Neměnná úroková sazba na korunové depozitum:

Obr. str. 155

Zvýšení (snížení) úrokových sazeb vyvolává v krátkém období apreciaci (depreciaci) měny dané země proti měně cizích zemí.

Zvýšení (snížení) očekávaného měnového kursu dané země vyvolá depreciaci (apreciaci) měny dané země proti měnám cizích zemí.

Nominální úroková sazba, reálná úroková sazba a inflace

Reálná úroková sazba je nominální úroková sazba mínus míra inflace.

Fisherova rovnice

Nominální úrokové sazby mají tendenci být vyšší u zemí s vyšší mírou inflace ® Fisherova podmínka. Fisherova rovnice: i = i^e_r + p^e

i – nominální úroková míra, i^e_r – očekávaná reálná úroková sazba, p^e – míra očekávané inflace.

Fisherova rovnice a podmínka parity úrokových sazeb

Předpokládáme stejné reálné úrokové sazby.

i_D – i_F = p^e_D - p^e_F

Diferenciál nominálních úrokových sazeb v obou zemích se rovná diferenciálu očekávaných měr inflace.

Z podmínky úrokové parity plyne, že úrokový diferenciál je roven očekávané míře depreciace koruny proti dolaru. Proto lze psát:

i_D – i_F = p^e_D - p^e_F = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1)

Podmínka parity úrokových sazeb a rovnováha na mezinárodním měnovém trhu

Podmínka, kdy očekávané míry výnosnosti jakýchkoliv dvou či více depozit denominovaných v různých měnách jsou stejné, jsou-li vyjádřeny ve stejné měně, je nazývána podmínkou (nekryté) úrokové parity. Nekrytá, protože investoři nejsou kryti proti riziku neočekávané změny měnového kursu.

Podmínka nekryté úrokové parity: i_D = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F

Podmínka parity úrokových sazeb rozšiřuje zákon jediné ceny na oblast finančních aktiv.

i_D - i_F = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) – mezinárodní úrokový diferenciál = očekávaná míra apreciace nebo depreciace domácí měny ve vztahu k cizí měně.

Očekává-li se depreciace koruny proti dolaru, potom musí být korunová úroková sazba vyšší než úroková sazba na dolarová depozita, a to o míru očekávané depreciace koruny proti dolaru.

Podmínka kryté úrokové parity

Podmínka kryté úrokové parity: i_D = (F_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F

F_(t) – termínový měnový kurs

(F_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) – termínová prémie

Podmínka (nekryté) úrokové parity a trh krátkodobých obligací (trh ostatních finančních aktiv)

Jestliže má obligace vlády USA vyšší očekávaný korunový výnos než obligace vlády ČR, potom rezidenti ČR budou kupovat dolarové obligace. To bude mít za následek růst cen obligací vlády USA relativně ve vztahu k cenám obligacím vlády ČR a relativní pokles úrokových sazeb na obligace vlády USA oproti úrokovým sazbám na obligace vlády ČR.

10. Parita úrokových sazeb a determinace měnového kursu v krátkém období na mezinárodním měnovém trhu.

Apreciace koruny proti dolaru v přítomném období, za předpokladu neměnného očekávaného měnového kursu koruna/dolar v období t, tj. pokles přítomného měnového kursu zvyšuje očekávanou míru výnosnosti dolarového depozita vyjádřenou v korunách.

Parita úrokových sazeb – gravitační centrum konstituování rovnovážného měnového kursu v krátkém období

Obr. str. 152

Rovnovážný měnový kurs se ustavuje v průsečíku vertikální křivky, která zobrazuje úrokovou sazbu na korunová depozita a negativně skloněné přímky, která zobrazuje očekávanou míru výnosnosti na dolarová depozita vyjádřenou v korunách. Gravitačním centrem konstituování rovnovážného měnového kursu je parita úrokových sazeb.

Pokud při přítomném měnovém kursu je očekávaná míra výnosnosti na dolarová depozita vyjádřená v korunách nižší než úroková sazba na korunová depozita. Držitelé dolarových depozit usilují o jejich prodej za korunová depozita. Vznikne přebytek nabídky dolarových depozit a přebytek poptávky po korunových depozitech: držitelé dolarových depozit začnou nabízet za korunová depozita více dolarových depozit a koruna proti dolaru apreciuje. Dojde k nastolení rovnováhy.

Důsledky změn úrokové sazby a očekávaného měnového kursu na rovnovážný měnový kurs v krátkém období

Obr. str. 154

Dojde ke zvýšení úrokové sazby na korunová depozita. Vznikne převis očekávané míry výnosnosti korunového depozita nad dolarovým depozitem. Dojde k apreciaci koruny proti dolaru, což zvýší očekávanou míru výnosnosti na dolarová depozita vyjádřenou v korunách tím, že zvýší očekávanou míru depreciace koruny v budoucnosti.

10. Parita úrokových sazeb a determinace měnového kursu v krátkém období na mezinárodním měnovém trhu.

Dochází k přesunům velkých sum peněz podle kriterií:

• Výnosnost
• Riziko
• Likvidita

Měnový kurs je relativní cena dvou aktiv a pro jeho formování je relevantní aplikace teorie poptávky po aktivech.

Nástin teorie poptávky po aktivech

Poptávka po aktivech je determinována těmito faktory:

• Očekávanou reálnou mírou výnosnosti
• Rizikem
• Likviditou

Očekávaná reálná míra výnosnosti aktiva

Je to rozdíl mezi očekávanou reálnou hodnotou daného aktiva za určité období, oproti ceně, za kterou byla dané investice koupena v přítomném období (vyjádřeno v %).

Očekávaná reálná míra výnosnosti = očekávaná nominální míra výnosnosti – roční míra inflace

Očekávaná reálná míra výnosnosti umožňuje porovnávat rozdílná aktiva.

Riziko, resp. stupeň nejistoty

Velikost rizika se statisticky vyjadřuje rozptylem nebo směrodatnou odchylkou. Stupeň rizika může být redukován diversifikací portfolia.

Likvidita aktiv

Stupeň likvidity dané investice znamená rychlost a náklady s jakou lze investici přeměnit do formy nejlikvidnějšího aktiva (hotových peněžních prostředků).

Poptávka po depozitech denominovaných v různých měnách

Očekávaná míra výnosnosti depozit denominovaných v různých měnách závisí na:

• Úrokových sazbách na depozita denominovaná v daných měnách
• Změnách měnových kursů v daném období

Úrokové sazby a očekávaná míra výnosnosti

Úroková sazba na korunová depozita je očekávaná míra výnosnosti na korunová depozita vyjádřená v korunách.

Měnové kursy a očekávaná míra výnosnosti depozit denominovaných v různých měnách

i_D = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F * (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F

i_D – domácí úroková sazba, i_F – zahraniční úroková sazby, E_(t-1) – měnový kurs domácí měna k zahraniční v přítomnosti, E^e_(t) – měnový kurs domácí měny k zahraniční očekávaný v budoucím období.

Levá strana: očekávaná míra výnosnosti domácího depozita vyjádřená v domácí měně.

Pravá strana: očekávaná míra výnosnosti zahraničního depozita vyjádřená v domácí měně.

(E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) – očekávaná míra depreciace domácí měny vůči zahraniční v období t – 1 a t. Druhý člen rovnice je velmi malý, proto se vynechává.

7. Rovnováha platební bilance a křivka BP. Model IS-LM-BP.

Platební bilance představuje úhrn plateb jdoucích z domácí země do ostatních zemí k úhrnu plateb z ostatních zemí světa do domácí země. Platební bilance se skládá z běžného účtu (bilance zboží – obchodní bilance, bilance služeb, bilance výnosů a transferů v mezinárodní sféře) a kapitálového účtu.

Platební bilance je v rovnováze pokud BP = 0. BP = CA + CF. CA – běžný účet, CF – kapitálový účet.


Světová a domácí úroková sazba
Kapitálový účet je determinován úrovní úrokové sazby domácí země (i) ve srovnání s úrokovou sazbou světovou (if).

Pokud i > if Þ čistý kapitálový příliv

Pokud i < if Þ čistý kapitálový odliv

Dokonalá kapitálová mobilita existuje, jestliže mezinárodní investoři mohou alokovat fondy v zemi, kterou si libovolně zvolí v neomezeném rozsahu s nulovými transakčními náklady a rychle.

Za podmínky dokonalé kapitálové mobility nemohu být domácí úrokové sazby příliš vysoko a příliš dlouhou dobu odchýleny od světové úrokové sazby.

Účinnost monetární politiky je dána sklonem křivky LM a sklonem křivky IS.

1. Účinnost monetární politiky je tím větší, čím strmější je křivky LM, tj. čím nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu. Současně čím nižší je k, tím větší je účin monetární expanze.
2. Účinnost monetární expanze je tím větší, čím plošší je křivka IS, tj. čím vyšší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu (b) a čím větší je výdajový multiplikátor.

• Křivka poptávky po penězích má nulovou citlivost na úrokovou sazbu (h = 0). Monetární expanze je maximálně účinná. Zvýšením nabídky reálných peněžních zůstatků se křivka LM posunuje doprava. Tím však vznikne převis nabídky peněz nad poptávkou. Poptávka po penězích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu a je závislá jen na důchodu. Rovnováha na trhu může být obnovena jedině tak, že se zvýší důchod o takový přírůstek, z něhož se generuje přírůstek poptávky po penězích právě tak velký, jako je přírůstek nabídky peněz. Vertikální křivka LM je nazývána klasickým případem. Obr. str. 79
• Křivka LM je horizontální, tj. kdy existuje vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, takže úroková sazba je fixována. Křivka LM je horizontální, změna nabídky reálných peněžních zůstatků ji neovlivní. Toto je nazýváno pastí likvidity. Veřejnost je v této situaci ochotna držet jakékoliv množství nabízených peněz, protože investoři předpokládají, že ceny obligací jsou již tak vysoké a úrokové sazby tak nízké, že všichni očekávají pokles cen obligací a růst úrokových sazeb. Obr. str. 81
• Nulová účinnost monetární expanze, kdy je nulová citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (křivka IS je vertikální). Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k posunu křivky LM doprava. Vzhledem k tomu, že poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu, autonomní výdaje se nezmění, a nezmění se tudíž ani rovnovážný důchod. Jediným důsledkem je, že se sníží úrokové sazby, neboť veřejnost umístí přebytečné peníze do ostatních finančních aktiv, což zvýší jejich ceny a snižuje úrokové sazby.

Makroekonomie

3. Současná rovnováha na trhu zboží a trhu peněz (aktiv): model IS-LM. Rovnovážný důchod a rovnovážná úroková sazba.

Obr. str. 65

Všeobecná rovnováha ekonomiky znamená, že jsou současně v rovnováze jak trh zboží, tak i trh peněz. Úrokovou sazbu a důchod, za nichž je současně v rovnováze jak trh zboží, tak i trh peněz budeme nazývat rovnovážnou úrokovou sazbou a rovnovážným důchodem.

Mechanismus ustanovování současné rovnováhy

Současná rovnováha na trhu zboží a na trhu peněz nastává v bodě průsečíku křivek IS a LM.V bodě na křivce IS, který se nachází napravo od křivky LM je přebytek poptávky po penězích nad jejich nabídkou. V bodě na křivce IS, který se nachází nalevo od křivky LM je přebytek nabídky peněz nad poptávkou. V bodě na křivce LM, který se nachází napravo od křivky IS je přebytek produkce nad poptávkou po ní. V bodě na křivce LM, který se nachází nalevo od křivky IS je převis poptávky po zboží nad nabídkou.

Vlastnosti současné rovnováhy na trhu zboží a trhu peněz:

• Trh zboží:
1. AD = Y
2. IU = 0
• Trh peněz:
1. L = M / P
2. DOFA = SOFA
3. Struktura portfolia je taková, jakou si veřejnost přeje

Rovnovážný důchod a rovnovážná úroková sazba

Rovnice křivky IS: Y = a * (A – b * i)

Rovnice křivky LM: i = (1 / h) * (k * Y – M / P)

Rovnovážný důchod získáme tak, že budeme substituovat do rovnice křivky IS za i rovnici křivky LM.

Y = a * {A – b * [(1 / h) * (k * Y – M / P)]}

Y = a * A – (a * b * k / h) * Y + (a * b / h) * M / P

Y * (1 + a * b * k / h) = a * A + a * b / h * (M / P)

Výraz: a / (1 + a * b * k / h) = g

Y = g * A + g * b / h * (M / P)

Rovnovážnou úrokovou sazbu dostaneme, jestliže budeme substituovat do rovnice křivky LM za Y rovnovážný důchod.

Změna rovnovážného důchodu a rovnovážné úrokové sazby

Rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby se mění tehdy, jestliže se mění podmínky, které kondenzuje křivka IS a nebo křivka LM, a nebo se mění podmínky, jež zakotvuje jak křivka IS, tak i křivka LM současně.

Dojde k fiskální expanzi (např. zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb). Křivka IS se posune doprava v rozsahu a_G * DG.

Přírůstek rovnovážného důchodu vyvolaný přírůstkem vládních výdajů na nákup zboží a služeb je menší než posun křivky IS. DY = g * DG

Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích a při fixované nabídce reálných peněžních zůstatků dochází k růstu úrokové sazby. Zvýšení úrokové sazby současně vyvolává snížení soukromých autonomních výdajů. Dochází k vytěsnění (crowding out) části soukromých investičních i spotřebních výdajů. Obr. str. 68

Odvození křivky LM

Centrální banka kontroluje nominální množství peněz (M). Nabídka reálných peněžních zůstatků: M / P.

Pro rovnováhu na trhu peněz platí: L = M / P

M / P = k * Y – h * i i = (1 / h) * (k * Y – M / P) – rovnice křivky LM – představuje všechny kombinace úrokové sazby a důchodu, za nichž je trh peněz v rovnováze.

Odvození křivky LM: Obr. str. 60. Křivka nabídky reálných peněžních zůstatků je vertikální, protože se předpokládá, že je nezávislá na výši úrokové sazby.

Sklon, poloha a body mimo křivku LM

Rychlost peněz: V = (P * Y) / M

Vzroste-li důchod a vznikne-li převis poptávky po penězích nad fixovanou nabídkou, vznikne nerovnováha na trhu peněz, jež vede ke zvýšení úrokové sazby, která sníží držbu peněžních zůstatků z titulu spekulačního motivu a tyto zůstatky jsou pak přepnuty k obsluze důchodu: peněžní zásoba nezměněna, důchod vzroste, rovnováha na trhu peněz je obnovena při vyšší úrokové sazbě, rychlost peněz se tak zvýšila.

Sklon křivky LM závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod (k) a na citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h). Čím nižší je citlivost poptávky po penězích na důchod (k) a čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h), tím plošší je křivka LM.

Spektrum úrokových sazeb

- liší se hlavně charakteristikami půjček a vypůjčovatelů
· doba splatnosti (doba, během níž musí být půjčky splaceny): např. do následujícího dne, KCP až 1 rok, obligace 10-30 let a hypoteční úvěry 30 let, přičemž DCP mají vyšší i než KCP, protože lidí jsou ochotni obětovat určitý V za rychlý přístup ke svým peněžním fondům (navíc vyšší riziko).
· riziko – u vysoce spekulativních půjček požadují investoři určitou prémii (země v LA, podniky blízko bankrotu…), vláda USA platí tzv. úrokovou sazbu “bez rizika”
· likvidita
· administrativní N – půjčky se liší časem a úsilím nutným k dohledu nad nimi a jejich spravováním

Nominální (peněžní) úroková sazba je úroková sazba z peněz vyjádřená v penězích.
Reálná úroková sazba je sazba korigovaná o inflaci (nominální i – míra inflace).

M. Centrální bankovnictví
Struktura Fedu
· v 19. století bankovní paniky
· 12 regionálních FRB (NY, Chicago, Richmond, SF…) – brání mocenské centralizaci Washingtonu
· Rada Fedu + 12 prezidentů regionálních bank (vybrán předseda)
· Rada guvernérů (7 členů jmenovaných prezidentem)
· Federální výbor pro otevřený trh (FOMC) – 12 členů
· předseda Rady guvernérů
· nezávislá vládní agentura, korporace ve vlastnictví bank, zodpovědný Kongresu a prezidentovi
· GB – The Bank of England (odpovědná vládnímu kabinetu), BDR – Bundesbank (nezávislá)

12. kapitola: Federální rezervní systém a monetární politika centrální banky

Jak funguje MP při regulaci výdajů
- Fed je znepokojen inflačními trendy Þ chce zpomalit ek. vývoj a zmírnit tlaky na růst cen a mezd:
(a) Fed bude chtít snížit bankovní rezervy - nabídku peněz - ­ i - hosp. pokles
(b) snížení bank. rezerv o každý dolar vede k mnohonásobné kontrakci šekových vkladů - nab. M
(c) růst úrovně i a zpřísnění podmínek poskytování úvěru
(d) soukromé a veřejné výdaje (zejména I) budou mít při vyšších i a nižším bohatství tendenci klesat
(e) nakonec tlaky těžko dostupných peněz, které vedou je snížení AD, omezí důchody, produkt, U a inflaci
- M nakonec ovlivňuje produkt a inflaci

L. Povaha úrokových sazeb
- Úrok je platba za použití fondů.
- Úroková sazba je výše úroku zaplaceného za jednotku času, je N vypůjčování fondů měřeným v dolarech za rok za vyplacený dolar), má rozměr čisté roční míry.
- Hypoteční úvěr = úrok + amortizace (splátky jistiny).

Jak hospodářská politika ovlivňuje investice

- Monetární politika ovlivňuje úrokové sazby a kapitálové náklady, je ovlivňována centrální bankou. Může zvýšit investiční výdaje pomocí snížení úrokových sazeb (zlevní se půjčky pro domácnosti).
- Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).
- Mikroekonomická politika.

Křivka poptávky po investicích
- Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
- Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.
- Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.
Posuny křivky investiční poptávky
- Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).
- Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.
- Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.

- Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.

- Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.

- Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.

AS a AD:

Totéž se stane, když se zvýší investice, vládní nákupy nebo NX. Sklon křivky poptávky závisí na:

- velikosti úrokové míry

- reakci investičních výdajů na změny v úrokové sazbě

- reakci výdajů na spotřebu na změny v reálném bohatství národa

- změně transakční poptávky po penězích, když se mění úroveň národního důchodu.

Pokles úrokové míry zvýší investiční výdaje a tak se zvýší i Y. Pokles cenové hladiny také vyvolá růst reálného bohatství; tato skutečnost oslabuje růst Y i pokles úr. sazeb.


AS - v krátkém období je křivka AS rostoucí přímka. Jedná se o vztah přímé úměrnosti mezi cenovou hladinou a produktem.

- v dlouhém období růst cenové hladiny vyvolá silnější tlak na růst mzdových nákladů i růst cen ostatních nákladových položek. V důsledku růstu nákladů firmy nebudou mít zájem zvyšovat objem produkce, a proto je křivka AS v dlouhém období vertikální.

Keynesyanský model - zkoumá ekonomiku za podmínky pevných cen. Při těchto cenách je křivka As rovnoběžná s osou x. Tato situace může v ekonomice nastat pouze tehdy, když firmy mohou získat volné disponibilní výr. faktory. To jest, když reálný důchod je pod potenciálním.

Klasický model - předpokládá, že ceny jsou pružné jak v krátkém, tak i v dlouhém období, a proto je křivka AS v obou obdobích vertikální a udržuje se na úrovni potencionálního produktu.

Křivka ID a její posuny:

Jedná se o vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi. Firmy porovnávají výnosy z investic s kapitálovými náklady, přičemž kapitálové náklady závisí na úrokové sazbě. Rozdíl mezi ročními výnosy a ročními náklady je čistý zisk. Pokud je tento zisk kladný, potom je investice výdělečná. Z toho vyplývá, že když stoupají úrokové sazby, tak se zvyšují kapitálové náklady a zdražují investice. Tedy pokud se zvýší úroková sazba, klesnou investice a naopak. Křivka investiční poptávky je tedy negativně klesající ( viz graf).

Posuny křivky poptávky - křivku posune např. zvýšení celkové úrovně produktu, nebo vyšší zdanění firem . . .


Rovnovážný produkt (důchod):

Funkci celkových plánovaných výdajů (C+I) definujeme jako přímo úměrný vztah celkových plánovaných výdajů k národnímu důchodu. Line 45° vyjadřuje hodnotu reálného produktu, který budou firmy ochotny vyrábět při různých celkových výdajích a budou ochotny v této výrobě pokračovat. Celkové výdaje budou v rovnováze s národním důchodem v bodě, kde křivka C+I protíná křivku 45°. Při této úrovni spotřebitelé nakoupí vše co se vyrobí, věcný a peněžní důchod jsou v rovnováze. Pokud se bod na křivce celkových výdajů nachází pod křivkou 45° potom vertikální vzdálenost mezi tímto bodem a křivkou 45° představuje neplánované zásoby. Aby v ekonomice bylo vyrobeno více produktů a služeb, musí spotřebitelé inklinovat k vyšším nákupům.

Rovnovážný důchod a míra nezaměstnanosti - výše nezaměstnanosti závisí na výši produktu. Na určitou úroveň produktu je třeba vynaložit určité množství práce. S růstem produktu roste spotřeba práce a naopak. Úroveň národního důchodu a úroveň zaměstnanosti jsou závislé na úrovni celkových plánovaných výdajů.

Změny v celkových plánovaných výdajích - Na změny v investičním rozhodování působí:

- úroková míra, úroveň národního důchodu, očekávaná ziskovost budoucí produkce. Pokud dojde ke zvýšení poptávky po investicích, bude to graficky znamenat posun křivky C+I směrem nahoru. Jak se ekonomika posouvá na vyšší rovnovážnou úroveň dochází k větší změně důchodu oproti změně investic. Toto větší vychýlení je zapříčiněno multiplikátorem investičních výdajů.

Modifikace transmisních mechanismů

1. Řízení peněžní zásoby pomocí úrokové sazby

nástroje › krátkodobé úrok. sazby › peněžní zásoba › cenová hladina

2. Kurzový transmisní mechanismus

nástroje ? devizový kurz ? cenová hladina


Monetární kritéria – veličiny, které představují kritéria, mohou být různá a jejich naplnění závisí především na používaném transmisní mechanismu.

střednědobá kritéria (nejsou však nástroji MP přímo ovlivňována):

- peněžní agregáty (M1, M2 nebo M3),

- úrokové sazby (krátkodobé nebo dlouhodobé),


operativní kritéria (více reagují na nástroje):

- agregáty rezerv (rezervy, nevypůjčené rezervy, monetární báze nebo nevypůjčená báze),

- úrokové sazby (úrok. sazby na mezibankovním trhu, úrok. sazby z vládních pokladničních poukázek).

měřítka jejich volby:

- měřitelnost,

- kontrolovatelnost,

- schopnost predikovatelně ovlivňovat cíle;

Md/P = f(YP,rb-rm,re-rm,e-rm)

Md/P = poptávka po reálných peněžních zůstatcích

YP (+) = Friedmanova veličina bohatství, známá jako permanentní důchod (současná diskontovaná hodnota všech očekávaných budoucích důchodů = očekávaný průměrný důchod v dlouhodobém období)

rm = očekávaný výnos peněz

rb = očekávaný výnos obligací

re = očekávaný výnos CP

pe = očekávaná míra inflace

rb - rm (-) = očekávané výnosy obligací vzhledem k penězům

re - rm (-) = očekávané výnosy CP vzhledem k penězům

pe - rm (-) = očekávaný výnos zboží vzhledem k penězům

- podle Friedmana mají úrokové sazby jen malý vliv na poptávku po penězích, navíc považoval poptávku za stabilní


Řízení peněžní zásoby centrální bankou

CB řídí peněžní zásobu prostřednictvím regulace monetární báze (= rezervy + oběživo) především za účelem udržení stability cenové hladiny. Základní nástroje používáné CB k řízení monetární báze jsou:

1)Efekt reálných peněžních zůstatků

Tento efekt představuje vliv změny množství reálných peněz na množství poptávaného reálného GDP. Reálnými penězi rozumíme peníze z hlediska jejich kupní síly, tedy množství zboží a služeb, které lze s určitým množstvím peněz nakoupit. Efekt reálných peněz říká, že čím nižší je množství reálných peněz, tím nižší je množství poptávaného GDP. Zvýšení cenové hladiny snižuje množství reálných peněz a naopak. Toto je základní důvod proč má křivka AD klesající tvar.


(2) Efekt reálné úrokové sazby

Neboli efekt dočasné substituce. Efekt se týká změn výdajů domácností a firem, které jsou citlivé na pohyb úrokové sazby. Jde o nahrazování zboží spotřebovávaného dnes zbožím spotřebovávaným v budoucnu anebo zboží budoucího zbožím dnešním. Efekt dočasné substituce působí prostřednictvím změn reálné úrokové sazby (tj. nominální úroková sazba mínus očekávaná míra inflace). Nízká reálná úroková sazba vede jednotlivce k tomu, aby si vypůjčovaly a nakupovali spotřební a investiční statky. Vysoká reálná úroková sazba má opačný účinek a vede ke snížení poptávky po spotřebním zboží a investičním zboží. Růst cenové hladiny způsobuje:

(1) snížení množství reálných peněz, (2) snížení částky, kterou jsou lidé ochotni zapůjčit, (3) zvýšení částky, kterou si lidé zamýšlejí vypůjčit, (4) zvýšení reálných úrokových sazeb, (5) snížení poptávaného množství reálného GDP.

Kritérium investičního rozhodování v podmínkách nejistoty

Nejjednodušším způsobem zahrnutí existujícího rizika do výpočtu současné nebo budoucí hodnoty projektu je zvýšení bezrizikové úrokové míry o rizikovou prémii. Riziková prémie je ta část výnosu kapitálu, která kompenzuje vlastníkovi kapitálu riziko spojené s danou investiční činností.

Zvyšování úrokové míry o rizikovou prémii závisí na možnosti diverzifikace rizika.

Nesystematické riziko lze snížit diverzifikací (investováním do mnohých projektů), protože je možné ho eliminovat, není možné očekávat vyšší výnos, než poskytuje bezriziková investice.

Systematické riziko není možné diverzifikovat, je-li s daným projektem spojeno toto riziko, alternativní náklady investice jsou vyšší než bezriziková míra, úroková míra by měla být zvýšena o rizikovou prémii.

Model oceňování kapitálových aktiv (CAPM) – měří rizikovou prémii kapitálové investice porovnáváním očekávaného výnosu této investice s očekávaným výnosem celého akciového trhu. Rizikové prémie z akcie (rozdíl mezi očekávaným výnosem a bezrizikovou mírou) se vyvíjí proporcionálně s rizikovou prémii celého akciového trhu (dodatečný výnos, který může investor očekávat za podstoupení systematického rizika spojeného s akciovým trhem).
Faktor beta (b) měří citlivost výnosu z aktiva na změny trhu tedy systematické riziko aktiv. Při daném beta je možné určit korigovanou úrokovou míru pro výpočet současné hodnoty rizikového aktiva. Úroková míra vyjadřuje očekávaný výnos aktiva, tzn. bezrizikovou míru plus rizikovou prémii odrážející systematické riziko.

Rovnováha na trhu kapitálu

a) v krátkém období (obr.2), S je rovnoběžná s osou y, E rovnováha za předpokladu, že všechny kapitálové statky jsou stejné, nedochází k růstu obyvatelstva, ani k technologickým změnám.

b) V dlouhém období (obr.1), nabídka kapitálu je rostoucí fcí úrokové míry. Úroková míra plní fci tržní ceny, která vyrovnává nabídku s poptávkou a její pohyby vedou k nastolení rovnováhy na trhu kapitálu.

Rovnovážná úroková sazba je determinována vzájemnou interakcí poptávky po finančních zdrojích na financování investic a nabídky těchto zdrojů ve formě úspor.

Úroková míra plní 2 fce:

- vede domácnosti k tomu, aby obětovaly současnou spotřebu a zvyšovaly nabídku kapitálu,

- podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí

Výnosy a ceny kapitálových aktiv

i….čistý roční příjem / cena finančního aktiva = R / P

IRR … vnitřní míra výnosnosti dlouhodobých investic:

P = S Rt / (1+IRR)t , pro t = 1 až a

Čím vyšší je cena aktiva P, tím nižší je jeho výnos (i nebo IRR).

Úrokové sazby jednotlivých firem se pohybují okolo rovnovážné úrokové sazby v závislosti na stupni rizika konkrétní firmy.