I. Makroekonomická politika
Hlavní cíle:
1)vysoká úrověň a růst GNP
2)Nízká nedobrovolná nezaměstnanost
3)Stabilita cenové hladiny
4)Rovnováha bilance se zahraničím, stálý kurz měny
Tyto cíle si navzájem odporují, je třeba mezi nimi hledati kompromis => "Magický čtyřúhelník"
K úspěšnému dosažení cílů slouží tyto nástroje:
1)Fiskální politika (vládní výdaje a daně)
2)Monetární politika (vykonávána centrální bankou)
3)Vnější ekonomické vztahy (obchodní politika, intervence na devizovém trhu...)
4)Důchodová politika (zmírnění inflace ...viz ot. č. 18)
Je třeba správně rozhodnout, kterého nástroje užít k řešení daného prblému. Názory na to, který nástroj je nejúčinnější se liší dle jednotlivých směrů ekonomické teorie:
II. Fiskální x monetární politika
G+.....AD+....GNP+ Tx+....C-....GNP-
expanzivní restriktivní
Dle ekonomů strany nabídky snížení daní za určitých okolností může zvýšiti příjmy vlády (Lafferova křivka - viz. ot. č. 14)
Podle nich mají právě daně největší význam, a tedy fiskální politika.
Monetarismus - ceny a mzdy jsou dokonale pružné, krátkodobá křivka AS je téměř kolmá. Dle zástupců tohoto proudu je hlavním determinantem GNP nabídka peněz, nikolivěk jakákoliv opatření fiskální politiky, (ta neovlivní an P ani GNP). Optimální je stav, kdy nabídka peněz stabilně roste, pak stabilně roste i GNP. Monetaristi jsou zastánci minimálních zásahů vlády do trhu.
Hlavní proud - na rozdíl od monetaristů řikaj, že na AD působí kromě nabídky peněz též C, G, Tx a Ex-Im (X). Fiskální i monetární politika tak může ovlivnit AD, v krátkém období i GNP (to díky krátkodobé strnulosti mezd a nákladů).
S h r n u t í j e d n o t l i v ý c h p r o u d ů :
V dlouhém období je křivka AS téměř kolmá, proto změna AD ovlivní pouze cenu, ne tak už produkt. - na tom se shodnou všeci
V krátkém období:
-monetaristi: AS je kolmá, stejná situace jako v K.období
-doporučují minimální zásahy státu
-hl. proud: vše záleží na elasticitě AS
-Keynesiánci: AS je vodorovná, změna pouze v GNP, strnulé mzdy
III. Možnosti kombinace fiskální a monetární politiky
- viz. ot. č. 14.-
IV. Důchodová politika
- viz. ot. č. 18.-
18. INFLACE & PROTIINFLAČNÍ POLITIKA
I. Inflace nastává, roste-li celková cenová hladina. Toto se měří pomocí Míry inflace = (CHt-CHt-1)/CHt (CH...cenová hladina v roce t)
Opakem inflace je deflace = snižování cenové hladiny
Dezinflace je pak snižování míry inflace
Cenová hladinab je dána především indexem spotřebitelských cen (CPI), někdy se užívá též PPI (index cen výrobců).
II. 3 stupně závažnosti inflace
1) Mírná inflace - jednociferné roční míry inflace => lidé relativně věří ve stabilitu měny, drží hotovost, ukládají do bank a nijak zvlášť se nesnaží uložit peníze do reálných statků a nemrhají tak zdroji.
2) Pádivá inflace - 10-200 % ročně
- kolem 10% např Itálie...
- její rozvoj přináší problémy, lidé hromadí statky a nikdy nepůjčí peníze za nominální úrokovou sazbu, neb je nižžší než míra inflace, (a tak by tonebyla investice, ale odevzdání peněz).
3) Hyperinflace - ekonomika je v nepopsatelném srabu
Znaky: Roste rychlost oběhu peněz
Relativní ceny jsou nestabilní
Reálné mzdy se pohybují o více než 1% za rok
- rekord drží Skopčáci, neboť v letech 1920-23 vzrostly ceny v Německu 10 000 000 000krát… ; V ČR: 1994....10,0% 1995....9,1%
III. Důsledky inflace
1)Přerozdělení důchodů mezi třídami - při neanticipované inflaci ztrácejí v důsledku znehodnocení peněz věřitelé, naopak získávají dlužníci (v delším období se pak úr. míra přizpůsobí inflaci)
2)Deformace relativních cen a výstupů různých statků - ceny na základě dlouhodobých smluv se liší od cenové hladiny
Inflace může míti dále vliv na nezaměstnanost a produkt.
IV. Náklady inflace jsou různé dle toho, zda je inflace anticipovaná či neanticipovaná a zda je či není vyrovnaná.
a) vyrovnaná a zároveň anticipovaná (očekávaná)inflace nemá valného vlivu na produkt ani na důchody
b) nevyrovnaná inflace
-vliv na peníze (vznik záporné úr míry => ukládání peněz do reálných aktiv)
-vliv na daně (za předpokladu progresivního zdanění inflace zvyčuje průměrné % zdanění
-ničí informace (plány...)
c) neočekávaná inflace -dopad především na důchody a bohatství
d) nevyrovnaná a zároveň neanticipovaná inflace - se vyskytuje většinou a nadělá
nejvíce paseky
Inflace, která je očekávána a je tak započítávána do smluv =setrvačná inflace.
V. Inflace tažená poptávkou / tlačená náklady
VI. Phillipsova křivka - viz. ot. č. 17
VII. Antiinflační politika - Těžko říct, zda se jedná o likvidaci inflace či přizpůsobování se jí.
Původní přístup: Indexace mezd (tzn např. zvýší-li se inflace o 6%, zvedne vláda mzdy o 4%. To ale zase zvýší náklady a tedy ceny => od deseti k pěti.
Poslední dobou...: snaha snížit inflaci a nezvýšit přitom nezaměstnanost - k tomu slouží Důchodová politika:
1) Regulace cen a mezd – v delším období je regulace čím dál větší, obyvatelstvo ji obchází => málo účinná
2) Dobrovolné mzdové a cenové směrnice - podobně jak 1)
3) Volný trh - bez regulace, funguje přirozená disciplina při omezování cen a mezd (je třeba toliko odstraňovat překážky konkurence)
Budoucnost?:
4) Důchodová politika založená na daních - teorie založená na zdanění rychle rostoucích příjmů a dotování pomalu rostoucích - nevyzkoušeno
5)Podílnictví zaměstnanců na zisku - snižují se mzdové náklady a firma drží více zaměstnanců i při recesi - nevyzkoušeno
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Opakem inflace je deflace = snižování cenové hladiny
Dezinflace je pak snižování míry inflace
Cenová hladinab je dána především indexem spotřebitelských cen (CPI), někdy se užívá též PPI (index cen výrobců).
II. 3 stupně závažnosti inflace
1) Mírná inflace - jednociferné roční míry inflace => lidé relativně věří ve stabilitu měny, drží hotovost, ukládají do bank a nijak zvlášť se nesnaží uložit peníze do reálných statků a nemrhají tak zdroji.
2) Pádivá inflace - 10-200 % ročně
- kolem 10% např Itálie...
- její rozvoj přináší problémy, lidé hromadí statky a nikdy nepůjčí peníze za nominální úrokovou sazbu, neb je nižžší než míra inflace, (a tak by tonebyla investice, ale odevzdání peněz).
3) Hyperinflace - ekonomika je v nepopsatelném srabu
Znaky: Roste rychlost oběhu peněz
Relativní ceny jsou nestabilní
Reálné mzdy se pohybují o více než 1% za rok
- rekord drží Skopčáci, neboť v letech 1920-23 vzrostly ceny v Německu 10 000 000 000krát… ; V ČR: 1994....10,0% 1995....9,1%
III. Důsledky inflace
1)Přerozdělení důchodů mezi třídami - při neanticipované inflaci ztrácejí v důsledku znehodnocení peněz věřitelé, naopak získávají dlužníci (v delším období se pak úr. míra přizpůsobí inflaci)
2)Deformace relativních cen a výstupů různých statků - ceny na základě dlouhodobých smluv se liší od cenové hladiny
Inflace může míti dále vliv na nezaměstnanost a produkt.
IV. Náklady inflace jsou různé dle toho, zda je inflace anticipovaná či neanticipovaná a zda je či není vyrovnaná.
a) vyrovnaná a zároveň anticipovaná (očekávaná)inflace nemá valného vlivu na produkt ani na důchody
b) nevyrovnaná inflace
-vliv na peníze (vznik záporné úr míry => ukládání peněz do reálných aktiv)
-vliv na daně (za předpokladu progresivního zdanění inflace zvyčuje průměrné % zdanění
-ničí informace (plány...)
c) neočekávaná inflace -dopad především na důchody a bohatství
d) nevyrovnaná a zároveň neanticipovaná inflace - se vyskytuje většinou a nadělá
nejvíce paseky
Inflace, která je očekávána a je tak započítávána do smluv =setrvačná inflace.
V. Inflace tažená poptávkou / tlačená náklady
VI. Phillipsova křivka - viz. ot. č. 17
VII. Antiinflační politika - Těžko říct, zda se jedná o likvidaci inflace či přizpůsobování se jí.
Původní přístup: Indexace mezd (tzn např. zvýší-li se inflace o 6%, zvedne vláda mzdy o 4%. To ale zase zvýší náklady a tedy ceny => od deseti k pěti.
Poslední dobou...: snaha snížit inflaci a nezvýšit přitom nezaměstnanost - k tomu slouží Důchodová politika:
1) Regulace cen a mezd – v delším období je regulace čím dál větší, obyvatelstvo ji obchází => málo účinná
2) Dobrovolné mzdové a cenové směrnice - podobně jak 1)
3) Volný trh - bez regulace, funguje přirozená disciplina při omezování cen a mezd (je třeba toliko odstraňovat překážky konkurence)
Budoucnost?:
4) Důchodová politika založená na daních - teorie založená na zdanění rychle rostoucích příjmů a dotování pomalu rostoucích - nevyzkoušeno
5)Podílnictví zaměstnanců na zisku - snižují se mzdové náklady a firma drží více zaměstnanců i při recesi - nevyzkoušeno
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
16. PLATEBNÍ BILANCE, DEVIZOVÝ TRH & VNĚJŠÍ MĚNOVÁ POLITIKA
I. Obchodní a platební bilance
Každá země sestavuje svoji platební bilanci = bilanci mezinárodních plateb státu (měří se tok statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a ostatními)
Platební bilance:
I. Běžný účet - zboží = viditelné transakce = obchodní bilance
- slzužby,transfery...= neviditelné transakce
-vládní vývozy a dary
II. Kapitálový účet - soukromý
- vládní
III. Statistická diskrepance - čistý zůstatek nepodchycených akcí
IV. Oficiální vyrovnání = zdroje krytí
Za dob zlatého standardu se používalo zlato, v současnosti různé fondy
Jednotlivé položky mohou býti - kreditní (vývozy)..... + zahr. měna
- debetní (dovozy)...... - zahr. měna
V ČR: Běžný účet 1993...433,1 1994...289,8 1995...-1448,4
Kap. účet 1993..2639,0 1994..2445,4 1995....7546,7
(v mil USD)
S vývojem platební bilance se vyvíjí i stát:
1)Mladý rostoucí dlužniský stát (půjčky ze zahraničí z důvodu nízké obchodní bilance
2)Zralý dlužnický stát (obch. bilance se zvyšuje, ale stát splácí úvěry )
3)Nový věřitelský stát
4)Zralý věřitelský stát
V U.S.A. se po 4. stádiu znovu staly dlužnickým státem. Zda se jedná o 5. stádium nebo špatně vedenou ekonomiku nikdo neví.
II. Měnový (devizový) trh
Aby mohl proběhnout mezinárodní obchod a aby mohla být v mezinárodních vztazích užita měna, je třeba umožnit přístup cizinců k měně prostřednictvím devizového trhu,
Na tomto trhu se střetávají S po devizách a D po devizách. Cena určité národní měnové jednotky vyjádřená v jiné určité národní měně = měnový kurz
M.k. je ovlivněn změnami v mezinárodním obchodě. Např. poklesne-li dovoz z USA, poklesne poptávka po USD a sníží se tak poměr Kč/USD a tedy dojde ke zhodcení Kč oproti USD
III. Systémy měnových kurzů = soubory pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádí a inkasují platby vrámci transakcí které přesahují hranice země
1) Zlatý standard - měna byla definována dle množství zlata ve státní kase. to bylo fixní => i měnové kurzy byly fixní
2) "Čistě plovoucí" měnové kurzy - ceny deviz kolísají dle vztahu nabídky a poptávky po nich bez jakýchkoliv omezení
3) "Řízeně plovoucí" měnové kurzy (dnes) - kolísání kurzů je ovlivňováno ještě intervencemi centrálních bank na mezinárodním měnovém trhu, měnové kurzy méně vyspělých zemí jsou zpravidla "zavěšeny" na kurzu některé vyspělé ekonomiky.
4) Měnové kurzy dle parity kupních sil - vzájemný kurz dvou měn. jednotek se spočte následovně: R = ( (piA * Qi))/(piB * Qi)) kde Qi je množství i-tého zboží v souboru zboží
pi je cena i-tého zboží v souboru zboží v měně A (B)
Mezinárodní měnový systém: (kterak země organizovaly obchod a finance po 2. světové válce)
- ustanovení GATT, všeobecné to dohody o clech a obchodu
- utvoření Bretton-Woodského systémuměnových kurzů
- Mezinárodní měnový fond (IMF)
- Světová banka
GATT - zaměřena především na mimocelní bariéry zahraničního obchodu a a proti diskriminačním opatřením
Bretton-Woods - pevný, ale přizpůsobitelný systém měnových kurzů (jsou stanoveny pevné parity a kurzy, při odchýlení od nich je možno uplatnit obranná opatření)
IMF - členské země do něj ukládají a půjčůjí jeho prostřednictvím zemím, které mají pproblémy s platební bilancí
Světová banka podobná inštituce jako IMF, ale může půjčovat i na vybrané podnikatelské projekty vlád
r.1971 - konec závislosti poslední měny (USD) na zlatě znamenal zánik Bretton-Woodského systému
Dnes - Málo zemí má v současnosti zcela volné měnové kurzy, většinou jsou užívány řízené plovoucí kurzy, popř. plovoucí v rámci určených zón a mnoho zemí má též kurzy zavěšené, především na USD a DEM.
Dochází též k vytváření měnových bloků – ECU
IV. Vnější obchodní a měnová politika - má za cíl stabilitu platební bilance a měnového kurzu
Nástroje: - intervence
- opatření monetární a fiskální politiky s vlivem na platební bilanci
- cla, kvóty, vývozní subvence
- neviditelné překážky (např. podmínka namontovaného katalyzátoru na všech dovezených autech...)
Konečným cílem VOMP je všeobecná stabilita a zaměstnanost
Každá země sestavuje svoji platební bilanci = bilanci mezinárodních plateb státu (měří se tok statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a ostatními)
Platební bilance:
I. Běžný účet - zboží = viditelné transakce = obchodní bilance
- slzužby,transfery...= neviditelné transakce
-vládní vývozy a dary
II. Kapitálový účet - soukromý
- vládní
III. Statistická diskrepance - čistý zůstatek nepodchycených akcí
IV. Oficiální vyrovnání = zdroje krytí
Za dob zlatého standardu se používalo zlato, v současnosti různé fondy
Jednotlivé položky mohou býti - kreditní (vývozy)..... + zahr. měna
- debetní (dovozy)...... - zahr. měna
V ČR: Běžný účet 1993...433,1 1994...289,8 1995...-1448,4
Kap. účet 1993..2639,0 1994..2445,4 1995....7546,7
(v mil USD)
S vývojem platební bilance se vyvíjí i stát:
1)Mladý rostoucí dlužniský stát (půjčky ze zahraničí z důvodu nízké obchodní bilance
2)Zralý dlužnický stát (obch. bilance se zvyšuje, ale stát splácí úvěry )
3)Nový věřitelský stát
4)Zralý věřitelský stát
V U.S.A. se po 4. stádiu znovu staly dlužnickým státem. Zda se jedná o 5. stádium nebo špatně vedenou ekonomiku nikdo neví.
II. Měnový (devizový) trh
Aby mohl proběhnout mezinárodní obchod a aby mohla být v mezinárodních vztazích užita měna, je třeba umožnit přístup cizinců k měně prostřednictvím devizového trhu,
Na tomto trhu se střetávají S po devizách a D po devizách. Cena určité národní měnové jednotky vyjádřená v jiné určité národní měně = měnový kurz
M.k. je ovlivněn změnami v mezinárodním obchodě. Např. poklesne-li dovoz z USA, poklesne poptávka po USD a sníží se tak poměr Kč/USD a tedy dojde ke zhodcení Kč oproti USD
III. Systémy měnových kurzů = soubory pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádí a inkasují platby vrámci transakcí které přesahují hranice země
1) Zlatý standard - měna byla definována dle množství zlata ve státní kase. to bylo fixní => i měnové kurzy byly fixní
2) "Čistě plovoucí" měnové kurzy - ceny deviz kolísají dle vztahu nabídky a poptávky po nich bez jakýchkoliv omezení
3) "Řízeně plovoucí" měnové kurzy (dnes) - kolísání kurzů je ovlivňováno ještě intervencemi centrálních bank na mezinárodním měnovém trhu, měnové kurzy méně vyspělých zemí jsou zpravidla "zavěšeny" na kurzu některé vyspělé ekonomiky.
4) Měnové kurzy dle parity kupních sil - vzájemný kurz dvou měn. jednotek se spočte následovně: R = ( (piA * Qi))/(piB * Qi)) kde Qi je množství i-tého zboží v souboru zboží
pi je cena i-tého zboží v souboru zboží v měně A (B)
Mezinárodní měnový systém: (kterak země organizovaly obchod a finance po 2. světové válce)
- ustanovení GATT, všeobecné to dohody o clech a obchodu
- utvoření Bretton-Woodského systémuměnových kurzů
- Mezinárodní měnový fond (IMF)
- Světová banka
GATT - zaměřena především na mimocelní bariéry zahraničního obchodu a a proti diskriminačním opatřením
Bretton-Woods - pevný, ale přizpůsobitelný systém měnových kurzů (jsou stanoveny pevné parity a kurzy, při odchýlení od nich je možno uplatnit obranná opatření)
IMF - členské země do něj ukládají a půjčůjí jeho prostřednictvím zemím, které mají pproblémy s platební bilancí
Světová banka podobná inštituce jako IMF, ale může půjčovat i na vybrané podnikatelské projekty vlád
r.1971 - konec závislosti poslední měny (USD) na zlatě znamenal zánik Bretton-Woodského systému
Dnes - Málo zemí má v současnosti zcela volné měnové kurzy, většinou jsou užívány řízené plovoucí kurzy, popř. plovoucí v rámci určených zón a mnoho zemí má též kurzy zavěšené, především na USD a DEM.
Dochází též k vytváření měnových bloků – ECU
IV. Vnější obchodní a měnová politika - má za cíl stabilitu platební bilance a měnového kurzu
Nástroje: - intervence
- opatření monetární a fiskální politiky s vlivem na platební bilanci
- cla, kvóty, vývozní subvence
- neviditelné překážky (např. podmínka namontovaného katalyzátoru na všech dovezených autech...)
Konečným cílem VOMP je všeobecná stabilita a zaměstnanost
17. NEZAMĚSTNANOST - MAKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY NA TRHU PRÁCE
I. vliv nezaměstnanosti na ekonomiku
Nezaměstnanost je ústřední problém ekonomiky.
Ekonomický dopad nezaměstnanosti:
Je-li vysoká, znamená to, že dochází k mrhání zdroji, a důchody domácností jsou nízké
Podle Okunova zákona každý pokles GNP o 2% oproti potenciálnímu produktu zapříčiní vzrůst míry nezaměstnanosti o 1%. Vysoká nezaměstnanost se tak vyskytuje zpravidla v období, kdy je rGNP pod úrovní PP.
Ztráty z mrhání zdrojů při nezaměstnanosti jsou mnohem vyšší, než ztráty např. z důvodu chybně užitých cel a kvót (ot. 16) či při monopolu (mikro).
Sociální dopad nezaměstnanosti: velký (především stres ze ztráty zaměstnání )
II. Měření nezaměstnanosti
Hlavní veličina:
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných/ ek. aktivních obyvatel
kde: Nezaměstnaný je ten, kdo není zaměstnán, a to buď dočasně a čeká na návrat nebo aktivně hledá zaměstnání (tedy ne houmlesáci apod.)
Zaměstnaný je ten, kdo vykonává činnost pro zaměstnavatele, nebo momentálně nefachčí např. z důvodu nemoci či dovolené
Nezaměstnaní + zaměstnaní = ek. aktivní obyvatelstvo
Ekonomicky neaktivní jsu ti, co nemají práci ani ji nikterak nehledají (houmlesáci, důchodci, boháči...)
V ČR: 1994...3,2%, 1995...2,9% 1.čtvrtletí 1996...3,1%
III. Typy nezaměstnanosti
1)Frikční nezaměstnanost - je způsobena pohybem lidí mezi jednotlivými zaměstnáními, existuje vždy (i v ideálním stavu)
Př. studenti čerstvě vypadnuvší ze škol...
2)Strukturální nezaměstnanost - vzniká díky nesouladu poptávky a nabídky práce (nesoulad může býti místní či profesní). Kdyby mzdy reagovaly pružně, rostly by tam, kde je málo prac. síly a klesaly tam, kde je nadbytek => lidi by za prací dojížděli a strukturální nezaměstnanost by nebyla veškerá žádná.
3)cyklická nezaměstnanost - celková poptávka po prac. síle je nízká => AD je nízká => recese (nezaměstnanost ovlivněna hospodářským cyklem.
IV. Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná
1) dobrovolná nezaměstnanost - kdo nechce pracovat za současných mezd nebo např. z důvodu studia, matky starající se o fakany... jsou dobrovolně nezaměstnaní
I při existenci dobrovolné nezaměstnanosti lze dosáhnouti max. NEW či GNP.
Kdyby byly mzdy dokonale pružné, byla by pouze dobrovolná nezaměstnanost, ale to nejsou díky kolektivním smlouvám s odbory...
2) nedobrovolná nezaměstnanost - nastává při strnulých mzdách
V. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při náíž jsou síly ke zvyšování cenové a mzdové inflace vyrovnané => inflace je stálá a nevykazuje tendenci se zvyšovat či snižovat. Je to nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti. V současnosti je asi 6% a má tendenci růst.
Příčiny růstu př.m.n.: 1)Demografické změny - mění se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva
2)Vládní politika - zvýšení pojištění v nezaměstnanosti jen o několik desetin % => růst p.m.n. až o 1% (oslabení motivace pracovat)
3)Strukturální nezaměstnanost - např. ropné šoky
Pokud bude obyvatelstvo stárnout a budou méně časté nabídkové šoky, p.m.n. může začít klesat.
Snahy snižovat přirozenou míru nezaměstnanosti:
1)Zlepšování služeb spojených s trhem práce - úřady práce...
2)Prosazování vládních programů zaměstnanosti
3)Odstranění vládních překážek - např zrušení minimálních mezd...
4)Vytvoření přetlakové ekonomiky - maximální GNP => max zaměstnanost
5)Tvorba veřejných pracovních příležitostí - vláda coby zaměstnavatel poslední inštance
VI. Phillipsova křivka (PC) - i pro ot. 18
PC slouží k analýze vztahu mezi nezaměstnaností a inflací
Počáteční přístup: - substituční teorie inflace => země si může koupit nižší míru inflace za vyšší míru nezaměstnanosti, což platí pro krátké i dlouhé období
Současný přístup:
Tento jednoduchý vztah platí dokud se nezmění setrvačná míra inflace (viz. 18), pak se Kd křivka PC posouvá.
Dd křivka PC je pak zcela nestabilní, neboť:
Nejdříve je nezaměstnanost na přirozené míře => +GNP=> nájem dalších pracovníků=> zvýšení nákladů na mzdy => +inflace => je je očekáváno další zvýšení inflace => setrvačná inflace roste => PC se posouvá vpravo vzhůru (tzn., že při každé úrovni nezaměstnanosti je inflace vyšší) => vláda uplatní restriktivní politiku=> -GNP => míra nezaměstnanosti se vrátí na přirozenou míru, ale inflace zůstane na zvýšené úrovni. Z Phillipsovy křivky se tak stane takový chaos, že se to ani nedá namalovat (viz Samuelson). Podle této teorie je nutno udržet míru nezaměstnanosti na přirozené úrovni (ne pod ní!) a Phillipsova křivka je pak v dl. obd. svislá.
Nezaměstnanost je ústřední problém ekonomiky.
Ekonomický dopad nezaměstnanosti:
Je-li vysoká, znamená to, že dochází k mrhání zdroji, a důchody domácností jsou nízké
Podle Okunova zákona každý pokles GNP o 2% oproti potenciálnímu produktu zapříčiní vzrůst míry nezaměstnanosti o 1%. Vysoká nezaměstnanost se tak vyskytuje zpravidla v období, kdy je rGNP pod úrovní PP.
Ztráty z mrhání zdrojů při nezaměstnanosti jsou mnohem vyšší, než ztráty např. z důvodu chybně užitých cel a kvót (ot. 16) či při monopolu (mikro).
Sociální dopad nezaměstnanosti: velký (především stres ze ztráty zaměstnání )
II. Měření nezaměstnanosti
Hlavní veličina:
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných/ ek. aktivních obyvatel
kde: Nezaměstnaný je ten, kdo není zaměstnán, a to buď dočasně a čeká na návrat nebo aktivně hledá zaměstnání (tedy ne houmlesáci apod.)
Zaměstnaný je ten, kdo vykonává činnost pro zaměstnavatele, nebo momentálně nefachčí např. z důvodu nemoci či dovolené
Nezaměstnaní + zaměstnaní = ek. aktivní obyvatelstvo
Ekonomicky neaktivní jsu ti, co nemají práci ani ji nikterak nehledají (houmlesáci, důchodci, boháči...)
V ČR: 1994...3,2%, 1995...2,9% 1.čtvrtletí 1996...3,1%
III. Typy nezaměstnanosti
1)Frikční nezaměstnanost - je způsobena pohybem lidí mezi jednotlivými zaměstnáními, existuje vždy (i v ideálním stavu)
Př. studenti čerstvě vypadnuvší ze škol...
2)Strukturální nezaměstnanost - vzniká díky nesouladu poptávky a nabídky práce (nesoulad může býti místní či profesní). Kdyby mzdy reagovaly pružně, rostly by tam, kde je málo prac. síly a klesaly tam, kde je nadbytek => lidi by za prací dojížděli a strukturální nezaměstnanost by nebyla veškerá žádná.
3)cyklická nezaměstnanost - celková poptávka po prac. síle je nízká => AD je nízká => recese (nezaměstnanost ovlivněna hospodářským cyklem.
IV. Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná
1) dobrovolná nezaměstnanost - kdo nechce pracovat za současných mezd nebo např. z důvodu studia, matky starající se o fakany... jsou dobrovolně nezaměstnaní
I při existenci dobrovolné nezaměstnanosti lze dosáhnouti max. NEW či GNP.
Kdyby byly mzdy dokonale pružné, byla by pouze dobrovolná nezaměstnanost, ale to nejsou díky kolektivním smlouvám s odbory...
2) nedobrovolná nezaměstnanost - nastává při strnulých mzdách
V. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při náíž jsou síly ke zvyšování cenové a mzdové inflace vyrovnané => inflace je stálá a nevykazuje tendenci se zvyšovat či snižovat. Je to nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti. V současnosti je asi 6% a má tendenci růst.
Příčiny růstu př.m.n.: 1)Demografické změny - mění se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva
2)Vládní politika - zvýšení pojištění v nezaměstnanosti jen o několik desetin % => růst p.m.n. až o 1% (oslabení motivace pracovat)
3)Strukturální nezaměstnanost - např. ropné šoky
Pokud bude obyvatelstvo stárnout a budou méně časté nabídkové šoky, p.m.n. může začít klesat.
Snahy snižovat přirozenou míru nezaměstnanosti:
1)Zlepšování služeb spojených s trhem práce - úřady práce...
2)Prosazování vládních programů zaměstnanosti
3)Odstranění vládních překážek - např zrušení minimálních mezd...
4)Vytvoření přetlakové ekonomiky - maximální GNP => max zaměstnanost
5)Tvorba veřejných pracovních příležitostí - vláda coby zaměstnavatel poslední inštance
VI. Phillipsova křivka (PC) - i pro ot. 18
PC slouží k analýze vztahu mezi nezaměstnaností a inflací
Počáteční přístup: - substituční teorie inflace => země si může koupit nižší míru inflace za vyšší míru nezaměstnanosti, což platí pro krátké i dlouhé období
Současný přístup:
Tento jednoduchý vztah platí dokud se nezmění setrvačná míra inflace (viz. 18), pak se Kd křivka PC posouvá.
Dd křivka PC je pak zcela nestabilní, neboť:
Nejdříve je nezaměstnanost na přirozené míře => +GNP=> nájem dalších pracovníků=> zvýšení nákladů na mzdy => +inflace => je je očekáváno další zvýšení inflace => setrvačná inflace roste => PC se posouvá vpravo vzhůru (tzn., že při každé úrovni nezaměstnanosti je inflace vyšší) => vláda uplatní restriktivní politiku=> -GNP => míra nezaměstnanosti se vrátí na přirozenou míru, ale inflace zůstane na zvýšené úrovni. Z Phillipsovy křivky se tak stane takový chaos, že se to ani nedá namalovat (viz Samuelson). Podle této teorie je nutno udržet míru nezaměstnanosti na přirozené úrovni (ne pod ní!) a Phillipsova křivka je pak v dl. obd. svislá.
15. MEZINÁRODNÍ OBCHOD & PROTEKCIONIZMUS
Každá ekonomika též obchoduje se zahraničím - import & export.
V makroekonomii je doležitý pojem čistý export ,( tj. hodnota exportovaného zboží - hodnota importovaného), jako součást GNP (X)
Výše X závisí na importu a exportu, tedy na relativních cenách zboží.
Čistý export v ČR: 1993...10,1mld Kč , 1994...-20,6mld Kč ,
1995...-101,7mld Kč, 1. čtvrtletí 1996...-15,3mld Kč
I. Mezní sklon k importu (MPm) = přírůstek dovozů odpovídající přírůstku gnp o 1 Kč. Únik výdajů do zahraničí v podobě vývozů mění pak výši multiplikátoru:
Multiplikátor otevřené ekonomiky = 1/(MPm+MPS) = 1/(1-MPC+MPm)
(je nižší než mult. uzavřené ekonomiky )
II. Mezinárodní obchod - rozšiřuje spotřební možnosti země.
Jednotlivé státy mezi sebou kšeftují z těchto důvodů:
1)Odlišnost výrobních podmínek
2)Klesající náklady (některá výroba uplatňuje výnosy z rozsahu, proto je výhodné vyvážeti a zvějšit tak trh)
3)Rozdíl ve spotřebitelském vkusu
4)Komparativní výhda
MO je dále ovlivněn např náklady na dopravu, měnovými kurzy...
III. Komparativní výhoda - země dokáže vytvořiti určitý statek efektivněji (levněji) než ostatní => má komparativní výhodu a bude tak vyrábět a vyvážet, dovážet pak bude ty statky, při jejichž výrobě mají komparativní výhodu jniní.
Podle Davida Richarda se MO bude provozovat i v případě absolutní (ve všech výrobcích) výhody či nevýhody, neboť specializace na určitý druh výoby se zemím vždy vyplácí. Při otevření MO se ceny zboží v jednotlivých zemích vyrovnají a ve všech účastnících se zemích vzrostou reálné mzdy.
IV. Volný obchod, cla a kvóty - v některých případech vláda chrání určité odvětví před levnějším zbožím z dovozu uvalením cel či dovozních kvót, a to především v zemědělství.
Clo = peněžní částka na komoditu
Kvóta = maximální množství komodity možné dovézt
Prohybitivní clo - znevýhodnění zahr. výrobců, zcela vytlačí import
(Ps > Pd)
Clo vždy vytváří neefektivnost, neboť ztráty spotřebitelů z vyšší ceny převyšují zvýšení příjmů vlády a firem.
V. Protekcionizmus = ochrana proti dovozům ze zahraničí
Různé důvody pro jeho uplatnění:
1)neekonomické - omezení blahobytu z důvodů jiných než ekonomických (např. národní tradice)
2)mylné argumenty
- Merkantilizmus - teorie o prospěchu z maximalizace vývozu a minimalizace importu (omyl, neboť peníze mají hodnotu toliko když je za ně možno nakoupit => import+....blahobyt+)
- cla pro zájmové skupiny - na zemědělce..
- clo uvalené v důsledku konkurence levné pracovní síly (je špatné, neboť je lepší využít komparativní výhody sousedů a pr. sílu dovézt)
- odvetná cla - např z politických důvodů (ještě zhoršují situaci)
Uplatňování protekcionizmu je neefektivní,(je lepší použít možností monetární politiky a změnit kurz měny, což ma stejný účinek) až na:
- cla pro nezletilé (rozvíjející se) odvětví
- cla snižující nezaměstnanost (domácí S+.....DL+)
VI. Stupně mezinárodní spolupráce
1)Pásmo volného obchodu - rušení vzájemných cel a kvót (k nečlenům dohody země cla neruší)
2)Celní unie - ke všem ostatním zemím
3)Společný trh - liberalizace pohybu výrobních faktorů
4)Hospodářská unie - sladění hospodářských politik
5)Úplná ekonomická integrace - sjednocení hospodářských politik
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
V makroekonomii je doležitý pojem čistý export ,( tj. hodnota exportovaného zboží - hodnota importovaného), jako součást GNP (X)
Výše X závisí na importu a exportu, tedy na relativních cenách zboží.
Čistý export v ČR: 1993...10,1mld Kč , 1994...-20,6mld Kč ,
1995...-101,7mld Kč, 1. čtvrtletí 1996...-15,3mld Kč
I. Mezní sklon k importu (MPm) = přírůstek dovozů odpovídající přírůstku gnp o 1 Kč. Únik výdajů do zahraničí v podobě vývozů mění pak výši multiplikátoru:
Multiplikátor otevřené ekonomiky = 1/(MPm+MPS) = 1/(1-MPC+MPm)
(je nižší než mult. uzavřené ekonomiky )
II. Mezinárodní obchod - rozšiřuje spotřební možnosti země.
Jednotlivé státy mezi sebou kšeftují z těchto důvodů:
1)Odlišnost výrobních podmínek
2)Klesající náklady (některá výroba uplatňuje výnosy z rozsahu, proto je výhodné vyvážeti a zvějšit tak trh)
3)Rozdíl ve spotřebitelském vkusu
4)Komparativní výhda
MO je dále ovlivněn např náklady na dopravu, měnovými kurzy...
III. Komparativní výhoda - země dokáže vytvořiti určitý statek efektivněji (levněji) než ostatní => má komparativní výhodu a bude tak vyrábět a vyvážet, dovážet pak bude ty statky, při jejichž výrobě mají komparativní výhodu jniní.
Podle Davida Richarda se MO bude provozovat i v případě absolutní (ve všech výrobcích) výhody či nevýhody, neboť specializace na určitý druh výoby se zemím vždy vyplácí. Při otevření MO se ceny zboží v jednotlivých zemích vyrovnají a ve všech účastnících se zemích vzrostou reálné mzdy.
IV. Volný obchod, cla a kvóty - v některých případech vláda chrání určité odvětví před levnějším zbožím z dovozu uvalením cel či dovozních kvót, a to především v zemědělství.
Clo = peněžní částka na komoditu
Kvóta = maximální množství komodity možné dovézt
Prohybitivní clo - znevýhodnění zahr. výrobců, zcela vytlačí import
(Ps > Pd)
Clo vždy vytváří neefektivnost, neboť ztráty spotřebitelů z vyšší ceny převyšují zvýšení příjmů vlády a firem.
V. Protekcionizmus = ochrana proti dovozům ze zahraničí
Různé důvody pro jeho uplatnění:
1)neekonomické - omezení blahobytu z důvodů jiných než ekonomických (např. národní tradice)
2)mylné argumenty
- Merkantilizmus - teorie o prospěchu z maximalizace vývozu a minimalizace importu (omyl, neboť peníze mají hodnotu toliko když je za ně možno nakoupit => import+....blahobyt+)
- cla pro zájmové skupiny - na zemědělce..
- clo uvalené v důsledku konkurence levné pracovní síly (je špatné, neboť je lepší využít komparativní výhody sousedů a pr. sílu dovézt)
- odvetná cla - např z politických důvodů (ještě zhoršují situaci)
Uplatňování protekcionizmu je neefektivní,(je lepší použít možností monetární politiky a změnit kurz měny, což ma stejný účinek) až na:
- cla pro nezletilé (rozvíjející se) odvětví
- cla snižující nezaměstnanost (domácí S+.....DL+)
VI. Stupně mezinárodní spolupráce
1)Pásmo volného obchodu - rušení vzájemných cel a kvót (k nečlenům dohody země cla neruší)
2)Celní unie - ke všem ostatním zemím
3)Společný trh - liberalizace pohybu výrobních faktorů
4)Hospodářská unie - sladění hospodářských politik
5)Úplná ekonomická integrace - sjednocení hospodářských politik
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
14. FISKÁLNÍ POLITIKA, DEFICITY, VLÁDNÍ DLUH
I. Státní rozpočet - plánované výdaje a očekávané příjmy v daném roce, seznam specifických programů a zdrojů daní
1) Skutečný rozpočet = skutečné výdaje a příjmy
2) Strukturální rozpočet = výdaje a příjmy plánované na situaci, kdy by byla ekonomika na hranici PP
3) Cyklický rozpočet = dopad hospodářského cyklu na ropočet
(C.r. = Sk.r. - Str.r.)
Pokud příjmy = výdaje => vyrovnaný rozpočet,
příjmy > výdaje => rozpočtový přebytek,
příjmy < výdaje => rozpočtový deficit.
V ČR: 1993 ... + 1,1mld Kč
1994 ... +10,4mld Kč 1. čtvrtletí 1996 ...+1,7mld Kč
1995 ... + 7,2mld Kč
V případě deficitu je nutno vytisknouti nové peníze nebo si vypůjčit => státní dluh
II. Fiskální politika - proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem
a) napomoci utlumiti výkyvy hosp. cyklu
b) přispěti k zachování růstu s vysokou zaměstnaností a nízkou inflací
Automatická fiskální politika - ekonomika má svoje vestavěné stabilizátory, které započnou působit proti recesi okamžitě, jsou součástí právního řádu dané země.
1) Automatické změny zdanění - progresivní zdanění
- vládní příjmy tak rostou při inflaci (dochází ke stahování peněz z oběhu) a klesají při recesi (růst peněz v oběhu), což napomáhá stabilitě ekonomiky
2) Pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery
- rovněž pohybují penězi anticyklickým způsobem a tak stabilizují
Pro celkovou stabilitu ekonomiky však nepostačí toliko automatické stabilizátory, ty pouze omezují kolísání v ekonomice. Zbývající poruchy řeší monetární politika nebo fiskální politika diskreční.
Fiskální politika s volností rozhodování - diskreční
Nástroje: 1) Veřejné práce a další výdajové programy -
- vytváření pracovních příležitostí ve veřejném sektoru (příliš se nepoužívají, neboť trvá velmi dlouho příprava a tak než mohou být najati nezaměstnaní, je třeba už po recesi.)
2) Projekty veřejné zaměstnanosti - výhodou je možnost rychlého zahájení a ukončení, nevýhoda je, že nezaměstnaný po ukončení programu nemá novou kvalifikaci a je tak ve stejným srabu jako předtím
3) Daňové sazby - zpravidla zvýšení daní znamená zvýšení příjmů st. rozpočtu, ale sníží spotřebu (C) a tím i GNP. Jsou-li ale daně příliš vysoké, i jejich snížením lze dosáhnouti vyšších příjmů st.r. a navíc růstu spotřeby, kterak, to ukazuje Laferova křivka:
Snížení daní ale většinou trvá velmi dlouho (především dohoda o něm) a je obtížné daně zase zvyšovat, až nebezpečí pomine. Navíc, vědí-li spotřebitelé, že změna v daňových sazbách je jen dočasná, nebudou měnit výši spotřeby, takže je snížení neúčinné.
Podle většiny ekonomů je dnes důležitější a také účinnější monetární politika.
III. Kombinace monetární a fiskální politiky
1) řízení poptávky = zajištění takové AD, aby inflace ani nezaměstnanost nebyla nepřiměřeně vysoká ( celkové omezení či stimulace ekonomiky)
2) fiskálně - monetární politika - FP a MP lze užívat k ovlivnění výše GNP i jeho složení. Změnou struktury daní, vládních výdajů a pomocí MP může vláda měnit část GNP vynaloženou na I, C, ...
restriktivní MP + expanzivní FP = snížení I a zvýšení G
expanzivní MP + restriktivní FP = zvýšení I a snížení C
GNP zůstane v obou případech stejný, jen má jinou strukturu.
IV. Vytlačování investic?
Někteří ekonomové tvrdí, že zvýšení vládních výdajů a uspává obyvatelstvo, podkopává ekonomiku - vytlačuje soukromé investice
G+...GNP+...D po penězích+...ir+...I-
Zvýšení G totiž zvýší strukturální deficit a tak sníží investice
Toto vytlačování se neděje v období recese, neb cyklický deficit na investice nepůsobí.
Že strukturální deficit vytlačuje investice, o tom není debaty, ale kolik a jak?
V. FP v multiplikátoru , vliv G a T
G... se přičte stejně jako investice a vtnikne nový průsečík s osou 45°. Výdajový multiplikátor je pak stejný jako investiční (viz ot. 11) = 1/(1-MPC)
T...je pak třeba zvýšit ke krytí G, ale o více než G!!
Daňový multiplikátor je proto menší než výdajový =
= 1/{(1-MPC)*(1-t)}
VI. Vládní dluh - vláda se zadluží, když dojde ke zvýšení rozpočtového deficitu a nechce riskovat růst inflace vydáním nových peněz
To, co platí pro soukromý dluh neplatí pro dluh vládní ( neustálý soukromý dluh = nevýhoda, neustálý státní dluh = výhoda - investice...)
Reálné problémy z velkého vládního dluhu:
1)obsluha vnějšího (do zahraničí) dluhu - musí se splácet, čímž klesají spotřební možnosti země
2)ztráta efektivnosti ze zdanění - vnitřní dluh - vláda platí úroky domácnostem, ty pak mají dost peněz =>méně pracují =>méně vydělávají => platí menší daně
3)nahrazování kapitálu veřejným dluhem - zvýší-li se dluh, vláda vydá obligace, lidi nahradí ostatní druhy kapitálu obligacemi.
1) Skutečný rozpočet = skutečné výdaje a příjmy
2) Strukturální rozpočet = výdaje a příjmy plánované na situaci, kdy by byla ekonomika na hranici PP
3) Cyklický rozpočet = dopad hospodářského cyklu na ropočet
(C.r. = Sk.r. - Str.r.)
Pokud příjmy = výdaje => vyrovnaný rozpočet,
příjmy > výdaje => rozpočtový přebytek,
příjmy < výdaje => rozpočtový deficit.
V ČR: 1993 ... + 1,1mld Kč
1994 ... +10,4mld Kč 1. čtvrtletí 1996 ...+1,7mld Kč
1995 ... + 7,2mld Kč
V případě deficitu je nutno vytisknouti nové peníze nebo si vypůjčit => státní dluh
II. Fiskální politika - proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem
a) napomoci utlumiti výkyvy hosp. cyklu
b) přispěti k zachování růstu s vysokou zaměstnaností a nízkou inflací
Automatická fiskální politika - ekonomika má svoje vestavěné stabilizátory, které započnou působit proti recesi okamžitě, jsou součástí právního řádu dané země.
1) Automatické změny zdanění - progresivní zdanění
- vládní příjmy tak rostou při inflaci (dochází ke stahování peněz z oběhu) a klesají při recesi (růst peněz v oběhu), což napomáhá stabilitě ekonomiky
2) Pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery
- rovněž pohybují penězi anticyklickým způsobem a tak stabilizují
Pro celkovou stabilitu ekonomiky však nepostačí toliko automatické stabilizátory, ty pouze omezují kolísání v ekonomice. Zbývající poruchy řeší monetární politika nebo fiskální politika diskreční.
Fiskální politika s volností rozhodování - diskreční
Nástroje: 1) Veřejné práce a další výdajové programy -
- vytváření pracovních příležitostí ve veřejném sektoru (příliš se nepoužívají, neboť trvá velmi dlouho příprava a tak než mohou být najati nezaměstnaní, je třeba už po recesi.)
2) Projekty veřejné zaměstnanosti - výhodou je možnost rychlého zahájení a ukončení, nevýhoda je, že nezaměstnaný po ukončení programu nemá novou kvalifikaci a je tak ve stejným srabu jako předtím
3) Daňové sazby - zpravidla zvýšení daní znamená zvýšení příjmů st. rozpočtu, ale sníží spotřebu (C) a tím i GNP. Jsou-li ale daně příliš vysoké, i jejich snížením lze dosáhnouti vyšších příjmů st.r. a navíc růstu spotřeby, kterak, to ukazuje Laferova křivka:
Snížení daní ale většinou trvá velmi dlouho (především dohoda o něm) a je obtížné daně zase zvyšovat, až nebezpečí pomine. Navíc, vědí-li spotřebitelé, že změna v daňových sazbách je jen dočasná, nebudou měnit výši spotřeby, takže je snížení neúčinné.
Podle většiny ekonomů je dnes důležitější a také účinnější monetární politika.
III. Kombinace monetární a fiskální politiky
1) řízení poptávky = zajištění takové AD, aby inflace ani nezaměstnanost nebyla nepřiměřeně vysoká ( celkové omezení či stimulace ekonomiky)
2) fiskálně - monetární politika - FP a MP lze užívat k ovlivnění výše GNP i jeho složení. Změnou struktury daní, vládních výdajů a pomocí MP může vláda měnit část GNP vynaloženou na I, C, ...
restriktivní MP + expanzivní FP = snížení I a zvýšení G
expanzivní MP + restriktivní FP = zvýšení I a snížení C
GNP zůstane v obou případech stejný, jen má jinou strukturu.
IV. Vytlačování investic?
Někteří ekonomové tvrdí, že zvýšení vládních výdajů a uspává obyvatelstvo, podkopává ekonomiku - vytlačuje soukromé investice
G+...GNP+...D po penězích+...ir+...I-
Zvýšení G totiž zvýší strukturální deficit a tak sníží investice
Toto vytlačování se neděje v období recese, neb cyklický deficit na investice nepůsobí.
Že strukturální deficit vytlačuje investice, o tom není debaty, ale kolik a jak?
V. FP v multiplikátoru , vliv G a T
G... se přičte stejně jako investice a vtnikne nový průsečík s osou 45°. Výdajový multiplikátor je pak stejný jako investiční (viz ot. 11) = 1/(1-MPC)
T...je pak třeba zvýšit ke krytí G, ale o více než G!!
Daňový multiplikátor je proto menší než výdajový =
= 1/{(1-MPC)*(1-t)}
VI. Vládní dluh - vláda se zadluží, když dojde ke zvýšení rozpočtového deficitu a nechce riskovat růst inflace vydáním nových peněz
To, co platí pro soukromý dluh neplatí pro dluh vládní ( neustálý soukromý dluh = nevýhoda, neustálý státní dluh = výhoda - investice...)
Reálné problémy z velkého vládního dluhu:
1)obsluha vnějšího (do zahraničí) dluhu - musí se splácet, čímž klesají spotřební možnosti země
2)ztráta efektivnosti ze zdanění - vnitřní dluh - vláda platí úroky domácnostem, ty pak mají dost peněz =>méně pracují =>méně vydělávají => platí menší daně
3)nahrazování kapitálu veřejným dluhem - zvýší-li se dluh, vláda vydá obligace, lidi nahradí ostatní druhy kapitálu obligacemi.
12.HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST
I. Hospodářský cyklus - pravidelné kolísání rGNP kolem potenciálního produktu (tj. dlouhodobě udržitelná výše GNP při níž je vysoká zaměstnanost aniž dochází k inflaci; s růstem vstupů, technologie nebo produktivity práce roste i PP; výše PP určuje Agregátní nabídku)
Urychlí-li se nebo zpomalí ekonomická aktivita, vzniká hospodářský cyklus. Např. snížení AD (nebo i AS - nabídkový šok) způsobí hospodářský pokles (recesi).
Fáze hosp.cyklu:
Recese - pokles rGNP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích
- hluboký pokles = deprese
Okunův zákon: Každý pokles r GNP o 2% oproti PP vyvolá růst nezaměstnanosti o 1%
Dno - rGNP dosahuje minimum
Expanze - rGNP roste rychleji než PP
- ekonomika s rostoucím trendem = každý následující vrchol bude vyšší než minulý Vrchol - rGNP dosahuje maximum
Příklad průběhu HC: -AD....-rGNP....-DL....+nezaměstnanost....-zisky.
...-ceny akcií....-zájem o úvěry....-úroková míra....+I...+GNP
HC dále často souvisí s politickým cyklem, jednotlivé fáze mohou trvat různě dlouho.
Vnější příčiny... volby, války,..
Vnitřní příčiny... investice, očekávání....
II.Akcelerátor
Část investic (autonomní I) nezávisí na produkci ale na očekávání... další část (indukované I) závisí na výši produkce.
Akcelerační princip: iI jsou funkcí změny r GNP (iI = ^rGNP*a)
- období růstu může skončit, když se GNP ustálí na příliš vysoké úrovni : +GNP =>akcelerátor => +I => multiplikátor=> +GNP...
Až se pak jednoho krásného dne růst zastaví, působí akcelerátor opačně a nastane recese.
III. Ekonomický růst = zvýšení PP (posun hranice produkčních možností). budoucí růst se velice těžko předpovídá.
Tendence růstu:
1)počet obyvatelstva rostl pomaleji než kapitál ... prohlubování kapitálu
2)mzdy rostly
3)podíl mezd k celkovým výnosům z vlastnictví rostl
4)velké výkyvy zisku bez klesající tendence
5)kapitálová náročnost klesá
6)GNP stabilně roste
IV. Rozvojové země
Země, kde reálný důchod na obyvatele je nízký oproti USA, Japonsku a záp. Evropě.
Jsou to - nově industrializované země
- ropné země (těží z přírodních bohatství) - Kuvajt...
Rozhodující odvětví = těžba a zemědělství
Nízký trh zboží i VF, křivka nabídky je deformována, nezávisí na domácí poptávce, ale na zahraniční poptávce dovozců.
Trh práce - nízká kvalifikace, velká nabídka dělníků
Trh kapitálu - nedostatek (nízká efektivnost)
Většina rozvojových zemí je závislá na rozvinutých ekonomikách
V. Ekonomický rozvoj - 4 zdroje:
1) lidské (nabídka práce, vzdělání, motivace, zdraví..)
2) přírodní (především orná půda, výjimečně ropa...)
3) tvorba kapitálu (chudoba = nízké úspory = nízké I)
4) technologie (chudoba = nevynalézají, napodobují)
Bludný kruh chudoby:
=> Nízké S a I => nízké tempo kapitálové akumulace=>
<= nízké důchody <= nízká produktivita<=
Problémy rozvoje: - industrializace zemědělství
- vnitřní a vnější orientace
- nebezpečí nadměrné specializace (náhlá změna v D a je hotovo)
Urychlí-li se nebo zpomalí ekonomická aktivita, vzniká hospodářský cyklus. Např. snížení AD (nebo i AS - nabídkový šok) způsobí hospodářský pokles (recesi).
Fáze hosp.cyklu:
Recese - pokles rGNP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích
- hluboký pokles = deprese
Okunův zákon: Každý pokles r GNP o 2% oproti PP vyvolá růst nezaměstnanosti o 1%
Dno - rGNP dosahuje minimum
Expanze - rGNP roste rychleji než PP
- ekonomika s rostoucím trendem = každý následující vrchol bude vyšší než minulý Vrchol - rGNP dosahuje maximum
Příklad průběhu HC: -AD....-rGNP....-DL....+nezaměstnanost....-zisky.
...-ceny akcií....-zájem o úvěry....-úroková míra....+I...+GNP
HC dále často souvisí s politickým cyklem, jednotlivé fáze mohou trvat různě dlouho.
Vnější příčiny... volby, války,..
Vnitřní příčiny... investice, očekávání....
II.Akcelerátor
Část investic (autonomní I) nezávisí na produkci ale na očekávání... další část (indukované I) závisí na výši produkce.
Akcelerační princip: iI jsou funkcí změny r GNP (iI = ^rGNP*a)
- období růstu může skončit, když se GNP ustálí na příliš vysoké úrovni : +GNP =>akcelerátor => +I => multiplikátor=> +GNP...
Až se pak jednoho krásného dne růst zastaví, působí akcelerátor opačně a nastane recese.
III. Ekonomický růst = zvýšení PP (posun hranice produkčních možností). budoucí růst se velice těžko předpovídá.
Tendence růstu:
1)počet obyvatelstva rostl pomaleji než kapitál ... prohlubování kapitálu
2)mzdy rostly
3)podíl mezd k celkovým výnosům z vlastnictví rostl
4)velké výkyvy zisku bez klesající tendence
5)kapitálová náročnost klesá
6)GNP stabilně roste
IV. Rozvojové země
Země, kde reálný důchod na obyvatele je nízký oproti USA, Japonsku a záp. Evropě.
Jsou to - nově industrializované země
- ropné země (těží z přírodních bohatství) - Kuvajt...
Rozhodující odvětví = těžba a zemědělství
Nízký trh zboží i VF, křivka nabídky je deformována, nezávisí na domácí poptávce, ale na zahraniční poptávce dovozců.
Trh práce - nízká kvalifikace, velká nabídka dělníků
Trh kapitálu - nedostatek (nízká efektivnost)
Většina rozvojových zemí je závislá na rozvinutých ekonomikách
V. Ekonomický rozvoj - 4 zdroje:
1) lidské (nabídka práce, vzdělání, motivace, zdraví..)
2) přírodní (především orná půda, výjimečně ropa...)
3) tvorba kapitálu (chudoba = nízké úspory = nízké I)
4) technologie (chudoba = nevynalézají, napodobují)
Bludný kruh chudoby:
=> Nízké S a I => nízké tempo kapitálové akumulace=>
<= nízké důchody <= nízká produktivita<=
Problémy rozvoje: - industrializace zemědělství
- vnitřní a vnější orientace
- nebezpečí nadměrné specializace (náhlá změna v D a je hotovo)
13. PENÍZE & MONETÁRNÍ POLITIKA
I. Peníze = běžně přijímaný prostředek směny
Vývoj: naturální směna -> komoditní peníze -> zlatý standard -> papírové peníze s nuceným oběhem (státovky) -> bankovky -> elektronické peníze (plat. karty...)
II. Nabídka peněz - Peněžní agregáty
M1...oběživo (bankovky a mince), šekové účty = transakční nabídka peněz
M2...M1 + méně přístupné účty = kvazipeníze
M3...M2 + úsporové, termínované účty
Měnová báze (MB) = oběživo + rezervy obchodních bank u centrální banky
III.Ppoptávka po pemězích
Funkce peněz: - oběživo, prostředek směny
- uchovatel hodnoty
- zúčtovací jednotka
Náklady držby peněz = úrok nebo zisk ušlý držbou v matraci namísto investice
Motivy držby peněz:
1)transakční motiv - za účelem provedení transakce, závisí na ir (ir+...tD-...hotovost firma změní na akcie)
2)spekulativní motiv - očekávání zvýšení ir
3)důchodový motiv - nesoulad s příjmy a výdaji
4)opatrnostní motiv - náhoda je blbec
IV. Nabídka peněz a bankovnictví
Převod peněz od nabízejícího k poptávajícímu lze uskutečniti přímo, či s pomocí finančních zprostředkovatelů, především bank.
Moderní bankovní systém je dvoustupňový, centrální banka a obchodní banky
Obchodní banky - maximalizují zisk, mají povinnost částečných rezerv u CB (většinou stanoveny procentem z vkladů).
Rezervy - umožňují kontrolu množství peněz v oběhu
- zajišťují bezpečnost vkladatelů i bank
Generování vkladů:
1)CB stanoví rezervy (%) /r/
2) banka uloží u CB sumu r*vklady, zbytek investuje např. formou úvěrů nebankovním institucím (lidem...) a ty je zas uloží u jiných bank
3) tyto banky znovu odvedou část do CB a zbytek půjčí
4) a takhle furt
Ve skutečnosti ale tento systém nefunguje 100%, neboť banka může část zbylých peněz ponechat coby vlastní dobrovolnou rezervu, stejnětak mohou neb. inst. držet hotovost.
Poměr nových vkladů ku zvýšení rezerv = multiplikátor peněžní nabídky= 1/r
Centrální banka
Funkce: -emise peněz
-banka bank a vlády
-bankovní dozor a regulace obchodního bankovnictví
-provádění měnové politiky
Nástroje: -operace na volném trhu = prodej a nákup CP vlády
- prodej vládních CP => -MB=S
-nákup vládních CP => +MB=S
- nejdůležitější stabilizační nástroj
-diskontní sazba = sazba, za kterou půjčuje CB obchodním bankám, její změna ovlivní úr. míru OB, a tak i úvěry amnožství peněz v oběhu
-rezervy OB viz výše (u nás 8,5%)
Pomocí těchto nástrojů chce CB dosáhnout především:
- růstu GNP
- zaměstnanosti
- stabilních cen
a udržuje proto nabídku peněz na přijatelné úrovni
expanzivní politika CB : S peněz+....ir-...I,C,X+...GNP+
restriktivní : opak
V dlouhém období má zvyšování MB, tedy nabídky peněz za následek růst inflace, a je tedy nutno uplatniti restriktivní politiku k jejímu snížení
V. Monetarismus - hlavně nabídka peněz má vliv na GNP v krátkém období
Kvantitativní teorie cen: ceny se pohybují proporcionálně s nabídkou peněz (mírný růst S = nízká inflace, rychlý růst S = vysoká inflace
PQ = MV
P.... cenová hladina Q.... reálný GNP
M.... množství peněz v oběhu V.... rychlost oběhu peněz
Soudobá teorie monetarizmu - zdůrazňuje důležitost peněz pro určení GNP
Podle monetaristů: 1) MB je klíčová pro růst nGNP
2) ceny a mzdy jsou dokonale průžné => peníze ovlivňují v K.obd. produkt i ceny, v D.obd. hlavně ceny
3) fiskální politika podle nich ovlivňuje ceny i produkt málo.
4) soukromý sektor je stabilní => V je stabilní => hlavní je změna M, tedy MB
Vývoj: naturální směna -> komoditní peníze -> zlatý standard -> papírové peníze s nuceným oběhem (státovky) -> bankovky -> elektronické peníze (plat. karty...)
II. Nabídka peněz - Peněžní agregáty
M1...oběživo (bankovky a mince), šekové účty = transakční nabídka peněz
M2...M1 + méně přístupné účty = kvazipeníze
M3...M2 + úsporové, termínované účty
Měnová báze (MB) = oběživo + rezervy obchodních bank u centrální banky
III.Ppoptávka po pemězích
Funkce peněz: - oběživo, prostředek směny
- uchovatel hodnoty
- zúčtovací jednotka
Náklady držby peněz = úrok nebo zisk ušlý držbou v matraci namísto investice
Motivy držby peněz:
1)transakční motiv - za účelem provedení transakce, závisí na ir (ir+...tD-...hotovost firma změní na akcie)
2)spekulativní motiv - očekávání zvýšení ir
3)důchodový motiv - nesoulad s příjmy a výdaji
4)opatrnostní motiv - náhoda je blbec
IV. Nabídka peněz a bankovnictví
Převod peněz od nabízejícího k poptávajícímu lze uskutečniti přímo, či s pomocí finančních zprostředkovatelů, především bank.
Moderní bankovní systém je dvoustupňový, centrální banka a obchodní banky
Obchodní banky - maximalizují zisk, mají povinnost částečných rezerv u CB (většinou stanoveny procentem z vkladů).
Rezervy - umožňují kontrolu množství peněz v oběhu
- zajišťují bezpečnost vkladatelů i bank
Generování vkladů:
1)CB stanoví rezervy (%) /r/
2) banka uloží u CB sumu r*vklady, zbytek investuje např. formou úvěrů nebankovním institucím (lidem...) a ty je zas uloží u jiných bank
3) tyto banky znovu odvedou část do CB a zbytek půjčí
4) a takhle furt
Ve skutečnosti ale tento systém nefunguje 100%, neboť banka může část zbylých peněz ponechat coby vlastní dobrovolnou rezervu, stejnětak mohou neb. inst. držet hotovost.
Poměr nových vkladů ku zvýšení rezerv = multiplikátor peněžní nabídky= 1/r
Centrální banka
Funkce: -emise peněz
-banka bank a vlády
-bankovní dozor a regulace obchodního bankovnictví
-provádění měnové politiky
Nástroje: -operace na volném trhu = prodej a nákup CP vlády
- prodej vládních CP => -MB=S
-nákup vládních CP => +MB=S
- nejdůležitější stabilizační nástroj
-diskontní sazba = sazba, za kterou půjčuje CB obchodním bankám, její změna ovlivní úr. míru OB, a tak i úvěry amnožství peněz v oběhu
-rezervy OB viz výše (u nás 8,5%)
Pomocí těchto nástrojů chce CB dosáhnout především:
- růstu GNP
- zaměstnanosti
- stabilních cen
a udržuje proto nabídku peněz na přijatelné úrovni
expanzivní politika CB : S peněz+....ir-...I,C,X+...GNP+
restriktivní : opak
V dlouhém období má zvyšování MB, tedy nabídky peněz za následek růst inflace, a je tedy nutno uplatniti restriktivní politiku k jejímu snížení
V. Monetarismus - hlavně nabídka peněz má vliv na GNP v krátkém období
Kvantitativní teorie cen: ceny se pohybují proporcionálně s nabídkou peněz (mírný růst S = nízká inflace, rychlý růst S = vysoká inflace
PQ = MV
P.... cenová hladina Q.... reálný GNP
M.... množství peněz v oběhu V.... rychlost oběhu peněz
Soudobá teorie monetarizmu - zdůrazňuje důležitost peněz pro určení GNP
Podle monetaristů: 1) MB je klíčová pro růst nGNP
2) ceny a mzdy jsou dokonale průžné => peníze ovlivňují v K.obd. produkt i ceny, v D.obd. hlavně ceny
3) fiskální politika podle nich ovlivňuje ceny i produkt málo.
4) soukromý sektor je stabilní => V je stabilní => hlavní je změna M, tedy MB
11. TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTILPLIKÁTOREM
I. Disponibilní důchod
GNP - opotřebení - nepřímé daně + transfery = Národní důchod (NI),
tj. příjem domácnosti bez ohledu na to, zda jej skutečně obdrží
NI - daně ze zisku firem - platby na soc.poj. - nerozdělené zisky firem = Osobní důchod (PI), tj skutečně obdržený důchod domácnosti
PI - přímé osobní daně = Disponibilní důchod (DI)
DI pak domácnost rózdělí mezi spotřebu (C) a úspory (S); vztah mezi DI, S a C ukazuje Engelův zákon. Z něj je pak odvozena spotřební a úsporová funkce.
II. Spotřební fce se užívá k analýze spotřeby, ukazuje vztah mezi C a DI. Je - li grafem této fce osa 45°, potom C = DI a S = 0
Je - li spotřební fce nad osou kvadrantu => záporné úspory
- " - pod - " - kladné úspory
III. Úsporová fce - snadno odvodím ze spotřební fce
IV. Mezní sklon ke spotřebě / k úsporám
1)Mezní sklon ke spotřebě (MPC) = ^C/^DI
- o kolik se zvýší spotřeba, zvýší-li se DI o 1 Kč
- sklon spotřební fce
2)Mezní sklon k úsporám (MPS) = ^S/^DI
- o kolik se zvýší úspory, zvýší-li se DI o 1Kč
- sklon úsporové fce
Velikost C ovlivňuje : 1)DI
2)permanentní důchod = dlouhodobé renty
3)bohatství
4)ostatní
V. Investice - firmy investují = zdržují se současné spotřeby ve prospěch budoucí za účelwem zisku.
Investicční rozhodnutí závisí :
1)na poptávce po produktu firmy
2)na úr. míře a daních (náklady)
3)ba ičejávané hospodářské situaci
Vláda může ovlivnit I pomocí monetární politiky nebo daní
Křivka poptávky po investicích vyjadřuje vztah mezi I a úr. mírou. roční zisk z investice musí být vyšší než roční úroková míra, jinak firma neinvestuje, ale uloži v bance, tedy s růstem ir klesají investice. V investičním rozhodování se bere v potaz reálná úroková míra, tedy včetně inflace
VI. Rovnovážný produkt (důchod)
I = GNP podle produktové metody - C
S = GNP podle důchodové metody - C
=> I = S
1) Průsečík úsporové a investiční fce je rovnovážný produkt
pokud I>S, nebo I
2)Rovnovářný produkt je též na průsečíku sumy výdajů (C+I) s osou 45°
VII. Multiplikátor
Platí, že v dvousektorové ekonomice (jen C a I, bez G,X..) přírůstek investic o 1 Kč zvýší GNP o více než 1 Kč. Multiplikátor je pak číslo, jehož vynásobením ^I získáme GNP (vymyslel to Keynes, machr jako bejk).
GNP - opotřebení - nepřímé daně + transfery = Národní důchod (NI),
tj. příjem domácnosti bez ohledu na to, zda jej skutečně obdrží
NI - daně ze zisku firem - platby na soc.poj. - nerozdělené zisky firem = Osobní důchod (PI), tj skutečně obdržený důchod domácnosti
PI - přímé osobní daně = Disponibilní důchod (DI)
DI pak domácnost rózdělí mezi spotřebu (C) a úspory (S); vztah mezi DI, S a C ukazuje Engelův zákon. Z něj je pak odvozena spotřební a úsporová funkce.
II. Spotřební fce se užívá k analýze spotřeby, ukazuje vztah mezi C a DI. Je - li grafem této fce osa 45°, potom C = DI a S = 0
Je - li spotřební fce nad osou kvadrantu => záporné úspory
- " - pod - " - kladné úspory
III. Úsporová fce - snadno odvodím ze spotřební fce
IV. Mezní sklon ke spotřebě / k úsporám
1)Mezní sklon ke spotřebě (MPC) = ^C/^DI
- o kolik se zvýší spotřeba, zvýší-li se DI o 1 Kč
- sklon spotřební fce
2)Mezní sklon k úsporám (MPS) = ^S/^DI
- o kolik se zvýší úspory, zvýší-li se DI o 1Kč
- sklon úsporové fce
Velikost C ovlivňuje : 1)DI
2)permanentní důchod = dlouhodobé renty
3)bohatství
4)ostatní
V. Investice - firmy investují = zdržují se současné spotřeby ve prospěch budoucí za účelwem zisku.
Investicční rozhodnutí závisí :
1)na poptávce po produktu firmy
2)na úr. míře a daních (náklady)
3)ba ičejávané hospodářské situaci
Vláda může ovlivnit I pomocí monetární politiky nebo daní
Křivka poptávky po investicích vyjadřuje vztah mezi I a úr. mírou. roční zisk z investice musí být vyšší než roční úroková míra, jinak firma neinvestuje, ale uloži v bance, tedy s růstem ir klesají investice. V investičním rozhodování se bere v potaz reálná úroková míra, tedy včetně inflace
VI. Rovnovážný produkt (důchod)
I = GNP podle produktové metody - C
S = GNP podle důchodové metody - C
=> I = S
1) Průsečík úsporové a investiční fce je rovnovážný produkt
pokud I>S, nebo I
2)Rovnovářný produkt je též na průsečíku sumy výdajů (C+I) s osou 45°
VII. Multiplikátor
Platí, že v dvousektorové ekonomice (jen C a I, bez G,X..) přírůstek investic o 1 Kč zvýší GNP o více než 1 Kč. Multiplikátor je pak číslo, jehož vynásobením ^I získáme GNP (vymyslel to Keynes, machr jako bejk).
10. TEORIE DETERMINACE PRDUKTU - AD & AS
I. Měření GNP a důchodu
GNP (hrubý národní produkt....míra celkové produkce statků a služeb v zemi používaná především k měření výkonnosti ekonomiky.
Měří se dvěma způsoby:
1)metoda toku produktů: GNP=C+I+G+X (spotřeba, investice, vládní výdaje, čistý export)
Započítávají se pouze finální statky určené ke spotřebě
2)důchodová (nákladová) metoda:
GNP= mzdy
+renty a další důchody z vlastnictví
+nepřímé daně
+znehodnocení kapitálu
+zisky firem
Obě tyto metody vedou ke stejnému výsledku
Nezapočítávají se mezistatky (u metody toku produktů je započtení mezistatků vyloučeno neb se berou v úvahu toliko finální statky; u metody důchodové je třeba užíti tzv. metody přidané hodnoty, kdy se v každém stadiu výroby připočte pouze přidaná část bez nakoupených polotovarů od předešlých výrobců.
Do vládních výdajů (G) se nezapočítavají transferové platby (podpory v nezaměstnanosti apod), při důchodové metodě je třeba připočísti nepřímé daně.
Meří se GNP reálný a nominální:
NGNP...GNP v tržních cenách měřeného roku (růst inflace zvýší tržní ceny a s nimi i NGNP)
RGNP...GNP ve stálých cenách , tedy bez vlivu inflace, používá se stálých cen z některého roku v minulosti (u nás se užívá cen 1984).
RGNP=NGNP/deflátor GNP (inflace=10%=>deflátor=1,1)
V ČR: v roce 1995 (v cenách 1984) - GNP = 431,1 mld Kč
I = 170,6 mld Kč
C = 240,4 mld Kč
G = 85,2 mld Kč
X = -101,7 mld Kč
Čistý národní produkt(NNP) = GNP - znehodnocení kapitálu
Čistý ekonomický blahobyt (NEW) = GNP + volný čas
+ podzemní ekonomika
- znečištění prostředí
Důchod - viz ot. 11(rovnovážný produkt/důchod)
GNP a cenová hladina jsou určeny interakcí agregátní poptávky AD a agregátní nabídky AS
II. Agregátní poptávka je celkové množství produktu, které bude při dané úrovni cen P nakoupeno
AD se skládá z celkových výdajů na :
C....primárně určena disponibilním důchodem (viz 11)
I....ovlivněny očekáváním, výší produktu doma a v zahraničí....
G....nakoupené statky a služby vládou
X....export-import
Křivka AD je klesající - Pigouův efekt - C s růstem ceny klesá, což je hlavní příčinou klesání AD
Faktory ovlivňující AD:
1) Hospodářská politika - monetární (+MB...-ir...+I&C....+AD)
- fiskální (+G...+AD, nebo
-Tx...+DI...+C...+AD)
2) Vnější faktory - očekávání (optimismus... +I...+AD)
- zahraniční GNP (-zGNP...+Exp...+X...+AD)
- hodnoty aktiv (+P akcií...+bohatství...+C...+AD)
- demografické změny (+počet obyvatel...+AD)
Jsou různé názorty na to, který fktor ovlivňuje AD nejvíce.
III. Agregátní nabídka je celkový produkt který bude pri cenové hladině P vyroben.
Faktory ovlivňující AS:
1)Potenciální produkt - D. obd. určuje AS především ten
- je to udržitelná kapacita GNP jpři vysoké zaměstnanosti, kdy ještě neroste inflace (tedy při přirozené míře nezaměstnanosti (6%))
- zvýšení PP posouvá AS doporava
2)Ceny & mzdy - před dosažením PP je křivka AS plochá, neboť ceny a mzdy jsou nepružné, za PP pak AS roste
- zvýšení nákladů posouvá AS nahoru
Názor na to, jaký vliv mají jednotlivé faktory na AS se liší dle jednotlivých skupin ekonomů (Hlavní proud, klasikové a Keynesiánci)
1) HLAVNÍ PROUD
V krátkém období jsou mzdy a náklady strnulé, neboť jsou vázány dlouhodobými smlouvami (kolektivní smlouvy mezi odbory a zaměstnavatelem...), zdroje v ekonomice pak nemusí býti plně využity, a proto může vzrůstem cen vzrůst i celkový produkt. V dlouhém období se ale náklady a mzdy přizpůsobí a tak je křivka AS totožná s přímkou potenciálního produktu; změna pak nastane pouze v ceně.
2) KLASICKÝ MODEL
Ceny a mzdy jsou dostatečně pružné nejen v dlouhém, ale i v krátkém období a tak je křivka AS vždy totožná s potenciálním produktem. Změna v AD tak znamená posun pouze v cenové hladině beze změny produktu.
3)KEYNESIÁNSKÝ MODEL
Ceny a mzdy jsou vždy nepružné a tak je křivka AS téměř rovnoběžná s osou x a změna v Ad znamená změnu i v produktu.
(Keynes dále odvodil AD pomocí C a I , viz 11)
IV. Hospodářská politika a jednotlivé přístupy
Klasický přístup - ańi monetární ani fiskální HP neovlivní produkt, neboť neexistují nevyužité zdroje. Jakýkoliv zásah vlády tak zvýší pouze ceny a zvýšení vládních výdajů dále vytlačí soukromou spotřebu a investice
Keynesiánský přístup - existují nevyužité zdroje a tak jakákoliv úspěšná HP, která zvýší AD zvýší GNP
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
GNP (hrubý národní produkt....míra celkové produkce statků a služeb v zemi používaná především k měření výkonnosti ekonomiky.
Měří se dvěma způsoby:
1)metoda toku produktů: GNP=C+I+G+X (spotřeba, investice, vládní výdaje, čistý export)
Započítávají se pouze finální statky určené ke spotřebě
2)důchodová (nákladová) metoda:
GNP= mzdy
+renty a další důchody z vlastnictví
+nepřímé daně
+znehodnocení kapitálu
+zisky firem
Obě tyto metody vedou ke stejnému výsledku
Nezapočítávají se mezistatky (u metody toku produktů je započtení mezistatků vyloučeno neb se berou v úvahu toliko finální statky; u metody důchodové je třeba užíti tzv. metody přidané hodnoty, kdy se v každém stadiu výroby připočte pouze přidaná část bez nakoupených polotovarů od předešlých výrobců.
Do vládních výdajů (G) se nezapočítavají transferové platby (podpory v nezaměstnanosti apod), při důchodové metodě je třeba připočísti nepřímé daně.
Meří se GNP reálný a nominální:
NGNP...GNP v tržních cenách měřeného roku (růst inflace zvýší tržní ceny a s nimi i NGNP)
RGNP...GNP ve stálých cenách , tedy bez vlivu inflace, používá se stálých cen z některého roku v minulosti (u nás se užívá cen 1984).
RGNP=NGNP/deflátor GNP (inflace=10%=>deflátor=1,1)
V ČR: v roce 1995 (v cenách 1984) - GNP = 431,1 mld Kč
I = 170,6 mld Kč
C = 240,4 mld Kč
G = 85,2 mld Kč
X = -101,7 mld Kč
Čistý národní produkt(NNP) = GNP - znehodnocení kapitálu
Čistý ekonomický blahobyt (NEW) = GNP + volný čas
+ podzemní ekonomika
- znečištění prostředí
Důchod - viz ot. 11(rovnovážný produkt/důchod)
GNP a cenová hladina jsou určeny interakcí agregátní poptávky AD a agregátní nabídky AS
II. Agregátní poptávka je celkové množství produktu, které bude při dané úrovni cen P nakoupeno
AD se skládá z celkových výdajů na :
C....primárně určena disponibilním důchodem (viz 11)
I....ovlivněny očekáváním, výší produktu doma a v zahraničí....
G....nakoupené statky a služby vládou
X....export-import
Křivka AD je klesající - Pigouův efekt - C s růstem ceny klesá, což je hlavní příčinou klesání AD
Faktory ovlivňující AD:
1) Hospodářská politika - monetární (+MB...-ir...+I&C....+AD)
- fiskální (+G...+AD, nebo
-Tx...+DI...+C...+AD)
2) Vnější faktory - očekávání (optimismus... +I...+AD)
- zahraniční GNP (-zGNP...+Exp...+X...+AD)
- hodnoty aktiv (+P akcií...+bohatství...+C...+AD)
- demografické změny (+počet obyvatel...+AD)
Jsou různé názorty na to, který fktor ovlivňuje AD nejvíce.
III. Agregátní nabídka je celkový produkt který bude pri cenové hladině P vyroben.
Faktory ovlivňující AS:
1)Potenciální produkt - D. obd. určuje AS především ten
- je to udržitelná kapacita GNP jpři vysoké zaměstnanosti, kdy ještě neroste inflace (tedy při přirozené míře nezaměstnanosti (6%))
- zvýšení PP posouvá AS doporava
2)Ceny & mzdy - před dosažením PP je křivka AS plochá, neboť ceny a mzdy jsou nepružné, za PP pak AS roste
- zvýšení nákladů posouvá AS nahoru
Názor na to, jaký vliv mají jednotlivé faktory na AS se liší dle jednotlivých skupin ekonomů (Hlavní proud, klasikové a Keynesiánci)
1) HLAVNÍ PROUD
V krátkém období jsou mzdy a náklady strnulé, neboť jsou vázány dlouhodobými smlouvami (kolektivní smlouvy mezi odbory a zaměstnavatelem...), zdroje v ekonomice pak nemusí býti plně využity, a proto může vzrůstem cen vzrůst i celkový produkt. V dlouhém období se ale náklady a mzdy přizpůsobí a tak je křivka AS totožná s přímkou potenciálního produktu; změna pak nastane pouze v ceně.
2) KLASICKÝ MODEL
Ceny a mzdy jsou dostatečně pružné nejen v dlouhém, ale i v krátkém období a tak je křivka AS vždy totožná s potenciálním produktem. Změna v AD tak znamená posun pouze v cenové hladině beze změny produktu.
3)KEYNESIÁNSKÝ MODEL
Ceny a mzdy jsou vždy nepružné a tak je křivka AS téměř rovnoběžná s osou x a změna v Ad znamená změnu i v produktu.
(Keynes dále odvodil AD pomocí C a I , viz 11)
IV. Hospodářská politika a jednotlivé přístupy
Klasický přístup - ańi monetární ani fiskální HP neovlivní produkt, neboť neexistují nevyužité zdroje. Jakýkoliv zásah vlády tak zvýší pouze ceny a zvýšení vládních výdajů dále vytlačí soukromou spotřebu a investice
Keynesiánský přístup - existují nevyužité zdroje a tak jakákoliv úspěšná HP, která zvýší AD zvýší GNP
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Daň z příjmu právnických osob
- PO jsou všechny, které nejsou osobami FO např. státní podnik, družstva, rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace,….
PO 1) podnikatelská (zisková) – hl. cíl je dosahovat zisku, dani podléhají veškeré příjmy z činnosti….
2) neziskové – dani podléhají příjmy z činnosti, ve kterých dosahují zisku např. pronájem, vedlejší hospodářská činnost.
dočasné osvobození od daně: 5 let u příjmu z provozu malých vodních elektráren a některých dalších ekologických zařízení
Základ daně: účetní hospodářský výsledek před zdaněním
1) jednoduché účetnictví, výsledkem je rozdíl příjmů a výdajů v deníku
2) podvojné účetnictví, výsledkem je výnos – náklad
Schéma daně z příjmů právnické osoby
Účetní HV před zdaněním
- příjmy, které nejsou předmětem daně např. daň dědická, darovací
- osvobozené příjmy např. větrné elektrárny
- příjmy nezahrnované do základu daně např. přijatá náhrada škody…
- příjmy u nichž je daně vybírána zvl. sazbou např. dividendy – 15%
+ účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné např. pokuty a penále, manka a škody
= ZÁKLAD DANĚ
- odčitatelné položky (daňová ztráta vzniklá za předešlá zdaňovací období…)
= ZÁKLAD DANĚ SNIŽENÝ O ODČITATELNÉ POLOŽKY
- dary na veřejné prospěšné účely
PO 1) podnikatelská (zisková) – hl. cíl je dosahovat zisku, dani podléhají veškeré příjmy z činnosti….
2) neziskové – dani podléhají příjmy z činnosti, ve kterých dosahují zisku např. pronájem, vedlejší hospodářská činnost.
dočasné osvobození od daně: 5 let u příjmu z provozu malých vodních elektráren a některých dalších ekologických zařízení
Základ daně: účetní hospodářský výsledek před zdaněním
1) jednoduché účetnictví, výsledkem je rozdíl příjmů a výdajů v deníku
2) podvojné účetnictví, výsledkem je výnos – náklad
Schéma daně z příjmů právnické osoby
Účetní HV před zdaněním
- příjmy, které nejsou předmětem daně např. daň dědická, darovací
- osvobozené příjmy např. větrné elektrárny
- příjmy nezahrnované do základu daně např. přijatá náhrada škody…
- příjmy u nichž je daně vybírána zvl. sazbou např. dividendy – 15%
+ účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné např. pokuty a penále, manka a škody
= ZÁKLAD DANĚ
- odčitatelné položky (daňová ztráta vzniklá za předešlá zdaňovací období…)
= ZÁKLAD DANĚ SNIŽENÝ O ODČITATELNÉ POLOŽKY
- dary na veřejné prospěšné účely
Daň z příjmů FO
- má progresivní charakter (s růstem příjmů roste)
• Poplatník daně – osoba, která má trvalé bydliště na území ČR a daň platí i ze zdrojů plynoucích ze zahraničí
• Předmět daně
1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
- příjmy z pracovně právního poměru, příjmy společníků
- platy členů vlády, poslanců, odměny za výkon funkce v obecních orgánech
2) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
- příjmy ze živností, příjmy advokátů, tlumočníků
3) příjmy z kapitálového majetku – CP
4) příjmy z pronájmu
5) a jiné (příjmy z prodeje majetku v osobním vlastnictví)
• Příjmy, které jsou od daně osvobozeny:
- důchody
- příjmy z nemocenského pojištění
- podpory v nezaměstnanosti
- dávky státní sociální podpory
- odměny dárců krve
- stipendia
- úroky z vkladů stavebního spoření
- příjmy z prodeje CP nabytých v rámci kuponové privatizace
Výpočet měsíčních záloh na daň u hlavního zaměstnavatele
Měsíční hrubá mzda
- pojistné soc. (8%)
- zdrav. pojištění (4,5%)
ZÁKLAD DANĚ
- nezdanitelné částky
1) nezdanitelné minimum
2) na každé vyživované dítě
3) je-li poplatník částečně invalidní
4) je-li poplatník plně invalidní
5) je-li poplatník držitel průkazu ZTP-P
6) je-li poplatník student
Upravený základ daně zaokrouhlený na sta nahoru
- u ročního výpočtu zaokrouhlujeme dolů a do nezdanitelných částek počítáme ještě odpočet na manžela, pokud nemá vlastní příjmy.
• Poplatník daně – osoba, která má trvalé bydliště na území ČR a daň platí i ze zdrojů plynoucích ze zahraničí
• Předmět daně
1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
- příjmy z pracovně právního poměru, příjmy společníků
- platy členů vlády, poslanců, odměny za výkon funkce v obecních orgánech
2) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
- příjmy ze živností, příjmy advokátů, tlumočníků
3) příjmy z kapitálového majetku – CP
4) příjmy z pronájmu
5) a jiné (příjmy z prodeje majetku v osobním vlastnictví)
• Příjmy, které jsou od daně osvobozeny:
- důchody
- příjmy z nemocenského pojištění
- podpory v nezaměstnanosti
- dávky státní sociální podpory
- odměny dárců krve
- stipendia
- úroky z vkladů stavebního spoření
- příjmy z prodeje CP nabytých v rámci kuponové privatizace
Výpočet měsíčních záloh na daň u hlavního zaměstnavatele
Měsíční hrubá mzda
- pojistné soc. (8%)
- zdrav. pojištění (4,5%)
ZÁKLAD DANĚ
- nezdanitelné částky
1) nezdanitelné minimum
2) na každé vyživované dítě
3) je-li poplatník částečně invalidní
4) je-li poplatník plně invalidní
5) je-li poplatník držitel průkazu ZTP-P
6) je-li poplatník student
Upravený základ daně zaokrouhlený na sta nahoru
- u ročního výpočtu zaokrouhlujeme dolů a do nezdanitelných částek počítáme ještě odpočet na manžela, pokud nemá vlastní příjmy.
Daň silniční
- přímá daň majetková
• Předmět daně – motorová vozidla opatřená SPZ, která jim byla přidělena v ČR a jsou určena k podnikatelské činnosti, dále auta evidována v zahraničí a u nás též používaná k podnikatelské činnosti.
• Poplatník daně – FO, PO
1) držitel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu
2) osoba, která užívá vozidlo evidované v zahraničí na našem území – daň se platí podle předpokládané doby pobytu, sazby jsou odvozeny od délky pobytu.
3) zaměstnavatel, který vyplácí zaměstnanci tzv. cestovné náhrady za použití vlastního auta (pokud on sám již tuto daň neplatí).
• Osvobození do daně např.
- jednostopých a trojstopých vozidel
- vozidla pro zdravotnické, hasičské, policejní účely, MHD
• Základ daně
1) U osobních aut – rozhoduje objem válce (v kubických cm)
2) U nákladních aut – rozhoduje hmotnost aut (v tunách) a počet náprav
• Předmět daně – motorová vozidla opatřená SPZ, která jim byla přidělena v ČR a jsou určena k podnikatelské činnosti, dále auta evidována v zahraničí a u nás též používaná k podnikatelské činnosti.
• Poplatník daně – FO, PO
1) držitel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu
2) osoba, která užívá vozidlo evidované v zahraničí na našem území – daň se platí podle předpokládané doby pobytu, sazby jsou odvozeny od délky pobytu.
3) zaměstnavatel, který vyplácí zaměstnanci tzv. cestovné náhrady za použití vlastního auta (pokud on sám již tuto daň neplatí).
• Osvobození do daně např.
- jednostopých a trojstopých vozidel
- vozidla pro zdravotnické, hasičské, policejní účely, MHD
• Základ daně
1) U osobních aut – rozhoduje objem válce (v kubických cm)
2) U nákladních aut – rozhoduje hmotnost aut (v tunách) a počet náprav
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
- daň jednorázová = neuplatňuje se pravidelně
- pro účely výpočtu těchto daní se osoby zařazují do 3 skupin:
1. skupina – příbuzní v řadě přímé (všichni potomci a předkové) a manželé po dobu trvání manželství. Tato skupina daň neplatí od roku 1999.
2. skupina – příbuzní v řadě pobočné (strýcové…) manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osob, které žily ve společné domácnosti aspoň 1 rok.
3. skupiny – ostatní FO a PO
- daň dědická i darovací mají progresivní sazby,ale daň dědická má proti darovací dani poloviční sazbu daně.
- sazba u daně z převodu nemovitosti je lineární a činí 5% ze základu daně.
Daň dědická
• zůstavitel = osoba, po jejíž smrti se dědí
• dědic = osoby oprávněná dědit
Formy dědění:
1) ze závěti – FO i PO
2) ze zákona – pouze FO
• Poplatník daně – dědic, který nabyl dědictví ze závěti nebo ze zákona
• Předmět daně – nemovitosti i movitý majetek
• Základ daně – cena majetku snížená o:
- prokázané dluhy zůstavitele
- cenu majetku osvobozeného do daně dědické
- přiměřené náklady na pohřeb
- odměny pro notáře
Daň darovací
• nabyvatel (obdarovaný) – subjekt, který majetek bezúplatně nabývá
• dárce – subjekt, který majetek bezúplatně přenechává
• Poplatník daně – FO s občanstvím ČR nebo cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR
- PO se sídlem na území ČR
1) nabyvatel – při darování v ČR nebo do ČR
2) dárce – při darování do ciziny
• Předmět daně – nemovitosti, movitý majetek
• Základ daně – cena nabytého majetku snížená o:
- prokázané dluhy
- cena majetku osvobozeného do daně darovací
- clo, když se jedná o movité věci darované z ciziny
Daň z převodu nemovitostí
- jednorázový úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z jedné osoby (PO i FO) na osobu druhou (PO i FO).
• průvodce – prodávající
• nabyvatel – kupující
• Poplatník daně
1) Převodce – nabyvatel se stává ručitelem (stát má pojistku)
2) Nabyvatel – jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí (exekuce, konkurz)
3) Převodce i nabyvatel – jde-li o výměnu nemovitosti. Oba platí společně a nerozdílně. Daň se vybírá z té nemovitosti, u které je daň vyšší
4) Oprávněný z věcného břemene – jedná se o omezení vlastnického práva ve prospěch jiného.
• Základ daně = cena úřední
a) pokud je sjednaná cena nižší než úřední – základ je cena úřední
b) pokud je sjednaná cena vyšší než úřední – základ je cena sjednaná
- pro účely výpočtu těchto daní se osoby zařazují do 3 skupin:
1. skupina – příbuzní v řadě přímé (všichni potomci a předkové) a manželé po dobu trvání manželství. Tato skupina daň neplatí od roku 1999.
2. skupina – příbuzní v řadě pobočné (strýcové…) manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osob, které žily ve společné domácnosti aspoň 1 rok.
3. skupiny – ostatní FO a PO
- daň dědická i darovací mají progresivní sazby,ale daň dědická má proti darovací dani poloviční sazbu daně.
- sazba u daně z převodu nemovitosti je lineární a činí 5% ze základu daně.
Daň dědická
• zůstavitel = osoba, po jejíž smrti se dědí
• dědic = osoby oprávněná dědit
Formy dědění:
1) ze závěti – FO i PO
2) ze zákona – pouze FO
• Poplatník daně – dědic, který nabyl dědictví ze závěti nebo ze zákona
• Předmět daně – nemovitosti i movitý majetek
• Základ daně – cena majetku snížená o:
- prokázané dluhy zůstavitele
- cenu majetku osvobozeného do daně dědické
- přiměřené náklady na pohřeb
- odměny pro notáře
Daň darovací
• nabyvatel (obdarovaný) – subjekt, který majetek bezúplatně nabývá
• dárce – subjekt, který majetek bezúplatně přenechává
• Poplatník daně – FO s občanstvím ČR nebo cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR
- PO se sídlem na území ČR
1) nabyvatel – při darování v ČR nebo do ČR
2) dárce – při darování do ciziny
• Předmět daně – nemovitosti, movitý majetek
• Základ daně – cena nabytého majetku snížená o:
- prokázané dluhy
- cena majetku osvobozeného do daně darovací
- clo, když se jedná o movité věci darované z ciziny
Daň z převodu nemovitostí
- jednorázový úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z jedné osoby (PO i FO) na osobu druhou (PO i FO).
• průvodce – prodávající
• nabyvatel – kupující
• Poplatník daně
1) Převodce – nabyvatel se stává ručitelem (stát má pojistku)
2) Nabyvatel – jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí (exekuce, konkurz)
3) Převodce i nabyvatel – jde-li o výměnu nemovitosti. Oba platí společně a nerozdílně. Daň se vybírá z té nemovitosti, u které je daň vyšší
4) Oprávněný z věcného břemene – jedná se o omezení vlastnického práva ve prospěch jiného.
• Základ daně = cena úřední
a) pokud je sjednaná cena nižší než úřední – základ je cena úřední
b) pokud je sjednaná cena vyšší než úřední – základ je cena sjednaná
Daň z nemovitosti
nemovitost = to, co je pevně svázáno se zemí
1) daň z pozemků
2) daň ze staveb
- celá daň se dostává do obecních rozpočtů.
1) Daň z pozemků
• Předmět daně – pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí (chmelinice, vinice, zahrady, rybníky chovné, hospodář. lesy, staveb. pozemky, orná půda)
• Poplatník daně – je zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – pozemky zastavěné stavbami, lesy se zvláštní funkcí (chráněné), vodní plochy krom chovných, pozemky ve vlastnictví státu, pozemky využívané diplomaty, hřbitovy.
• Základ daně = m2 X sazba za 1 m2
- sazby závisí na druhu pozemků
- u staveb. pozemků závisí na velikosti obce
2) Daň ze staveb
• Předmět daně – stavby na území ČR, na které bylo vydáno tzv. kolaudační rozhodnutí = schválení stavby, že je užívání schopna.
• Poplatník daně – zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – stavby ve vlastnictví obcí, státu, církve, školy, musea, knihovny, stavby ve vlastnictví jiného státu
• Dočasná osvobození – např. novostavby rodinného domku na dobu 15let, pokud po kolaudaci v něm majitel bydlí.
• Základ daně - půdorys stavby v m2 X sazba za m2
- sazba se liší podle druhu stavby
- sazba se dále zvyšuje o každé podlaží
polohová renta – násobí se k tomu
- liší se podle velikosti obce, podle toho jestli je to lázeňské město…
m2 X sazba X polohová renta
Daňové přiznání
• zdaňovací období = 1 kalendářní rok
Daň platíme každý rok, ale daňové přiznání každý rok nemusíme podávat (pokud nemovitost nezaznamenala změny).
Pokud nemovitost zaznamená změny (např. přístavba patra) podáváme nové daň. přiznání:
a) na celou nemovitost + změna
b) jen na ten rozdíl
Při placení daně můžeme využít splátkový kalendář (u větších částek) nebo ji zaplatit jednorázově.
1) daň z pozemků
2) daň ze staveb
- celá daň se dostává do obecních rozpočtů.
1) Daň z pozemků
• Předmět daně – pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí (chmelinice, vinice, zahrady, rybníky chovné, hospodář. lesy, staveb. pozemky, orná půda)
• Poplatník daně – je zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – pozemky zastavěné stavbami, lesy se zvláštní funkcí (chráněné), vodní plochy krom chovných, pozemky ve vlastnictví státu, pozemky využívané diplomaty, hřbitovy.
• Základ daně = m2 X sazba za 1 m2
- sazby závisí na druhu pozemků
- u staveb. pozemků závisí na velikosti obce
2) Daň ze staveb
• Předmět daně – stavby na území ČR, na které bylo vydáno tzv. kolaudační rozhodnutí = schválení stavby, že je užívání schopna.
• Poplatník daně – zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – stavby ve vlastnictví obcí, státu, církve, školy, musea, knihovny, stavby ve vlastnictví jiného státu
• Dočasná osvobození – např. novostavby rodinného domku na dobu 15let, pokud po kolaudaci v něm majitel bydlí.
• Základ daně - půdorys stavby v m2 X sazba za m2
- sazba se liší podle druhu stavby
- sazba se dále zvyšuje o každé podlaží
polohová renta – násobí se k tomu
- liší se podle velikosti obce, podle toho jestli je to lázeňské město…
m2 X sazba X polohová renta
Daňové přiznání
• zdaňovací období = 1 kalendářní rok
Daň platíme každý rok, ale daňové přiznání každý rok nemusíme podávat (pokud nemovitost nezaznamenala změny).
Pokud nemovitost zaznamená změny (např. přístavba patra) podáváme nové daň. přiznání:
a) na celou nemovitost + změna
b) jen na ten rozdíl
Při placení daně můžeme využít splátkový kalendář (u větších částek) nebo ji zaplatit jednorázově.
Spotřební daň
- nepřímá daň, silně posiluje SR
- na rozdíl od DPH postihuje úzký okruh výrobků – alkohol, tabákové výrobky, pohonné látky.
- není to %, je to pevná částka na jednu měrnou jednotku
Důvody zavedení této daně:
1) zdravotní důvody
2) ekologické důvody
- touto daní stát nepřímo ovlivňuje spotřebu těchto výrobků.
- spotřební daně jsou součástí základu pro výpočet DPH
• Osvobození od daně
např. použití lihu jako materiálu při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků.
• Nárok na vrácení již zaplacené daně
např. výrobky, které vstupují jako materiál do výroby výrobků, které budou rovněž zdaněny spotřební daní (z vína výroba koňaku)
• Zdaňovací období
1 měsíc – základní období (plátce nejpozději do 25.dne po skončení zdaňovacího období odvede daň)
Vznik daňové povinnosti
- nejčastěji vzniká dnem vyskladnění
- při výrobě a dovozu cigaret vzniká daň. povinnost dnem, kdy byly odebrány tabákové nálepky (celní úřad v Kutné Hoře)
- při vývozu cigaret vzniká daň. povinnost vyskladněním, protože vyvážené cigarety nesmí být nálepkami označeny.
- na rozdíl od DPH postihuje úzký okruh výrobků – alkohol, tabákové výrobky, pohonné látky.
- není to %, je to pevná částka na jednu měrnou jednotku
Důvody zavedení této daně:
1) zdravotní důvody
2) ekologické důvody
- touto daní stát nepřímo ovlivňuje spotřebu těchto výrobků.
- spotřební daně jsou součástí základu pro výpočet DPH
• Osvobození od daně
např. použití lihu jako materiálu při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků.
• Nárok na vrácení již zaplacené daně
např. výrobky, které vstupují jako materiál do výroby výrobků, které budou rovněž zdaněny spotřební daní (z vína výroba koňaku)
• Zdaňovací období
1 měsíc – základní období (plátce nejpozději do 25.dne po skončení zdaňovacího období odvede daň)
Vznik daňové povinnosti
- nejčastěji vzniká dnem vyskladnění
- při výrobě a dovozu cigaret vzniká daň. povinnost dnem, kdy byly odebrány tabákové nálepky (celní úřad v Kutné Hoře)
- při vývozu cigaret vzniká daň. povinnost vyskladněním, protože vyvážené cigarety nesmí být nálepkami označeny.
DPH
- nepřímá daň
- tvoří v příjmech SR největší položku
- říká se ji tak, protože z hlediska plátce daně (podnikatele) zatíží DPH pouze tu část hodnoty, kterou k výrobku (službě) sám přidal k původní hodnotě vstupu.
• Odpočet daně
- odpočet smí provést pouze plátce daně
Podstata odpočtu: Jde o snížení vlastní daňové povinnosti plátce vůči státu o daň, kterou mu vyfakturoval jeho dodavatel.
Odpočet smí provést plátce daně, jen když:
1) použije nakoupené vstupy pro své podnikání
2) návrh na odpočet musí doložit příslušným daňovým dokladem
3) nárok na odpočet musí uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém daň zaúčtoval.
Nadměrný odpočet
- v případě, že na vstupu je výše daně větší než daň na výstupu, vznikne při výpočtu daně, kterou máme odvést tzv. záporné saldo, který se nazývá nadměrný odpočet.
Vzniká např.:
- pokud podnikatel nakupuje vstupy se sazbou 22% a to, co pak vyrábí je zatíženo sazbou 5%
- pokud podnikatel ve zdaňovacím období prodával méně než nakupovat
Na úhradu nadměrného odpočtu má plátce nárok, ale až v dalším zdaňovacím období.
• Plátce DPH
- plátci DPH jsme buď dobrovolně nebo povinně.
Registrace je povinná podle výše dosahovaného obratu.
- povinná je, když výše obratu přesáhne za 3 předcházející měsíce částku 750.000,- a to od prvního dne druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl stanovený obrat překročen. Žádost o registraci musíme předložit nejpozději do 20 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen.
Jestliže daný subjekt není plátcem DPH nemůže si odpočítávat DPH na vstupu. V tomto případě se DPH na vstupu stává součástí jeho vlastních nákladů.
• Sazby DPH
22% = základní (standardní) – u zboží
5% = snížená – u služeb
• Osvobození od daně např.:
- poštovní služby
- rozhlasové a televizní vysílání
- služby soc. péče
- vývoz služeb a zboží
• Zdaňovací období
1) jeden měsíc pokud obrat plátce dosáhl 10 milionu za rok
2) kalendářní čtvrtletí pokud nedosáhne 10 milionu
• Předmět daně
1) Dodání zboží
2) Poskytování služeb
3) Převod nemovitostí (koupě, prodej)
- Plátcem je podnikatel, který je plátcem DPH a správcem je FÚ
4) Dovoz zboží
- plátcem daně je dovozce a správce je celní úřad
5) Příležitostná autobusová doprava v ČR provozovaná zahraničními provozovateli
- plátcem je provozovatel a správce je celní úřad
DPH při dovozu, vývozu a v mezinárodní přepravě
1) DPH při dovozu (zboží podléhá DPH, služby nepodléhají dani)
- vybírají ho celní orgány spolu se clem
- dovážející podnik má právo na odpočet, tak jako u tuzemských dodávek
2) DPH při vývozu (zboží i služby jsou osvobozeny)
- vývoz zboží do zahraničí uskutečněné od plátce je osvobozen od povinnosti uplatnit DPH na výstupu.
- v případě, že podnik má větší DPH na vstupu než na výstupu vniká nadměrný odpočet.
3) DPH v mezinárodní přepravě (příležitostná autobusová přeprava osob v tuzemsku provozovaná zahraničními provozovateli)
- základem daně je součin přepravovaných osob (bez řidiče a 1 vedoucího) a počtu ujetých km v ČR.
- daň se platí zálohově při překročení státní hranice ČR do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých km. Konečné vyúčtování se provádí pří návratu autobusu zpět.
- daň se nevyměřuje ani se nevrací do hodnoty 100,-
• Přiznání k DPH
- plátce je povinen do 25dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.
- tvoří v příjmech SR největší položku
- říká se ji tak, protože z hlediska plátce daně (podnikatele) zatíží DPH pouze tu část hodnoty, kterou k výrobku (službě) sám přidal k původní hodnotě vstupu.
• Odpočet daně
- odpočet smí provést pouze plátce daně
Podstata odpočtu: Jde o snížení vlastní daňové povinnosti plátce vůči státu o daň, kterou mu vyfakturoval jeho dodavatel.
Odpočet smí provést plátce daně, jen když:
1) použije nakoupené vstupy pro své podnikání
2) návrh na odpočet musí doložit příslušným daňovým dokladem
3) nárok na odpočet musí uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém daň zaúčtoval.
Nadměrný odpočet
- v případě, že na vstupu je výše daně větší než daň na výstupu, vznikne při výpočtu daně, kterou máme odvést tzv. záporné saldo, který se nazývá nadměrný odpočet.
Vzniká např.:
- pokud podnikatel nakupuje vstupy se sazbou 22% a to, co pak vyrábí je zatíženo sazbou 5%
- pokud podnikatel ve zdaňovacím období prodával méně než nakupovat
Na úhradu nadměrného odpočtu má plátce nárok, ale až v dalším zdaňovacím období.
• Plátce DPH
- plátci DPH jsme buď dobrovolně nebo povinně.
Registrace je povinná podle výše dosahovaného obratu.
- povinná je, když výše obratu přesáhne za 3 předcházející měsíce částku 750.000,- a to od prvního dne druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl stanovený obrat překročen. Žádost o registraci musíme předložit nejpozději do 20 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen.
Jestliže daný subjekt není plátcem DPH nemůže si odpočítávat DPH na vstupu. V tomto případě se DPH na vstupu stává součástí jeho vlastních nákladů.
• Sazby DPH
22% = základní (standardní) – u zboží
5% = snížená – u služeb
• Osvobození od daně např.:
- poštovní služby
- rozhlasové a televizní vysílání
- služby soc. péče
- vývoz služeb a zboží
• Zdaňovací období
1) jeden měsíc pokud obrat plátce dosáhl 10 milionu za rok
2) kalendářní čtvrtletí pokud nedosáhne 10 milionu
• Předmět daně
1) Dodání zboží
2) Poskytování služeb
3) Převod nemovitostí (koupě, prodej)
- Plátcem je podnikatel, který je plátcem DPH a správcem je FÚ
4) Dovoz zboží
- plátcem daně je dovozce a správce je celní úřad
5) Příležitostná autobusová doprava v ČR provozovaná zahraničními provozovateli
- plátcem je provozovatel a správce je celní úřad
DPH při dovozu, vývozu a v mezinárodní přepravě
1) DPH při dovozu (zboží podléhá DPH, služby nepodléhají dani)
- vybírají ho celní orgány spolu se clem
- dovážející podnik má právo na odpočet, tak jako u tuzemských dodávek
2) DPH při vývozu (zboží i služby jsou osvobozeny)
- vývoz zboží do zahraničí uskutečněné od plátce je osvobozen od povinnosti uplatnit DPH na výstupu.
- v případě, že podnik má větší DPH na vstupu než na výstupu vniká nadměrný odpočet.
3) DPH v mezinárodní přepravě (příležitostná autobusová přeprava osob v tuzemsku provozovaná zahraničními provozovateli)
- základem daně je součin přepravovaných osob (bez řidiče a 1 vedoucího) a počtu ujetých km v ČR.
- daň se platí zálohově při překročení státní hranice ČR do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých km. Konečné vyúčtování se provádí pří návratu autobusu zpět.
- daň se nevyměřuje ani se nevrací do hodnoty 100,-
• Přiznání k DPH
- plátce je povinen do 25dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.
Financování ZO
VÝVOZ
a) bankovní úvěr = úvěr, který vývozci poskytuje banka
b) faktoring
c) forfaiting
DOVOZ
a) bankovní úvěr nebo úvěr od zahraničního dodavatele (=obchodní úvěr)
b) leasing = majitel zboží umožní uživateli používat toto zboží za předem dohodnuté splátky po určitou dobu
1. operativní leasing (krátkodobý pronájem) – majitel své zboží pronajímá na kratší dobu než je jeho životnost, po dobu půjčení se stará o bezporuchový chod stroje, nájemce platí dohodnuté splátky, po skončení pronájmu vrací věc zpět
2. finanční leasing (dlouhodobý pronájem) – po skončení smlouvy výrobek přechází do vlastnictví nájemci, pronajímatel není odpovědný za vady během použití výrobku
a) bankovní úvěr = úvěr, který vývozci poskytuje banka
b) faktoring
c) forfaiting
DOVOZ
a) bankovní úvěr nebo úvěr od zahraničního dodavatele (=obchodní úvěr)
b) leasing = majitel zboží umožní uživateli používat toto zboží za předem dohodnuté splátky po určitou dobu
1. operativní leasing (krátkodobý pronájem) – majitel své zboží pronajímá na kratší dobu než je jeho životnost, po dobu půjčení se stará o bezporuchový chod stroje, nájemce platí dohodnuté splátky, po skončení pronájmu vrací věc zpět
2. finanční leasing (dlouhodobý pronájem) – po skončení smlouvy výrobek přechází do vlastnictví nájemci, pronajímatel není odpovědný za vady během použití výrobku
9. Daňová soustava
od r. 1993, každý rok novelizace daní
Důvody vzniku nové DS
1) Změna poli. systému – přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní ekonomiku.
2) Vznik nové formy podnikatelských subjektů (např. obchod. spol., soukromé podnikání)
3) Snaha o začlenění do procesu integrace evr. států (EU)
Cíle DS
1) snižování přímých daní na úkor nepřímých
2) omezovat daňové uniky (co nejméně vyjímek osvobození do daní a úlev)
3) sbližování daňového práva ČR s daňovým právem EU
4) výše daní musí být v souladu s možností poplatníků daní (průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez potíží daně platit)
5) dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (souvisí to s celkovou kvalitou právního systému, s kvalitou fin. úřadů)
Funkce DS
1) Fiskální – úkolem je vytvořit takový SR (státní rozpočet), který zabezpečí plynulé financování státního hospodářství
2) Regulační – týká se jen některých daní (spotřební), cílem je regulovat spotřebu určitých výrobků. Důvody regulace jsou zdravotní a ekologické.
3) Stimulační – např. vlastníkovi nemovitosti (pozemky, budovy) se nevyplatí tyto nemovitosti vlastnit pokud je sám nevyužívá. Daň z nemovitosti ho nutí k prodeji nebo k pronájmu.
4) Sociální – do DS stát zabudovává nástroje, které např. do určité míry napomáhají řešit soc. otázky např. u daně z příjmu to jsou odčitatelné položky, nezdanitelné minimum nebo u některých daní úplné osvobození.
Struktura DS
1) Daně přímé – jsou přímé, protože se přímo dotýkají majetku nebo příjmu poplatníka
a) daň z příjmů – DPFO, DPPO
b) daně majetkové
- daně z nemovitosti
- daň z pozemků
- daň ze staveb
- daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
- daň silniční
2) Daně nepřímé – nepřímo je platíme v ceně výrobku nebo služby, kterou si koupíme
a) daň z přidané hodnoty (DPH)
b) spotřební daň
Poplatník daně = je ten komu daň snižuje jeho prostředky, které má k dispozici, nese tzv. daňové břemeno (např. zaměstnanec v pracovním poměru nese daň. břemeno, ale daň ze mzdy za něj odvádí zaměstnavatel).
Plátce daně = osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu (zaměstnavatel odvádí daň za zaměstnance).
Zdaňovací období = časový interval, za který se daň platí
Důvody vzniku nové DS
1) Změna poli. systému – přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní ekonomiku.
2) Vznik nové formy podnikatelských subjektů (např. obchod. spol., soukromé podnikání)
3) Snaha o začlenění do procesu integrace evr. států (EU)
Cíle DS
1) snižování přímých daní na úkor nepřímých
2) omezovat daňové uniky (co nejméně vyjímek osvobození do daní a úlev)
3) sbližování daňového práva ČR s daňovým právem EU
4) výše daní musí být v souladu s možností poplatníků daní (průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez potíží daně platit)
5) dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (souvisí to s celkovou kvalitou právního systému, s kvalitou fin. úřadů)
Funkce DS
1) Fiskální – úkolem je vytvořit takový SR (státní rozpočet), který zabezpečí plynulé financování státního hospodářství
2) Regulační – týká se jen některých daní (spotřební), cílem je regulovat spotřebu určitých výrobků. Důvody regulace jsou zdravotní a ekologické.
3) Stimulační – např. vlastníkovi nemovitosti (pozemky, budovy) se nevyplatí tyto nemovitosti vlastnit pokud je sám nevyužívá. Daň z nemovitosti ho nutí k prodeji nebo k pronájmu.
4) Sociální – do DS stát zabudovává nástroje, které např. do určité míry napomáhají řešit soc. otázky např. u daně z příjmu to jsou odčitatelné položky, nezdanitelné minimum nebo u některých daní úplné osvobození.
Struktura DS
1) Daně přímé – jsou přímé, protože se přímo dotýkají majetku nebo příjmu poplatníka
a) daň z příjmů – DPFO, DPPO
b) daně majetkové
- daně z nemovitosti
- daň z pozemků
- daň ze staveb
- daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
- daň silniční
2) Daně nepřímé – nepřímo je platíme v ceně výrobku nebo služby, kterou si koupíme
a) daň z přidané hodnoty (DPH)
b) spotřební daň
Poplatník daně = je ten komu daň snižuje jeho prostředky, které má k dispozici, nese tzv. daňové břemeno (např. zaměstnanec v pracovním poměru nese daň. břemeno, ale daň ze mzdy za něj odvádí zaměstnavatel).
Plátce daně = osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu (zaměstnavatel odvádí daň za zaměstnance).
Zdaňovací období = časový interval, za který se daň platí
Dovozní operace
1. Příprava
a) rozbor potřeby dovozu – účelem zjistit, zda potřebné zboží je na domácím trhu ve vhodné kvalitě a ceně..
b) vyhledání možných dodavatelů – a výběr dodavatele, zjišťujeme informace o dod.
c) Vyhotovení poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů, základní charakteristika výrobku a dodací a platební podm.
d) Vyhotovení nabídek – po obdržení nabídek dovozce provede jejich vyhodnocení, na základě cen zde uvedených vypracuje předběžnou kalkulaci
2. Realizace dovozní operace
a) uzavření kupní smlouvy – někdy je dovozce povinen opatřit si dovozní licenci
b) převzetí dodávky – dovozce povinen zaslat přepravní dispozice, dále může zajistit dopravu, pojištění atd…
c) zaplacení zboží – placení dle sjednaných plat.podmínek
d) výsledná kalkulace – konečné výsledky dovozního případu na zákl. skut. Nákladů
Dodací podmínky = vyjadřují přechod práv a povinností z prodávajícího na kupujícího, určují, na kterém místě uvedené výdaje a rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího.
Rizika – poškození zásilky, zničení, ztráta, během dopravy
Přechod nákladů – na dopravu, skladování, celní poplatky, pojistné
Místo přechodu: ze závodu (hned vše na kupujícím)
Ujednané místo v zemi dovozu (nejvíce se stará prodávající)
Vyplaceně dopravci (přechod v okamžiku převzetí zboží dopravcem)
- dopravce si volí kupující a místo přepravy také
Platební podmínky = ovlivněny celou řadou faktorů jako je:
mezinárodní situace (stabilita x konflikt),
druh zboží,
vztahy partnerů,
situace na trhu (určuje ten, kdo je na tom lépe), atd.…
Obsah pl.podmínek: subjekty placení (kdo bude komu platit), místo placení (kterékoli místo dle dohody), měna placení (měna jedné nebo druhé strany, nebo třetí), doba splatnosti, platební nástroje:
1) nedokumentární – levnější, nevyžadují vyhotovení nějakých speciálních dokumentů, jsou rizikovější
a) v hotovosti – hl. malé částky, včasnost x kurzové rozdíly
b) hladká platba – z účtu na účet bez dokumentů (jednoduchá, levná, častá)
c) pomocí šeku – CP, na finančním trhu, písemný příkaz bance, aby zaplatila
d) pomocí směnky – CP, písemný závazek ve stanovém termínu zaplatit
2) dokumentární – zaplacení spojeno s předáním sjednaných dokladů (faktury, dopravní doklady, pojistka, osvědčení o původu zboží, osvědčení o jakosti…)
dokumentární inkaso – vývozce dá podnět k platbě, zboží je vydáno dovozci, jestliže splní určité podmínky. Podkladem je příkaz k inkasu. Inkasní banka převezme v zahraničí příkaz do evidence a zašle dovozci zprávu o podmínkách pro vydání dokumentů (konosament, warant, indosament)
dokumentární akreditiv – vzniká na základě smlouvy o otevření d.akreditivu, jde o smlouvu s bankou, na žádost dovozce, v níž se banka zavazuje že vývozci zaplatí, jestliže splní sjednané podmínky.
a) rozbor potřeby dovozu – účelem zjistit, zda potřebné zboží je na domácím trhu ve vhodné kvalitě a ceně..
b) vyhledání možných dodavatelů – a výběr dodavatele, zjišťujeme informace o dod.
c) Vyhotovení poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů, základní charakteristika výrobku a dodací a platební podm.
d) Vyhotovení nabídek – po obdržení nabídek dovozce provede jejich vyhodnocení, na základě cen zde uvedených vypracuje předběžnou kalkulaci
2. Realizace dovozní operace
a) uzavření kupní smlouvy – někdy je dovozce povinen opatřit si dovozní licenci
b) převzetí dodávky – dovozce povinen zaslat přepravní dispozice, dále může zajistit dopravu, pojištění atd…
c) zaplacení zboží – placení dle sjednaných plat.podmínek
d) výsledná kalkulace – konečné výsledky dovozního případu na zákl. skut. Nákladů
Dodací podmínky = vyjadřují přechod práv a povinností z prodávajícího na kupujícího, určují, na kterém místě uvedené výdaje a rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího.
Rizika – poškození zásilky, zničení, ztráta, během dopravy
Přechod nákladů – na dopravu, skladování, celní poplatky, pojistné
Místo přechodu: ze závodu (hned vše na kupujícím)
Ujednané místo v zemi dovozu (nejvíce se stará prodávající)
Vyplaceně dopravci (přechod v okamžiku převzetí zboží dopravcem)
- dopravce si volí kupující a místo přepravy také
Platební podmínky = ovlivněny celou řadou faktorů jako je:
mezinárodní situace (stabilita x konflikt),
druh zboží,
vztahy partnerů,
situace na trhu (určuje ten, kdo je na tom lépe), atd.…
Obsah pl.podmínek: subjekty placení (kdo bude komu platit), místo placení (kterékoli místo dle dohody), měna placení (měna jedné nebo druhé strany, nebo třetí), doba splatnosti, platební nástroje:
1) nedokumentární – levnější, nevyžadují vyhotovení nějakých speciálních dokumentů, jsou rizikovější
a) v hotovosti – hl. malé částky, včasnost x kurzové rozdíly
b) hladká platba – z účtu na účet bez dokumentů (jednoduchá, levná, častá)
c) pomocí šeku – CP, na finančním trhu, písemný příkaz bance, aby zaplatila
d) pomocí směnky – CP, písemný závazek ve stanovém termínu zaplatit
2) dokumentární – zaplacení spojeno s předáním sjednaných dokladů (faktury, dopravní doklady, pojistka, osvědčení o původu zboží, osvědčení o jakosti…)
dokumentární inkaso – vývozce dá podnět k platbě, zboží je vydáno dovozci, jestliže splní určité podmínky. Podkladem je příkaz k inkasu. Inkasní banka převezme v zahraničí příkaz do evidence a zašle dovozci zprávu o podmínkách pro vydání dokumentů (konosament, warant, indosament)
dokumentární akreditiv – vzniká na základě smlouvy o otevření d.akreditivu, jde o smlouvu s bankou, na žádost dovozce, v níž se banka zavazuje že vývozci zaplatí, jestliže splní sjednané podmínky.
Organizace ZO (řídící orgány a právní normy)
- Parlament ČR – schvaluje zákony, moc zákonodárná
- Vláda ČR – vydává nařízení a vyhlášky, moc výkonná
- Ministerstva – vydává vyhlášky týkající se např. osvobození zboží od dovozního cla
(ministerstvo zahraničních věcí – nejvyšší stupeň, uzavírání smluv s jinými
státy, ministerstvo financí – osvobozuje od cla, ministerstvo průmyslu a
obchodu – povolení k vývozu a dovozu…)
- ČNB – vydává opatření pro provádění směnárenské činnosti (určování kurzů)
Subjekty provádějící ZO
a) podniky ZO, mají to za hlavní činnost (prostředník)
b) specializované podniky, přímo se s ním zabývají
Subjekty poskytující služby ZO
a) pojišťovny (EGAP)
b) banky – peněžní ústavy provádí mezinárodní platební styk, ČSOB, úvěry, účty
c) propagace a výstavy – organizace pořádající domácí i zahraniční veletrhy
d) dopravní organizace – ČD, ČNP (česká námořní plavba)..
e) hospodářská komora – informační služby
- Vláda ČR – vydává nařízení a vyhlášky, moc výkonná
- Ministerstva – vydává vyhlášky týkající se např. osvobození zboží od dovozního cla
(ministerstvo zahraničních věcí – nejvyšší stupeň, uzavírání smluv s jinými
státy, ministerstvo financí – osvobozuje od cla, ministerstvo průmyslu a
obchodu – povolení k vývozu a dovozu…)
- ČNB – vydává opatření pro provádění směnárenské činnosti (určování kurzů)
Subjekty provádějící ZO
a) podniky ZO, mají to za hlavní činnost (prostředník)
b) specializované podniky, přímo se s ním zabývají
Subjekty poskytující služby ZO
a) pojišťovny (EGAP)
b) banky – peněžní ústavy provádí mezinárodní platební styk, ČSOB, úvěry, účty
c) propagace a výstavy – organizace pořádající domácí i zahraniční veletrhy
d) dopravní organizace – ČD, ČNP (česká námořní plavba)..
e) hospodářská komora – informační služby
Vývozní operace
1. Příprava vývozní operace
A: průzkum trhu – teritoriální (celek), komoditní a technický( inf. o zboží, technické parametry, cenový (podklady pro vhodnou cenovou politiku)
B: aktivizace – přímá (spojena s rozšiřováním inzerátů, letáků…), nepřímá (navazování kontaktů s potenciálními zákazníky, zasílání dopisů, osobní návštěvy, veletrhy, výstavy…)
C: předběžná kalkulace ceny – vychází z trhu i z podniku
D: nabídková činnost – měla by obsahovat druh, kvalitu a množství zboží, dodací a platební lhůty, ceny, platební podmínky, dodací podmínky, platnost nabídky, od kdy do kdy platí.
2. Realizace vývozní operace
A: uzavření kupní smlouvy – v ZO = kontrakt, co musí prodávající, co kupující…
B: dodání zboží a dokladů – u zvířat složitější – veterinární a lékařská osvědčení…
C: fakturace – případně i reklamace
D: výsledková kalkulace – konečné výsledky, zda byl obchod úspěšný
A: průzkum trhu – teritoriální (celek), komoditní a technický( inf. o zboží, technické parametry, cenový (podklady pro vhodnou cenovou politiku)
B: aktivizace – přímá (spojena s rozšiřováním inzerátů, letáků…), nepřímá (navazování kontaktů s potenciálními zákazníky, zasílání dopisů, osobní návštěvy, veletrhy, výstavy…)
C: předběžná kalkulace ceny – vychází z trhu i z podniku
D: nabídková činnost – měla by obsahovat druh, kvalitu a množství zboží, dodací a platební lhůty, ceny, platební podmínky, dodací podmínky, platnost nabídky, od kdy do kdy platí.
2. Realizace vývozní operace
A: uzavření kupní smlouvy – v ZO = kontrakt, co musí prodávající, co kupující…
B: dodání zboží a dokladů – u zvířat složitější – veterinární a lékařská osvědčení…
C: fakturace – případně i reklamace
D: výsledková kalkulace – konečné výsledky, zda byl obchod úspěšný
Směry obchodní politiky:
a) Protekcionismus (ochranářství) – vyznačuje se zásahy státu do ZO. Má k tomu dva prostředky: pasivní(celní ochrana, množstevní kvóty, omezení dovozu, licenční povolování)
aktivní (vývozní subvence a úvěrování vývozu – Česká exportní banka, EGAP)
EGAP = exportní garanční pojišťovací společnost, Vývozní subvence = úleva na daních, stát motivován k tomu, aby více dovezl, více úvěrů
b) Liberalismus – vyznačuje se omezováním zásahů státu do hospodářství i do ZO, př. volný
přístup k devizovým prostředkům. Odstraňuje překážky které omezují
volný pohyb zboží = clo, dovozní kvóty, embargo
Směry obchodní politiky jsou součástí hospodářské politiky státu. Je to souhrn zásad a prostředků, které ovlivňují rozsah vývozu, dovozu, teritoriální i komoditní stav…
Prostředky obchodní politiky:
SMLUVNÍ: bilaterální(oboustranné)
I. Obchodní smlouvy – stanovují pouze rámcová pravidla, projednávány na nejvyšší úrovni, v parlamentu, dlouhá platnost
II. Obchodní dohody – konkrétnější, obsahují i zbožovou náplň
III. Platební dohody – upravují vzájemný platební styk, uzavírají se zpravidla mezi vládami
IV. Dohody o vědeckotechnické spolupráci
V. Úvěrové smlouvy….
SMLUVNÍ: multilaterální (vícestranné)
- výsledkem těchto mnohostranných dohod je vznik integračních seskupení (WTO, EFTA, CEFTA, NAFTA, MMF, SB….
aktivní (vývozní subvence a úvěrování vývozu – Česká exportní banka, EGAP)
EGAP = exportní garanční pojišťovací společnost, Vývozní subvence = úleva na daních, stát motivován k tomu, aby více dovezl, více úvěrů
b) Liberalismus – vyznačuje se omezováním zásahů státu do hospodářství i do ZO, př. volný
přístup k devizovým prostředkům. Odstraňuje překážky které omezují
volný pohyb zboží = clo, dovozní kvóty, embargo
Směry obchodní politiky jsou součástí hospodářské politiky státu. Je to souhrn zásad a prostředků, které ovlivňují rozsah vývozu, dovozu, teritoriální i komoditní stav…
Prostředky obchodní politiky:
SMLUVNÍ: bilaterální(oboustranné)
I. Obchodní smlouvy – stanovují pouze rámcová pravidla, projednávány na nejvyšší úrovni, v parlamentu, dlouhá platnost
II. Obchodní dohody – konkrétnější, obsahují i zbožovou náplň
III. Platební dohody – upravují vzájemný platební styk, uzavírají se zpravidla mezi vládami
IV. Dohody o vědeckotechnické spolupráci
V. Úvěrové smlouvy….
SMLUVNÍ: multilaterální (vícestranné)
- výsledkem těchto mnohostranných dohod je vznik integračních seskupení (WTO, EFTA, CEFTA, NAFTA, MMF, SB….
Obchodní a platební bilance:
a) Obchodní: zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb.
Porovnáváme. Můžou být: vyrovnané, (D = V)
aktivní (D < V),
pasivní (D > V).
Podkladem je hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice.
b) Platební : zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí. Sestavuje jí česká národní banka. Tvoří jí tři účty (Bú, kapitálový účet, devizové rezervy).
Vzniká kladné saldo, záporné saldo, vyrovnaná bilance
Struktura ZO:
- z hlediska teritoriálního (územního) A – vývoz podle toho, do kterých zemí směřuje
B – dovoz podle toho, ze kterých zemí pochází
Nejvíce obchodujeme s: Německo, Rakousko, Itálie – největší obraty se státu EU
Rusko, Slovensko (v Rusku nesplacené pohledávky, chtějí nám
místo peněz dát zbraně a paliva do jaderných elektráren)
- z hlediska komoditního (zbožového), sledujeme složení vývozu nebo dovozu podle skupin zboží. Obchodujeme hlavně se stroji a dopravními prostředky, dovážíme hl.ropu a zemní plyn)
Porovnáváme. Můžou být: vyrovnané, (D = V)
aktivní (D < V),
pasivní (D > V).
Podkladem je hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice.
b) Platební : zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí. Sestavuje jí česká národní banka. Tvoří jí tři účty (Bú, kapitálový účet, devizové rezervy).
Vzniká kladné saldo, záporné saldo, vyrovnaná bilance
Struktura ZO:
- z hlediska teritoriálního (územního) A – vývoz podle toho, do kterých zemí směřuje
B – dovoz podle toho, ze kterých zemí pochází
Nejvíce obchodujeme s: Německo, Rakousko, Itálie – největší obraty se státu EU
Rusko, Slovensko (v Rusku nesplacené pohledávky, chtějí nám
místo peněz dát zbraně a paliva do jaderných elektráren)
- z hlediska komoditního (zbožového), sledujeme složení vývozu nebo dovozu podle skupin zboží. Obchodujeme hlavně se stroji a dopravními prostředky, dovážíme hl.ropu a zemní plyn)
19. Zahraniční obchod
Zahraniční obchod: je to směna, kterou provádějí právnické i fyzické osoby mezi státy
Předmět ZO: zboží,
služby (pojištění, doprava…),
práva (licence, chráněné vzory),
schválená umělecká díla,
leasing…
informace
Význam ZO: ekonomický – všichni nemůžou vyrábět všechno
politický – každý stát potřebuje odbyt pro výrobky zpracovatelského průmyslu,
my potřebujeme dovážet ropu, zemní plyn, nerosty (nyní máme větší
výběr, Norsko…)
kulturní – poznávání kultur jiných národů (při setkání obchodních partnerů)…
Formy ZO:
1) Export – přímý a nepřímý (přímý = přímo dohoda mezi podniky), vývoz
2) Import – přímý a nepřímý (nepřímý = dohoda podniků přes zprostředkovatele), dovoz
3) Reexport – přímý a nepřímý
Důvody použití reexportu:
- obchodně politické překážky (vyšší cla, dovozní kvóty, embarga)
- kompletace vývozu reexportem (doplňujeme naše výrobky)
- ekonomický (výdělek) koupí za levně, prodá dráž …..
Před rokem 1989 – tu byl monopol, vše muselo jít přes PZ (podniky ZO), staral se o to stát, jinak neexistovalo.
Po roce 1989 – zrušení monopolu, dovoz a vývoz ne jen přes stát, ale spoustu podniků
Předmět ZO: zboží,
služby (pojištění, doprava…),
práva (licence, chráněné vzory),
schválená umělecká díla,
leasing…
informace
Význam ZO: ekonomický – všichni nemůžou vyrábět všechno
politický – každý stát potřebuje odbyt pro výrobky zpracovatelského průmyslu,
my potřebujeme dovážet ropu, zemní plyn, nerosty (nyní máme větší
výběr, Norsko…)
kulturní – poznávání kultur jiných národů (při setkání obchodních partnerů)…
Formy ZO:
1) Export – přímý a nepřímý (přímý = přímo dohoda mezi podniky), vývoz
2) Import – přímý a nepřímý (nepřímý = dohoda podniků přes zprostředkovatele), dovoz
3) Reexport – přímý a nepřímý
Důvody použití reexportu:
- obchodně politické překážky (vyšší cla, dovozní kvóty, embarga)
- kompletace vývozu reexportem (doplňujeme naše výrobky)
- ekonomický (výdělek) koupí za levně, prodá dráž …..
Před rokem 1989 – tu byl monopol, vše muselo jít přes PZ (podniky ZO), staral se o to stát, jinak neexistovalo.
Po roce 1989 – zrušení monopolu, dovoz a vývoz ne jen přes stát, ale spoustu podniků
20. Celnictví
clo = je to peněžní dávka, kterou vybírá stát při přechodu zboží přes hranice
- je vyjádřeno v peněžních jednotkách
- posiluje státní rozpočet
Význam cla
1) fiskální – posiluje příjmovou stránku státního rozpočtu
2) cenotvorný – clo je součástí ceny zboží
3) obchodně politický – clo je jeden z nástrojů tzv. obchodní politiky státu
Druhy cel
I. Z hlediska pohybu zboží – vývozní (používá se málokdy např. při neúrodě nějaké plodiny)
- dovozní (vztahuje se na dovážené zboží, zvyšuje cenu, většina dováženého zboží tomuto clu podléhá)
- tranzitní (průvozní) u nás se ani nepoužívá
II. Z hlediska obchodně politického
- autonomní: vzniká z rozhodnutí jednoho státu
- smluvní: vzniká na základě smlouvy mezi státy a používá se vůči státům ostatním
III. Z hlediska způsobu výpočtu cla
- specifické - stanovena pevná sazba na jednotku množství, nepřihlíží k cenám, inflaci
- hodnotové: častější, clo určeno procentem z celní hodnoty zboží
IV. Z hlediska účelu
- preferenční: vztahuje se na zboží tzv. preferenčního původu, což je zboží, které přichází ze zemí, kterým je uděleno určitě zvýhodnění
- odvetní: používá se vůči státům, kde stát vyjadřuje obchodně-politická opatření vůči nim
- antidampingové (vyrovnávací): na zboží ze zahraničí, které je předmětem dumpingu, tzn. zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je cena domácího konkurenčního zboží
Právní normy:
1. celní zákon = právní předpis, stanovuje práva a povinnosti celních orgánů a FO a PO při celní kontrole. Jsou tu definované základní celní pojmy, sankce při neplnění předpisů
2. celní sazebník – vydáván nařízením vlády, slouží pro výpočet cla
Organizace celnictví:
celní orgány = orgány státní správy a mají pravomoce v oblasti celnictví
- zabývají se celní politikou tzn. dodržování pravidel celního zákona
- zabývají se statistikou
- zabývají se správou příslušných daní (DPH, spotř. daň)
- existuje tzv. generální ředitelství cel (pod Min. financí)
- oblastní celní úřady
- výkonné orgány = celní úřady (pohraniční, vnitrostátní)
pohraniční – nacházejí se na hraničních přechodech, nádražích letištích
- mají na starosti vstupní a výstupní celní dohled
Určení celní hodnoty:
- celní hodnota je potřebná pro výpočet trv. hodnotového cla
- pro výpočet celní hodnoty je základem cena (zahraniční, kterou přepočítáme na koruny pomocí platného kurzu – vycházíme z kurzu ČNB, vychází se ze sloupce střed, používá se kur. lístek z 2. středy v měsíci po dobu následujícího měsíce)
- přepočítáváme další položky např. náklady na dopravu, na pojištění…
Celní režimy:
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
Celní řízení a jeho dokumentace
= rozhodnutí o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu
- celní řízení se zahajuje podáním tzv. „celního prohlášení“ (může mít podobu ústní nebo písemnou)
- písemná je častější, ústní – u neobchodního zboží, u zboží do určité finanční částky
- celní prohlášení podává deklarant a pomocí tohoto prohlášení žádá o propuštění zboží do zahraničí
- rozhodnutí o celním řízení provádí celní úřad (převažuje písemné rozhodnutí)
- celní prohlášení se podává na tiskopise trz. deklarace (vyplňuje ji deklarant a celnice)
Tiskopis deklarace obsahuje:
- hmotné údaje o zboží (druh dodávky, váha)
- hodnotové údaje o zboží (cena za jednotku, měna, fakturovaná částka, přepočítací kurz)
- údaje o dopravě (druh dopravy)
- údaje o odesílateli, příjemci a deklarantovi
- údaje o zemi původu, zemi určení, údaje o kvótách
- údaje o dodacích podmínkách
- údaje o celním režimu a výpočet poplatků (clo, DPH,…)
Porušení celních předpisů
- zákon stanoví co je považováno za porušení celních předpisů a stanovuje i sankce, které lze za toto porušení udělit
- porušení znamená: nezákonný dovoz nebo vývoz
: uvedení nesprávných údajů o zboží
: padělání dokladů
- je vyjádřeno v peněžních jednotkách
- posiluje státní rozpočet
Význam cla
1) fiskální – posiluje příjmovou stránku státního rozpočtu
2) cenotvorný – clo je součástí ceny zboží
3) obchodně politický – clo je jeden z nástrojů tzv. obchodní politiky státu
Druhy cel
I. Z hlediska pohybu zboží – vývozní (používá se málokdy např. při neúrodě nějaké plodiny)
- dovozní (vztahuje se na dovážené zboží, zvyšuje cenu, většina dováženého zboží tomuto clu podléhá)
- tranzitní (průvozní) u nás se ani nepoužívá
II. Z hlediska obchodně politického
- autonomní: vzniká z rozhodnutí jednoho státu
- smluvní: vzniká na základě smlouvy mezi státy a používá se vůči státům ostatním
III. Z hlediska způsobu výpočtu cla
- specifické - stanovena pevná sazba na jednotku množství, nepřihlíží k cenám, inflaci
- hodnotové: častější, clo určeno procentem z celní hodnoty zboží
IV. Z hlediska účelu
- preferenční: vztahuje se na zboží tzv. preferenčního původu, což je zboží, které přichází ze zemí, kterým je uděleno určitě zvýhodnění
- odvetní: používá se vůči státům, kde stát vyjadřuje obchodně-politická opatření vůči nim
- antidampingové (vyrovnávací): na zboží ze zahraničí, které je předmětem dumpingu, tzn. zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je cena domácího konkurenčního zboží
Právní normy:
1. celní zákon = právní předpis, stanovuje práva a povinnosti celních orgánů a FO a PO při celní kontrole. Jsou tu definované základní celní pojmy, sankce při neplnění předpisů
2. celní sazebník – vydáván nařízením vlády, slouží pro výpočet cla
Organizace celnictví:
celní orgány = orgány státní správy a mají pravomoce v oblasti celnictví
- zabývají se celní politikou tzn. dodržování pravidel celního zákona
- zabývají se statistikou
- zabývají se správou příslušných daní (DPH, spotř. daň)
- existuje tzv. generální ředitelství cel (pod Min. financí)
- oblastní celní úřady
- výkonné orgány = celní úřady (pohraniční, vnitrostátní)
pohraniční – nacházejí se na hraničních přechodech, nádražích letištích
- mají na starosti vstupní a výstupní celní dohled
Určení celní hodnoty:
- celní hodnota je potřebná pro výpočet trv. hodnotového cla
- pro výpočet celní hodnoty je základem cena (zahraniční, kterou přepočítáme na koruny pomocí platného kurzu – vycházíme z kurzu ČNB, vychází se ze sloupce střed, používá se kur. lístek z 2. středy v měsíci po dobu následujícího měsíce)
- přepočítáváme další položky např. náklady na dopravu, na pojištění…
Celní režimy:
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
Celní řízení a jeho dokumentace
= rozhodnutí o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu
- celní řízení se zahajuje podáním tzv. „celního prohlášení“ (může mít podobu ústní nebo písemnou)
- písemná je častější, ústní – u neobchodního zboží, u zboží do určité finanční částky
- celní prohlášení podává deklarant a pomocí tohoto prohlášení žádá o propuštění zboží do zahraničí
- rozhodnutí o celním řízení provádí celní úřad (převažuje písemné rozhodnutí)
- celní prohlášení se podává na tiskopise trz. deklarace (vyplňuje ji deklarant a celnice)
Tiskopis deklarace obsahuje:
- hmotné údaje o zboží (druh dodávky, váha)
- hodnotové údaje o zboží (cena za jednotku, měna, fakturovaná částka, přepočítací kurz)
- údaje o dopravě (druh dopravy)
- údaje o odesílateli, příjemci a deklarantovi
- údaje o zemi původu, zemi určení, údaje o kvótách
- údaje o dodacích podmínkách
- údaje o celním režimu a výpočet poplatků (clo, DPH,…)
Porušení celních předpisů
- zákon stanoví co je považováno za porušení celních předpisů a stanovuje i sankce, které lze za toto porušení udělit
- porušení znamená: nezákonný dovoz nebo vývoz
: uvedení nesprávných údajů o zboží
: padělání dokladů
Hypotéční zástavní list
- dlouhodobý CP, úvěrový CP,
- emituje ho banka pro dlužníka, který si chce opatřit půjčku (hypotéční úvěr)
- emituje ho pouze banka, která má povolení od MF, nebo banky, které mimo jiné poskytují i jiné bankovní služby
- banka na tento úvěr získá peníze tak, že vydává hypotéční listy, které si koupí investoři (např. penzijní fondy, investiční společnosti), protože jim přinesou pravidelný úrok
- pro banku je ziskem rozdíl z prodeje hypotéčního listu a poskytnutí úvěru
- banka na úroku získává zisk
- maximální doba splatnosti v ČR je 20 let, musíme ničím ručit
- banka jako záruku pro splacení úvěru požaduje tzv. zástavu (může to být pořizovaný dům nebo jiná nemovitost, i cizí – musí být notářsky ověřeno), musí být výpis z katastru
Na co se poskytuje hypotéční úvěr
1) na koupi již existující nemovitosti (dům, byt)
2) na menší stavební úpravy nemovitosti
3) na výstavbu rodinného domu
4) na změnu stavby (nebytový prostor předělán na bytový)
5) na koupi pozemku,kde bude realizovaná výstavba
Do jaké výše?
Hypotéka může představovat max. 70 % ceny zastavené nemovitosti (odhadce si tam dosazuje banka). Pokud nám tato částka nestačí, můžeme zažádat o další (doplňkový úvěr) max. ale do
90 % ceny zastavené nemovitosti, ale se zvýšenou úrokovou sazbou.
- emituje ho banka pro dlužníka, který si chce opatřit půjčku (hypotéční úvěr)
- emituje ho pouze banka, která má povolení od MF, nebo banky, které mimo jiné poskytují i jiné bankovní služby
- banka na tento úvěr získá peníze tak, že vydává hypotéční listy, které si koupí investoři (např. penzijní fondy, investiční společnosti), protože jim přinesou pravidelný úrok
- pro banku je ziskem rozdíl z prodeje hypotéčního listu a poskytnutí úvěru
- banka na úroku získává zisk
- maximální doba splatnosti v ČR je 20 let, musíme ničím ručit
- banka jako záruku pro splacení úvěru požaduje tzv. zástavu (může to být pořizovaný dům nebo jiná nemovitost, i cizí – musí být notářsky ověřeno), musí být výpis z katastru
Na co se poskytuje hypotéční úvěr
1) na koupi již existující nemovitosti (dům, byt)
2) na menší stavební úpravy nemovitosti
3) na výstavbu rodinného domu
4) na změnu stavby (nebytový prostor předělán na bytový)
5) na koupi pozemku,kde bude realizovaná výstavba
Do jaké výše?
Hypotéka může představovat max. 70 % ceny zastavené nemovitosti (odhadce si tam dosazuje banka). Pokud nám tato částka nestačí, můžeme zažádat o další (doplňkový úvěr) max. ale do
90 % ceny zastavené nemovitosti, ale se zvýšenou úrokovou sazbou.
Podílové listy
- dlouhodobý CP
- investiční společnost shromažďuje peněžní prostředky ke prodeji tzv. podílových listů, získá peníze
- podílíme se na zisku společnosti
Podílový list = CP, který umožňuje jeho majiteli podílet se na společném investování do CP. Investiční společnost investuje získaný kapitál do různých druhů CP a tím rozloží možné riziko podnikání.
- výnos podílového listu závisí na zisku společnosti
- nepodílí se na podílu majetku, jsou zainteresování na HV
- výnosnost není vysoká, ale není tam riziko
- investiční společnost shromažďuje peněžní prostředky ke prodeji tzv. podílových listů, získá peníze
- podílíme se na zisku společnosti
Podílový list = CP, který umožňuje jeho majiteli podílet se na společném investování do CP. Investiční společnost investuje získaný kapitál do různých druhů CP a tím rozloží možné riziko podnikání.
- výnos podílového listu závisí na zisku společnosti
- nepodílí se na podílu majetku, jsou zainteresování na HV
- výnosnost není vysoká, ale není tam riziko
Obligace
- dlouhodobý CP
- úvěrový CP
- dlužník (vydavatel) obligace se zavazuje, že splatí v předem stanoveném datu ( = datum splatnosti obligace) částku na obligaci vytištěnou ( = nominální hodnota)
- úrok obligace = kupón – vyplacen minimálně 1 x ročně, 1 x za pololetí
- výše úroku je uvedena na obligaci
Členění obligací:
1) dle emitenta: průmyslové – obligace, které emitují podniky
bankovní – obligace, které emitují banky
státní – obligace, které emituje stát
komunální – obligace, které emituje obec, město
2) dle stanovení výnosů obligace
a) pevně úročené: úrok je stanoven určitým % z nominální hodnoty, procento se nemění, vyplácí se pravidelně (ročně, pololetně)
b) obligace s pohyblivým úrokem: v závislosti na probíhající inflaci
c) ziskové obligace: výše úroku závisí na zisku, kterého ten emitent dosáhne, nepodílí se na zisku té společnosti
d) neúročené obligace: mají nižší prodávající cenu než nominální, rozdíl je pro nás zisk
e) indexované obligace: vydavatel se zavazuje, že bude zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace
f) povodňové obligace: na 1 000 a 10 000 korun, první rok 12,5%, stálý pevný úrok, každý další pohyblivý úrok, plus 2,5 %, vydáno v roce 1997 na 5 let, do roku 2002
Složení obligace
1) plášť obligace: označení emitenta, nominální hodnota, název a číselné označení, způsob stanovení výnosů, datum vydání, podpis emitenta, údaje o povolení emise
2) kupónový arch: poukázky na výplatu výnosu (úroku), talón na získání nového arch
- úvěrový CP
- dlužník (vydavatel) obligace se zavazuje, že splatí v předem stanoveném datu ( = datum splatnosti obligace) částku na obligaci vytištěnou ( = nominální hodnota)
- úrok obligace = kupón – vyplacen minimálně 1 x ročně, 1 x za pololetí
- výše úroku je uvedena na obligaci
Členění obligací:
1) dle emitenta: průmyslové – obligace, které emitují podniky
bankovní – obligace, které emitují banky
státní – obligace, které emituje stát
komunální – obligace, které emituje obec, město
2) dle stanovení výnosů obligace
a) pevně úročené: úrok je stanoven určitým % z nominální hodnoty, procento se nemění, vyplácí se pravidelně (ročně, pololetně)
b) obligace s pohyblivým úrokem: v závislosti na probíhající inflaci
c) ziskové obligace: výše úroku závisí na zisku, kterého ten emitent dosáhne, nepodílí se na zisku té společnosti
d) neúročené obligace: mají nižší prodávající cenu než nominální, rozdíl je pro nás zisk
e) indexované obligace: vydavatel se zavazuje, že bude zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace
f) povodňové obligace: na 1 000 a 10 000 korun, první rok 12,5%, stálý pevný úrok, každý další pohyblivý úrok, plus 2,5 %, vydáno v roce 1997 na 5 let, do roku 2002
Složení obligace
1) plášť obligace: označení emitenta, nominální hodnota, název a číselné označení, způsob stanovení výnosů, datum vydání, podpis emitenta, údaje o povolení emise
2) kupónový arch: poukázky na výplatu výnosu (úroku), talón na získání nového arch
Akcie
- dlouhodobý CP, na kapitálovém trhu, majetkový CP,
- vyjadřuje podíl na majetku a. s.
- velikost podílu je dána nominální hodnotou
- patří do rizikovější kategorie CP – úrok dividendy záleží na prosperitě podniku
- s vlastnictvím akcie jsou spojena akcionářská práva:
a) účastnit se a hlasovat ve valné hromadě: nejvyšší orgán, rozhodne o rozdělení zisku
b) akcionář se podílí na rozdělení zisku = dividendy, dividenda = podíl na zisku a.s., podmínky pro pobírání dividendy:
- HV musí mít podobu zisku
- o rozdělení dividendy rozhodne valná hromada
c) podílet se na likvidačním zůstatku: v případě zániku společnosti
Druhy akcií:
1) kmenové akcie – akcie bez dalšího označení a jsou s nimi spojena základní akcionářská práva, nejčastější
2) prioritní akcie – preferenční, akcionáři zaručuje výplatu určité minimální dividendy (pokud bude mít společnost zisk), ale akcionář ztrácí právo hlasovat ve valné hromadě, v případě, že společnost nemá zisk, tak naopak hlasovací právo (ta akcie) získává,
3) zaměstnanecké akcie – vlastní je pouze zaměstnanci toho podniku, jsou těžko obchodovatelné, jsou vždy na jméno, mívají nižší nabývací hodnotu než je nominální, případně je získávají zdarma, zamc. jsou zainteresování na hospodářském výsledku, počítá se postupně s jejich likvidací, asi v 1.1. 2003 – zánik
4) úrokové akcie – majiteli akcie se vyplácí úroky v předem stanovené výši v případě, že dividenda je nižší než úrok, je – li dividenda vyšší, má majitel této akcie právo na úrok a na dividendu úroku přesahující
5) požitková akcie – emitují se tehdy, když a. s. snižuje svůj základní kapitál tím, že odkoupí část svých akcií, akcionáři v tomto případě vyplatí nominální hodnotu a na rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou vydává tzv. požitkové akcie (pro a.s. je to zdroje peněz)
6) vlastní – a. s. je emituje sama
cizí – emituje je jiný podnik
Složení akcie
- náležitosti akcie
a) plášť akcie: obchodní jméno, sídlo společnosti, číselné označení akcie, nominální hodnota, druh akcie, výše základního jmění, počet akcií v době vydání, datum vydání, podpisy dvou členů představenstva
b) kupónový arch: kupóny – slouží k odebrání případné dividendy
talón – k získání nového kupónového archu
- vyjadřuje podíl na majetku a. s.
- velikost podílu je dána nominální hodnotou
- patří do rizikovější kategorie CP – úrok dividendy záleží na prosperitě podniku
- s vlastnictvím akcie jsou spojena akcionářská práva:
a) účastnit se a hlasovat ve valné hromadě: nejvyšší orgán, rozhodne o rozdělení zisku
b) akcionář se podílí na rozdělení zisku = dividendy, dividenda = podíl na zisku a.s., podmínky pro pobírání dividendy:
- HV musí mít podobu zisku
- o rozdělení dividendy rozhodne valná hromada
c) podílet se na likvidačním zůstatku: v případě zániku společnosti
Druhy akcií:
1) kmenové akcie – akcie bez dalšího označení a jsou s nimi spojena základní akcionářská práva, nejčastější
2) prioritní akcie – preferenční, akcionáři zaručuje výplatu určité minimální dividendy (pokud bude mít společnost zisk), ale akcionář ztrácí právo hlasovat ve valné hromadě, v případě, že společnost nemá zisk, tak naopak hlasovací právo (ta akcie) získává,
3) zaměstnanecké akcie – vlastní je pouze zaměstnanci toho podniku, jsou těžko obchodovatelné, jsou vždy na jméno, mívají nižší nabývací hodnotu než je nominální, případně je získávají zdarma, zamc. jsou zainteresování na hospodářském výsledku, počítá se postupně s jejich likvidací, asi v 1.1. 2003 – zánik
4) úrokové akcie – majiteli akcie se vyplácí úroky v předem stanovené výši v případě, že dividenda je nižší než úrok, je – li dividenda vyšší, má majitel této akcie právo na úrok a na dividendu úroku přesahující
5) požitková akcie – emitují se tehdy, když a. s. snižuje svůj základní kapitál tím, že odkoupí část svých akcií, akcionáři v tomto případě vyplatí nominální hodnotu a na rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou vydává tzv. požitkové akcie (pro a.s. je to zdroje peněz)
6) vlastní – a. s. je emituje sama
cizí – emituje je jiný podnik
Složení akcie
- náležitosti akcie
a) plášť akcie: obchodní jméno, sídlo společnosti, číselné označení akcie, nominální hodnota, druh akcie, výše základního jmění, počet akcií v době vydání, datum vydání, podpisy dvou členů představenstva
b) kupónový arch: kupóny – slouží k odebrání případné dividendy
talón – k získání nového kupónového archu
Cenné papíry
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím
z hlediska jejich převoditelnosti:
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
z hlediska podoby
a) listinné = materializované: existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované = dematerializované: převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
z hlediska počtu emitovaných papírů
c) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
d) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím
z hlediska jejich převoditelnosti:
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
z hlediska podoby
a) listinné = materializované: existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované = dematerializované: převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
z hlediska počtu emitovaných papírů
c) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
d) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
Směnky
- krátkodobý CP
- umožňuje bezhotovostní placení
- není vydávána hromadně, má zásadně listinnou podobu
- úvěrový CP
- může být soudně vymahatelná
Směnka obsahuje bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) nebo bezpodmínečný závazek (u směnky vlastní) zaplatit majiteli směnky tzv. směnečnou sumu.
Druhy směnek:
1) podle počtu subjektů na směnce uvedených
a) směnka vlastní: dvoustranným vztahem, v okamžiku vystavení směnky figurují 2 subjekty, 1. výstavce a 2. majitel směnky, je na ní napsáno zaplatím
b) směnka cizí: je třístranným vztahem, výstavce směnky přikazuje 3. (banka), aby místo něho zaplatila tomu věřiteli – příkaz zaplaťte
2) podle druhu důvodu v souvislosti s nimž byla směnka vystavena
a) obchodní: dodavatelsko odběratelský vztah, vzniká na základě uskutečněného obchodu v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů
b) finanční: vzniká z důvodu půjčování peněz, není doprovázena nákupem nebo prodejem
c) kauční: místo peněžní kauce se vystaví kauční směnka (v trestním zákoníku)
3) podle doby splatnosti
a) směnka fixní (denní): je tam napsáno „dne…“
b) směnka splatná na viděnou (vistasměnka): je splatná při předložení, nejpozději 2.den
c) směnka splatná za určitý čas od vidění (lhůtní vistasměnka): např. 3. měsíce po vidění (musí to tam být napsáno)
d) směnka splatná za určitý čas od vystavení (datosměnka): např. 3. měsíce ode dneška (datum dneška je tam napsaný)
Náležitosti směnky
- označení, že jde o směnku
- bezpodmínečný příkaz (nebo slib) zaplatit určitou částku (směnečnou sumu)
- údaj splatnosti, pokud tam není, je směnka splatná při předložení
- údaj o místu, kde se má platit (většinou banka), pokud by to tam nebylo uvedeno, je splatná na místě předložení dlužníka
- jméno toho, kdo má platit
- jméno toho, komu se má platit
- datum a místo vystavení směnky,
- podpis výstavce směnky
Akceptace směnky
Provádí se v případě, že směnku vystavil věřitel, ne dlužník. Je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal (akceptoval). K tomu stačí podpis na líci směnky, kterým směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí.
Prolongace směnky
Při tomto úkonu dochází k posunutí doby splatnosti na dobu pozdější
Protest směnky
Veřejná listina, která je sepsána buď u notáře, nebo u soudu. Majitel směnky se tak může pojit i na nepřímých dlužnících. Pokud směnečník nezaplatí, může majitel směnky všechny osoby, které se na směnečně zavázaly, žalovat u soudu. Majitel směnky má větší šanci na vplacení částky.
Eskont směnky
Prodej směnky před dobou splatnosti, odkup provádí banka. Majitel dostane částku dřív a za to si banka ze směnečné sumy odečítá tzv. diskont (úrok, který platí majitel (původní) směnky ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky). Čím je směnka odkoupena dřív, tím je diskont vyšší. Dále si banka sráží provizi (ze směnečné sumu banka dostává velký obnos). Banka se takto stává novým majitelem směnky. S původním majitelem směnky se banka v době splatnosti obrací nejdříve na původního dlužníka, v případě neplacení směnky přímým dlužníkem se banka obrací na žadatele o eskont a na něm vymáhá směnečnou sumu.
- umožňuje bezhotovostní placení
- není vydávána hromadně, má zásadně listinnou podobu
- úvěrový CP
- může být soudně vymahatelná
Směnka obsahuje bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) nebo bezpodmínečný závazek (u směnky vlastní) zaplatit majiteli směnky tzv. směnečnou sumu.
Druhy směnek:
1) podle počtu subjektů na směnce uvedených
a) směnka vlastní: dvoustranným vztahem, v okamžiku vystavení směnky figurují 2 subjekty, 1. výstavce a 2. majitel směnky, je na ní napsáno zaplatím
b) směnka cizí: je třístranným vztahem, výstavce směnky přikazuje 3. (banka), aby místo něho zaplatila tomu věřiteli – příkaz zaplaťte
2) podle druhu důvodu v souvislosti s nimž byla směnka vystavena
a) obchodní: dodavatelsko odběratelský vztah, vzniká na základě uskutečněného obchodu v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů
b) finanční: vzniká z důvodu půjčování peněz, není doprovázena nákupem nebo prodejem
c) kauční: místo peněžní kauce se vystaví kauční směnka (v trestním zákoníku)
3) podle doby splatnosti
a) směnka fixní (denní): je tam napsáno „dne…“
b) směnka splatná na viděnou (vistasměnka): je splatná při předložení, nejpozději 2.den
c) směnka splatná za určitý čas od vidění (lhůtní vistasměnka): např. 3. měsíce po vidění (musí to tam být napsáno)
d) směnka splatná za určitý čas od vystavení (datosměnka): např. 3. měsíce ode dneška (datum dneška je tam napsaný)
Náležitosti směnky
- označení, že jde o směnku
- bezpodmínečný příkaz (nebo slib) zaplatit určitou částku (směnečnou sumu)
- údaj splatnosti, pokud tam není, je směnka splatná při předložení
- údaj o místu, kde se má platit (většinou banka), pokud by to tam nebylo uvedeno, je splatná na místě předložení dlužníka
- jméno toho, kdo má platit
- jméno toho, komu se má platit
- datum a místo vystavení směnky,
- podpis výstavce směnky
Akceptace směnky
Provádí se v případě, že směnku vystavil věřitel, ne dlužník. Je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal (akceptoval). K tomu stačí podpis na líci směnky, kterým směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí.
Prolongace směnky
Při tomto úkonu dochází k posunutí doby splatnosti na dobu pozdější
Protest směnky
Veřejná listina, která je sepsána buď u notáře, nebo u soudu. Majitel směnky se tak může pojit i na nepřímých dlužnících. Pokud směnečník nezaplatí, může majitel směnky všechny osoby, které se na směnečně zavázaly, žalovat u soudu. Majitel směnky má větší šanci na vplacení částky.
Eskont směnky
Prodej směnky před dobou splatnosti, odkup provádí banka. Majitel dostane částku dřív a za to si banka ze směnečné sumy odečítá tzv. diskont (úrok, který platí majitel (původní) směnky ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky). Čím je směnka odkoupena dřív, tím je diskont vyšší. Dále si banka sráží provizi (ze směnečné sumu banka dostává velký obnos). Banka se takto stává novým majitelem směnky. S původním majitelem směnky se banka v době splatnosti obrací nejdříve na původního dlužníka, v případě neplacení směnky přímým dlužníkem se banka obrací na žadatele o eskont a na něm vymáhá směnečnou sumu.
17. Cenné papíry – kapitálového trhu
Trh cenných papírů
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu:
z hlediska splatnosti
a) peněžní – trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, směnky a šeky
b) kapitálový – střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, HZL
z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlas
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastník …
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu:
z hlediska splatnosti
a) peněžní – trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, směnky a šeky
b) kapitálový – střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, HZL
z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlas
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastník …
Státní pokladniční poukázky
- krátkodobé CP, emituje je stát prostřednictvím ministerstva financí
- stát je emituje, aby pokryl (vyrovnal) krátkodobý schodek mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu běžného období
- běžný rok – který v současné době probíhá
Splatnost
- od několika dnů do max. 1 roku
- jsou určeny pro obchodování mezibankovním trhu a pro velké investory, protože nominální hodnota 1 poukázky stojí 1 milión a více a emise je miliardová
- státní záruka + úroky =) banky o to mají zájem
Šeky
- krátkodobý, listinný
- upravuje ho zákon směnečný a šekový
- CP, kterým výstavce šeku dává příkaz bance aby osobě uvedená na šeku nebo doručiteli zaplatila částku na kterou je šek vystavěný
Náležitosti šeku
- musí tam být napsáno, že jde o šek
- bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu uvedenou na šeku
- jméno toho, kdo má platit (banka)
- místo placení
- datum a místo vystavení šeku (velmi důležitý, doba splatnosti je různá)
- podpis výstavce šeku
Lhůty k předložení šeku
Dělení podle splatnosti – jsou dány zákonem daného státu v rámci „Ženevské konvence“:
a) do 8 dnů ode dne vystavení šeku v případě, že šek je vystavený a splatný v téže zemi
b) do 20 dnů, pokud šek je vystavený v jedné zemi a splatný v druhé, stejný kontinent
c) do 70 dnů, jestliže je vystaven v 1 světadíle a ve druhém splatný
Druhy šeku
1) podle toho, kdo šek vystavil
a) soukromé šeky: výstavce je soukromá osoba, která má účet v bance – musí tam mít zůstatek, kvalita tohoto šeku záleží na bonitě té FO (jakou má schopnost platit) - kolik peněž má na účtě
b) bankovní šeky: výstavcem šeku je banka, jde o kvalitní druh šeku, klient platí částku na šeku bance při vystavení a pak je mu pomocí šeku proplacena (např. v zahraničí),
2) šek k zaúčtování
- musí to být na šeku uvedeno
- nelez proplatit v hotovosti, lze ho použít jen pro bezhotovostní platbu
3) cestovní šek
- používá se v rámci cestovního ruchu
- vystaven bankou, daná částka je zaplacena klientem při odebrání šeku
- v zahraničí je mi po předložení šeku vyplaceno
- emitent je banka
Šeky lze použít:
1) k výběru hotovosti z BÚ, ke kterému byly šeky vydány – pokladní šeky
2) při placení za nakoupené zboží a služby – kupující uhradí tu platbu šekem, ten šek předává prodávajícímu a prodávající přikládá šek bance – dnes nahrazuje platební karta, tento druh šeku dnes nahrazují elektronické formy placení (platební karta)
- stát je emituje, aby pokryl (vyrovnal) krátkodobý schodek mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu běžného období
- běžný rok – který v současné době probíhá
Splatnost
- od několika dnů do max. 1 roku
- jsou určeny pro obchodování mezibankovním trhu a pro velké investory, protože nominální hodnota 1 poukázky stojí 1 milión a více a emise je miliardová
- státní záruka + úroky =) banky o to mají zájem
Šeky
- krátkodobý, listinný
- upravuje ho zákon směnečný a šekový
- CP, kterým výstavce šeku dává příkaz bance aby osobě uvedená na šeku nebo doručiteli zaplatila částku na kterou je šek vystavěný
Náležitosti šeku
- musí tam být napsáno, že jde o šek
- bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu uvedenou na šeku
- jméno toho, kdo má platit (banka)
- místo placení
- datum a místo vystavení šeku (velmi důležitý, doba splatnosti je různá)
- podpis výstavce šeku
Lhůty k předložení šeku
Dělení podle splatnosti – jsou dány zákonem daného státu v rámci „Ženevské konvence“:
a) do 8 dnů ode dne vystavení šeku v případě, že šek je vystavený a splatný v téže zemi
b) do 20 dnů, pokud šek je vystavený v jedné zemi a splatný v druhé, stejný kontinent
c) do 70 dnů, jestliže je vystaven v 1 světadíle a ve druhém splatný
Druhy šeku
1) podle toho, kdo šek vystavil
a) soukromé šeky: výstavce je soukromá osoba, která má účet v bance – musí tam mít zůstatek, kvalita tohoto šeku záleží na bonitě té FO (jakou má schopnost platit) - kolik peněž má na účtě
b) bankovní šeky: výstavcem šeku je banka, jde o kvalitní druh šeku, klient platí částku na šeku bance při vystavení a pak je mu pomocí šeku proplacena (např. v zahraničí),
2) šek k zaúčtování
- musí to být na šeku uvedeno
- nelez proplatit v hotovosti, lze ho použít jen pro bezhotovostní platbu
3) cestovní šek
- používá se v rámci cestovního ruchu
- vystaven bankou, daná částka je zaplacena klientem při odebrání šeku
- v zahraničí je mi po předložení šeku vyplaceno
- emitent je banka
Šeky lze použít:
1) k výběru hotovosti z BÚ, ke kterému byly šeky vydány – pokladní šeky
2) při placení za nakoupené zboží a služby – kupující uhradí tu platbu šekem, ten šek předává prodávajícímu a prodávající přikládá šek bance – dnes nahrazuje platební karta, tento druh šeku dnes nahrazují elektronické formy placení (platební karta)
HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK:
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
- prostředek směny
- míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
- uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
vodoznak, okénkový proužek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, bankovní papír.
výroba je velmi nákladná, cílem zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní pl. styk
Otevření a vedení účtu
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- musí se předložit občanský průkaz, živnostenský list, koncesní listina, u PO výpis z obchodního rejstříku
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory
Druhy účtů: běžný (u PO), sporožirový, kontokorentní účet (možnost čerpání do mínusu), devizový účet, postžirový (u FO)
U účtů: podmínka složení minimálního vkladu, zapsán ve smlouvě, když bychom ho chtěli
vybrat, dojde ke zrušení účtu.
Informace o stavu našeho účtu nám chodí v podobě výpisu z účtu (čím častěji nám ho posílají, tím je to dražší.
Běžný účet:
1) používá se v hotovostní platbě (podnik má pokladnu, do ní vybírá z Bú v hotovosti) užívá v den výplaty na výplatu mezd, platí úhradu dodavateli, vyplácí zálohy na cestovné, kancelářské potřeby.
1) Používá se při bezhotovostní platbě (platí faktury dodavateli a od odběratele).
BÚ je vkladovým typem účtu banka nám připisuje úroky (= v náš prospěch)
- úroky se počítají dvojím způsobem:
Postupný zp.:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
Zůstatkový zp.:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtě za dny, po které se zůstatek neměnil.
Úroky za vedení účtu: v náš neprospěch (= banka nám je strhává)
U výpočtu úroků závisí na úrokové sazbě a na době, kdy máme peníze uložené.
Mezinárodní platební styk:
- formou dokumentárního inkasa
- formou dokumentárního akreditivu
- dokumentární = potřebujeme doklad k tomu, abychom si vybrali peníze
- bez tzv. dokumentů = levnější, méně bezpečné, tzv. hladký plat (pokud známe obchodního partnera
- můžeme použít rovněž směnek, šeků, plateb v hotovosti (to u drobnějších položek) apod...
- probíhá v EU, MMF, SB, Evr. bance pro ob. a rozvoj, Světové obchodní organizaci atd…
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
- prostředek směny
- míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
- uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
vodoznak, okénkový proužek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, bankovní papír.
výroba je velmi nákladná, cílem zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní pl. styk
Otevření a vedení účtu
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- musí se předložit občanský průkaz, živnostenský list, koncesní listina, u PO výpis z obchodního rejstříku
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory
Druhy účtů: běžný (u PO), sporožirový, kontokorentní účet (možnost čerpání do mínusu), devizový účet, postžirový (u FO)
U účtů: podmínka složení minimálního vkladu, zapsán ve smlouvě, když bychom ho chtěli
vybrat, dojde ke zrušení účtu.
Informace o stavu našeho účtu nám chodí v podobě výpisu z účtu (čím častěji nám ho posílají, tím je to dražší.
Běžný účet:
1) používá se v hotovostní platbě (podnik má pokladnu, do ní vybírá z Bú v hotovosti) užívá v den výplaty na výplatu mezd, platí úhradu dodavateli, vyplácí zálohy na cestovné, kancelářské potřeby.
1) Používá se při bezhotovostní platbě (platí faktury dodavateli a od odběratele).
BÚ je vkladovým typem účtu banka nám připisuje úroky (= v náš prospěch)
- úroky se počítají dvojím způsobem:
Postupný zp.:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
Zůstatkový zp.:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtě za dny, po které se zůstatek neměnil.
Úroky za vedení účtu: v náš neprospěch (= banka nám je strhává)
U výpočtu úroků závisí na úrokové sazbě a na době, kdy máme peníze uložené.
Mezinárodní platební styk:
- formou dokumentárního inkasa
- formou dokumentárního akreditivu
- dokumentární = potřebujeme doklad k tomu, abychom si vybrali peníze
- bez tzv. dokumentů = levnější, méně bezpečné, tzv. hladký plat (pokud známe obchodního partnera
- můžeme použít rovněž směnek, šeků, plateb v hotovosti (to u drobnějších položek) apod...
- probíhá v EU, MMF, SB, Evr. bance pro ob. a rozvoj, Světové obchodní organizaci atd…
16. Cenné papíry peněžního trhu
Peněžní trh
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu:
1) z hlediska splatnosti
a) peněžní – trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, směnky a šeky
b) kapitálový – střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, HZL
2) z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlas
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastník …
Cenné papíry
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím
1) z hlediska jejich převoditelnosti:
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
2) z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
3) z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
4) z hlediska podoby
a) listinné (materializované): existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované(dematerializované): převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
5) z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
6) z hlediska počtu emitovaných papírů
a) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
b) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu:
1) z hlediska splatnosti
a) peněžní – trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, směnky a šeky
b) kapitálový – střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, HZL
2) z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlas
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastník …
Cenné papíry
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím
1) z hlediska jejich převoditelnosti:
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
2) z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
3) z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
4) z hlediska podoby
a) listinné (materializované): existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované(dematerializované): převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
5) z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
6) z hlediska počtu emitovaných papírů
a) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
b) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
Druhy fondů
1) investiční fondy
- cíl: shromažďují pen. prostředky od FO i PO za účelem kolektivního investování
- fungují na základě povolení od Min. financí – o povolení žádá inv. společnost
- pokud získají povolení, stávají se právnickou osobnou, mají podobu a. s.
- investiční fondy můžeme členit na : - výnosové – při své činnosti se zaměřují na dosažení co nejvyšších ročních příjmů (vysoké dividendy)
- růstové – zaměřují se na růst svého majetku, růst ceny podílu)
- dají se členit podle předmětu investování:
a) akciové (kapitál uloží do nákupu akcií)
b) obligační (kapitál ukládají do obligací)
c) nemovitostní (kapitál ukládají do nemovitostí)
d) komoditní (investice do drahých kovů, obrazů…)
2) podílové fondy
- nejsou samostatnou právnickou osobou, nezapisují se do obchod. rejstříku a zřizovatelem je investiční společnost
- získávají prostředky emisí podílových listů
Druhy podílových fondů:
1) podle objemu a počtu emise
a) otevřené (objem a čas emise není omezen), vlastník pod. listů má právo, aby investiční spol. od něj podílové listy přednostně odkoupila
b) uzavřené (objem a čas emise je omezen), vlastník pod. listů nemá právo na předností prodej listů inv. společnosti, volně obchodovatelné
2) podle investičního zaměření
a) akciové – v portfoliu převládají akcie
b) obligační – převládají obligaci
c) smíšené
- cíl: shromažďují pen. prostředky od FO i PO za účelem kolektivního investování
- fungují na základě povolení od Min. financí – o povolení žádá inv. společnost
- pokud získají povolení, stávají se právnickou osobnou, mají podobu a. s.
- investiční fondy můžeme členit na : - výnosové – při své činnosti se zaměřují na dosažení co nejvyšších ročních příjmů (vysoké dividendy)
- růstové – zaměřují se na růst svého majetku, růst ceny podílu)
- dají se členit podle předmětu investování:
a) akciové (kapitál uloží do nákupu akcií)
b) obligační (kapitál ukládají do obligací)
c) nemovitostní (kapitál ukládají do nemovitostí)
d) komoditní (investice do drahých kovů, obrazů…)
2) podílové fondy
- nejsou samostatnou právnickou osobou, nezapisují se do obchod. rejstříku a zřizovatelem je investiční společnost
- získávají prostředky emisí podílových listů
Druhy podílových fondů:
1) podle objemu a počtu emise
a) otevřené (objem a čas emise není omezen), vlastník pod. listů má právo, aby investiční spol. od něj podílové listy přednostně odkoupila
b) uzavřené (objem a čas emise je omezen), vlastník pod. listů nemá právo na předností prodej listů inv. společnosti, volně obchodovatelné
2) podle investičního zaměření
a) akciové – v portfoliu převládají akcie
b) obligační – převládají obligaci
c) smíšené
15. Peníze a platební styk
Podstatou platebního styku je převod peněz od plátce k příjemci.
Platební styk
- hotovostní – platba pomocí fyzických peněz, mezi PO i FO
bezhotovostní – bez fyzické přítomnosti peněz, bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně
fyzických peněz, což je dobré, neboť jejich výtisk je drahý
BEZHOTOVOSTNÍ:
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Používají se pevné nosiče dat, dálkový přenos dat, homebanking….
V zahraničním obchodě se používá dokumentární inkaso a akreditiv.
Dále: směnky, šeky, poštovní poukázky
Písemná podoba příkazu: jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet: a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
Platební styk
- hotovostní – platba pomocí fyzických peněz, mezi PO i FO
bezhotovostní – bez fyzické přítomnosti peněz, bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně
fyzických peněz, což je dobré, neboť jejich výtisk je drahý
BEZHOTOVOSTNÍ:
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Používají se pevné nosiče dat, dálkový přenos dat, homebanking….
V zahraničním obchodě se používá dokumentární inkaso a akreditiv.
Dále: směnky, šeky, poštovní poukázky
Písemná podoba příkazu: jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet: a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
Kolektivní investování
= investování s fondem (tzn. že investor skládá své prostředky do portfolia určitého fondu), investor tak využívá služeb inv. spol.
- výhody:
1) rozložení rizika
2) nižší pravděpodobnost ztráty
3) využití znalostí a zkušeností prostředníka
4) časová nenáročnost
5) zajištěn státní dozor
- nevýhody:
1) výnosy spíše průměrné
2) prostředníkovi platíme poplatek za službu
3) ztráty inv. volnosti
- kolektivním investováním se zabývají tzv. investiční společnosti – zakládají buď investiční fondy nebo podílové fondy
- mají podoby a. s.
- musí mít povolení od Min. financí
- cíl: co nejlépe investovat do CP, vložený kapitál zhodnotit co nejefektivněji
- výhody:
1) rozložení rizika
2) nižší pravděpodobnost ztráty
3) využití znalostí a zkušeností prostředníka
4) časová nenáročnost
5) zajištěn státní dozor
- nevýhody:
1) výnosy spíše průměrné
2) prostředníkovi platíme poplatek za službu
3) ztráty inv. volnosti
- kolektivním investováním se zabývají tzv. investiční společnosti – zakládají buď investiční fondy nebo podílové fondy
- mají podoby a. s.
- musí mít povolení od Min. financí
- cíl: co nejlépe investovat do CP, vložený kapitál zhodnotit co nejefektivněji
RM systém, a. s.
= mimoburzovní trh s CP
- obchod s CP získanými z kupónové privatizace, ale i s dalšími CP
- pouze zaknihované CP (Středisko CP)
- každý člen RM systému má svůj účet
- obchodovat zde může právnická i fyzická osoba (musí mít způsobilost k právním úkonům)
- vyžaduje se zde předobchodní validace : a) při koupi CP – vyžaduje se od kupujícího zaplacení předem, složení peněz na spec. účet
b) při prodeji CP – zjištění, zda prodávající CP skutečně má
Druhy služeb:
1) aukce – aukční cena vzniká na základě výsledku obchodování předchozího dne, klient vyplňuje obchodní list (přes počítač), jakmile je obchod uzavřen, CP jsou převáděny z účtu prodávajícího na účet kupujícího
2) přímý obchod – jedná se o nákup a prodej, obchod mezi dvěma předem dohodnutými zákazníky, cena vzniká dohodou
3) informace o stavu peněz na účtu
4) vyplácí výnosy z CP
5) provádí převody CP (dědictví, darování)
6) informace o kapitálovém trhu
- obchod s CP získanými z kupónové privatizace, ale i s dalšími CP
- pouze zaknihované CP (Středisko CP)
- každý člen RM systému má svůj účet
- obchodovat zde může právnická i fyzická osoba (musí mít způsobilost k právním úkonům)
- vyžaduje se zde předobchodní validace : a) při koupi CP – vyžaduje se od kupujícího zaplacení předem, složení peněz na spec. účet
b) při prodeji CP – zjištění, zda prodávající CP skutečně má
Druhy služeb:
1) aukce – aukční cena vzniká na základě výsledku obchodování předchozího dne, klient vyplňuje obchodní list (přes počítač), jakmile je obchod uzavřen, CP jsou převáděny z účtu prodávajícího na účet kupujícího
2) přímý obchod – jedná se o nákup a prodej, obchod mezi dvěma předem dohodnutými zákazníky, cena vzniká dohodou
3) informace o stavu peněz na účtu
4) vyplácí výnosy z CP
5) provádí převody CP (dědictví, darování)
6) informace o kapitálovém trhu
Druhy burzovních obchodů
1) promptní – okamžité, uskutečňuje se ihned převod CP a peněz mezi prodávajícím a kupujícím v den uzavření obchodu
2) terminované – v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, cílem je předejít výkyvům v kurzu CP
3) spekulativní (rizikové) – v den nákupu CP je tržní cena nižší s předpokladem pozdějšího prodeje za vyšší tržní cenu
4) opční – forma spekulativních obchodů, obchoduje se tu s právy CP (jde o právo prodat CP v předem stanovené době za právo volby ceny – to je u prodeje
- u koupi CP – právo koupit CP v předem stanovené době, s právem volby ceny
Účastníci burzovních obchodů
1) emitenti
2) investoři
3) zprostředkovatelé (makléři)
4) zaměstnance burzy
makléř:
- musí mít: - složené burzovní zkoušky
- zaplatit místo na burze
- platí roční poplatky
- vystupují na burze jménem svých klientů, obchodují na jejich účet
- funkci makléře plní banky
- klient s makléřem uzavírá smlouvu o nákupu či prodeji CP, ve smlouvě uvedeme, zda chceme nakupovat nebo prodávat za určitou cenu nebo jakkoli
Postup na burze CP
- emitent musí o obchodování na burze požádat, podá písemnou žádost, schvaluje ji vedení burzy
- obchody se uskutečňují na základě nabídky a poptávky (tržní cena CP)
- CP jsou kupovány a prodávány na základě příkazů klientů
- na burze smí obchodovat ČNB, makléři
Burzovní indexy
- patří mezi makroekonomické ukazatele (jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo…)
- burzovní index – poměrná hodnota, která sleduje vývoj cena na určité burze
- výpočet je založen na průměru tržních cen CP vybraných průmyslových společností
- u nás index PX – 50, je vypočten jako průměr tržních cen CP našich nejvyspělejších podniků
použití výpočetní techniky na burzách:
- urychluje operace s CP na burze
- Stockholm – nejtišší burza (největší použití techniky)
- Chicago – bez použití výp. techniky
2) terminované – v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, cílem je předejít výkyvům v kurzu CP
3) spekulativní (rizikové) – v den nákupu CP je tržní cena nižší s předpokladem pozdějšího prodeje za vyšší tržní cenu
4) opční – forma spekulativních obchodů, obchoduje se tu s právy CP (jde o právo prodat CP v předem stanovené době za právo volby ceny – to je u prodeje
- u koupi CP – právo koupit CP v předem stanovené době, s právem volby ceny
Účastníci burzovních obchodů
1) emitenti
2) investoři
3) zprostředkovatelé (makléři)
4) zaměstnance burzy
makléř:
- musí mít: - složené burzovní zkoušky
- zaplatit místo na burze
- platí roční poplatky
- vystupují na burze jménem svých klientů, obchodují na jejich účet
- funkci makléře plní banky
- klient s makléřem uzavírá smlouvu o nákupu či prodeji CP, ve smlouvě uvedeme, zda chceme nakupovat nebo prodávat za určitou cenu nebo jakkoli
Postup na burze CP
- emitent musí o obchodování na burze požádat, podá písemnou žádost, schvaluje ji vedení burzy
- obchody se uskutečňují na základě nabídky a poptávky (tržní cena CP)
- CP jsou kupovány a prodávány na základě příkazů klientů
- na burze smí obchodovat ČNB, makléři
Burzovní indexy
- patří mezi makroekonomické ukazatele (jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo…)
- burzovní index – poměrná hodnota, která sleduje vývoj cena na určité burze
- výpočet je založen na průměru tržních cen CP vybraných průmyslových společností
- u nás index PX – 50, je vypočten jako průměr tržních cen CP našich nejvyspělejších podniků
použití výpočetní techniky na burzách:
- urychluje operace s CP na burze
- Stockholm – nejtišší burza (největší použití techniky)
- Chicago – bez použití výp. techniky
Burza CP Praha
orgány burzy:
- valná hromada - burzovní komora
- dozorčí rada
burzovní komora - výbor pro burzovní obchod
- výbor pro členství na burze
valná hromada
- nejvyšší orgán, schvaluje burzovní řád
- volí a odvolává členy komory a dozorčí rady
burzovní komora
- statutární orgán – v čele je předseda, volí si ho členové mezi sebou
- zřizuje stálé nebo dočasné výbory nebo je také ruší
- rozhoduje o přijetí nových členů burzy, popř. jejich zániku členství
- předkládá valné hromadě burzovní řád ke schválení
dozorčí rada
- plní funkci kontrolního orgánu, kontroluje hosp. na burze
- Burza CP Praha do obchodního rejstříku zapsána r. 1992, její činnost od r. 1993
- založena na členském principu, členem je ČNB, dál fyzické a právnické osoby, které musejí mít povolení od Min. financí, poté jsou zapsány do obchodního rejstříku
- valná hromada - burzovní komora
- dozorčí rada
burzovní komora - výbor pro burzovní obchod
- výbor pro členství na burze
valná hromada
- nejvyšší orgán, schvaluje burzovní řád
- volí a odvolává členy komory a dozorčí rady
burzovní komora
- statutární orgán – v čele je předseda, volí si ho členové mezi sebou
- zřizuje stálé nebo dočasné výbory nebo je také ruší
- rozhoduje o přijetí nových členů burzy, popř. jejich zániku členství
- předkládá valné hromadě burzovní řád ke schválení
dozorčí rada
- plní funkci kontrolního orgánu, kontroluje hosp. na burze
- Burza CP Praha do obchodního rejstříku zapsána r. 1992, její činnost od r. 1993
- založena na členském principu, členem je ČNB, dál fyzické a právnické osoby, které musejí mít povolení od Min. financí, poté jsou zapsány do obchodního rejstříku
14. Burza a burzovní obchody
Burza = místo, kde se v předem stanovenou dobu organizuje, prostřednictvím oprávněných osob, obchod se zbožím a CP podle určitých pravidel
- na burze není zboží ani CP přítomno
Vývoj burz
- 1. burzy ve středověku v Belgické Bruggy, kde byla obchodnická rodina Vander Burze – schůzky na náměstích
- dále v Antverpách – 1. burzovní budova
- 1. burzy byly společné jak pro CP tak pro zboží
- přelom 18. a 19. st. dochází k rozdělení burz na CP a zboží
- 1871 – 1. burza u nás – pro zboží a CP, činnost od r. 1938
- 1993 – nová burza – Burza CP Praha – zaměřená na CP
Druhy burz
podle předmětu obchodu:
1) zbožové (komoditní)
a) specializované
b) všeobecné
2) burzy CP – dlouhodobé CP
3) devizových prostředků – valuty, devizy, drahé kovy
4) burzy služeb
a) dopravní
b) pojišťovací
- na burze není zboží ani CP přítomno
Vývoj burz
- 1. burzy ve středověku v Belgické Bruggy, kde byla obchodnická rodina Vander Burze – schůzky na náměstích
- dále v Antverpách – 1. burzovní budova
- 1. burzy byly společné jak pro CP tak pro zboží
- přelom 18. a 19. st. dochází k rozdělení burz na CP a zboží
- 1871 – 1. burza u nás – pro zboží a CP, činnost od r. 1938
- 1993 – nová burza – Burza CP Praha – zaměřená na CP
Druhy burz
podle předmětu obchodu:
1) zbožové (komoditní)
a) specializované
b) všeobecné
2) burzy CP – dlouhodobé CP
3) devizových prostředků – valuty, devizy, drahé kovy
4) burzy služeb
a) dopravní
b) pojišťovací
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)