Peněžní a úvěrová politika státu

Je zaměřená na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokové míry, zvyšuje nabídku peněz, je vyšší zájem o úvěry = Politika levných peněz.Pokud vláda omezuje přístup k úvěrům, stahuje peníze z oběhu = Politika drahých peněz.


- Nástroje ke stabilizaci politiky :

1) Sociální politika : Sociální programy, podpora v nezaměstnanosti.

2) Zahraniční obchodní politika : Kurz měny, celní sazby.

3) Důchodová politika : Ovlivňování výše mezd, zisku, cen a jejich růst ve státě


- Další makroekonomické ukazatele :

Nezaměstnanost :

Stav, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně úplně využita.Rozeznáváme nezaměstnanost : Frikční - Ta je spojena s nabídkou a poptávkou na trhu práce.

Strukturální : Plyne z různé struktury nabídky a poptávky na trhu práce.

Sezónní : Vyplývá ze sezónosti některých druhů práce.

Cyklická : Vyplývá z působení hospodářského cyklu.

Vlivy působící na chování kupujícího :

1) Psychologické vlivy : Motivace, osobnost, vnímání, učení, postoj

2) Externí faktory : Hodnoty společnosti

Ekonomické faktory

Referenční skupiny

Sdělovací prostředky

Demografické vlivy

Vzdělání a povolání

Etnické skupiny

Sociální třídy


- Cena, cenová politika :

1) Výše peněžní úhrady zaplacená na trhu za prodávaný výrobek či službu.

2) Nedůležitější činitel ovlivňující poptávku po zboží.

3) Nedůležitější proměnná ze všech čtyř částí marketingového mixu

4) Jediná část marketingového mixu, která přináší tržby.


- Cíle podniku při stanovení ceny výrobku :

( důležitá je fáze výrobku - životní cyklus )

1) Zisk

2) Maximalizace zisku : Rozsah snížení či zvýšení poptávky po výrobku nazýváme cenovou citlivostí.

3) Tržní podíl : Postavení výrobku na trhu, může odradit konkurenci.

4) Růst objemu prodeje : Sezónní výprodej, výprodej přebytečných zásob.

5) Návratnost investic : Dlouhodobá investice.

6) Špičková kvalita výrobku

7) Jiné cíle

Srovnání metody cold turkey a gradualistiké metody

Náklady dezinflace se vyjadřují kumulativními ztrátami v obdobích, kdy v důsledku léčby inflace ekonomika operuje pod potenciálním produktem, tj. nad přirozenou mírou nezaměstnanosti.

Měřítkem nákladů inflace při použití jednotlivých politik dezinflace je koeficient obětování, jež vyjadřuje poměr kumulativních ztrát produkce, kdy ekonomika operuje pod potenciálem k procentům snížení inflace.

Metody léčení nabídkové inflace

Léčba nabídkové inflace spočívá v tom, že zeslabujeme, resp. odstraňujeme příčiny nepříznivých nabídkových šoků a vláda usiluje o formování a uvádění v život pozitivních nabídkových šoků.

Důchodové politiky a léčení inflace

Důchodové politiky zahrnují kontrolu mezd a cen, a to buď metodou vládního nařízení (zmrazení mezd a cen) nebo metodou, kdy vláda přesvědčuje představitele zaměstnanců a zaměstnavatele (případně je může i zainteresovat např. snížením zdanění zisku), aby udrželi míru růstu mezd na určité přijatelné úrovni. Zmrazení mezd a cen vyřazuje v tržní ekonomice klíčový mechanismus alokace zdrojů: změny relativních cen jsou klíčovým mechanismem efektivní alokace zdrojů.

Není-li kontrola cen a mezd doprovázena snížením míry růstu agregátní poptávky a nebo dokonce dojde ke zvýšení míry růstu agregátní poptávky, efekt kontroly cen a mezd je tímto aktem částečně či úplně paralyzován.

Jak se rozdělí míra růstu agregátní poptávky mezi růst míry inflace a pokles produkce?

Křivka SP: p_t = p^e_t + g * Ŷ_t + z_t

Průsečík křivky SP a DG: p_t = [1 / (1 + g)] * [p^e_t + g * (ŷ_t + Ŷ_t-1) + z_t]

Míra růstu reálného produktu: Ŷ_t = y_n(t) - p_t + Ŷ_t-1

Politika, která udržuje nezměněné tempo růstu nominálního produktu v odezvě na nepříznivý nabídkový šok se nazývá neutrální politika.

Přizpůsobovací, resp. akomodativní politika znamená, že tvůrci hospodářské politiky zvolí takové tempo růstu nominálního produktu, resp. agregátní poptávky, které zcela potlačí nepříznivý efekt snížení produkce pod potenciální produkt. Křivka DG se posune doprava nahoru. Má-li se v odezvu na nepříznivý nabídkový šok, který zvyšuje agregátní cenovou hladinu eliminovat jeho efekt na pokles produkce a zaměstnanosti, musí mu přizpůsobovací politika dovolit, aby byl vstřebán agregátní cenovou hladinou, tj. musí zvýšit tempo růstu agregátní poptávky např. expanzivní monetární politikou, tj. zvýšením míry růstu peněžní zásoby.

Potlačovací politika vede k úplnému potlačení inflačního efektu nepříznivého nabídkového šoku, tj. míra inflace zůstane na úrovni výchozí pozice ekonomiky. Potlačovací politika znamená výrazné snížení míry růstu agregátní poptávky. Křivka DG se posune doleva. Velikost poklesu produkce závisí na sklonu křivky SP.

Nepříznivý nabídkový šok a míra očekávané inflace

Důležité je, zda inflační efekt nepříznivého nabídkového šoku je subjekty ekonomiky vnímá jako trvalý, permanentní či jen jako dočasný jev.

Pokud je vnímán jako trvalý, míra očekávané inflace se v dalším období přizpůsobí a zahrne i tento nepříznivý nabídkový efekt. Pracovníci budou zakotvovat při mzdových a cenových jednáních tuto vyšší míru očekávané inflace do mzdových a cenových dohod, což se promítne do růstu nominálních mezd, do růstu nákladů firem a do růstu agregátní cenové hladiny. To posune v dalším období křivku SP dále doleva nahoru, což odstartuje permanentní inflační proces.

Je-li nepříznivý nabídkový šok vnímán jako přechodný, míra očekávané inflace se nezvýší.

Příznivý nabídkový šok, míra inflace a míra růstu produkce

Příznivé nabídkové šoky jsou takové faktory, jako např. předstih růstu produktivity práce před mzdami, snížení relativních cen některých druhů zboží a služeb např. v důsledku apreciace měnového kurzu, snížení nepřímých daní, kontrola cena mezd (zmrazení cen a zmrazení mezd), snížení relativních cen některých druhů zboží a služeb v důsledku pronikavých technologických objevů, jež vyvolávají výrazný růst produktivity při výrobě zboží a služeb.

Obr. str. 301

V důsledku příznivého nabídkového šoku (např. snížení nepřímých daní) se agregátní cenová hladina sníží. Křivka SP se posune doprava.

Efekt příznivého nabídkového šoku na inflaci a růst produkce závisí na typu odezvy politiky. Je-li zvolen neutrální typ odezvy politiky, tj. zůstane-li nezměněna míra růstu agregátní poptávky, příznivý nabídkový šok vede ke snížení míry inflace a zvýšení míry růstu produkce.

Přizpůsobovací politika – tempo růstu agregátní poptávky se přizpůsobí nové míře inflace vyvolané příznivým nabídkovým šokem. Tempo růstu agregátní poptávky se sníží a úroveň produkce se nezmění.

Potlačovací politika – tempo růstu agregátní poptávky se musí zvýšit, aby byla udržena výchozí cenová úroveň.

Dlouhodobý efekt příznivého nabídkového šoku závisí na tom, zda ekonomické subjekty budou vnímat příznivý nabídkový šok jako trvalý či jen jako dočasný jev. Pokud je vnímán jako trvalý, potom křivka SP zůstane trvale na úrovni vychýlené příznivým nabídkovým šokem. Pokud je vnímán jako dočasný, potom se křivka SP vrátí znovu na výchozí pozici.

23. Nabídková (nákladová) inflace a nepříznivé nabídkové šoky.

Neutrální, přizpůsobovací a potlačovací typ odezvy hospodářské politiky na nepříznivé nabídkové šoky a jejich účinky na míru inflace a pokles produktu. Koeficient obětování.

Pojem nabídkové inflace

Prvotní generátor je na straně nabídky (např. růst nákladů firem vyvolaný různými příčinami – růstem nominálních mezd rychlejším než je růst produktivity práce, růstem cen energie a surovin, růstem cen ostatních služeb výrobních faktorů, depreciací měnového kurzu, která zvyšuje relativní ceny dováženého zboží a služeb, a tím i agregátní cenovou hladinu, růstem míry zdanění.

Jde o nepříznivé nabídkové šoky, které vedou k přímému růstu nákladů firem, vedou ke zvýšení agregátní nákladové a cenové hladiny a posunují křivku krátkodobé agregátní nabídky doleva nahoru.

Nepříznivé nabídkové šoky, nabídková inflace a reálný produkt

Obr. str. 297

Vzroste agregátní cenová hladina jako důsledek růstu relativních cen vyvolaných devalvací domácí měny. Křivka SP se posune v důsledku tohoto nepříznivého nabídkového šoku doleva a nahoru, očekávaná míra inflace zůstává stejná.

Jestliže tempo růstu agregátní poptávky bude stejné a křivka DG tedy zůstane vertikálně fixována na stejné úrovni, potom zvýšení agregátní cenové hladiny vyvolané nepříznivým nabídkovým šokem zvýší míru inflace a sníží úroveň reálného produktu.

Proudy hospodářské politiky

- na základě fungování makroekonomického trhu jsou v současné době dva hlavní proudy (klasický a keynesiálnský)

Konzervativní přístup

- hovoří o tom, že trh je dokonalý a cenový tržní mechanismus (domácnosti budou produkovat pod cenou) vše vyřeší (rovnováha nastane vždy)

- méně úředníků, ½ života obyvatel zabere vyplňování papírů

- slabý stát à pouze legislativa

- upřednostňuje monetární politiku

Keynesiánský přístup

- trh není dokonalý, rovnováha nenastane na hranici VF

- trh je neefektivní (peníze za reklamu), kolabuje

- stát by se měl aktivně podílet na ekonomickém vývoji právě tím, že se bude podílet na vývoji AS, AD (ale roste inflace)

- preferují fiskální politiku

Neokeynesiánský přístup

- někde uprostřed, vhodné skloubení obou směrů

Zkušenosti států

- ekonomický dějepis určitých zemí

TRŽNÍ NEEFEKTIVNOST S EXTERNALITAMI

V podmínkách neregulovaného životního prostředí firmy stanoví úrovně znečišťování tak, aby vyrovnaly mezní soukromé škody ze znečišťování s mezními náklady na zmírnění znečišťování. Jsou-li přelivy ze znečišťování významné, potom soukromá rovnováha povede k neefektivně vysokým úrovním znečišťování a příliš nízké aktivitě při likvidaci znečišťování. Efektivní situace nastává, když se mezní společenská škoda rovná mezním společenským nákladům na zmírnění znečišťování.


Politiky korigující externality

à Vládní politiky
a) přímé nástroje řízení

- firmě je přikázáno redukovat příslušný vnější efekt

- problém 1: často jsou příliš tvrdé, požadují nulovou škodlivost

- problém 2: vynucování je nesmírně obtížné, nutné jsou velmi vysoké pokuty

- problém 3: není rozlišována míra škodlivosti

b) daně z emisí

- fy mají platit daň ze svého znečišťování ve výši vnější škody

- protože fa má kromě těchto nákladů i N přímé, bylo by to účinné

Soukromé přístupy

a) vyjednávání a Coaseho věta

- k dobrovolnému vyjednávání mezi zainteresovanými stranami by mělo dojít, když existují dobře vymezená vlastnická práva a náklady vyjednávání jsou nízké

- funguje, pokud je zainteresováno málo stran a vše lze snadno identifikovat

b) pravidlo odpovědnosti

- tento přístup se opírá o právní rámec zákonů o odpovědnosti

- např. poškození nešetrným chováním řidiče, zdraví škodlivé prac. místo

Kapitola 32 – Ekonomická úloha vlády

A/ ÚLOHA VLÁDY V MODERNÍ EKONOMICE

Nástroje vládní politiky

1) daně – snižují soukromé výdaje à uvolňují prostor pro veřejné výdaje

2) výdaje, kt. podněcují fy nebo zaměstnance k výrobě jistých SaS + transfery, kt. skýtají důchodovou podporu

3) regulace, kt. obyvatelům dávají pokyny, aby vykonávali či nevykonávali jisté ekonomické aktivity

Země s vysokým důchodem mají tendenci zdaňovat a vydávat větší podíl GNP než chudé země. Spolu s rychlým růstem výdajů a daní se také obrovsky rozmnožily zákony a regulace související s ekonomickými záležitostmi.


Funkce vlády

Ekonomie v posledních letech vyvinula disciplínu nazývanou veřejná volba. Ta studuje, jak se vlády rozhodují a jak řídí ekonomiku. Ptá se, jaké statky vlády kupují, komu jsou rozdělovány přínosy z vládních programů, jak se tyto vládní SaS vyrábějí.


1) vytváření právního rámce TE

Sem patří definice vlastnictví (nakolik “soukromé” je soukromé vlastnictví?), zákony pro uzavírání smluv a hosp. podnikání, vzájemné závazky zaměstnanců a zaměstnavatelů,… V průběhu 20. století se práv. systém vyvinul natolik, že činí firmy ze zákona zodpovědnými za svá jednání a své produkty.

2) stanovení MAE stabilizační politiky

Soudobé vlády se snaží vyhladit hosp. cyklus – předcházejí chronické nezam., ek. stagnaci a rychlé cen. inflaci. Pomáhají jim k tomu nástroje v podobě monetární a fiskální politiky.

Důchodová politika

vládní akce, které se pokoušejí zmírnit inflaci přímými kroky bez zvýšení U (verbálním přesvědčováním, právní regulací…) Þ posunovat Pk dolů
· regulace cen a mezd (Skandinávie)
· dobrovolné mzdové a cenové směrnice (Nizozemí, USA – Kennedy, Johnson a Carter)
· strategie volného trhu
· důchodová politika založená na daních (“TIP”) – fiskální “Cukru a biče” (zdaňuje ty, jejichž mzdy a cena rostou rychle a dotuje ty, jejichž ceny a mzdy rostou pomaleji)
· podílnictví zaměstnanců na zisku (Martin Weitzman z MIT) – jak stimulovat fy, aby během recese najímaly a propouštěly pracovníky

16. kapitola: Účinek peněz na produkt a ceny

peněžní mechanismus = cesta, kterou se změny v nabídce peněz přenášejí do změn v produktu, zaměstnanosti, cenách a inflaci

N. Jak peníze ovlivňují produkt
Trh peněz
poptávka odvozena od potřeby uskutečňovat transakce + potřeby bezpečného a likvidního aktiva
nabídka – určována CB a soukromým bankovním systémem – operace na volném trhu - bankovní rezervy (nenesou úroky)

použije-li Fed své nástroje k udržení nabídky peněz na úrovni M* - SS vertikála (nabídka je svislá proto, že se předpokládá fixní nabídka peněz M* pro jakoukoli i)
DD předpokládá danou úroveň produktu a cen (nominální GNP)
DD – s růstem výše i klesá držba peněz (přesun na zúročitelné účty) - častější přesouvání A do fondů s vyšší úrokovou sazbou, snížení průměrné držby hotovosti a častější doplňování hotovosti.
průsečík = tržní úroková míra
při vyšší i budou existovat nadměrné zásoby peněz a lidé nebudou ochotni celé množství M* držet - nákup obligací - i

Ceny mzdy mají tendenci akcelerovat, je-li nezaměstnanost pod svou přirozenou mírou =

=hypotéza přirozené míry.
Opačný průběh cyklu = “cyklus odříkání”.
Pokud je nezam. pod svou přirozenou mírou, bude mít inflace tendenci růst. Podle teorie PM je tudíž jediná úroveň U, která je slučitelná se stabilní mírou inflace, U* - dlouhodobá Pk je vertikální přímka při U* kolmo vzhůru.

Otevřené problémy
· moderní teorie inflace a protiinflační hospodářské politiky
· je Pk překonaná? – i novější je nepřesná a aproximativní (použití: Thatcherová a Reagan)
· jak je dlouhé dlouhé období? – není známo, za jak dlouho se ek. přizpůsobí ek. šokům (5-10 let), závisí na typu šoku
· likvidace nebo přizpůsobení?
indexování = mechanismus, jehož prostřednictvím je smlouva nebo ekonomika částečně či zcela učiněna imunitní vůči změnám všeobecné cenové hladiny (např. COLA = cost-of-living-adjustments = přizpůsobování životním nákladům)
čím více izolujeme ek. od inflace, tím nestabilnější se inflace stává; použito v Izraeli a Brazílii
· kolik stojí snížení inflace? – je-li Pk relativně plochá Þ omezování inflace stojí velké zvýšení U, použití U ke snížení I o 1% bude stát zemi 2% - 4,5% GNP ročně
N na dezinflaci (podle Okunova zákona): 1%/ 2%(U) x (2% GNP na 1% U) x GNP

Hledá se: účinná antiinflační politika
vysoká inflace (1973 – 77 a 1979 – 81)

Přirozená míra nezaměstnanosti:

Přirozená míra je jediná míra nezaměstnanosti, při které lze zabránit změnám v inflaci. Při příliš vysoké nezaměstnanosti dochází k deflaci. Pokud by se stát snažil udržet nezaměstnanost na tak nízké úrovni, že by byla menší než přirozená míra, vedlo by to k zrychlování inflace a to je jev velmi nežádoucí v každé ekonomice. Protože inflace působí jako omezení ve vztahu k hospodářské politice, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, kterou lze dlouhodobě udržet. Při přirozené míře nezaměstnanosti pracuje ekonomika na hranici potencionálního produktu a je tedy maximálně efektivní. V dnešním světě ekonomové odhadují, že přirozená míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo šesti procent. Přirozená míra nezaměstnanosti je tak vysoká, protože existuje vysoká mobilita pracovníků, a také proto, že trh práce není schopen uvést do souladu volná pracovní místa s nezaměstnanými pracovníky.

Rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti - ekonomové poukazují na tři hlavní důvody rostoucí přirozené míry nezaměstnanosti:

- Demografické změny - nejvyšší podíl zaměstnanosti mají dospělí muži a jejich počet v letech 1950 až 1988 poklesl z 66% podílu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na 52%. Měnící se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva samozřejmě mění ( zvyšuje ) přirozenou míru zaměstnanosti.

- Důsledky vládní politiky - Někteří ekonomové jsou toho názoru, že k vyšší přirozené míře nezaměstnanosti vede i humanitární politika vlád. Jedním z příkladů je podpora v nezaměstnanosti. Tato podpora je tak vysoká, že oslabuje snahu najít si nové zaměstnání. Podobné důsledky může mít sociální a transferový program vlády. Posledním faktorem je minimální mzda, o té se tvrdí, že zvyšuje nezaměstnanost pracovníků s nízkými mzdami.

Účinky makroekonomické politiky v modelu AS/AD:

Monetární politika používá thrupeněz k ovlivnění AD. Monetární expanze = zvýšení AD. V dlouhém období je inflace čistě monetární jev, protože AS je vertikální a posun Ad způsobí pouze růst cenové hladiny. Maximálně účinná je monetární politika v krátkém období. Restrikce má za následek posun AD doleva dolů. Monetární expanze = zvýšení nabídky peněz.

Fiskální politika ovlivňuje přímo AD. Fiskální expanze má za následek posun Ad doprava nahoru. Jedná se zvýšení některé položky AD. Nejčastěji se jedná o zvýšení vládních nákupů. Fiskální politika je maximálně účinná v případě horizontální křivky AS a maximálně neúčinná v případě vertikální AS. Uplatňuje se tzv. crowding out efekt (vytěsňovací efekt) kdy dochází k vytěsňování soukromých investic. Vládní výdaje mají tendenci vytěsňovat soukromé investice.


14. Ekonomický růst, hospodářské cykly


Okunův zákon -klesne-li skutečný GNP o dvě procenta vůči potencionálnímu GNP, potom míra nezaměstnanosti vzroste přibližně o jedno procento.

Potenciální produkt - maximální úroveň GNP, kterou lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace; někdy se též nazývá produktem vysoké zaměstnanosti. Dnes se všeobecně chápe jako úroveň produktu, která odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti.

Určení cílů (záměrů, zásad) cenové politiky podniku:

1. orientace na přežití

- volí firma, jestliže má na trhu příliš mnoho konkurentů, nebo došlo ke ztrátě významných trhů

- snaha tohoto podniku vede až ke stanovení ceny neobsahující zisk, popřípadě ceny nižší než jsou náklady podniku

2. maximalizace běžného zisku

- firmy stanovují cenu, která jim přinese maximální okamžitý zisk, cash-flow nebo maximální míry výnosnosti investice

3. dosažení co nejvyššího tržního podílu

- vychází se z úvahy, že firma s nejvyšším podílem na trhu bude dosahovat nejnižších nákladů a dlouhodobě nejvyšších zisků

4. k dalším zásadám cenové politiky podniku může patřit:

- snaha nikdy nesnižovat ceny pod úroveň cen konkurence

- nesnižovat ceny pod úroveň nákladů

- orientovat se na ceny konkurence

- snažit se o stanovení prestižně vysokých cen

Jejími nástroji jsou:

3) Důchodová politika – působení státu na mzdy a zisky, cílem je potlačovat inflaci bez negativních
důsledků pro vývoj HDP, regulace důchodů, kontrola mezd a platů, zisku

Kontrola dobrovolná – na vzájemné dohodě
Kontrola nedobrovolná (zákonná) – mzdy nesmějí růst rychle

V 80. letech důchodová politika založena na daních ve Velké Británii – není zabráněno růstu mezd, ale musí to být v určitém vládou stanoveném rozmezí. V ČR se používala po revoluci až do roku 1995

Celní politika – výběr cla, celní kontrola

4) Sociální politika – ovlivňuje chování ekonom. subjektů zlepšováním sociálních podmínek (důchodové zabezpečení, politika nezaměstnanosti – zaměstnanosti)

5) Obchodní politika – stát reguluje vnější ekonomické vztahy

6) Strukturální politika – regulace struktury NH, omezení monopolních výrobců, dodržování pravidel hospodářské soutěže.

Základními výdaji jsou:

1) Dotace podnikům
2) Transfery domácnostem – důchodové a nemocenské zajištění, politika zaměstnanosti a rekvalifikace
3) Veřejná spotřeba obyvatelstva – školství, zdravotnictví, kultura
4) Transfery do zahraničí – závazky vůči mezinárodním organizacím
5) Bytová politika – příspěvky na stavební spoření
6) Kapitálové výdaje – investice do ekologie, školství, dravotnictví a dopravy
7) Vládní úvěry (české plynárenské)

Monetární politika – zahrnuje regulaci peněz, úvěru a bankovní soustavy centrální bankou (ČNB)
Nástroje monetární politiky: 1) Diskontrní politika – Centrální banka může poskytovat komerčním bankám úvěry, tyto poskytuje při tzv. diskontní úrokové sazbě.
2) Operace na volném trhu – centrální banka nakupuje nebo prodává státní cenné papíry.
3) Politika minimálních rezerv – stát může uložit komerčním bankám povinnost uložit část svých aktiv u centrální banky na bezúročný běžný účet.

Obchodní zahraniční politika – každá země může ovlivňovat svůj obchod prostřednictvím obchodní
politiky. Ta se skládá z cel, kvót dovozních depozit a dalších nástrojů, které omezují nebo podporují vývoz a dovoz. Dalším nástrojem je regulace měnového trhu.
Nástroje: 1) Doložka nejvyšších výhod – rovnost v oblasti mezin. hospodářských vztahů.
2) Používání cel, subvencí jako nástrojů regulace volného obchodu
3) Zákaz dovozu nebo vývozu (embargo)
4) Změna kurzu měny

Důchodová politika – Přesněji je označována jako mzdová a cenová politika, projevující se v cenové a
mzdové regulaci.

Celní předpisy

Celní politiku upravuje celní zákon ČNR č. 19/93 Sb. S účinností od 1.1.1993, který plně odpovídá přechodu na tržní ekonomiku, spolu s prováděcí vyhláškou ministerstva financí č. 92/93 Sb. Tento celní zákon přizpůsobuje naše celní předpisy evropským, zajišťuje ekonomickou ochranu státní hranice. Celní zákon upravuje celní kontrolu dovozu, vývozu a průvozu zboží, stanoví práva a povinnosti orgánů celní správy, jakož i fyzických a právnických osob při celní kontrole. Celnice jsou správci daně z přidané hodnoty při dovozu a mají povinnost spolu se clem vybírat i daně.


Celní území a celní pohraniční pásmo

Území ČR je jednotným celním územím. Celní pohraniční pásmo je územní pruh do vzdálenosti 25 km od státní hranice. Ostatní území je celním vnitrozemím. V zájmu rozvoje mezinárodní hospodářské spolupráce, zejména zahraničního obchodu jsou zřízena na území ČR svobodná celní pásma. Rozumí se jimi části území ČR, v nichž se zboží tam dovážené považuje z hlediska cla, jakoby se nacházelo na celním území, a tak nepodléhá obvyklé celní kontrole (např. FREE ZONE Pardubice, Zlín). Zboží se tedy propustí do těchto pásem bez cla (odtud i název „bezcelní zóny“).

Decelerační politika – 2 součásti

a) týká se firem, odvětví, regionů, které jsou v potížích (dočasný charakter), např. platební neschopnost, strukturální změny v regionu

b) firmy nebo celá odvětví, která zanikají

vznikají otázky – pomoc státu firmy v dočasných potížích ? efektivnosti – renomovaná firma si dokáže pomoci sama,

potíže díky neschopnosti managementu – když pomůže stát, zakonzervuje je – lepší by bylo, kdyby firmu koupil někdo jiný a vyměnil by je,

- pomáhá se velkým firmám, jejichž zánik by způsobil dominový efekt

- opatření – možnost rekvalifikace, vznik nových pracovních míst

Neutrální politika – nesměřuje adresně, ale má vytvářet taková ekonomická opatření, která celkově podporují rozvoj: zdokonalit legislativní systém, zlepšit podmínky (úvěry, vlastnická práva), tyto politiky jsou uplatňovány v souvislosti se čtyřmi přístupy.


S mikroekonomickou politikou souvisí Ekonomie práva – každému přijetí nějakého zákona předchází ekonomická analýza – zda je to efektivní (u nás se to nedělá)


Problémy hodnocení účinnosti mikroekonomické politiky
a) problém identifikovat případy tržního selhání

b) problém, jaká opatření přijmout (adekvátní k řešení daného problému), opatření mohou být různá z hlediska nákladů a přínos (je složité odhadnout míru zátěže (např. laciné opatření si pak vyžádá další náklady protože bylo řešeno komplexně)

c) problém uplatnění nástrojů – zpoždění

d) problém hodnocení zlepšení chodu v ekonomice – složité – výsledky nelze kvantifikovat

2 hodnocení mikroekonomické politiky je složité.