na rozpočtu
- stanoveny zákonem
- vybavené samostatností a příslušnou právní subjektivitou
- mají přesně určené zdroje a vymezené použití těchto specifických finančních zdrojů
- např. ve světě Fond sociálního pojištění, u nás pak Fond zdravotního pojištění
- tyto fondy mohou být rozdělené i podle životnost
- mají různé pole působnosti – obec, stát
- zřizují se pro zabezpečení konkrétních úkolů, jsou zřizovány zákonem, který stanový pouze určité zásady) Þ rozhodující je pak tzv. statut fondu
- musí být předložen návrh rozpočtu fondu a závěrečný účet fondu
- stát za tyto fondy nezodpovídá
- finanční zdroje lze získat různým způsobem:
* povinně (např. zdravotní pojištění)
* dobrovolně (např. fond kinematografie)
- účel jednotlivých fondů je vždy přesně vymezen
- fondy mohou vznikat různým způsobem
Vyčleněním ze státního rozpočtu
- např. státní fond tržní regulace v zemědělství
Nezávislé na rozpočtu
- stanoveny zákonem
- vybavené samostatností a příslušnou právní subjektivitou
- mají přesně určené zdroje a vymezené použití těchto specifických finančních zdrojů
- např. ve světě Fond sociálního pojištění, u nás pak Fond zdravotního pojištění
- tyto fondy mohou být rozdělené i podle životnost
- mají různé pole působnosti – obec, stát
- zřizují se pro zabezpečení konkrétních úkolů, jsou zřizovány zákonem, který stanový pouze určité zásady) Þ rozhodující je pak tzv. statut fondu
- musí být předložen návrh rozpočtu fondu a závěrečný účet fondu
- stát za tyto fondy nezodpovídá
FINANCE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
- rozlišné v různých zemích – každá země má jiné uspořádání
- slouží jako finanční základna k zabezpečení funkcí územních orgánů (obce a města)
- místní orgány si také mohou zřizovat účelové fondy
- místní rozpočet
- rozpočty místních orgánů jsou ze zákona nezávislé i když stát poskytuje subvence ze státního rozpočtu
Obce
- u nás jedním samosprávním orgánem jsou obce, ale existuje zákon o vytvoření vyšších samosprávních celků od 1. 1. 2000 (ale asi se tak nestane)
- obec je nejnižším samosprávním útvarem, musí hospodařit podle Rozpočtových pravidel, je samostatná právnická osoba
- zákon č. 576/1990 Sb. Rozpočtová pravidla ČR
- zákon č. 205/1991 Sb. Vyhláška MF o hospodaření s financemi státního rozpočtu…..
- obec samostatně hospodaří se svými zdroji, nese za své hospodaření vlastní odpovědnost – je samostatným ekonomickým subjektem Þ PO
- základním nástrojem hospodaření je rozpočet obce, ten je propojen určitým finančním vztahem se státním rozpočet přes rozpočet okresního úřadu buď dotací (na počet obyvatel obce a podle toho, co ta obec v přenesené působnosti státu dělá) nebo návratnou půjčkou
- obecnou dotaci může obec použít na co chce, účelovou jen na úkol určený
- mezi obcí a ostatními subjekty mohou vznikat smluvní vztahy
- slouží jako finanční základna k zabezpečení funkcí územních orgánů (obce a města)
- místní orgány si také mohou zřizovat účelové fondy
- místní rozpočet
- rozpočty místních orgánů jsou ze zákona nezávislé i když stát poskytuje subvence ze státního rozpočtu
Obce
- u nás jedním samosprávním orgánem jsou obce, ale existuje zákon o vytvoření vyšších samosprávních celků od 1. 1. 2000 (ale asi se tak nestane)
- obec je nejnižším samosprávním útvarem, musí hospodařit podle Rozpočtových pravidel, je samostatná právnická osoba
- zákon č. 576/1990 Sb. Rozpočtová pravidla ČR
- zákon č. 205/1991 Sb. Vyhláška MF o hospodaření s financemi státního rozpočtu…..
- obec samostatně hospodaří se svými zdroji, nese za své hospodaření vlastní odpovědnost – je samostatným ekonomickým subjektem Þ PO
- základním nástrojem hospodaření je rozpočet obce, ten je propojen určitým finančním vztahem se státním rozpočet přes rozpočet okresního úřadu buď dotací (na počet obyvatel obce a podle toho, co ta obec v přenesené působnosti státu dělá) nebo návratnou půjčkou
- obecnou dotaci může obec použít na co chce, účelovou jen na úkol určený
- mezi obcí a ostatními subjekty mohou vznikat smluvní vztahy
Plnění rozpočtu
- všechny subjekty plní práva a povinnosti vyplývající z rozpočtu (jak v příjmové tak i ve výdajové stránce)
- plnění státního rozpočtu mají na starosti veškeré vládní i nevládní organizace, které jsou na rozpočet napojeny
- nutné včasné zajištění příjmů do státního rozpočtu a čerpání výdajů tak jak se má (plynule a hospodárně)
- odpovědná je vláda jako exekutiva za plnění státního rozpočtu
- kontrola – vláda předkládá zprávu o plnění rozpočtu
Transakce a peněžní operace st. rozpočtu
- realizaci plateb výdajů a příjmů zajišťuje ČNB – zajišťuje pokladní plnění rozpočtu (může pověřit k tomu i jinou banku)
- ČNB vede příjmové a rozpočtové účty státního rozpočtu, realizuje příjmy a výdaje, zajišťuje převody
Čerpání
- čerpání formou otevřeného rozpočtového limitu
- čerpat se může jen na úkoly uvedené v rozpočtu
- během roku dochází k pokladnímu schodku státního rozpočtu Þ pokladní deficit, a ten se řeší dodatečným krátkodobým úvěrem nebo vydáním krátkodobých státních cenných papírů (st. pokladniční poukázky)
- nevyčerpané prostředky na konci roku propadají
Vyhodnocení a sestavení závěrečného účtu
- stejný proces jako při sestavování rozpočtu
- projednávání je o to složitější, o to jak se liší schválená a skutečná verze státního rozpočtu
- musí se rozhodnout o tom co udělat s přebytkem nebo deficitem rozpočtu
Þ sestavení státního závěrečného účtu – obsahuje výsledky, plnění rozpočtu apod.
- základním předpokladem stability rozpočtu je dynamický vývoj ekonomiky, pokud ekonomika začne stagnovat je to špatný
- k deficitu dochází většinou tam, kde dochází k nízké tvorbě národního důchodu, nebo je nedostatečná efektivnost národního hospodářství
- k deficitu může dojít i záměrně, pokud se mají provádět některé finančně náročné operace nebo prorůstová opatření
- zákon o rozpočtu stanoví do jaké výše může být úvěr od ČNB Þ úvěrem může dojít o ohrožení stability měny
- při vydání CP dochází pouze k přenosu peněz (většinu totiž kupují banky Þ pak nemají na úvěry pro podniky)
- jestliže si stát půjčí, naroste státní dluh Þ může dojít k prohloubení inflačních tlaků
- základním předpokladem je stabilita měny
- přebytek se nemůže hodnot také jako pozitivní věc
- pokud se dosáhne např. přílišným šetřením Þ to se projeví a po několika letech (např. kolaps zdravotnictví apod.)
- nesmíme nadměrně omezovat (úsporná opatření) výdaje státu
- u nás při sestavování rozpočtu může dosahovat přebytku nebo schodku pouze státní rozpočet, ostatní rozpočty musí být sestavovány jako vyrovnané Þ jak to pak skončí to už je jiná
- projednávání je o to složitější, o to jak se liší schválená a skutečná verze státního rozpočtu
- musí se rozhodnout o tom co udělat s přebytkem nebo deficitem rozpočtu
Þ sestavení státního závěrečného účtu – obsahuje výsledky, plnění rozpočtu apod.
- základním předpokladem stability rozpočtu je dynamický vývoj ekonomiky, pokud ekonomika začne stagnovat je to špatný
- k deficitu dochází většinou tam, kde dochází k nízké tvorbě národního důchodu, nebo je nedostatečná efektivnost národního hospodářství
- k deficitu může dojít i záměrně, pokud se mají provádět některé finančně náročné operace nebo prorůstová opatření
- zákon o rozpočtu stanoví do jaké výše může být úvěr od ČNB Þ úvěrem může dojít o ohrožení stability měny
- při vydání CP dochází pouze k přenosu peněz (většinu totiž kupují banky Þ pak nemají na úvěry pro podniky)
- jestliže si stát půjčí, naroste státní dluh Þ může dojít k prohloubení inflačních tlaků
- základním předpokladem je stabilita měny
- přebytek se nemůže hodnot také jako pozitivní věc
- pokud se dosáhne např. přílišným šetřením Þ to se projeví a po několika letech (např. kolaps zdravotnictví apod.)
- nesmíme nadměrně omezovat (úsporná opatření) výdaje státu
- u nás při sestavování rozpočtu může dosahovat přebytku nebo schodku pouze státní rozpočet, ostatní rozpočty musí být sestavovány jako vyrovnané Þ jak to pak skončí to už je jiná
Podstata
- rozpočet je základním článkem veřejných financí, rozhodující dokument o příjmech a výdajích
- jedná se o centralizovaný fond, který vytváří a využívají ústřední orgány státu
- představuje soustavu peněžních vztahů
- je to finanční plán státu, který se sestavuje každoročně a schvaluje se ve formě zákona – podle něj se vytváří a rozděluje centrální fond státu podle potřeb státu
- vytváření a rozdělování je nenávratnou, neekvivalntní formou
- rozpočtové období je 1 rok, shodné s kalendářním rokem
Rozpočtový proces
- určitá činnost státních orgánů a institucí spojená s tvorbou, schvalováním, plněním a kontrolou rozpočtu
- rozpočtový proces je delší než rozpočtové období
- etapy:
1. Vymyšlení návrhu rozpočtu
- sestavuje většinou Ministerstvo financí
- vychází se z rozboru minulého období, z cílů a záměrů hospodářské politiky státu
- je nutné vycházet z reálného stanovení příjmů, výdaje musí být optimálně rozloženy
2. Předložení vládě ke schválení
3. Předložení parlamentu ke schválení
- buď ho schválí Þ vydá se rozpočtový zákon
- neschválí ho do konce rozpočtového období Þ nastane rozpočtové provizorium, což je skutečnost minulého období
Þ obdobný proces probíhá i na úrovni obcí
- jedná se o centralizovaný fond, který vytváří a využívají ústřední orgány státu
- představuje soustavu peněžních vztahů
- je to finanční plán státu, který se sestavuje každoročně a schvaluje se ve formě zákona – podle něj se vytváří a rozděluje centrální fond státu podle potřeb státu
- vytváření a rozdělování je nenávratnou, neekvivalntní formou
- rozpočtové období je 1 rok, shodné s kalendářním rokem
Rozpočtový proces
- určitá činnost státních orgánů a institucí spojená s tvorbou, schvalováním, plněním a kontrolou rozpočtu
- rozpočtový proces je delší než rozpočtové období
- etapy:
1. Vymyšlení návrhu rozpočtu
- sestavuje většinou Ministerstvo financí
- vychází se z rozboru minulého období, z cílů a záměrů hospodářské politiky státu
- je nutné vycházet z reálného stanovení příjmů, výdaje musí být optimálně rozloženy
2. Předložení vládě ke schválení
3. Předložení parlamentu ke schválení
- buď ho schválí Þ vydá se rozpočtový zákon
- neschválí ho do konce rozpočtového období Þ nastane rozpočtové provizorium, což je skutečnost minulého období
Þ obdobný proces probíhá i na úrovni obcí
Způsob propuštění zboží
2. vázaný oběh
a) propuštění zboží do záznamního oběhu
- dovážené zboží je v tuzemsku s podmínkou, že bude ve stanovené lhůtě vyvezené zpět do ciziny
- obvykle se jedná o zboží k přepracování, opravě, zboží k osobní potřebě cestujících, zboží na výstavy, vzorky zboží, vratné obaly
b) poukázané zboží
- v případě, kdy další celní řízení má provést jiná celnice (vztah mezi vnitrozemskou a pohraniční celnicí)
c) zboží uskladněné
- zboží může být dočasně uskladněno ve skladech dopravních organizací, pošty, celnice (platíme poplatky)
- mohou vzniknout tzv. „konsignační sklady“ do nichž se dováží zboží, které je jakoby stále v zahraničí a prodejem zboží z tohoto skladu získáme peněžní prostředky a uhrazujeme clo a daně Þ musí být uzavřena „konsignační smlouva“
d) zboží provážené
- z ciziny přes naše území do jiného státu
e) zboží v přepravním styku
- zboží dopravované z ČR do jiného státu a zpět do ČR
Þ dovoz ve vázaném oběhu je od cla dočasně úplně osvobozen
a) propuštění zboží do záznamního oběhu
- dovážené zboží je v tuzemsku s podmínkou, že bude ve stanovené lhůtě vyvezené zpět do ciziny
- obvykle se jedná o zboží k přepracování, opravě, zboží k osobní potřebě cestujících, zboží na výstavy, vzorky zboží, vratné obaly
b) poukázané zboží
- v případě, kdy další celní řízení má provést jiná celnice (vztah mezi vnitrozemskou a pohraniční celnicí)
c) zboží uskladněné
- zboží může být dočasně uskladněno ve skladech dopravních organizací, pošty, celnice (platíme poplatky)
- mohou vzniknout tzv. „konsignační sklady“ do nichž se dováží zboží, které je jakoby stále v zahraničí a prodejem zboží z tohoto skladu získáme peněžní prostředky a uhrazujeme clo a daně Þ musí být uzavřena „konsignační smlouva“
d) zboží provážené
- z ciziny přes naše území do jiného státu
e) zboží v přepravním styku
- zboží dopravované z ČR do jiného státu a zpět do ČR
Þ dovoz ve vázaném oběhu je od cla dočasně úplně osvobozen
Celní přestupky
1) porušování předpisů o oběhu zboží s cizinou
- nepřihlášení zboží celnici při přechodu celních hranic státu, falešné doklady, nesprávné údaje, zcizení zboží ve vázaném oběhu, neoprávněný vývoz či dovoz zboží
2) krácení cla
- kdo nezaplatí clo nebo uvede nesprávné údaje pro jeho výměru, popř. řízení
3) ztěžování celní kontroly
- padělání celních dokladů, nedodržení podmínek vázaného oběhu, porušení celní uzávěry, bránění orgánům celní správy při jejich činnosti
ZÁKLADNÍ ČLÁNKY VŘEJNÝCH FINANCÍ
(pouze poznámky z přednášek Þ zbytek ve skriptech od pana Pavláska)
STÁTNÍ ROZPOČET
- zabezpečuje všechny fuknce státu, jeto tradiční fond
- omezená platnost 1 rok, veřejná publikace
- došlo ke sformování Rozpočtových zásad a pravidel
- rozpočet je nástrojem přerozdělování státního důchodu
- s rozpočtem souvisí řada otázek
- nepřihlášení zboží celnici při přechodu celních hranic státu, falešné doklady, nesprávné údaje, zcizení zboží ve vázaném oběhu, neoprávněný vývoz či dovoz zboží
2) krácení cla
- kdo nezaplatí clo nebo uvede nesprávné údaje pro jeho výměru, popř. řízení
3) ztěžování celní kontroly
- padělání celních dokladů, nedodržení podmínek vázaného oběhu, porušení celní uzávěry, bránění orgánům celní správy při jejich činnosti
ZÁKLADNÍ ČLÁNKY VŘEJNÝCH FINANCÍ
(pouze poznámky z přednášek Þ zbytek ve skriptech od pana Pavláska)
STÁTNÍ ROZPOČET
- zabezpečuje všechny fuknce státu, jeto tradiční fond
- omezená platnost 1 rok, veřejná publikace
- došlo ke sformování Rozpočtových zásad a pravidel
- rozpočet je nástrojem přerozdělování státního důchodu
- s rozpočtem souvisí řada otázek
Celní postup při vývozu
- písemný návrh na celní řízení se podává na tiskopise Jednotná celní deklarace pro zboží, které má obchodní charakter
- doklad je rozhodnutím o propuštění zboží do oběhu, o výměře cla a dalších daní a poplatků, které spravuje celní orgán
- skládá se ze 3 částí
- pro celnici
- pro účastníka
- pro statistiku
- je zapotřebí na každou zásilku zhotovit samostatnou deklaraci
- u zboží nemající obchodní charakter se návrh podává ústně
- předkládáme i další doklady: mezinárodní nákladní list, carnet TIR, certifikáty
(osvědčení o původu zboží, že výrobek má určitou kvalitu apod.), celní průvodku, celní fakturu, povolení k vývozu a jiné doklady
- účastník celního řízení je povinen předložit zboží a sdělit přesně a úplně všechny údaje
- vlastní řízení probíhá za účasti účastníka či bez něj (když odmítne)
- po kontrole a opatření zboží celní závěrou (plomba), potvrdí celník vnitrozemské celnice všechny díly deklarace a 1 díl deklarace provází zboží až na pohraniční celnici
- při vývozu zboží většinou clu nepodléhá, podléhá pouze poplatkům za služby celnice
- doklad je rozhodnutím o propuštění zboží do oběhu, o výměře cla a dalších daní a poplatků, které spravuje celní orgán
- skládá se ze 3 částí
- pro celnici
- pro účastníka
- pro statistiku
- je zapotřebí na každou zásilku zhotovit samostatnou deklaraci
- u zboží nemající obchodní charakter se návrh podává ústně
- předkládáme i další doklady: mezinárodní nákladní list, carnet TIR, certifikáty
(osvědčení o původu zboží, že výrobek má určitou kvalitu apod.), celní průvodku, celní fakturu, povolení k vývozu a jiné doklady
- účastník celního řízení je povinen předložit zboží a sdělit přesně a úplně všechny údaje
- vlastní řízení probíhá za účasti účastníka či bez něj (když odmítne)
- po kontrole a opatření zboží celní závěrou (plomba), potvrdí celník vnitrozemské celnice všechny díly deklarace a 1 díl deklarace provází zboží až na pohraniční celnici
- při vývozu zboží většinou clu nepodléhá, podléhá pouze poplatkům za služby celnice
Celní postup při dovozu
- celní řízení se zahajuje podáním Jednotné celní deklarace účastníkem
- odbavení může provést pohraniční celnice či vnitrozemská; zboží se kontroluje nejdříve na státní hranici a pak postupuje s dokladem celní průvodka k vnitrozemské celnici
- kontrolují se také další doklady: certifikát, licence (povolení k dovozu) aj.
- u cestovního styku je celní řízení zahájeno ústně při přechodu přes celní hranici státu
- o provedení a výsledku celní prohlídky se vzdává tzv. rozhodnutí v celním řízení; obsahuje výši cla či oznámení, že je zboží bez cla a podmínky, za kterých se zboží propustí, jestli se vůbec propustí, postup v případě nepropuštění rozhodnutí o nepropuštění zboží musí být vždy písemné a oznamuje se účastníkovi
Způsob propuštění zboží
1. volný oběh
v tuzemsku
- celnice propouští zboží, které má být trvale ponecháno na našem území¨
v cizině
- celnice propustí vyvážené zboží, které má být trvale ponecháno na území určitého jiného státu
- se zbožím ve volném oběhu lze volně nakládat
- lze rovněž rozlišit ještě podmíněný volný oběh = celnice propouští zboží bez cla či za zúžené clo a může stanovit, že zboží smí být používáno jen k určitému účelu
- odbavení může provést pohraniční celnice či vnitrozemská; zboží se kontroluje nejdříve na státní hranici a pak postupuje s dokladem celní průvodka k vnitrozemské celnici
- kontrolují se také další doklady: certifikát, licence (povolení k dovozu) aj.
- u cestovního styku je celní řízení zahájeno ústně při přechodu přes celní hranici státu
- o provedení a výsledku celní prohlídky se vzdává tzv. rozhodnutí v celním řízení; obsahuje výši cla či oznámení, že je zboží bez cla a podmínky, za kterých se zboží propustí, jestli se vůbec propustí, postup v případě nepropuštění rozhodnutí o nepropuštění zboží musí být vždy písemné a oznamuje se účastníkovi
Způsob propuštění zboží
1. volný oběh
v tuzemsku
- celnice propouští zboží, které má být trvale ponecháno na našem území¨
v cizině
- celnice propustí vyvážené zboží, které má být trvale ponecháno na území určitého jiného státu
- se zbožím ve volném oběhu lze volně nakládat
- lze rovněž rozlišit ještě podmíněný volný oběh = celnice propouští zboží bez cla či za zúžené clo a může stanovit, že zboží smí být používáno jen k určitému účelu
Na rozdíl od ostatních příjmů státního rozpočtu se clo chová jinak, základní
· součást obchodní politiky státu
- prostřednictví cla může stát ovlivňovat konkrétní podmínky na domácím trhu
- je citlivou oblastí v protichůdných zájmech jednotlivých skupin (občané, podnikatelé apod.)
- clo jako daň postihuje důchody obyvatelů, ale pouze těch, kteří kupují zahraniční zboží Þ je nástrojem přerozdělování důchodů
- clo je nástrojem při formování ekonomiky státu Þ pokud se změní celní politika, projeví se to v příjmech a výdajích ve státním rozpočtu
- clo má podobný účinek jako devalvace kurzu domácí měny
Právní úprava
- z. 13/1993 Sb. Celní zákon, poslední novela z. 113/1997 Sb.
- upravuje: dovoz, vývoz zboží, průvoz zboží, stanovuje práva a povinnosti orgánů
- celní správy a fyzických i právnických osob při celní kontrole
Celní orgány
- orgány st. správy působící v oblasti celní politiky, sazeb a statistiky
- vykonávají také správu, provádí celní dohled a celní kontrolu
- v současné době spadají pod ministerstvo financí
- cílem celních úkonů je zajistit dodržování celních předpisů
- v rámci celní kontroly je i prohlídka
- při celním dohledu ze zjišťuje počet, množství apod.
- cílem celního řízení je rozhodnutí, za jakých podmínek je možno zboží propustit do oběhu
- clo a poplatky vyměřuje a vybírá celní úřad, ten také provádí řízení o přestupcích,
určuje výši celní hodnoty
Poplatník
- poplatníkem je účastník celního řízení – občan nebo organizace, která podala celní prohlášení
Vyměření a vymáhání cla
- částka cla by měla být vyměřena ihned, clo je splatné do 10 dnů od oznámení výše cla (to platí pro všechny daně a poplatky, které vybírá celní úřad)
- právo vymáhat nedoplatek cla je do 6 let
Druhy cla (ve skriptech od Pavláska ještě jiné členění)
· dovozní clo
- podléhá mu zboží při dovozu
- zvyšuje cenu, znesnadňuje konkurenci
· vývozní clo
- vyskytuje se zřídkakdy
- podléhá mu pouze zboží uvedené v celním sazebníku (např. nezpracované nerostné suroviny apod.)
· vyrovnávací clo
- není běžný clem
- vybírá se za účelem vyrovnání subvencí poskytnutých na výrobu nebo vývoz určitého zboží
* odvetné clo
- určitá přirážka k celním sazbám nebo jako samostatné clo
- stát zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti němu
- dává se pouze na přechodnou dobu
pozn.: vyrovnávací a odvetné clo pouze odsouhlasí stát – netvoří se samostatný zákon
Vyměření a vymáhání cla
- částka cla by měla být vyměřena ihned, clo je splatné do 10 dnů od oznámení výše cla (to platí pro všechny daně a poplatky, které vybírá celní úřad)
- právo vymáhat nedoplatek cla je do 6 let
Druhy cla (ve skriptech od Pavláska ještě jiné členění)
· dovozní clo
- podléhá mu zboží při dovozu
- zvyšuje cenu, znesnadňuje konkurenci
· vývozní clo
- vyskytuje se zřídkakdy
- podléhá mu pouze zboží uvedené v celním sazebníku (např. nezpracované nerostné suroviny apod.)
· vyrovnávací clo
- není běžný clem
- vybírá se za účelem vyrovnání subvencí poskytnutých na výrobu nebo vývoz určitého zboží
* odvetné clo
- určitá přirážka k celním sazbám nebo jako samostatné clo
- stát zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti němu
- dává se pouze na přechodnou dobu
pozn.: vyrovnávací a odvetné clo pouze odsouhlasí stát – netvoří se samostatný zákon
OSTATNÍ POPLATKY
- např. za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, za používání dálnic (Zákon o pozemních komunikacích) , za uložení odpadu (Zákon o odpadech), rozhlas a televize, znečišťování ovzduší
CLO A JEHO ÚLOHA VE VEŘEJNÝCH FINANCÍCH
Historický vývoj
- dříve význam cel vyšší než teď
- původ cla je fiskální Þ má fiskální úlohu – je příjmem státního rozpočtu
- v 2. polovině 18 st. se začínají vytvářet jednotná státní cla
Pojem
- veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice
Státu
- chová se podobně jako daň – bývá často považováno za nepřímou daň
- na rozdíl od ostatních příjmů státního rozpočtu se clo chová jinak, základní
charakteristikou je, že se clo chová dvojrozměrně:
· příjem do veřejných financí
CLO A JEHO ÚLOHA VE VEŘEJNÝCH FINANCÍCH
Historický vývoj
- dříve význam cel vyšší než teď
- původ cla je fiskální Þ má fiskální úlohu – je příjmem státního rozpočtu
- v 2. polovině 18 st. se začínají vytvářet jednotná státní cla
Pojem
- veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice
Státu
- chová se podobně jako daň – bývá často považováno za nepřímou daň
- na rozdíl od ostatních příjmů státního rozpočtu se clo chová jinak, základní
charakteristikou je, že se clo chová dvojrozměrně:
· příjem do veřejných financí
MÍSTNÍ POPLATKY
- např. ze psů, ze stupného, za povolení vjezdu s motorovým vozidlem apod.
- spravují je obce jako svůj jediný příjem, také o nich rozhodují
- jsou jediným ovlivnitelným zdrojem obce
- chybí jednotnost Þ v každé obci je výše těchto poplatků jiná
Právní úprava
- upraveno z. 565/1990 Sb. Zákon o místních poplatcích a
novelou z. 305/1997 Sb.
- tento zákon má fakultativní charakter Þnic neukládá Þ obec sama rozhodne zda poplatky bude nebo nebude vybírat a v jaké výši Þ dobrovolnost
- zákon vymezuje pouze náležitosti vybírání poplatků, říká také z čeho lze poplatky vybírat Þ nelze vybírat z čeho není uvedeno
- přesný postup při vybírání poplatků musí být stanoven ve vyhlášce obce
- obecní vyhláška je právním předpisem Þ je závazná v dané oblasti
Některé druhy poplatků
· poplatek ze psů
- platí vlastník psa obci, kde má trvalé bydliště (sídlo) Þ nikoli, kde se ten pes nachází
- za každého dalšího psa zvětšení poplatku až o 50 %, kterého ale vlastní stejný vlastník Þ nebere se vůbec ohled na počet psů v rodině !!??
- spravují je obce jako svůj jediný příjem, také o nich rozhodují
- jsou jediným ovlivnitelným zdrojem obce
- chybí jednotnost Þ v každé obci je výše těchto poplatků jiná
Právní úprava
- upraveno z. 565/1990 Sb. Zákon o místních poplatcích a
novelou z. 305/1997 Sb.
- tento zákon má fakultativní charakter Þnic neukládá Þ obec sama rozhodne zda poplatky bude nebo nebude vybírat a v jaké výši Þ dobrovolnost
- zákon vymezuje pouze náležitosti vybírání poplatků, říká také z čeho lze poplatky vybírat Þ nelze vybírat z čeho není uvedeno
- přesný postup při vybírání poplatků musí být stanoven ve vyhlášce obce
- obecní vyhláška je právním předpisem Þ je závazná v dané oblasti
Některé druhy poplatků
· poplatek ze psů
- platí vlastník psa obci, kde má trvalé bydliště (sídlo) Þ nikoli, kde se ten pes nachází
- za každého dalšího psa zvětšení poplatku až o 50 %, kterého ale vlastní stejný vlastník Þ nebere se vůbec ohled na počet psů v rodině !!??
Některé druhy poplatků
· za lázeňství a rekreační pobyt
- kvůli péči o turisty
- obec může rozhodnout, že je turistickým místem Þ nikdo to pak nemůže vyvrátit
- poplatek vybíra ubytovatel Þ 15 Kč/osoba/1 den
- turista, ale může prokázat jiný účel pobytu Þ pak neplatí
· za volné prostranství (veřejného prostranství)
- platí se za m2 0,10 Kč až 100 násobek, za zvláštní užívání
· ze vstupného
- platí pořadatel akce – sportovní, kulturní ap.
- předmětem je celé vstupné bez ohledu na jeho složky
- stanoveno % - 20 % z vybraného vstupného
· za ubytování (z ubytovací kapacity) v lázeňských místech nebo místech turistického ruchu
- 2 Kč za každé využité lůžko a den – nezjišťuje se účel pobytu
- vysokoškolské koleje a internáty jsou osvobozeny Þ nesmí být využity jako hotel
· za povolení vjezdu motorových vozidel
- neplatí ti, kdož tam bydlí, nebo provádějí hospodářskou činnost
· za provozování výherních hracích přístrojů
- za každý povolený hrací přístroj od 1. 1. 1998
- 5 – 20 tisíc za 3 měsíce/1 přístroj
- obec není povina poskytnout osvobození
- nejprve musíme uhradit správní poplatek za povolení a až potom místní poplatek
- kvůli péči o turisty
- obec může rozhodnout, že je turistickým místem Þ nikdo to pak nemůže vyvrátit
- poplatek vybíra ubytovatel Þ 15 Kč/osoba/1 den
- turista, ale může prokázat jiný účel pobytu Þ pak neplatí
· za volné prostranství (veřejného prostranství)
- platí se za m2 0,10 Kč až 100 násobek, za zvláštní užívání
· ze vstupného
- platí pořadatel akce – sportovní, kulturní ap.
- předmětem je celé vstupné bez ohledu na jeho složky
- stanoveno % - 20 % z vybraného vstupného
· za ubytování (z ubytovací kapacity) v lázeňských místech nebo místech turistického ruchu
- 2 Kč za každé využité lůžko a den – nezjišťuje se účel pobytu
- vysokoškolské koleje a internáty jsou osvobozeny Þ nesmí být využity jako hotel
· za povolení vjezdu motorových vozidel
- neplatí ti, kdož tam bydlí, nebo provádějí hospodářskou činnost
· za provozování výherních hracích přístrojů
- za každý povolený hrací přístroj od 1. 1. 1998
- 5 – 20 tisíc za 3 měsíce/1 přístroj
- obec není povina poskytnout osvobození
- nejprve musíme uhradit správní poplatek za povolení a až potom místní poplatek
Právní úprava
- upraveno z. 568/1992 Sb. Zákon o správních poplatcích
- několik novel – některé změnili i sazby:
z. 305/1997 Sb od 1.1.1998 novelizují úplné znění zákona
z. 151/1997 Sb. od 1.1.1998 z. 20/1996 Sb.
- poslední novela zákon 167/1999 Sb.
- dále existuje spousta vyhlášek
- zákon upravuje správní poplatky, které vybírají a vyměřují orgány státní správy, obce při výkonu přenesené působnosti, PO pokud vykonávají státní správu, rejstřík trestů a státní archivy
- předmětem jsou úkony správních orgánů, vymezené pouze v sazebníku
- sazebník je v příloze zákona k 1. 10. 1999 zákona č. 305/1997 Sb. A 167/1999 Sb.
- poplatníkem je PO nebo FO, která dá podnět k provedení úkonu, nebo osoba v jejímž zájmu něbo věci je tento úkon proveden
- polatky při negativní vyřízení zádosti se nevrací, vracení je jinak uvedeno v zákoně
- sazebník poplatků je součástí zákona – 154 položek, rozdělen do 10 částí podle tématických skupin + věcný rejstřík
Sazby a splatnost poplatků:
· pevně
- jsou splatné před provedením úkonu bez vyměření
- do 15 dnů po doručení výzvy, v případě zamítnutí žádosti
· % ze základu
- do 15 dnů po obdržení výměru
- výsledek úkonu je nám vydán až po prokázání zaplacení
- několik novel – některé změnili i sazby:
z. 305/1997 Sb od 1.1.1998 novelizují úplné znění zákona
z. 151/1997 Sb. od 1.1.1998 z. 20/1996 Sb.
- poslední novela zákon 167/1999 Sb.
- dále existuje spousta vyhlášek
- zákon upravuje správní poplatky, které vybírají a vyměřují orgány státní správy, obce při výkonu přenesené působnosti, PO pokud vykonávají státní správu, rejstřík trestů a státní archivy
- předmětem jsou úkony správních orgánů, vymezené pouze v sazebníku
- sazebník je v příloze zákona k 1. 10. 1999 zákona č. 305/1997 Sb. A 167/1999 Sb.
- poplatníkem je PO nebo FO, která dá podnět k provedení úkonu, nebo osoba v jejímž zájmu něbo věci je tento úkon proveden
- polatky při negativní vyřízení zádosti se nevrací, vracení je jinak uvedeno v zákoně
- sazebník poplatků je součástí zákona – 154 položek, rozdělen do 10 částí podle tématických skupin + věcný rejstřík
Sazby a splatnost poplatků:
· pevně
- jsou splatné před provedením úkonu bez vyměření
- do 15 dnů po doručení výzvy, v případě zamítnutí žádosti
· % ze základu
- do 15 dnů po obdržení výměru
- výsledek úkonu je nám vydán až po prokázání zaplacení
Osvobození
· osobní (subjektů)
- stát, státní fondy, obce, diplomatická zařízení ap.
· věcné (úkony)
- st. sociální podpora, změna jména města nebo ulice, pro účely dědického řízení províděné notářem pro d.ř. ap.
· specifická
- u jednotlivých poplatků
Způsob placení
- máme různé způsoby
- orgány správy ČR – kolkem do 5000,- (netýká se obcí, obecních úřadů, okresních úřadů,
hraničních přechodů Þ rozhodují si sami, protože by z toho nic
neměli
- v ostatních případech na účet st. rozpočtu u ČNB, který pro příslušný orgán zřizuje MF
Pozn.
Poplatek za provozování hracích automatů (výherních automatů)
- tento poplatek je za povolení doby
- správně by měl být příjmem obce, neboť ta vydává povolení k provozování
- obce musí ale převést do st. rozpočtu 50 % z vybrané částky, a zde nastává otázka: Jak tyto peníze převést?
- obce musí zakoupit kolkové známky do výše úhrady do st. rozpočtu Þ v této cvíli
dochází k porušení pravidla, že kolky se používají pouze do částky 5 000,-
- stát, státní fondy, obce, diplomatická zařízení ap.
· věcné (úkony)
- st. sociální podpora, změna jména města nebo ulice, pro účely dědického řízení províděné notářem pro d.ř. ap.
· specifická
- u jednotlivých poplatků
Způsob placení
- máme různé způsoby
- orgány správy ČR – kolkem do 5000,- (netýká se obcí, obecních úřadů, okresních úřadů,
hraničních přechodů Þ rozhodují si sami, protože by z toho nic
neměli
- v ostatních případech na účet st. rozpočtu u ČNB, který pro příslušný orgán zřizuje MF
Pozn.
Poplatek za provozování hracích automatů (výherních automatů)
- tento poplatek je za povolení doby
- správně by měl být příjmem obce, neboť ta vydává povolení k provozování
- obce musí ale převést do st. rozpočtu 50 % z vybrané částky, a zde nastává otázka: Jak tyto peníze převést?
- obce musí zakoupit kolkové známky do výše úhrady do st. rozpočtu Þ v této cvíli
dochází k porušení pravidla, že kolky se používají pouze do částky 5 000,-
Poplatková povinost
- pevná částka – zaplatit ihned
- ostatní případy – do 3 dnů od rozhodnutí soudu
- poplatky do 5000,- kolkem, jinak na účet státního rozpočtu u ČNB
- soudy postupují podle Zákona o správě daní a poplatků
- promlčecí lhůta je 3 roky, po 10 letech už poplatky nevymůže nikdo
Správní poplatky
- např. vydání pasu, občanského průkazu, ověřování listin a písemností, evidence motorových vozidel
- výše je jednotná pro celé naše území, řízení musí zůstat z hlediska poplatníka finančně dostupné
- podstatou je příspěvek na činnost správního rogánu, po kterém něco chceme
- zavedeny také kvůli omezení zbytečných podání
Správní orgány
· orgány státní správy
- policie, cizinecká policie apod.
- patří sem i obce, pokud vykonávají přenesenou působnost od státu
· rejstřík trestů
· státní archivy
- ostatní případy – do 3 dnů od rozhodnutí soudu
- poplatky do 5000,- kolkem, jinak na účet státního rozpočtu u ČNB
- soudy postupují podle Zákona o správě daní a poplatků
- promlčecí lhůta je 3 roky, po 10 letech už poplatky nevymůže nikdo
Správní poplatky
- např. vydání pasu, občanského průkazu, ověřování listin a písemností, evidence motorových vozidel
- výše je jednotná pro celé naše území, řízení musí zůstat z hlediska poplatníka finančně dostupné
- podstatou je příspěvek na činnost správního rogánu, po kterém něco chceme
- zavedeny také kvůli omezení zbytečných podání
Správní orgány
· orgány státní správy
- policie, cizinecká policie apod.
- patří sem i obce, pokud vykonávají přenesenou působnost od státu
· rejstřík trestů
· státní archivy
SOUDNÍ POPLATKY
- upraveny v z. 549/1991 Sb. Zákon o soudních poplatcích
- několik novel: z. 151,209,227/1997 Sb., poslední novela z. č. 5/1999 Sb.
- dále mohou existovat vyhlášky (O povodních – osvobození od poplatků apod.)
- soudní poplatky se vybírají za činnost soudů v soudním řízení a za činnosti spadající do správy soudů (musí být vymezeny v soudním sazebníku)
- jsou částečnou úhradou nákladů spojených s činností soudů
- sleduje se vybírání Þ omezení neuvážených podání návrhů na soudní řízení
- poplatníkem je FO nebo PO, která dává podnět k soudnímu řízení nebo nějakému
nebo nějakému úkonu – zákon konkrétně stanoví, kdo je poplatníkem
- o poplatcích rozhoduje orgán, který úkon (řízení) provádí
- vznik poplatku zákon váže na konkrétní skutečnost (např. sepsání protokolu, podání návrhu apod.)
Osvobození
· osobní (subjektů)
- od poplatku je osvobozen stát, obce, navrhovatel o alimenty apod.
· věcné osvobození
- osvobozeno opatrovnictví, povolení uzavřít manželství, výživné, NP, ZP, SP
Sazby (uvedeno v příloze zákona)
· pevná sazba
· % ze základu
- základem je cena předmětu - platí z. 151/1991 Sb. Zákon o oceňování majetku
- poplatník je povinnen určit cenu, jinak ji určí soud
- několik novel: z. 151,209,227/1997 Sb., poslední novela z. č. 5/1999 Sb.
- dále mohou existovat vyhlášky (O povodních – osvobození od poplatků apod.)
- soudní poplatky se vybírají za činnost soudů v soudním řízení a za činnosti spadající do správy soudů (musí být vymezeny v soudním sazebníku)
- jsou částečnou úhradou nákladů spojených s činností soudů
- sleduje se vybírání Þ omezení neuvážených podání návrhů na soudní řízení
- poplatníkem je FO nebo PO, která dává podnět k soudnímu řízení nebo nějakému
nebo nějakému úkonu – zákon konkrétně stanoví, kdo je poplatníkem
- o poplatcích rozhoduje orgán, který úkon (řízení) provádí
- vznik poplatku zákon váže na konkrétní skutečnost (např. sepsání protokolu, podání návrhu apod.)
Osvobození
· osobní (subjektů)
- od poplatku je osvobozen stát, obce, navrhovatel o alimenty apod.
· věcné osvobození
- osvobozeno opatrovnictví, povolení uzavřít manželství, výživné, NP, ZP, SP
Sazby (uvedeno v příloze zákona)
· pevná sazba
· % ze základu
- základem je cena předmětu - platí z. 151/1991 Sb. Zákon o oceňování majetku
- poplatník je povinnen určit cenu, jinak ji určí soud
Základní ustanovení
- druhá část zákona specifikuje daň u jednotlivých výrobků, vymezuje u nich plátce, předmět daně, vznik daňové povinnosti, základ daně a sazby daně
- třetí část zákona se týká značení některých tabákových výrobků, evidence a kontroly tabákových nálepek, protože systém zdaňování cigaret je odlišný od ostatních vybraných výrobků
- stejně jako DPH ani spotřební daně nezatěžují výrobce ani dovozce, kteří je vybírají a odvádějí do státního rozpočtu, ale poplatníkem je konečný spotřebitel, který je zaplatí v ceně výrobku
Zdaňované výrobky
· uhlovodíková paliva a maziva
· líh a lihoviny
* pivo
* víno
* tabákové výrobky
Plátci spotřebních daní
- plátci jsou právnické nebo fyzické osoby, které vybrané výrobky vyrábějí nebo dovážejí, bez ohledu na to, zda provozují podnikatelskou činnost nebo ne
Daňová povinnost
- vzniká při tuzemské výrobě vyskladněním vybraných výrobků (mimo cigaret), při dovozu vznikem celního dluhu a u cigaret určených pro tuzemskou spotřebu odebráním tabákových nálepek
- třetí část zákona se týká značení některých tabákových výrobků, evidence a kontroly tabákových nálepek, protože systém zdaňování cigaret je odlišný od ostatních vybraných výrobků
- stejně jako DPH ani spotřební daně nezatěžují výrobce ani dovozce, kteří je vybírají a odvádějí do státního rozpočtu, ale poplatníkem je konečný spotřebitel, který je zaplatí v ceně výrobku
Zdaňované výrobky
· uhlovodíková paliva a maziva
· líh a lihoviny
* pivo
* víno
* tabákové výrobky
Plátci spotřebních daní
- plátci jsou právnické nebo fyzické osoby, které vybrané výrobky vyrábějí nebo dovážejí, bez ohledu na to, zda provozují podnikatelskou činnost nebo ne
Daňová povinnost
- vzniká při tuzemské výrobě vyskladněním vybraných výrobků (mimo cigaret), při dovozu vznikem celního dluhu a u cigaret určených pro tuzemskou spotřebu odebráním tabákových nálepek
Zdaňovací období a platba
- zdaňovací období je pouze měsíční
- do 25 dnů po ukončení zdaňovacího období předkládají plátci daňové přiznání
- plátci spotřebních daní, jejichž měsíční daňová povinnost je vyšší než 7 milionů Kč, platí denní zálohy na daň
- plátci, jejichž daňová měsíční povinnost nedosáhne částku 7 mil. Kč, odvádějí spotřební daň najednou, nejpozději do 55 dne po ukončení zdaňovacího období
!!!!! PODROBNĚJI V ZÁKONĚ O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH !!!!
POPLATKOVÝ SYSTÉM
Právní úprava:
- pro uložení, vybírání, vymáhaní poplatků platí stejné zásady jako pro daňové řízení
- neexistuje zákon vymezující soustavu poplatků, ale pouze jednotlivé zákony upravující jednotlivé druhy poplatků (např. Daňové poplatky)
- některé poplatky jsou upraveny v právních normách upravujících úplně jinou věc
- poplatky platí občané i organizace
- poplatky tvoří:
· soudní poplatky státní poplatky
· správní poplatky
· místní poplatky
· ostatní poplatky
- do 25 dnů po ukončení zdaňovacího období předkládají plátci daňové přiznání
- plátci spotřebních daní, jejichž měsíční daňová povinnost je vyšší než 7 milionů Kč, platí denní zálohy na daň
- plátci, jejichž daňová měsíční povinnost nedosáhne částku 7 mil. Kč, odvádějí spotřební daň najednou, nejpozději do 55 dne po ukončení zdaňovacího období
!!!!! PODROBNĚJI V ZÁKONĚ O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH !!!!
POPLATKOVÝ SYSTÉM
Právní úprava:
- pro uložení, vybírání, vymáhaní poplatků platí stejné zásady jako pro daňové řízení
- neexistuje zákon vymezující soustavu poplatků, ale pouze jednotlivé zákony upravující jednotlivé druhy poplatků (např. Daňové poplatky)
- některé poplatky jsou upraveny v právních normách upravujících úplně jinou věc
- poplatky platí občané i organizace
- poplatky tvoří:
· soudní poplatky státní poplatky
· správní poplatky
· místní poplatky
· ostatní poplatky
Zdaňovací období a splatnost daně
- plátce DPH je povinen předložit daňové přiznání v každém zdaňovacím období (bez ohledu na to, zda uskutečnil zdanitelná plnění či ne)
- zdaňovací období může být měsíční nebo čtvrtletní podle výše obratu plátce DPH v předchozím kalendářním roce
- v termínu podání daňového přiznání je splatná i daň, kterou si plátce sám vypočítá
- daňová povinnost je rozdílem mezi daní na výstupu a uplatněným odpočtem DPH na vstupu za příslušné zdaňovací období
- pokud je daň na výstupu vyšší než odpočet DPH na vstupu, vzniká daňová povinnost, jestliže odpočet DPH daň na výstupu, jde o nadměrný odpočet DPH, tuto částku dostane plátce zpět od finančního úřadu
Dovoz zboží
- při dovozu zboží ze zahraničí platí DPH ten, kdo zboží dováží
- dovoz služeb nepodléhá DPH
- správcem DPH při dovozu zboží je celní úřad, který DPH vyměřuje a vybírá spolu se clem
- odpočet DPH při dovozu se ale uplatní v daňovém přiznání, které plátce DPH podává finančnímu úřadu
- při dovozu zboží se postupuje nejen podle zákona o DPH ale i podle celního zákona
- povinnost vyměřit DPH při dovozu vzniká dnem vzniku celního dluhu
- funkci daňového dokladu při dovozu plní písemné celní prohlášení
- zdaňovací období může být měsíční nebo čtvrtletní podle výše obratu plátce DPH v předchozím kalendářním roce
- v termínu podání daňového přiznání je splatná i daň, kterou si plátce sám vypočítá
- daňová povinnost je rozdílem mezi daní na výstupu a uplatněným odpočtem DPH na vstupu za příslušné zdaňovací období
- pokud je daň na výstupu vyšší než odpočet DPH na vstupu, vzniká daňová povinnost, jestliže odpočet DPH daň na výstupu, jde o nadměrný odpočet DPH, tuto částku dostane plátce zpět od finančního úřadu
Dovoz zboží
- při dovozu zboží ze zahraničí platí DPH ten, kdo zboží dováží
- dovoz služeb nepodléhá DPH
- správcem DPH při dovozu zboží je celní úřad, který DPH vyměřuje a vybírá spolu se clem
- odpočet DPH při dovozu se ale uplatní v daňovém přiznání, které plátce DPH podává finančnímu úřadu
- při dovozu zboží se postupuje nejen podle zákona o DPH ale i podle celního zákona
- povinnost vyměřit DPH při dovozu vzniká dnem vzniku celního dluhu
- funkci daňového dokladu při dovozu plní písemné celní prohlášení
Příležitostná autobusová doprava
- DPH platí i zahraniční subjekty, které provozují příležitostnou autobusovou přepravu na našem území
- DPH se v tomto případě vypočítá jako součin počtu ujetých kilometrů na našem území a počtu přepravovaných osob (bez jednoho řidiče a jednoho průvodce)
- Sazba DPH je v tomto případě pevná a činí 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr na našem území
- DPH se platí na hraničním přechodu celnímu úřadu
!!!!! PODROBNĚJI V ZÁKONĚ O DPH !!!!
SPOTŘEBNÍ DAŇ
Právní úprava
- zákon č. 587/1992 Sb. - Zákon české národní rady o spotřebních daních
- úplné znění zákona po novelách je v zákonu č.198/1998 Sb.
- poslední novela je zákon č. 129/1999 Sb.
Základní ustanovení
- spotřební daně jsou daně, kterými stát zatěžuje prodej a spotřebu určité skupiny výrobků
- jsou přirážkou k ceně
- zákon o spotřebních daních stanoví podmínky zdaňování vybraných výrobků, které je jednorázové
- DPH se v tomto případě vypočítá jako součin počtu ujetých kilometrů na našem území a počtu přepravovaných osob (bez jednoho řidiče a jednoho průvodce)
- Sazba DPH je v tomto případě pevná a činí 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr na našem území
- DPH se platí na hraničním přechodu celnímu úřadu
!!!!! PODROBNĚJI V ZÁKONĚ O DPH !!!!
SPOTŘEBNÍ DAŇ
Právní úprava
- zákon č. 587/1992 Sb. - Zákon české národní rady o spotřebních daních
- úplné znění zákona po novelách je v zákonu č.198/1998 Sb.
- poslední novela je zákon č. 129/1999 Sb.
Základní ustanovení
- spotřební daně jsou daně, kterými stát zatěžuje prodej a spotřebu určité skupiny výrobků
- jsou přirážkou k ceně
- zákon o spotřebních daních stanoví podmínky zdaňování vybraných výrobků, které je jednorázové
Plátce DPH
- plátcem DPH se může stát FO nebo O, která uskutečňuje zdanitelná plnění v rámci své podnikatelské činnosti
- plátce se registruje u finančního úřadu buď povinně nebo dobrovolně
- povinně se musí podnikatel registrovat k DPH tehdy, jestliže jeho obrat za zdanitelná plnění přesáhl za tři po sobě jsoucí měsíce částku 750 000,- nebo tento obrat byl dosažen u sdružení bez právní subjektivity
- dobrovolně se může zaregistrovat podnikatel, který uskutečňuje zdanitelná plnění i když sám nesplňuje zákonem stanovenou povinnou registraci, ale chce se sám stát plátcem DPH
- registrovaný plátce může zrušit registraci po uplynutí jednoho roku od registrace, pokud splní zákonem stanovené důvody Þ to platí jako pro dobrovolné plátce, tak plátce ze zákona
Základ daně a výpočet
- základem pro výpočet DPH je obvykle cena za zdanitelná plnění bez daně, tzn. hodnota dodávaného zboží nebo poskytovaných služeb (konečná cena bez daně)
- pokud dané zboží podléhá spotřební dani, potom tato spotřební daň vstupuje do daňového základu DPH
- u dovozu zboží je základem daně: základ pro vyměření cla, spotřební daň, clo
- daň se vypočte vynásobením základu daně příslušnou sazbou daně
- plátce se registruje u finančního úřadu buď povinně nebo dobrovolně
- povinně se musí podnikatel registrovat k DPH tehdy, jestliže jeho obrat za zdanitelná plnění přesáhl za tři po sobě jsoucí měsíce částku 750 000,- nebo tento obrat byl dosažen u sdružení bez právní subjektivity
- dobrovolně se může zaregistrovat podnikatel, který uskutečňuje zdanitelná plnění i když sám nesplňuje zákonem stanovenou povinnou registraci, ale chce se sám stát plátcem DPH
- registrovaný plátce může zrušit registraci po uplynutí jednoho roku od registrace, pokud splní zákonem stanovené důvody Þ to platí jako pro dobrovolné plátce, tak plátce ze zákona
Základ daně a výpočet
- základem pro výpočet DPH je obvykle cena za zdanitelná plnění bez daně, tzn. hodnota dodávaného zboží nebo poskytovaných služeb (konečná cena bez daně)
- pokud dané zboží podléhá spotřební dani, potom tato spotřební daň vstupuje do daňového základu DPH
- u dovozu zboží je základem daně: základ pro vyměření cla, spotřební daň, clo
- daň se vypočte vynásobením základu daně příslušnou sazbou daně
Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je:
a) darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, anebo
b) darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska
Základ daně
- základem daně darovací je cena majetku,který je předmětem této daně,snížená o:
a) prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně
b) cenu majetku osvobozeného podle toho zákona od daně darovací
c) clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo
d) dovezené z ciziny
- cenou je cena zjištěná podle zvláštního předpisu ke dni nabytí majetku; je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění
- cena movitého majetku nabytého darováním od téže osoby týmž nabyvatele v průběhu dvou let po sobě jdoucích kalendářních roků se sčítá a tento součet cen je základem daně
Sazby daně
- sazby daně jsou progresivně klouzavé
b) darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska
Základ daně
- základem daně darovací je cena majetku,který je předmětem této daně,snížená o:
a) prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně
b) cenu majetku osvobozeného podle toho zákona od daně darovací
c) clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo
d) dovezené z ciziny
- cenou je cena zjištěná podle zvláštního předpisu ke dni nabytí majetku; je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění
- cena movitého majetku nabytého darováním od téže osoby týmž nabyvatele v průběhu dvou let po sobě jdoucích kalendářních roků se sčítá a tento součet cen je základem daně
Sazby daně
- sazby daně jsou progresivně klouzavé
DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ
Poplatník
- poplatníkem daně z převodu nemovitostí je:
a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem
b) nabyvatel (kupující), jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, konkursu nebo vyrovnání či vydržením
c) oprávněný z věcného břemene anebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni
d) převodce i nabyvatel, jede-li o výměnu nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně
Předmět daně
- předmětem daně z převodu nemovitostí je:
a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví
b) bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním
- předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší
- vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod Þ daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší
Sazba daně
- daň činí 5 % ze základu daně
- poplatníkem daně z převodu nemovitostí je:
a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem
b) nabyvatel (kupující), jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, konkursu nebo vyrovnání či vydržením
c) oprávněný z věcného břemene anebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni
d) převodce i nabyvatel, jede-li o výměnu nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně
Předmět daně
- předmětem daně z převodu nemovitostí je:
a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví
b) bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním
- předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší
- vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod Þ daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší
Sazba daně
- daň činí 5 % ze základu daně
NEPŘÍMÉ DANĚ
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Právní úprava
- zákon č. 588/1992 Sb. – Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty, který
vstoupil v platnost k 1. 1. 1993
- několikráte novelizován
- úplné znění zákona po novelách je v zákonu č. 199/1998 Sb.
- poslední novela zákon 129/1999 Sb.
Obecná ustanovení
- DPH u zdanitelných plnění v tuzemsku postihuje na každém stupni technologického zhodnocení nebo distribuce nově vytvořenou hodnotu výrobku nebo služby
- plátce DPH odvádí však pouze daň z té části hodnoty výrobku nebo služby, kterou sám přidal Þ DPH proto působí na podnikatelské subjekty neutrálně
- DPH jsou povinni platit osoby, v jejichž prospěch je uskutečňováno zdanitelné plnění v tuzemsku, při dovozu osoby, kterým má být propuštěno do volného nebo jiného oběhu
- zákon stanoví postup při stanovení základu DPH v jednotlivých konkrétních případech uskutečnění zdanitelného plnění
Sazba
- sazba DPH se stanoví podle charakteru výrobku nebo služby a má dvě úrovně Þ 22 % a 5 %
- základní sazba 22 % se používá pro zboží, kromě zboží uvedeného v příloze č. 1 zákona, které je zdaněno 5 %
- u služeb platí snížená sazba 5 %, kromě služeb, které jsou jmenovitě uvedeny v příloze č. 2 zákona, u nich se platí sazba 22 %
Právní úprava
- zákon č. 588/1992 Sb. – Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty, který
vstoupil v platnost k 1. 1. 1993
- několikráte novelizován
- úplné znění zákona po novelách je v zákonu č. 199/1998 Sb.
- poslední novela zákon 129/1999 Sb.
Obecná ustanovení
- DPH u zdanitelných plnění v tuzemsku postihuje na každém stupni technologického zhodnocení nebo distribuce nově vytvořenou hodnotu výrobku nebo služby
- plátce DPH odvádí však pouze daň z té části hodnoty výrobku nebo služby, kterou sám přidal Þ DPH proto působí na podnikatelské subjekty neutrálně
- DPH jsou povinni platit osoby, v jejichž prospěch je uskutečňováno zdanitelné plnění v tuzemsku, při dovozu osoby, kterým má být propuštěno do volného nebo jiného oběhu
- zákon stanoví postup při stanovení základu DPH v jednotlivých konkrétních případech uskutečnění zdanitelného plnění
Sazba
- sazba DPH se stanoví podle charakteru výrobku nebo služby a má dvě úrovně Þ 22 % a 5 %
- základní sazba 22 % se používá pro zboží, kromě zboží uvedeného v příloze č. 1 zákona, které je zdaněno 5 %
- u služeb platí snížená sazba 5 %, kromě služeb, které jsou jmenovitě uvedeny v příloze č. 2 zákona, u nich se platí sazba 22 %
Sazba daně
- sazby jsou progresivně klouzavé
Ostatní poznámky
- rozhodující je den smrti zůstavitele, nikoliv den přiřčení dědictví
- osvobození od daně dědické je nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině
Daň darovací
Poplatník
- poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při darování do ciziny je poplatníkem dárce
- nejde-li o darování z ciziny nebo do ciziny je dárce ručitelem
- poplatníkem daně darovací je:
a) fyzická osoba, která je občanem ČR nebo cizincem s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR
b) právnická osoba se sídlem na území ČR
Předmět daně
- předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele, majetkem pro účel daně darovací jsou:
a) nemovitosti a movitý majetek
b) jiný majetkový prospěch (např. promítnutí dluhu, bezúročná půjčka apod.)
Ostatní poznámky
- rozhodující je den smrti zůstavitele, nikoliv den přiřčení dědictví
- osvobození od daně dědické je nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině
Daň darovací
Poplatník
- poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při darování do ciziny je poplatníkem dárce
- nejde-li o darování z ciziny nebo do ciziny je dárce ručitelem
- poplatníkem daně darovací je:
a) fyzická osoba, která je občanem ČR nebo cizincem s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR
b) právnická osoba se sídlem na území ČR
Předmět daně
- předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele, majetkem pro účel daně darovací jsou:
a) nemovitosti a movitý majetek
b) jiný majetkový prospěch (např. promítnutí dluhu, bezúročná půjčka apod.)
Úvodní ustanovení
- tento zákon upravuje daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí
- jedná se o tzv. trojdaň
Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí
- pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřující vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci); příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založení osvojením
I. skupina
- příbuzní v řadě přímé a manželé
II. skupina
- příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety
- manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárce nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele
III. skupina
- ostatní fyzické osoby a právnické osoby
- jedná se o tzv. trojdaň
Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí
- pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřující vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci); příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založení osvojením
I. skupina
- příbuzní v řadě přímé a manželé
II. skupina
- příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety
- manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárce nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele
III. skupina
- ostatní fyzické osoby a právnické osoby
DAŇ DĚDICKÁ
Poplatník
- poplatníkem je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno
Předmět daně
- předmětem daně je nabytí majetku děděním, majetkem pro účely daně dědické jsou:
a) věci nemovité, byty a nebytové prostory
b) věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty
- z nemovitostí, které se nachází na území ČR , se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině se daň nevybírá
- jestliže zůstavitel v době své smrti byl občanem ČR a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině
- jestliže zůstavitel v době své smrti byl občanem ČR a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku
- jestliže zůstavitel v době své smrti nebyl občanem ČR, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku
Základ daně
- základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o:
a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešli zůstavitelovou smrtí
b) cenu majetku osvobozeného podle zákona o dani dědické
c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele
d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví
e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku
- poplatníkem je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno
Předmět daně
- předmětem daně je nabytí majetku děděním, majetkem pro účely daně dědické jsou:
a) věci nemovité, byty a nebytové prostory
b) věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty
- z nemovitostí, které se nachází na území ČR , se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině se daň nevybírá
- jestliže zůstavitel v době své smrti byl občanem ČR a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině
- jestliže zůstavitel v době své smrti byl občanem ČR a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku
- jestliže zůstavitel v době své smrti nebyl občanem ČR, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku
Základ daně
- základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o:
a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešli zůstavitelovou smrtí
b) cenu majetku osvobozeného podle zákona o dani dědické
c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele
d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví
e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku
Zaokrouhlení
- daň, záloha na daň a sleva na dani se zaokrouhlují na celé koruny nahoru
Zdaňovací období
- zdaňovacím obdobím je kalendářní rok
- u vozidel evidovaných v zahraničí je zdaňovacím obdobím doba začínající dnem vstupu na území ČR a končící dnem výstupu z území ČR
Daňové přiznání
- podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce
- poplatník je povinen v daňovém přiznání daň sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání
Daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí
Právní úprava
- zákon č. 357/1992 Sb. - Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí
- zákon č. 232/1996 Sb. - Úplné znění po úpravách
+ dalších 5 novel, poslední novela č. 95/1999 Sb.
Zdaňovací období
- zdaňovacím obdobím je kalendářní rok
- u vozidel evidovaných v zahraničí je zdaňovacím obdobím doba začínající dnem vstupu na území ČR a končící dnem výstupu z území ČR
Daňové přiznání
- podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce
- poplatník je povinen v daňovém přiznání daň sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání
Daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí
Právní úprava
- zákon č. 357/1992 Sb. - Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí
- zákon č. 232/1996 Sb. - Úplné znění po úpravách
+ dalších 5 novel, poslední novela č. 95/1999 Sb.
DAŇ SILNIČNÍ
Právní úprava
- zákon č. 16/1993 Sb. - Zákon o dani silniční
- zákon č. 190/1998 Sb. - Úplné znění zákona o dani silniční
Účel zákona
- předmětem zákona je upravit daň silniční, kterou se zdaňuje užívání pozemních komunikací v ČR silničními vozidly
Předmět daně
- předmětem daně jsou vozidla , kterým je přidělena státní poznávací značka v ČR nebo jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních předpisů nebo obdobných daní v zahraničí
- předmětem daně nejsou:
a) ostatní vozidla, traktory a jejich přípojná vozidla a speciální automobily pásové
b) vozidla, kterým byla přidělena zvláštní státní poznávací značka
Poplatníci daně
- poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která:
a) je zapsána v technickém průkazu vozidla vydaném v ČR jako držitel vozidla
b) užívá vozidlo evidované v zahraničí na území ČR nebo vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsán jako držitel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z evidence dopravního inspektorátu
- zákon č. 16/1993 Sb. - Zákon o dani silniční
- zákon č. 190/1998 Sb. - Úplné znění zákona o dani silniční
Účel zákona
- předmětem zákona je upravit daň silniční, kterou se zdaňuje užívání pozemních komunikací v ČR silničními vozidly
Předmět daně
- předmětem daně jsou vozidla , kterým je přidělena státní poznávací značka v ČR nebo jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních předpisů nebo obdobných daní v zahraničí
- předmětem daně nejsou:
a) ostatní vozidla, traktory a jejich přípojná vozidla a speciální automobily pásové
b) vozidla, kterým byla přidělena zvláštní státní poznávací značka
Poplatníci daně
- poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která:
a) je zapsána v technickém průkazu vozidla vydaném v ČR jako držitel vozidla
b) užívá vozidlo evidované v zahraničí na území ČR nebo vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsán jako držitel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z evidence dopravního inspektorátu
Poplatníci daně
- poplatníkem je rovněž:
a) zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již držiteli vozidla
b) osoba, která užívá vozidlo evidované a určené jako státní mobilizační rezerva)
c) stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí
- je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně
Základ daně
a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s vyjímkou osobních automobilů na elektrický pohon
b) součet povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů
c) celková hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel
Zálohy
- poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince
- zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném obdob
- poplatník je povinen vést evidenci o zaplacené dani a zálohách na daň podle jednotlivých vozidel
Rozhodné období
- rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy; u zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad
a) zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již držiteli vozidla
b) osoba, která užívá vozidlo evidované a určené jako státní mobilizační rezerva)
c) stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí
- je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně
Základ daně
a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s vyjímkou osobních automobilů na elektrický pohon
b) součet povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů
c) celková hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel
Zálohy
- poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince
- zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném obdob
- poplatník je povinen vést evidenci o zaplacené dani a zálohách na daň podle jednotlivých vozidel
Rozhodné období
- rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy; u zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad
Základ daně
- základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období; půdorysem se rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek
Sazby daně
- základní sazba daně u jednotlivých staveb činí:
a)
b) stavby pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám s vyjímkou garáží, 1 Kč za m2 zastavěné plochy
c) garáže vystavěné odděleně od obytných domů 4 Kč za 1 m2 zastavěné plochy (bez možnosti odečtení 16 m2 )
d) stavby pro podnikatelskou činnost
- stavby sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, stavby pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
- stavby sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
- stavby sloužící pro statní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
e) ostatní stavby 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
Sazby daně
- základní sazba daně u jednotlivých staveb činí:
a)
b) stavby pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám s vyjímkou garáží, 1 Kč za m2 zastavěné plochy
c) garáže vystavěné odděleně od obytných domů 4 Kč za 1 m2 zastavěné plochy (bez možnosti odečtení 16 m2 )
d) stavby pro podnikatelskou činnost
- stavby sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, stavby pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
- stavby sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
- stavby sloužící pro statní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
e) ostatní stavby 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy
Úpravy sazby daně
- základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesáhne 2/3 zastavěné plochy
- u staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží
- za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak; všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží
- základní sazba daně u obytných domů a u ostatních staveb tvořící příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy se násobí koeficientem 0,3 - 4,5 podle počtu obyvatel dané obce
- u ostatních druhů staveb se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou
- daň se zvyšuje o 2 Kč za každý m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužící v obytném domě k podnikatelské činnosti s vyjímkou zemědělské činnosti
- u staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží
- za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak; všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží
- základní sazba daně u obytných domů a u ostatních staveb tvořící příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy se násobí koeficientem 0,3 - 4,5 podle počtu obyvatel dané obce
- u ostatních druhů staveb se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou
- daň se zvyšuje o 2 Kč za každý m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužící v obytném domě k podnikatelské činnosti s vyjímkou zemědělské činnosti
Sazba daně
- diferencovaný přístup podle druhů; sazba daně činí ze základu daně u pozemků:
a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %
b) luk a pastvin, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem
ryb 0,25%
c) u ostatních pozemků sazba daně činí za 1 m2
- zastavěné plochy a nádvoří 0,10 Kč
- stavební pozemky 1,00 Kč
- ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč
- stavebními pozemky se rozumějí nezastavěné pozemky určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením; rozhodná je výměra pozemku, na která se rozhodnutí o umístění stavby nebo uvedené stavební povolení vztahuje
- základní sazba daně se u stavebních pozemků násobí koeficientem 0,3 - 4,5 podle počtu obyvatel dané obce
- pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů (pozn. autora: koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0)
DAŇ ZE STAVEB
Předmět daně
- předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané a nebo podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené
- předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby vodních řadů a vodárenských objektů, upraveny vody, kanalizační stoky, stavby rozvodů energií, veřejné dopravní cesty (státní pozemní komunikace: dálnice, silnice apod.) aj.
Poplatník daně
- poplatníkem daně je vlastník stavby; jde-li o stavbu ve správě Pozemkového fondu ČR ne Správy státních hmotných rezerv nebo stavbu převedenou na FNM ČR, která je pronajata, je jím nájemce; má-li právnická osoba ke stavbě právo hospodaření nebo trvalého užívání, je poplatníkem daně nositel tohoto práva
- má-li ke stavbě vlastnické právo, právo hospodaření nebo trvalého užívání více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně
Osvobození od daně
- od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu, stavby ve vlastnictví obce, stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, státním archivům, knihovnám aj.
- předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané a nebo podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené
- předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby vodních řadů a vodárenských objektů, upraveny vody, kanalizační stoky, stavby rozvodů energií, veřejné dopravní cesty (státní pozemní komunikace: dálnice, silnice apod.) aj.
Poplatník daně
- poplatníkem daně je vlastník stavby; jde-li o stavbu ve správě Pozemkového fondu ČR ne Správy státních hmotných rezerv nebo stavbu převedenou na FNM ČR, která je pronajata, je jím nájemce; má-li právnická osoba ke stavbě právo hospodaření nebo trvalého užívání, je poplatníkem daně nositel tohoto práva
- má-li ke stavbě vlastnické právo, právo hospodaření nebo trvalého užívání více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně
Osvobození od daně
- od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu, stavby ve vlastnictví obce, stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, státním archivům, knihovnám aj.
Poplatník daně
- poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku; u pozemků ve vlastnictví ČR, je poplatníkem daně právnická osoba, která s ním má právo hospodaření nebo které bylo zřízeno právo trvalého užívání
- nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků, jde-li o pozemky, jejichž původní vlastnické hranice v terénu neexistují, protože byly sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu reálně existujícími, nebo o pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv nebo o pozemky převedené na Fond národního majetku
- uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejich hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené
- má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů, nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání více subjektům, jsou tyto povinni platí daň společně a nerozdílně
- nájemce pozemku, není-li sám poplatním, za daň ručí
Osvobození od daně
- např. pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví obcí, pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, pozemky na nichž jsou zřízeny hřbitovy aj.
Základ daně
- u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 pro dané katastrální území
- u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěna podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období; základem daně u pozemků hospodářských lesy může být i součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 za 1 m2
- u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období
- nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků, jde-li o pozemky, jejichž původní vlastnické hranice v terénu neexistují, protože byly sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu reálně existujícími, nebo o pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv nebo o pozemky převedené na Fond národního majetku
- uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejich hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené
- má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů, nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání více subjektům, jsou tyto povinni platí daň společně a nerozdílně
- nájemce pozemku, není-li sám poplatním, za daň ručí
Osvobození od daně
- např. pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví obcí, pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, pozemky na nichž jsou zřízeny hřbitovy aj.
Základ daně
- u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 pro dané katastrální území
- u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěna podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období; základem daně u pozemků hospodářských lesy může být i součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 za 1 m2
- u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období
Ostatní poznámky
- jedná se o přímou daň majetkovou, výnos je příjmem do veřejného rozpočtu
- promítá se do konstrukce nájemného Þ vliv na tržní cenu
Zdaňovací období
- zdaňovacím obdobím je kalendářní rok
- ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží
Daňové přiznání
- daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. Ledna zdaňovacího období
- daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předcházejících zdaňovacích období a nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně
Vyměření daně
- daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována
Zaokrouhlování
- základ daně z nemovitostí se zaokrouhluje na cele Kč nahoru
- daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru
- promítá se do konstrukce nájemného Þ vliv na tržní cenu
Zdaňovací období
- zdaňovacím obdobím je kalendářní rok
- ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží
Daňové přiznání
- daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. Ledna zdaňovacího období
- daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předcházejících zdaňovacích období a nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně
Vyměření daně
- daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována
Zaokrouhlování
- základ daně z nemovitostí se zaokrouhluje na cele Kč nahoru
- daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru
Placení daně
- u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu bežného zdaňovacího období
- u ostatních poplatníků daně ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období
- nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 1 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období; lze ji zaplatit i při vyšší částce najednou
- činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházející se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává, ale daň se nevyměřuje ani neplatí
Daň z pozemků
Předmět daně
- předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí
- předmětem daně z pozemků nejsou:
a) v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb
b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení
c) vodní plochy s vyjímkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb
d) pozemky určené pro obranu státu
- u ostatních poplatníků daně ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období
- nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 1 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období; lze ji zaplatit i při vyšší částce najednou
- činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházející se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává, ale daň se nevyměřuje ani neplatí
Daň z pozemků
Předmět daně
- předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí
- předmětem daně z pozemků nejsou:
a) v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb
b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení
c) vodní plochy s vyjímkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb
d) pozemky určené pro obranu státu
Rozhodné období
- rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud není stanoveno jinak
- u OSVČ je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se pojistné a příspěvek platí
Sazby pojistného
- u organizace a malé organizace 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 19,5 % na důchodové pojištění a 3,2 % na státní politiku zaměstnanosti
- u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti
- u OSVČ 29,6 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 26 % na důchodové pojištění a 3,6 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,4 % na nemocenské pojištění
- u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění 26 % na důchodové pojištění
- pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru
Odvod a placení pojistného
- OSVČ , u které je rozhodným obdobím kalendářní rok, platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného – výše záloh se stanoví procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu
- pojistné se platí u zaměstnanců v den výplaty mezd a platů za příslušný měsíc, není-li výplatní termín přesně určen, platí se do osmi dnů po uplynutí měsíce, za který se odvádí pojistné
- do osmého dne následujícího kalendářního měsíce musí zaplatit zálohu na pojistné i osoba samostatně výdělečně činná
- u OSVČ je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se pojistné a příspěvek platí
Sazby pojistného
- u organizace a malé organizace 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 19,5 % na důchodové pojištění a 3,2 % na státní politiku zaměstnanosti
- u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti
- u OSVČ 29,6 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 26 % na důchodové pojištění a 3,6 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,4 % na nemocenské pojištění
- u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění 26 % na důchodové pojištění
- pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru
Odvod a placení pojistného
- OSVČ , u které je rozhodným obdobím kalendářní rok, platí pojistné formou záloh a doplatku pojistného – výše záloh se stanoví procentní sazbou z měsíčního vyměřovacího základu
- pojistné se platí u zaměstnanců v den výplaty mezd a platů za příslušný měsíc, není-li výplatní termín přesně určen, platí se do osmi dnů po uplynutí měsíce, za který se odvádí pojistné
- do osmého dne následujícího kalendářního měsíce musí zaplatit zálohu na pojistné i osoba samostatně výdělečně činná
PŘÍMÉ DANĚ
DANĚ Z PŘÍJMU
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB
viz. Zákon o daních z příjmu 586/1992 Sb. a učebnice Veřejné Finance (Vl. Pavlásek)
DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB
viz. Zákon o daních z příjmu 586/1992 Sb. a učebnice Veřejné Finance (Vl. Pavlásek)
DAŇ Z NEMOVITOSTÍ
Právní úprava
- zákon č. 338/1992 Sb. - Zákon o dani z nemovitostí
- zákon č. 174/1995 Sb. - Úplné znění zákona po novelách
+ další novela zákon č. 248/1995 Sb.
Úvodní ustanovení
- tento zákon upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří
a) daň z pozemků
b) daň ze staveb
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB
viz. Zákon o daních z příjmu 586/1992 Sb. a učebnice Veřejné Finance (Vl. Pavlásek)
DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB
viz. Zákon o daních z příjmu 586/1992 Sb. a učebnice Veřejné Finance (Vl. Pavlásek)
DAŇ Z NEMOVITOSTÍ
Právní úprava
- zákon č. 338/1992 Sb. - Zákon o dani z nemovitostí
- zákon č. 174/1995 Sb. - Úplné znění zákona po novelách
+ další novela zákon č. 248/1995 Sb.
Úvodní ustanovení
- tento zákon upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří
a) daň z pozemků
b) daň ze staveb
Vyměřovací základ
- u zaměstnavatele je vyměřovacím základem úhrn vyměřovacích základy jeho zaměstnanců
- vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 = příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení
- vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně trojnásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění, která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se pojistné na důchodové pojištění platí (od 1.1.1999 platí podle nařízení vlády částka 6.100,- Kč)
- vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovací základ; měsíční vyměřovací základ si OSVČ může sama určit, ale nesmí být nižší než 35 % z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů připadajících na jeden kalendářní měsíc
- měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než jednu čtvrtinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha platí
- vyměřovací základy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru
- vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 = příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení
- vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně trojnásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění, která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se pojistné na důchodové pojištění platí (od 1.1.1999 platí podle nařízení vlády částka 6.100,- Kč)
- vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovací základ; měsíční vyměřovací základ si OSVČ může sama určit, ale nesmí být nižší než 35 % z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů připadajících na jeden kalendářní měsíc
- měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než jednu čtvrtinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha platí
- vyměřovací základy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru
Odvod pojistného za OSVČ
- OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného
- platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc
- záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce
- doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok
Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů
- osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc
- pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce
Odvod pojistného hrazeného státem
- za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí ČR na zvláštní účet, a to do 20. Dne předcházejícího kalendářního měsíce
- platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc
- záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce
- doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok
Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů
- osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc
- pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce
Odvod pojistného hrazeného státem
- za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí ČR na zvláštní účet, a to do 20. Dne předcházejícího kalendářního měsíce
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Právní úprava
- zákon č. 589/1992 Sb. – Úplné znění zákona o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- zákon č.104/1996 Sb. – Úplné znění po novelách
- další novely z. č. 113/1997 Sb., 134/1997 Sb., 306/1997 Sb.
- tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné nemocenského pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- pojistné je příjmem státního rozpočtu, příjmem státního rozpočtu jsou též penále, přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty ukládané podle zákona
- pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka státního rozpočtu
Poplatníci pojistného
- pojistné je povinné a musí ho platit zaměstnavatelé i zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění a OSVČ, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění
- pokud jsou OSVČ účastny nemocenského pojištění podle zákona o sociálním zabezpečení jsou povinni platit pojistné i na nemocenské pojištění
- osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění
- zákon č. 589/1992 Sb. – Úplné znění zákona o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- zákon č.104/1996 Sb. – Úplné znění po novelách
- další novely z. č. 113/1997 Sb., 134/1997 Sb., 306/1997 Sb.
- tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné nemocenského pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- pojistné je příjmem státního rozpočtu, příjmem státního rozpočtu jsou též penále, přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty ukládané podle zákona
- pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka státního rozpočtu
Poplatníci pojistného
- pojistné je povinné a musí ho platit zaměstnavatelé i zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění a OSVČ, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění
- pokud jsou OSVČ účastny nemocenského pojištění podle zákona o sociálním zabezpečení jsou povinni platit pojistné i na nemocenské pojištění
- osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění
Pojistné
- výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období
Vyměřovací základ
- zaměstnance je úhrn zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s vyjímkou nezapočitatelných příjmů jimiž jsou:
* náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu FO
* náhrady škody
* odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
* hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu FO
- do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění
* náhrady mzdy, s vyjímkou náhrady mzdy při výkonu v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance
* odměny za pracovní pohotovost
* plnění věrnostní nebo stabilizační povahy – za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s vyjímkou (viz. zákon)
* plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s vyjímkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod
Vyměřovací základ
- zaměstnance je úhrn zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s vyjímkou nezapočitatelných příjmů jimiž jsou:
* náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu FO
* náhrady škody
* odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
* hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu FO
- do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění
* náhrady mzdy, s vyjímkou náhrady mzdy při výkonu v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance
* odměny za pracovní pohotovost
* plnění věrnostní nebo stabilizační povahy – za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s vyjímkou (viz. zákon)
* plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s vyjímkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod
Stát
- vyměřovacím základem u státních pojištěnců, tj. osob, za které platí pojistné stát, je částka 2 900,-
· osoby bez zdanitelných příjmů
- vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatně výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát (tj. osoba bez zdanitelných příjmů) je minimální mzda
Rozhodné období
- rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za která se pojistné platí, pokud není stanoveno jinak
- u OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí
Odvod pojistného za zaměstnance
- zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance; současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance
- pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc; u zaměstnavatele, kde je výplata pojistného rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc; není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede
- pojistné se odvádí na účet pojišťovny, u níž je pojištěnec pojištěn
· osoby bez zdanitelných příjmů
- vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatně výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát (tj. osoba bez zdanitelných příjmů) je minimální mzda
Rozhodné období
- rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za která se pojistné platí, pokud není stanoveno jinak
- u OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí
Odvod pojistného za zaměstnance
- zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance; současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance
- pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc; u zaměstnavatele, kde je výplata pojistného rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc; není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede
- pojistné se odvádí na účet pojišťovny, u níž je pojištěnec pojištěn
Zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění:
a) náhrady mzdy s vyjímkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance
b) odměny za pracovní pohotovosti
c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s vyjímkou uvedenou v zákoně
d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod
- pojistné se stanoví z vyměřovacího základu
- minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda 3 600,-
· OSVČ
- vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení
- osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu, který je 486 000,-
- je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li stanoveno jinak (např. neplatí pro OSVČ, která jse zároveň zaměstnána a odvádí pojistné tohoto zaměstnání); minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy = 43 200,-
b) odměny za pracovní pohotovosti
c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s vyjímkou uvedenou v zákoně
d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod
- pojistné se stanoví z vyměřovacího základu
- minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda 3 600,-
· OSVČ
- vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení
- osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu, který je 486 000,-
- je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li stanoveno jinak (např. neplatí pro OSVČ, která jse zároveň zaměstnána a odvádí pojistné tohoto zaměstnání); minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy = 43 200,-
Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění
- ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav
- ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá na území ČR; ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí též částka, kterou vynaložili na nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovení pro úhradu také péče na území ČR
Výše pojistného
- výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období
- pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec (tj. 4,5 %), ze dvou třetin zaměstnavatel (tj. 9 %)
- výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat
- pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru
Vyměřovací základ
· zaměstnanec
- vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru je úhrn příjmů, které mu byly zúčtovány v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s vyjímku nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmů FO
b) náhrady škody
c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech. Průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu FO
do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují příjmy zúčtované mu
- ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá na území ČR; ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí též částka, kterou vynaložili na nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovení pro úhradu také péče na území ČR
Výše pojistného
- výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období
- pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec (tj. 4,5 %), ze dvou třetin zaměstnavatel (tj. 9 %)
- výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat
- pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru
Vyměřovací základ
· zaměstnanec
- vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru je úhrn příjmů, které mu byly zúčtovány v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s vyjímku nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmů FO
b) náhrady škody
c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech. Průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu FO
do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují příjmy zúčtované mu
Plátci pojistného zdravotnío pojištění
· stát
- stát platí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu za dvě skupiny:
a) za osoby, bez ohledu na příjem těchto osob (i v případě podnikání nebo zaměstnání)
b) za osoby, které nemají příjmy z podnikání ani ze zaměstnání, ale splňují určité podmínky
- např. nezaopatřené děti, ženy na mateřské, osoby na vojně apod.
Povinnost platit pojistné
- pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn
- povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:
a) nástupu zaměstnance do zaměstnání
b) zahájení samostatné výdělečné činnosti
c) kdy se stal pojištěncem (má na území ČR trvalý pobyt, avšak není OSVČ, zaměstnanec, a ani za něj neplatí stát)
d) ke kterému se pojištěnec přihlásil po návratu do ČR u příslušné zdravotní pojišťovny (doba 6 měsíců)
- povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vyniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání
- povinno státu platit pojistné za pojištěnce vyniká dnem, kdy se stát stává plátcem pojistného, tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být plátcem pojistného
- nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovení výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále
- stát platí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu za dvě skupiny:
a) za osoby, bez ohledu na příjem těchto osob (i v případě podnikání nebo zaměstnání)
b) za osoby, které nemají příjmy z podnikání ani ze zaměstnání, ale splňují určité podmínky
- např. nezaopatřené děti, ženy na mateřské, osoby na vojně apod.
Povinnost platit pojistné
- pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn
- povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:
a) nástupu zaměstnance do zaměstnání
b) zahájení samostatné výdělečné činnosti
c) kdy se stal pojištěncem (má na území ČR trvalý pobyt, avšak není OSVČ, zaměstnanec, a ani za něj neplatí stát)
d) ke kterému se pojištěnec přihlásil po návratu do ČR u příslušné zdravotní pojišťovny (doba 6 měsíců)
- povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vyniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání
- povinno státu platit pojistné za pojištěnce vyniká dnem, kdy se stát stává plátcem pojistného, tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být plátcem pojistného
- nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovení výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále
Vznik a zánik zdravotního pojištění
- zdravotní pojištění vzniká dnem:
a) narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR
b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem
c) získáním trvalého pobytu na území ČR
- zdravotní pojištění zaniká dnem:
a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého
b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestala být zaměstnancem
c) ukončením trvalého pobytu na území ČR
Plátci pojistného zdravotnío pojištění
· pojištěnci
- pojištěnec je plátcem pojistného pokud:
a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče)
b) je osobou samostatně výdělečně činnou
c) má na území ČR trvalý pobyt, avšak není OSVČ, zaměstnanec, a ani za něj neplatí stát (např. ženy v domácnosti, manželky podnikatelů apod.)
· zaměstnavatelé
- osoba pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, který je poplatníkem zdravotního pojištění
- zaměstnavatelé odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance i část pojistného, které srazil ze mzdy svým zaměstnancům
a) narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR
b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem
c) získáním trvalého pobytu na území ČR
- zdravotní pojištění zaniká dnem:
a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého
b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestala být zaměstnancem
c) ukončením trvalého pobytu na území ČR
Plátci pojistného zdravotnío pojištění
· pojištěnci
- pojištěnec je plátcem pojistného pokud:
a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče)
b) je osobou samostatně výdělečně činnou
c) má na území ČR trvalý pobyt, avšak není OSVČ, zaměstnanec, a ani za něj neplatí stát (např. ženy v domácnosti, manželky podnikatelů apod.)
· zaměstnavatelé
- osoba pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, který je poplatníkem zdravotního pojištění
- zaměstnavatelé odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance i část pojistného, které srazil ze mzdy svým zaměstnancům
POJISTNÉ NA ZDRAV. POJIŠTENÍ A SOC. ZABEZPEČENÍ
Zdravotní pojištění zdravotní péče
Právní úprava
- zákon č. 592/1992 Sb. - Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
(několikrát novelizován)
- zákon č. 217/1996 Sb. - Úplné znění zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
- zákon č. 48/1997 Sb. - Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů
+ nové novely: zákony č. 242/1997 Sb., č. 2/1998 Sb. a č. 127/1998 Sb.
Základní ustanovení
- zákon č. 48/1997 upravuje veřejné zdravotní pojištění a rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována
- zákon č. 592/1992 upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění
Osobní rozsah zdravotního pojištění
- podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:
a) osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR
b) osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR
- zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR
Právní úprava
- zákon č. 592/1992 Sb. - Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
(několikrát novelizován)
- zákon č. 217/1996 Sb. - Úplné znění zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
- zákon č. 48/1997 Sb. - Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů
+ nové novely: zákony č. 242/1997 Sb., č. 2/1998 Sb. a č. 127/1998 Sb.
Základní ustanovení
- zákon č. 48/1997 upravuje veřejné zdravotní pojištění a rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována
- zákon č. 592/1992 upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění
Osobní rozsah zdravotního pojištění
- podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:
a) osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR
b) osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR
- zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR
Členění finančních vztahů podle ekonomických sektorů
- základní subjekty financí představuje:
1. stát
2. orgány místní správy
3. podniky
4. peněžní ústavy
5. pojišťovny
6. státy, národní ekonomiky
7. obyvatelstvo
- mezi těmito subjekty vznikají finanční vztahy při tvorbě, rozdělování a používání peněžních fondů
- postavení jednotlivých ekonomických subjektů není stejné, zvláštní postavení má stát, který má možnost ovlivňovat finanční rozhodování ostatních ekonomických subjektů
3. členění podle závaznosti
· závazný charakter
· povinný charakter
· obligatorní charakter
1. stát
2. orgány místní správy
3. podniky
4. peněžní ústavy
5. pojišťovny
6. státy, národní ekonomiky
7. obyvatelstvo
- mezi těmito subjekty vznikají finanční vztahy při tvorbě, rozdělování a používání peněžních fondů
- postavení jednotlivých ekonomických subjektů není stejné, zvláštní postavení má stát, který má možnost ovlivňovat finanční rozhodování ostatních ekonomických subjektů
3. členění podle závaznosti
· závazný charakter
· povinný charakter
· obligatorní charakter
Podle způsobu tvorby, rozdělování a používání peněžních prostředků
· podmíněně návratná, (pojistná)
- vyznačuje se podmíněnou návratnosti a neekvivalentností
- setkáváme se s ní zejména v oblasti pojištění, kdy návratnost peněžních prostředků je vázána na splnění určité, přesně vymezené skutečnosti – pojistné události
- neekvivalentnost se projevuje v tom, že výše vrácené peněžní částky nemusí při vzniku pojistné události odpovídat sumě, kterou pojištěná osoba před tím do pojistného fondu zaplatila
· realizační
- představuje peněžní operace zahrnující ekvivalentní směnu zboží a služeb za peníze
2. členění finančních vztahů podle ekonomických sektorů
- ve finanční teorii i praxi se někdy vychází z toho, že v národním hospodářství existují tyto ekonomické sektory: Þ ! členění pouze z hlediska finanční teorie a praxe !
1. veřejný sektor
2. podnikatelský sektor
3. sektor bankovnictví
4. sektor pojišťovnictví
5. sektor zahraničně-ekonomický
6. sektor obyvatelstva
- vyznačuje se podmíněnou návratnosti a neekvivalentností
- setkáváme se s ní zejména v oblasti pojištění, kdy návratnost peněžních prostředků je vázána na splnění určité, přesně vymezené skutečnosti – pojistné události
- neekvivalentnost se projevuje v tom, že výše vrácené peněžní částky nemusí při vzniku pojistné události odpovídat sumě, kterou pojištěná osoba před tím do pojistného fondu zaplatila
· realizační
- představuje peněžní operace zahrnující ekvivalentní směnu zboží a služeb za peníze
2. členění finančních vztahů podle ekonomických sektorů
- ve finanční teorii i praxi se někdy vychází z toho, že v národním hospodářství existují tyto ekonomické sektory: Þ ! členění pouze z hlediska finanční teorie a praxe !
1. veřejný sektor
2. podnikatelský sektor
3. sektor bankovnictví
4. sektor pojišťovnictví
5. sektor zahraničně-ekonomický
6. sektor obyvatelstva
Rozšířené členění financí
- rozšířené je i členění financí na:
o veřejné finance
o soukromé finance
o finance domácností
- tato členění vycházejí z existence dvou základních sektorů v tržní ekonomice a to veřejného a soukromého, který v sobě zahrnuje i sektor obyvatelstva, jako souhrn fyzických osob
Členění finánčních vztáhů
1.podle způsobu tvorby, rozdělování a používání peněžních prostředků
- z hlediska způsobu vytváření, rozdělování a používání peněžních prostředků rozeznáváme tyto formy:
· nenávratná
- peněžní prostředky se přesouvají od jednoho ekonomického subjektu k jinému bez nároku na vrácení, protiplnění
- tato forma je charakteristická pro oblast veřejných financí (daně, clo, dotace)
· návratná
- návratné jsou finanční vztahy, při kterých se vrací peněžní prostředky zpět tomu, kdo je poskytl (půjčil) v přesně stanovené době a částce, která je zpravidla vyšší o úrok
- převažuje v bankovním sektoru – úvěrové vztahy
o veřejné finance
o soukromé finance
o finance domácností
- tato členění vycházejí z existence dvou základních sektorů v tržní ekonomice a to veřejného a soukromého, který v sobě zahrnuje i sektor obyvatelstva, jako souhrn fyzických osob
Členění finánčních vztáhů
1.podle způsobu tvorby, rozdělování a používání peněžních prostředků
- z hlediska způsobu vytváření, rozdělování a používání peněžních prostředků rozeznáváme tyto formy:
· nenávratná
- peněžní prostředky se přesouvají od jednoho ekonomického subjektu k jinému bez nároku na vrácení, protiplnění
- tato forma je charakteristická pro oblast veřejných financí (daně, clo, dotace)
· návratná
- návratné jsou finanční vztahy, při kterých se vrací peněžní prostředky zpět tomu, kdo je poskytl (půjčil) v přesně stanovené době a částce, která je zpravidla vyšší o úrok
- převažuje v bankovním sektoru – úvěrové vztahy
V širším pojetí
- zahrnují:
· veřejné finance
- spojené s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů státu a orgánů místní správy
· finance podniků
- spojené s tvorbou, rozdělováním a používáním peněžních fondů v podnicích
· pojištění
- je spojeno s tvorbou peněžních fondů na úhradu škod, vznikajících ekonomickým subjektům v důsledku nahodilých událostí
· oblast úvěrů
- dočasně rozděluje peněžní důchody mezi ekonomickými subjekty v národním hospodářství
- širší pojetí financí se odvozuje z působení státu při ovlivňování ekonomiky, kdy sát kromě fiskální politiky koordinuje i emisní a úvěrovou činnost bank
- základem celého procesu tvorby, rozdělování a používání peněžních fondů je i tvorba peněz
- v širším smyslu představují finance všechny rozdělovací vztahy v rámci peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů
- prostřednictvím finančních vztahů může stát ovlivňovat sociálně ekonomický rozvoj země s využitím nástrojů rozpočtové a měnové politiky Þ proto mají finance nezastupitelné místo v ekonomice
· veřejné finance
- spojené s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů státu a orgánů místní správy
· finance podniků
- spojené s tvorbou, rozdělováním a používáním peněžních fondů v podnicích
· pojištění
- je spojeno s tvorbou peněžních fondů na úhradu škod, vznikajících ekonomickým subjektům v důsledku nahodilých událostí
· oblast úvěrů
- dočasně rozděluje peněžní důchody mezi ekonomickými subjekty v národním hospodářství
- širší pojetí financí se odvozuje z působení státu při ovlivňování ekonomiky, kdy sát kromě fiskální politiky koordinuje i emisní a úvěrovou činnost bank
- základem celého procesu tvorby, rozdělování a používání peněžních fondů je i tvorba peněz
- v širším smyslu představují finance všechny rozdělovací vztahy v rámci peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů
- prostřednictvím finančních vztahů může stát ovlivňovat sociálně ekonomický rozvoj země s využitím nástrojů rozpočtové a měnové politiky Þ proto mají finance nezastupitelné místo v ekonomice
Subjektivní stránku financí tvoří:
a) sekundární finanční činnost v oblasti prognózování primární finanční činnosti
b) sekundární finanční činnost ve sféře evidence primární finanční kontroly
c) sekundární finanční činnost na úseku kontroly primární finanční činnosti
d) celá sféra a řízení finanční činnosti
e) finanční politika
f) finanční právo
g) finanční věda
h) finanční soustava
Pojetí financí
- kategorie financí byla po dlouhou dobu spojována pouze s těmi peněžními vztahy, které vznikaly v souvislosti s činností státu
- ale i v současné době není obsah kategorie financí chápán jednoznačně, rozdíly se projevují v tom, jaký okruh finančních vztahů je do financí zahrnován
V užším pojetí
- finance se ztotožňují s peněžními vztahy, které vznikají v souvislosti s činností státu, tzn. s veřejnými financemi
b) sekundární finanční činnost ve sféře evidence primární finanční kontroly
c) sekundární finanční činnost na úseku kontroly primární finanční činnosti
d) celá sféra a řízení finanční činnosti
e) finanční politika
f) finanční právo
g) finanční věda
h) finanční soustava
Pojetí financí
- kategorie financí byla po dlouhou dobu spojována pouze s těmi peněžními vztahy, které vznikaly v souvislosti s činností státu
- ale i v současné době není obsah kategorie financí chápán jednoznačně, rozdíly se projevují v tom, jaký okruh finančních vztahů je do financí zahrnován
V užším pojetí
- finance se ztotožňují s peněžními vztahy, které vznikají v souvislosti s činností státu, tzn. s veřejnými financemi
Objektivní stránka financí
- v procesu postupné realizace HDP i rozdělování a znovurozdělování národního důchodu se setkáváme s reálnými penězi, které vystupují v hotovostní nebo bezhotovostní formě, neustále se uskutečňují peněžní operace s reálnými penězi prostřednictvím kterých se tvoří, rozdělují a používají peněžní fondy a důchody
- tyto peněžní operace můžeme označit jako finanční operace a celou činnost spojenou s jejich realizací jako finanční činnost, tato finanční činnost vlastně představuje objektivní stránku financí
- finanční činnost představuje peněžní operace s reálnými penězi a vyjadřující objektivní stránku financí se označuje jako primární, prvotní, nebo finanční činnost v užším slova smyslu
- mimo peněžních operací s reálnými penězi existují peněžní operace s ideálními penězi, které ve svém souhrnu vytvářejí sekundární , druhotnou, finanční činnost Þ jde o finanční činnost v širším slova smyslu
Subjektivní stránka financí
- můžeme ji vyjádřit jako cílevědomě organizovanou činnost lidí v procesech tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů a vytváření předpokladů a podmínek pro úspěšný průběh této činnosti
- podstatnou složkou subjektivní stránky financí je sekundární finanční činnost, která představuje ty peněžní operace, ve kterých vystupují ideální peníze, takové peněžní operace označujeme jako hodnotové
- s hodnotovými peněžními operacemi se běžně setkáváme např. při porovnávání cen zboží, při přepočtech valutových kursů, při úvahách o valorizaci důchodů
- sekundární finanční činnost bezprostředně vyplývá z primární finanční činnosti, je od ní odvozena a bez primární činnosti by nemohla vůbec existovat
- tyto peněžní operace můžeme označit jako finanční operace a celou činnost spojenou s jejich realizací jako finanční činnost, tato finanční činnost vlastně představuje objektivní stránku financí
- finanční činnost představuje peněžní operace s reálnými penězi a vyjadřující objektivní stránku financí se označuje jako primární, prvotní, nebo finanční činnost v užším slova smyslu
- mimo peněžních operací s reálnými penězi existují peněžní operace s ideálními penězi, které ve svém souhrnu vytvářejí sekundární , druhotnou, finanční činnost Þ jde o finanční činnost v širším slova smyslu
Subjektivní stránka financí
- můžeme ji vyjádřit jako cílevědomě organizovanou činnost lidí v procesech tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů a vytváření předpokladů a podmínek pro úspěšný průběh této činnosti
- podstatnou složkou subjektivní stránky financí je sekundární finanční činnost, která představuje ty peněžní operace, ve kterých vystupují ideální peníze, takové peněžní operace označujeme jako hodnotové
- s hodnotovými peněžními operacemi se běžně setkáváme např. při porovnávání cen zboží, při přepočtech valutových kursů, při úvahách o valorizaci důchodů
- sekundární finanční činnost bezprostředně vyplývá z primární finanční činnosti, je od ní odvozena a bez primární činnosti by nemohla vůbec existovat
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)