Krátkodobé efekty monetární expanze

Obr. str. 207

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Monetární expanze vede k posunu křivky agregátní poptávky doprava.Vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou, v jehož důsledku dojde k neplánovanému čerpání zásob, k tlaku na růst produkce a tlaku na růst cenové hladiny. Vznikne nový bod krátkodobé rovnováhy.

Krátkodobé efekty monetární expanze:

• Produkce a cenová úroveň se současně zvýšily
• Úroková sazba se v krátkém období snížila
• Reálná mzdová sazba se snížila

Dlouhodobé efekty monetární expanze

Po uplynutí platnosti mzdových dohod mezi odbory a zaměstnavateli se postupně v čase nominální mzdy přizpůsobují zvýšení agregátní poptávky. Pracovníci budou požadovat zvýšení nominální mzdové sazby, alespoň proporcionálně zvýšení cenové úrovně, a to tak, aby se úroveň reálné mzdy vyrovnala s úrovní výchozí rovnovážné mzdové sazby.

Zvýšení nominální mzdové sazby povede k posunu křivky agregátní nabídky nahoru a vznikne nový bod rovnováhy. Přizpůsobovací proces končí v bodě dlouhodobé rovnováhy:

• Pracovníci jsou v rovnováze, neboť rovnovážná mzdová sazba se rovná výchozí úrovni rovnovážné mzdové sazby.
• Je vyrobeno množství produkce, které je poptáváno, tj. produkce poptávaná je na úrovni potenciálního produktu.
• Firmy budou dobrovolně vyrábět a nabízet množství produkce na úrovni potenciálního produktu a poptávat zaměstnanost v rozsahu plné zaměstnanosti, a to při úrovni rovnovážné mzdové sazby, kdy budou maximalizovat zisk.

Dlouhodobé efekty monetární expanze:

• Produkce a zaměstnanost se oproti výchozí úrovni ekonomiky nemění
• Cenová hladina vzrostla ekviproporcionálně míře růstu nominální zásoby peněz
• Reálné peněžní zůstatky se nezměnily
• Reálná mzdová sazba se nezměnila
• Úroková sazba se nezměnila

Fiskální politika při keynesiánské křivce agregátní nabídky v extrémním případě

Obr. str. 197

Fiskální expanze posune křivku AD doprava.

Nový bod rovnováhy ekonomiky se vyznačuje těmito vlastnostmi:

• Vzrostla produkce
• Cenová úroveň se nezměnila
• Přírůstek produkce vyvolaný fiskální expanzí, tj. DY je roven multiplikátoru fiskální politiky (g) krát přírůstek autonomních výdajů (DA)
• Úroková sazba se zvýší

Monetární politika za předpokladu extrémního případu keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky

Obr. str. 198

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Dojde k posunu křivky AD doprava.

Efekty monetární expanze v těchto podmínkách jsou následující:

· Produkce se zvýšila

· Cenová úroveň se nezměnila

· Přírůstek produkce vyvolaný monetární expanzí se rovná součinu multiplikátoru monetární politiky (b) a přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků

· Úroková sazba se snížila

15. Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky (extrémní případ).

Účinnost fiskální a monetární expanze při keynesiánské křivce agregátní nabídky (extrémní případ).

Horizontální křivka agregátní nabídky

V ekonomice existuje produkční mezera,existující zásoba kapitálu je dostatečná a taktéž zásoba práce je dostatečná.

Extrémní případ keynesiánské křivky agregátní nabídky v krátkém období je založen na předpokladech:

• Cenová hladina a mzdové sazby jsou v krátkém období nepružné
• Na trhu práce je dostatečná nabídka práce a fixní nominální mzdové sazby
• Nevyužití kapitálu
• Marginální fyzický produkt práce je konstantní – nevyužití kapitálu je takové, že zaměstnání dodatečné jednotky ještě nerozřeďuje kapitál, aby to vedlo k poklesu marginálního fyzického produktu práce (W / P = DY / DN Þ P = W / MPN)

Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky v extrémním případě je horizontální: firmy jsou ochotny vyrábět a nabízet jakékoliv množství produkce, které je poptáváno při dané cenové úrovni.

Obr. str. 196

Monetární expanze za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky

Obr. str. 194

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Dojde k posunu křivky AD doprava. Při původní cenové hladině vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou, který však firmy při dané cenové hladině nemohou zaplnit, neboť i když v této situaci poptávají práci, zvyšují jen nominální mzdy a jejich náklady, a tím i ceny jejich produkce, agregátní nabídka však vzrůst nemůže.

Nedošlo ke zvýšení produkce. Současně cenová úroveň vzroste ekviproporcionálně k růstu nominální zásoby peněz. Reálné peněžní zůstatky se tedy na konci přizpůsobovacího procesu nezmění.

Efekty monetární expanze:

• Produkce a zaměstnanost se nemění
• Reálné peněžní zůstatky se nemění
• Úrokové sazby se nemění
• Cenová hladina se zvýší ekviproporcionálně k růstu nominální zásoby peněz

Změnila se pouze cenová hladina. V takovém případě hovoříme o neutralitě peněz. Změna nominální peněžní zásoby nemění žádnou z reálných ekonomických proměnných.

Teoretickou bází klasického přístupu ke křivce agregátní nabídky je kvantitativní teorie peněz. M * V = P * Y

Důsledkem kvantitativní teorie peněz je fakt, že při daném V a daném Y, růst nominální zásoby peněz se přelévá do růstu cenové hladiny a nemá tak prakticky žádný vliv na rychlost peněz a na růst produkce a zaměstnanosti. Toto spojení mezi změnou množství peněz a změnou cenové úrovně je nazýváno cambridgeským efektem: ceny se pohybují ekviproporcionálně k růstu množství peněz.

Klasičtí ekonomové vycházejí z předpokladu, že v ekonomice existuje samoregulující mechanismus (dokonale flexibilní mzdy a ceny), tj. síly, které navádějí ekonomiku k plné zaměstnanosti a zabraňují tomu, aby se reálná produkce výrazněji a dlouhodoběji odchylovala pod úroveň potenciálního produktu.

Fiskální politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

Fiskální expanze vyvolá posun křivky IS doprava a zvýšení domácí úrokové sazby nad úroveň světové úrokové sazby. To vyvolá silný kapitálový příliv a apreciaci domácí měny. Centrální banka nemusí intervenovat. Apreciace domácí měny zhorší konkurenceschopnost domácího zboží. Dochází k poklesu čistých vývozů. Křivka IS se vrací zpět do původní pozice.

Fiskální expanze vede k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu. Fiskální expanze vede k vytěsnění čistých exportů.

V systému pružných měnových kursů je fiskální expanze zcela neúčinná.

Obr. str. 118

Monetární politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

Monetární expanze vede k posunu křivky LM doprava a vede k tlaku na snížení domácí úrokové sazby pod úroveň světové úrokové sazby a ke zvýšení úrovně produkce. Dochází k depreciaci domácí měny, která stimuluje vývozy domácí země a zdražuje dovozy. Křivka IS se posunuje doprava.

Monetární expanze je v systému flexibilního měnového kurzu velmi účinná.

Obr. str. 119

8. Fiskální a monetární politika, dokonalá kapitálová mobilita a fixní a flexibilní měnové kursy – Mundell-Flemingův model.

Předpoklady Mundell-Fleminova modelu:

1. dokonalá kapitálová mobilita – domácí země nemůže udržovat odchylnou úroveň úrokové sazby od světové úrokové sazby.
2. měnový kurz je fixní
3. existují nevyužité zdroje – nabídka domácí produkce je elastická a její cenová úroveň je fixní
4. země jsou malé, na to aby ovlivnily důchod v cizích zemích nebo světové úrokové sazby
5. investice závisí na úrokové sazbě
6. úspory a daně rostou s důchodem
7. monetární politika na sebe bere podobu nákupu obligací
8. fiskální politika má podobu vládních výdajů hrazených emisí obligací

Účinnost fiskální expanze při dokonalé kapitálové mobilitě a fixních měnových kursech

Vláda hodlá fiskální expanzí zvýšit rovnovážný důchod a zaměstnanost zvýšením nákupu zboží a služeb. Křivka IS se posune doprava. Dojde ke zvýšení úrovně důchodu a zvýší se i domácí úroková sazba nad úroveň světové úrokové sazby. To vyvolá silný kapitálový příliv, což zvýší domácí měnové rezervy a vyvine tlak na revalvaci měnového kursu. Centrální banka musí intervenovat na jeho udržení tím, že prodává na mezinárodním měnovém trhu domácí měnu a nakupuje zahraniční měnu. Dojde k růstu nabídky reálných peněžních zůstatků a křivka LM se posunuje doprava.

Fiskální expanze je při předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixním měnovém kursu velmi efektivní, neboť dochází ke zvýšení rovnovážné produkce (a zaměstnanosti).

Obr. str. 116 (3.11)

Keynesiánský transmisní mechanismus monetární expanze lze znázornit takto:

D (M / P) …… i …… A …… AD …… Y

Přírůstek nabídky reálných peněžních zůstatků snižuje úrokové sazby, které stimulují zvyšování autonomních výdajů; autonomní výdaje zvyšují agregátní poptávku a úroveň rovnovážné produkce.

1. kritický článkem je, že dojde k růstu reálných peněžních zůstatků, ale úroková sazba nepoklesne signifikantně.

2. kritický článkem je, že na pokles úrokové sazby nereagují autonomní výdaje.

Stimulace ekonomické aktivity penězi se děje oklikou (přes úrokovou sazbu).

Multiplikátor monetární politiky

Jak se změní rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby, jestliže se křivka LM posune doprava v důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků?

Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků posune křivku LM doprava o (1 / k) * D (M / P)

V důsledku zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků poklesne úroková sazba, a proto se zvýší rovnovážná úroveň důchodu.

Zvýšení rovnovážné úrovně důchodu: DY = g * DA + g * b / h * D (M / P)

DY / D (M / P) = (b / h) * g - multiplikátor monetární politiky, který vyjadřuje jak zvýšení reálných peněžních zůstatků zvýší rovnovážnou úroveň důchodu za předpokladu, že fiskální politika je nezměněna.

Účinnost monetární politiky je dána sklonem křivky LM a sklonem křivky IS.

1. Účinnost monetární politiky je tím větší, čím strmější je křivky LM, tj. čím nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu. Současně čím nižší je k, tím větší je účin monetární expanze.
2. Účinnost monetární expanze je tím větší, čím plošší je křivka IS, tj. čím vyšší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu (b) a čím větší je výdajový multiplikátor.

• Křivka poptávky po penězích má nulovou citlivost na úrokovou sazbu (h = 0). Monetární expanze je maximálně účinná. Zvýšením nabídky reálných peněžních zůstatků se křivka LM posunuje doprava. Tím však vznikne převis nabídky peněz nad poptávkou. Poptávka po penězích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu a je závislá jen na důchodu. Rovnováha na trhu může být obnovena jedině tak, že se zvýší důchod o takový přírůstek, z něhož se generuje přírůstek poptávky po penězích právě tak velký, jako je přírůstek nabídky peněz. Vertikální křivka LM je nazývána klasickým případem. Obr. str. 79
• Křivka LM je horizontální, tj. kdy existuje vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, takže úroková sazba je fixována. Křivka LM je horizontální, změna nabídky reálných peněžních zůstatků ji neovlivní. Toto je nazýváno pastí likvidity. Veřejnost je v této situaci ochotna držet jakékoliv množství nabízených peněz, protože investoři předpokládají, že ceny obligací jsou již tak vysoké a úrokové sazby tak nízké, že všichni očekávají pokles cen obligací a růst úrokových sazeb. Obr. str. 81
• Nulová účinnost monetární expanze, kdy je nulová citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (křivka IS je vertikální). Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k posunu křivky LM doprava. Vzhledem k tomu, že poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu, autonomní výdaje se nezmění, a nezmění se tudíž ani rovnovážný důchod. Jediným důsledkem je, že se sníží úrokové sazby, neboť veřejnost umístí přebytečné peníze do ostatních finančních aktiv, což zvýší jejich ceny a snižuje úrokové sazby.

5. Účinnost monetární politiky a model IS-LM. Keynesiánský transmisní mechanismus. Multiplikátor monetární politiky.

Monetární politiku provádí centrální banka prostřednictvím kontroly zásoby nominálních peněz nebo pohybu úrokové sazby. Banka nemůže současně usilovat o kontrolu pohybu peněžní zásoby a současně sledovat cíl, aby se úroková sazba rovnala jakési žádoucí úrokové sazbě.

Expanzivní monetární politika znamená zvyšování nominální zásoby peněz.

V důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků se křivka LM posunuje doprava. Vzhledem k tomu, že křivka IS má negativní sklon, čistá monetární expanze má dva současné efekty:

1. Zvyšuje se úroveň rovnovážného důchodu (důchodový efekt monetární expanze)
2. Snižuje se úroková sazba (efekt likvidity monetární expanze)

Důchodový efekt je vyvolán tím, že zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po soukromých autonomních výdajích. To má za následek zvýšení úrovně rovnovážného důchodu.

Efekt likvidity čisté monetární expanze nastává proto, že zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k tomu, že veřejnost má v držbě více peněz než potřebuje, proto začne přebytek peněz konvertovat do ostatních finančních aktiv, která přinášejí vyšší výnos. Tím se zvyšuje poptávka po ostatních finančních aktivech, zvyšuje se jejich cena a klesá úroková sazba.

Multiplikátor fiskální politiky

O kolik se zvýší rovnovážný důchod vyvolaný přírůstkem vládních výdajů na nákup zboží a služeb: DY = g * DA + (b / h) * g * D (M / P)

Předpokládáme, že nabídka reálných peněžních zůstatků se nemění, je druhý člen rovnice roven nule.

DY / DA = g = a / (1 + a * b * k / h)

Výraz g je multiplikátor fiskální politiky. Ukazuje, o kolik se zvýší úroveň rovnovážného důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů na zboží a služby, bude-li nabídka reálných peněžních zůstatků konstantní.

Multiplikátor fiskální politiky je menší než jednoduchý výdajový multiplikátor (kromě případu, kdy je křivka LM horizontální.

Multiplikátor monetární politiky

Jak se změní rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby, jestliže se křivka LM posune doprava v důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků?

Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků posune křivku LM doprava o (1 / k) * D (M / P)

V důsledku zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků poklesne úroková sazba, a proto se zvýší rovnovážná úroveň důchodu.

Zvýšení rovnovážné úrovně důchodu: DY = g * DA + g * b / h * D (M / P)

DY / D (M / P) = (b / h) * g - multiplikátor monetární politiky, který vyjadřuje jak zvýšení reálných peněžních zůstatků zvýší rovnovážnou úroveň důchodu za předpokladu, že fiskální politika je nezměněna.

Obr. str. 69

Expanzivní monetární politika

1. trh peněz

- ­MS, ruší úvěry, sníží diskont, rezervy, nakoupí CP

2. agregátní trh – krátkodobě (obr.1)

- pokud nejsou VF plně využívány pak růst AD expanzivně do úrovně AD1´ vyvolá zejména růst YE´1 při určitém růstu PE´1, ale zajímá nás zejména zda je nárůst P a Y v určitém rozsahu (inflace), P>Y vysoká inflace; P

- AD vyvolá maximální Y při masivním růstu P à inflace je vysoká, zbavíme se jí těžko jen za cenu zaměstnanosti

- růst P a Y bude jiný v keynesiánském a klasickém poli (v klasické poli vede ke zvýšení cen)

3. agregátní trh – dlohodobě (obr.2)

- expanzivní politika vede vždy k růstu cen (modely rovnováhy), protože N = LAS

4. finanční trh

- tržní síly se snaží úroveň vyrovnat à celá změna probíhá v cyklech, které se nakonec ustálí na určité úrovni

- i roste zpět na počáteční úroveň

Restriktivní monetární politika

1. Finanční trh

- ¯MS, zvýší diskont, vydá CP, stáhne peníze

2. Agregátní trh

- sníží se ekonomický výkon (keynesiáni = krátkodobě)

- ¯AD à ¯P,¯Y,¯L à ¯nom.Y à ¯MD

- klasici = dlouhodobě A2 snížení P, inflace, nepřicházíme o Y

3. Finanční trh

- centrální banka je schopna ovlivnit trh peněz a agregátní trh

Monetární politika

- peněžní (měnová) a úvěrová politika stabilizující ekonomický vývoj

· představuje kontrolu, ovlivňování a regulování množství peněz v oběhu

· stanovuje výši úrokové míry

· podmínky stanovení úvěrů

Přichází v úvahu když:

- rozvinutý peněžní oběh, trh peněz

- existuje centrální banka

- relativně široké možnosti vstupu státního orgánu na finanční trhy

Funkce centrální banky

- samostatná instituce na vládě nezávislá

· regulace nabídky peněz v oběhu

® stanovení minimálních rezerv

® diskontní sazby

® operace na volném trhu

· finanční operace vlády

· emise bankovek

· poskytování úvěrů obchodním bankám

· správa měnových rezerv

· reguluje činnost obchodních bank

Monetaristický experiment:

koncem 70. let selhala Carterova keynesiánská vláda Þ vzestup monetaristů.
říjen 1979 předseda Fedu Paul Volcker monetaristický experiment intenzívní útok proti inflaci Þ stanovena trajektorie pro nabídku peněz. Víceméně úspěšný: vysoké i vyvolané zpomalením růstu peněz - zpomalení růstu V citlivých na úrok - prudký růst měn. kurzů dolaru - snížení X - recese v LA a omezení ZO…
došlo se k závěru, že kontrola nabídky peněz je obtížná a že rychlost oběhu peněz je velmi nestabilní

Současné problémy v monetární politice

ke konci roku 1982 Fed svůj monetaristický experiment zastavil
účinnost monetární politiky: relativně rychlá reakce GNPR na zvýšení nabídky peněz…
peněžní kritéria: úrokové sazby nebo zásoby peněz?: Fed by měl sledovat více ukazatelů
pravidla či volnost v rozhodování
monetární politika v otevřené ek.: 1973 zavedení pružných měnových kurzů: účinek v zahraniční oblasti umocňuje účinek v domácí ek.

Srovnání s MAE hlavního proudu

Monetaristé
Hlavní proud (neokeynesiánci)

AD je ovlivňována jedině nabídkou peněz (účinek je spolehlivý). Malý vliv fiskální politiky na produkt a ceny v krátkém období.
Svět je složitější: úlohu hrají nejen peníze, ale i další faktory: růst G během války, prudký vzestup V na I na základě nových technologií, rychlý růst X vyvolaný růstem v zahraničí.

AS velmi strmá.
Setrvačnost mezd a cen. AS je v krátkém období téměř plochá.

Posun poptávky skončí především změnou cen než množství.
Změna ve V v krátkém období ovlivní značně produkt + malý vliv na ceny.



Monetaristická platforma

(a) víra v “ malou” vládu a volné trhy (Laissez-faire): trhy jsou dostatečně konkurenční

(b) důraz spíše na potlačování inflace než na snižování U (úloha cenové stability): velká část U je dobrovolná nebo plyne ze špatně navržených opatření hosp. pol.; studium hyperinflací v Německu a Brazílii

(c) snaha vyhnout se aktivním zásahům hosp. pol. (preference “pravidel zákona” než “libovůle lidí”): soukromá ek. je bez státních zásahů stabilní a vlády jsou nespolehlivé (monetární pravidlo: Optimální monetární pol. spočívá ve stanovení růstu nabídky peněz fixním tempem a v udržování této politiky za všech ek. podmínek.)

Soudobý monetarismus

Vyvinul Milton Friedman po WW2 v Chicagu – začali kritikou raných Keynesiánců (fiskální politika). Dnes dva proudy – tradiční + “škola racionálních okčekávání”.


Podstata:
(a) nabídka peněz je hlavní systematickou determinantou růstu GNPN. Teorie především určování AD. Primárnost peněz založena na dvou tvrzeních:

existuje mimořádná empirická stabilita a pravidelnost u takových veličin, jako je V, která musí na každého, kdo pracuje s peněžními údaji, nutně učinit dojem

poptávka po penězích je zcela necitelná vůči úrokovým sazbám


(b) ceny a mzdy jsou relativně pružné (Pk je relativně strmá i v krátkém období + dlouhodobá Pk je svislá + krátkodobá AS je zcela strmá).


Peníze mohou v krátkém období ovlivňovat jak produkt, tak ceny, ale v dlouhém období je hlavní dopad na ceny, protože produkt se stále vrací ke svému potenciálu. Fiskální politika ovlivňuje produkt a ceny zanedbatelně jak v Krátkém, tak dlouhém období. = Podstata monetaristické doktríny.


(c) soukromý sektor je stabilní

Monetární politika a reálné úrokové sazby

Jestliže vlastníme a pronajímáme budovu, dostaneme každoročně od svých nájemníků jistý obnos jako nájemné. V důsledku inflace však hodnota naší budovy v čase roste.
Poptávka po investičních statcích (budovy/ zařízení) je určována spíše reálnou nežli nominální úrokovou sazbou.

Peněžní restrikce: zvýšení iR a iN Þ snížení GNP a zam. V dlouhém období by však mělo hosp. zpomalení tendenci snižovat inflaci Þ GNP roste pomaleji i poptávka po penězích Þ iN poklesne.
Uspěje-li tedy peněžní restrikce při zpomalování cenové inflace, mohou iN nakonec poklesnout. iR však vůbec poklesnout nemusí !!! (viz. paradox těžko dostupných peněz).


O. Problémy v monetární politice

Peníze se nemohou samy řídit Þ jsou řízeny lidmi z centrálních bank.
Názory na zasahování do trhu peněz se velmi liší.

Kořeny monetarismu

Monetarismus
tvrdí, že nabídka peněz je hlavním určujícím faktorem krátkodobých pohybů GNPR a v dlouhém období představuje hlavní určující faktor.
Zatímco teorie hlavního proudu poukazují na celou řadu sil ovlivňujících AS a AD, monetaristé tvrdí, že při ovlivňování GNPN v krátkém období a cen v Dlouhém období jsou změny v nabídce peněz podstatně důležitější než ostatní síly.
Podle Miltona Friedmana obhajovali maximální spoléhání na tržní síly (opatření Reaganovy vlády 81-88 a vlády Margaret Thatcherové po roce 79).

Dopad monetární restrikce:

· posun křivky nabídky peněz doleva (při existující i nestačí peněžní zásoba – mezera = nadměrná poptávka), úrokové sazby rostou, dokud není dosaženo nové rovnováhy = ztížení dostupnosti peněz.
· Posun poptávky po penězích (poruchu způsobila inflace): DD doprava (­), vede k růstu úrokové sazby. Zvýšení GNP nebo cenové hladiny.

Monetární mechanismus

Nakupuje-li Fed na volném trhu Þ ­ bankovní rezervy a nabídka peněz - i a podporuje úvěry - mají tendenci růst výdaje citlivé na úrok (jak klesá cena C, rostou I; jak klesají hypoteční úvěry, roste výstavba domů…) - ­ AD a tím také GNPR, zam. a cenovou hladinu (u restriktivní monetární pol. je pořadí obrácené).
M roste - i klesá Þ I, C, a X roste - AD roste Þ GNPR a P roste

Grafická analýza monetární politiky (str. 350-1)

Monetární politika v rámci křivek AD a AS
Expanzivní m. p. (nevyužité zdroje + relativně plochá AS = Keynesiánci): peněžní expanze posune AD doprava - zvyšuje produkt a ceny. Kdyby se ekonomika nacházela blízko svého potenciálu (strmě stoupající AS, klasická křivka), měly by monetární změny malý vliv na GNPR – vyšší zásoba peněz by měla vliv především na růst cenové hladiny.

V dlouhém období: jak se ceny a mzdy přizpůsobují, účinky na produkt slábnou a cenové vlivy začínají převažovat (AS svislá, téměř svislá).

Peníze jsou v dlouhém období “neutrální” = peněžní změny nemají na reálné veličiny v ek. žádný vliv. Dlouhodobá neutralita peněz je ale pouze tendencí nikoli univerzálním zákonem.

12. kapitola: Federální rezervní systém a monetární politika centrální banky

Jak funguje MP při regulaci výdajů
- Fed je znepokojen inflačními trendy Þ chce zpomalit ek. vývoj a zmírnit tlaky na růst cen a mezd:
(a) Fed bude chtít snížit bankovní rezervy - nabídku peněz - ­ i - hosp. pokles
(b) snížení bank. rezerv o každý dolar vede k mnohonásobné kontrakci šekových vkladů - nab. M
(c) růst úrovně i a zpřísnění podmínek poskytování úvěru
(d) soukromé a veřejné výdaje (zejména I) budou mít při vyšších i a nižším bohatství tendenci klesat
(e) nakonec tlaky těžko dostupných peněz, které vedou je snížení AD, omezí důchody, produkt, U a inflaci
- M nakonec ovlivňuje produkt a inflaci

L. Povaha úrokových sazeb
- Úrok je platba za použití fondů.
- Úroková sazba je výše úroku zaplaceného za jednotku času, je N vypůjčování fondů měřeným v dolarech za rok za vyplacený dolar), má rozměr čisté roční míry.
- Hypoteční úvěr = úrok + amortizace (splátky jistiny).

Faktory určující křivku AD

Proměnná
Dopady na AD
Proměnné hospodářské politiky
Monetární politika
Zvýšení nabídky peněz snižuje úrokovou sazbu a uvolňuje úvěrové podmínky, což má za následek vyšší úroveň investic a spotřeby statků dlouhodobého užití.
Fiskální politika
Vyšší výdaje na SaS přímo zvyšují celkové V. Snížení daní zvyšuje důchod, a tím podněcuje vyšší V.
Vnější proměnné
Očekávání a podnikatelská důvěra
Vyšší důvěra způsobuje, že podniky očekávají vyšší zisky, a tím zvyšují I.
Zahraniční produkt
Hosp. konjunktura v zahraničí vede k růstu X.
Hodnoty A
Růst cen akcií a růst cen realit vede ke zvyšování úrovně bohatství některých spotřebitelů, a tím ke zvyšování jejich spotřeby. Zvýšení těchto cen může vést také ke snížení kapitálových N, a tím ke zvýšení I.
Demografické změny
Vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu; růst počtu rodinných jednotek zvyšuje poptávku po investicích do bytové výstavby.

Jak hospodářská politika ovlivňuje investice

- Monetární politika ovlivňuje úrokové sazby a kapitálové náklady, je ovlivňována centrální bankou. Může zvýšit investiční výdaje pomocí snížení úrokových sazeb (zlevní se půjčky pro domácnosti).
- Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).
- Mikroekonomická politika.

Křivka poptávky po investicích
- Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
- Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.
- Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.
Posuny křivky investiční poptávky
- Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).
- Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.
- Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.

- Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.

- Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.

- Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.