20. Rozšířená Phillipsova křivka a křivka krátkodobé dynamické agregátní nabídky. Křivka dlouhodobé agregátní nabídky.

Phillipsova křivka a křivka agregátní nabídky vyjadřují ve své podstatě stejné vzájemné vztahy. Rovnice křivky agregátní nabídky: P = P^e + (1 / d) * (Y – Y^*)

P_t – P_t-1 = (P^e_t – P_t-1) + (1 / d) * (Y – Y^*)

Rovnice křivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky: p_t = p^e_t + (1 / d) * (Y – Y^*)

Je-li skutečná produkce rovna potenciálnímu produktu, a tedy skutečná míra nezaměstnanosti se rovná přirozené, potom se skutečná míra inflace rovná očekávané míře inflace. Je-li skutečný produkt větší než potenciální produkt, a je-li skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom se skutečná míra inflace rovná součtu očekávané míry inflace a přírůstku skutečné inflace pramenící z titulu substituce mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace podél krátkodobé Phillipsovy křivky. Je-li skutečný produkt menší než potenciální produkt, a je-li skutečná míra nezaměstnanosti větší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom se skutečná míra inflace rovná rozdílu očekávané míry inflace a snížení míry inflace pramenící z titulu substituce mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace podél krátkodobé Phillipsovy křivky.

Krátkodobá Phillipsova křivka je jen reformulací křivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky.

Křivka krátkodobé dynamické agregátní nabídky

Obr. str. 276

Podél každé křivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky je míra očekávané inflace daná. Pokud se skutečný produkt rovná potenciálnímu, potom se skutečná míra inflace rovná míře očekávané inflace.

Krátkodobá Phillipsova křivka: substituce (tradeoff) mezi inflací a nezaměstnaností v krátkém období

Obr. str. 273

V krátkém období existuje inverzní vzájemný vztah mezi mírou inflace a nezaměstnanosti. Lidé přizpůsobují očekávanou míru inflace míře inflace v minulém období. Očekávaná inflace se vždy nakonec přizpůsobí jakékoliv úrovni skutečné inflace. V dlouhém období neexistuje substituce mezi inflací a nezaměstnaností: v dlouhém období je Phillipsova křivka vertikální. Vertikální dlouhodobá Phillipsova křivka vychází z úrovně přirozené míry nezaměstnanosti na ose x a prochází body na krátkodobých Phillipsových křivkách, kde se skutečná a očekávaná míra inflace rovnají.

Zatímco v krátkém období existuje spojení mezi reálným sektorem a monetárním sektorem a tedy monetární proměnné ovlivňují reálné proměnné ekonomiky, v dlouhém období se zachovává klasická dichotomie reálného a monetárního sektoru.

Rozšířená Phillipsova křivka a nabídkové šoky

Rozšířená Phillipsova křivka po zahrnutí nabídkového šoku: p_t = p^e_t - e * (u – u^*) + z_t

Phillipsova křivka a formování racionálních očekávání

Lidé při formování dané ekonomické proměnné berou v úvahu všechny dostupné informace, které vývoj dané ekonomické proměnné budou ovlivňovat.

Ke snížení inflace bez signifikantního poklesu produkce – v důsledku formování očekávané inflace na bázi mechanismu racionálních očekávání – dojde za předpokladu, že:

• Záměr snížení inflace je oznámen předem
• Mzdy a ceny se musí snížit podle povahy záměru snížení míry inflace

Friedmanovo a Phelpsovo rozšíření původní mzdové Phillipsovy křivky o míru očekávané inflace

Centrální banka monetární expanzí sníží skutečnou míru nezaměstnanosti pod úroveň přirozené míry. Cenová hladina vzroste. Po čase pracovníci tento růst agregátní cenové úrovně rozpoznají a přizpůsobí jejich očekávání cenové hladiny vyšší cenové hladině a požadují zvýšení jejich nominálních mzdových sazeb tak, aby se jejich reálné mzdy zvýšily na výchozí úroveň. Míra nezaměstnanosti se vrátí na výchozí úroveň. Křivka SPC se posune nahoru. Míra nezaměstnanosti se tedy nezměnila, produkt je znovu na potenciální úrovni, ale při vyšší míře inflace.

Podle Friedmana a Phelpse může centrální banka opět provést negativní substituci mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti, avšak musí nyní zvýšit míru růstu reálných peněžních zůstatků, oproti míře růstu reálných peněžních zůstatků v předchozím období. Toto se nazývá teorem akcelerace. Z teoremu akcelerace plyne, že nikoliv změny v množství reálných peněžních zůstatků mají vliv na reálné proměnné, ale změny v míře růstu nabídky reálných peněžních zůstatků ovlivňují reálné proměnné ekonomiky.

Obr. str. 270

Mechanismus formování očekávání inflace a Phillipsova křivka

Mechanismus adaptivního formování očekávané inflace – hospodářské subjekty formují očekávání budoucí míry inflace na základě minulého vývoje inflace. Mechanismus adaptivního očekávání inflace: p^e_t = p^e_t-1 + j * (p_t-1 - p^e_t-1)

p^e_t – očekávaná míra inflace mezi současným obdobím (t – 1) a příštím obdobím (t). Očekávaná míra inflace v období t se rovná očekávané míře inflace pro současné období, jež je korigována o chybu v předpovědi v tomto období. Koeficient j vyjadřuje stupeň a rychlost přizpůsobení očekávané inflace směrem ke skutečné míře inflace.

Rozšířená mzdová Phillipsova křivka o očekávanou míru inflace: g_W = p_t = p^e_t - e * (u – u^*)

Skutečná míra inflace se rovná očekávané míře inflace pouze tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti. Když je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom skutečná míra inflace v období t je větší než v období t – 1.

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž nedochází k akceleraci (ale ani k deceleraci) míry růstu inflace – NAIRU.

Pokud j = 1 pak očekávaná inflace v období t se rovná skutečné míře inflace v období t – 1. Předpoklad, že p^e_t = p_t-1 je nazýván statickým očekáváním.

Mzdová Phillipsova křivka a nepružnost mezd

Ekonomika je v rovnováze a operuje na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti a potenciálního produktu při stabilní cenové úrovni. Dojde-li ke zvýšení agregátní poptávky, jež je vyvoláno monetární expanzí – dojde k růstu nominální zásoby peněz o 20 % - mzdy a ceny musí vzrůst také o 20 %, aby se ekonomika vrátila k rovnováze. Ze mzdové Phillipsovy křivky vyplývá, že mají-li vzrůst nominální mzdy o 20 %, pak nejdříve musí klesnout míra nezaměstnanosti pod přirozenou míru.

Modifikovaná Phillipsova křivka

Samuelson a Solow nahradili v původní mzdové Phillipsově křivce míru růstu nominálních peněžních mezd mírou růstu agregátní cenové hladiny (mírou cenové inflace). Výsledkem je modifikovaná, resp. cenově inflační verze Phillipsovy křivky, která vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou růstu inflace a mírou nezaměstnanosti.

Obr. str. 268

Míra růstu agregátní cenové úrovně (p): p_t = (P_t – P_t-1) / P_t-1

Friedmanovo a Phelpsovo rozšíření původní mzdové Phillipsovy křivky o míru očekávané inflace

V 70. letech se objevila současně vysoká a rostoucí míra nezaměstnanosti a vysoká a rostoucí míra inflace. Friedman a Phelps podrobili původní Philipsovu křivku teoretické kritice. Ukázali, že negativně skloněná mzdová Phillipsova křivka předpokládá peněžní iluzi na straně pracovníků. Tato peněžní iluze je však krátkodobá a proto může existovat substituce mezi mírou růstu cen a mírou poklesu nezaměstnanosti jen v krátkém období. V dlouhém období neexistuje substituce mezi inflací a nezaměstnaností. Dlouhodobá Phillipsova křivka je proto vertikální.

19. Původní mzdová a rozšířená Phillipsova křivka.

Krátkodobá Phillipsova křivka a substituce mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Dlouhodobá Phillipsova křivka.

Původní mzdová Phillipsova křivka

Důkaz, že existuje inverzní vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu peněžních mzdových sazeb podal v roce 1958 Phillips. Tento závěr je označován jako Phillipsova křivka.

Mzdová Phillipsova křivka má tyto tři charakteristické vlastnosti:

• Negativní sklon
• Tvar hyperboly
• Phillipsova křivka protíná osu x

Obr. str. 266

Čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je míra mzdové inflace. Při míře nezaměstnanosti rovnající se přirozené míře je míra růstu mezd nula procent. Je-li nezaměstnanost pod přirozenou mírou nezaměstnanosti nominální mzdová sazba bude růst, je-li míra nezaměstnanosti nad přirozenou mírou nezaměstnanosti procentní nominální mzdová sazba klesne.

Existuje substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností.

Mzdová Phillipsova křivka: g_W = (W_t – W_t-1) / W_t-1, g_W je tempo růstu nominálních mezd (míra mzdové inflace).

Mzdová Phillipsova křivka: g_W = -e * (u – u^*), e je koeficient citlivosti změny míry nominálních mezd k procentní změně skutečné míry nezaměstnanosti.

Mzdy rostou tehdy, jestliže je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Mzdy klesají tehdy, je-li skutečná míra nezaměstnanosti větší než přirozená míra nezaměstnanosti. Míra růstu mezd je nula procent tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti.

16. Odvození pozitivně skloněné keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky (základní situace) a její charakteristika: sklon, poloha a body mimo

Předpoklady:

• Nominální mzdové sazby jsou krátkodobě fixovány institucionálním faktorem (např. uzavřené mzdové dohody) – rigidní (nepružné) mzdové sazby
• Ceny na trhu produktů a služeb budou pružné

Odvození keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky (základní situace)

Obr. str. 200

Cenová úroveň se zvyšuje, proto reálná mzda se snižuje. Dojde růstu poptávky po práci. Body na křivce agregátní poptávky po práci představují kombinace jednotlivých úrovní reálné mzdy a úrovní zaměstnanosti, za nichž firmy maximalizují zisk.

Pokles reálných mezd stimuluje firmy zaměstnávat více pracovníků, a tedy i zvyšovat objem produkce.

Křivka agregátní poptávky po práci závisí na sklonu produkční funkce. Posun produkční funkce nahoru vyvolá posun křivky mezního produktu nahoru.

Všechny body na křivce krátkodobé agregátní nabídky zahrnují stejnou nominální mzdovou sazbu. Jednotlivé body na této křivce krátkodobé agregátní nabídky se liší úrovní cenové hladiny, a tedy i úrovní reálné mzdy.

Křivka krátkodobé agregátní nabídky představuje takové kombinace úrovní cen a úrovní produkce, které jsou firmy maximalizující zisk ochotny vyrábět a nabízet.

Sklon křivky krátkodobé agregátní nabídky

Křivka krátkodobé agregátní nabídky (SAS) má pozitivní sklon. Čím větší je pokles produktu každého dodatečného pracovníka, tím strmější je křivka krátkodobé agregátní nabídky.

Poloha křivky krátkodobé agregátní nabídky

Vzroste-li nominální mzdová sazba potom se křivka SAS posune nahoru. Vzroste-li zásoba kapitálu, materiálu a energie, případně zvýší-li se úroveň používané technologie při daném objemu zaměstnanosti, produkční funkce se posune nahoru a křivka agregátní poptávky po práci se posune nahoru. Křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune doprava: při stejné cenové úrovni je vyrobeno a nabízeno větší množství produkce, protože vzrostla produktivita práce pracovníků v důsledku růstu jejich kapitálové vybavenosti, případně v důsledku růstu úrovně používané technologie.

Body mimo křivku krátkodobé agregátní nabídky

V bodech napravo od křivky krátkodobé agregátní nabídky firmy vyrábějí příliš mnoho produkce, zaměstnávají příliš mnoho pracovníků a reálná mzda převyšuje marginální produkt zaměstnaných pracovníků. Firmy mohou zvýšit zisk snížením produkce a zaměstnanosti.

Původní keynesiánský model: nepružné nominální mzdy a nedobrovolná nezaměstnanost

Sníží-li se autonomní výdaje: křivka agregátní poptávky se posune doleva. V novém bodě krátkodobé rovnováhy při nižší cenové úrovni je úroveň produkce nabízené a poptávané na nižší úrovni než je potenciální produkt. V důsledku nepružnosti nominálních mezd při poklesu cenové úrovně dojde k růstu reálných mezd, což má za následek, že klesne poptávka po práci firem a vzroste nabídka práce. Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost. Obr. str. 203

15. Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky (extrémní případ).

Účinnost fiskální a monetární expanze při keynesiánské křivce agregátní nabídky (extrémní případ).

Horizontální křivka agregátní nabídky

V ekonomice existuje produkční mezera,existující zásoba kapitálu je dostatečná a taktéž zásoba práce je dostatečná.

Extrémní případ keynesiánské křivky agregátní nabídky v krátkém období je založen na předpokladech:

• Cenová hladina a mzdové sazby jsou v krátkém období nepružné
• Na trhu práce je dostatečná nabídka práce a fixní nominální mzdové sazby
• Nevyužití kapitálu
• Marginální fyzický produkt práce je konstantní – nevyužití kapitálu je takové, že zaměstnání dodatečné jednotky ještě nerozřeďuje kapitál, aby to vedlo k poklesu marginálního fyzického produktu práce (W / P = DY / DN Þ P = W / MPN)

Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky v extrémním případě je horizontální: firmy jsou ochotny vyrábět a nabízet jakékoliv množství produkce, které je poptáváno při dané cenové úrovni.

Obr. str. 196

Křivka nabídky práce

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

13. Odvození klasické křivky agregátní nabídky a její charakteristika. Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

Poloha křivky agregátní poptávky

Posun křivky AD doprava a doleva závisí na všech faktorech, které ovlivňují polohu křivek IS a LM.

Fiskální expanze způsobí posun o velikosti: DY = g * DA

Monetární expanze způsobí posun o velikosti: DY = (b / h) * g * D (M / P)

Body mimo křivku agregátní poptávky

V bodech napravo od agregátní poptávky existuje přebytek nabídky zboží a služeb. Dochází ke vzniku neplánovaných zásob, což vyvíjí tlak na snížení produkce a na snížení cen.

Tvar křivky agregátní poptávky a hlavní proudy makroekonomické teorie

Monetaristé – změny agregátních výdajů jsou určovány změnami peněžní zásoby.

Keynesiánci – nepopírají důležitou úlohu peněz. Změny spotřebních a investičních výdajů, vládní výdaje na nákup zboží a služeb, transferové platby, změna čistých vývozů a daně mají výrazný vliv na změny reálné produkce.

Neoklasici tvrdí, že křivka AD má tvar rovnoosé hyperboly.

Horizontální křivka LM a vertikální křivka agregátní poptávky: neúčinnost monetární politiky.

Ekonomika je v situaci tzv. pasti likvidity. Jakékoliv zvýšení (či snížení) zásoby nominálních peněz, a tedy ani snížení či zvýšení reálných peněžních zůstatků v důsledku růstu či poklesu cenové úrovně, nezmění úrokovou sazbu. Křivka agregátní poptávky je vertikální: zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků nemůže zvýšit skutečnou produkci směrem k potenciální produkci a nezaměstnanost směrem k přirozené míře nezaměstnanosti.

Pigouův efekt, resp. efekt reálných peněžních zůstatků

Poptávka po zboží může přímo záviset na úrovni reálných peněžních zůstatků. Klesá-li cenová hladina zvyšuje se reálné bohatství individuálních subjektů, což vede k růstu autonomní spotřeby. Působí-li Pigouův efekt, křivka agregátní poptávky nemůže být nikdy vertikální, ale je vždy negativně skloněna. Pigou dokázal, že keynesiánský transmisní mechanismus není jediný. Obr. str. 175

Kontraindikující faktory

Přímé stimulační efekty cenové deflace vyvolávají – i za předpokladu působení Pigouova efektu – tyto negativní důsledky:

• Efekt očekávání – jestliže lidé očekávají, že cenová hladina bude dále klesat, mohou odložit výdaje co možná nejdále do budoucnosti, kdy budou ceny ještě nižší.
• Efekt znovurozdělování – když ceny klesají, dlužníci a výstavci obligací musí splácet jejich půjčky v hodnotnějších korunách.

Rovnice křivky agregátní poptávky

Rovnovážná úroveň důchodu: Y = g * A + b * (M / P)

Je-li křivka AD zobrazením průsečíků křivek IS a LM pro různé cenové úrovně, potom řešením rovnice pro cenovou úroveň P dostaneme: P = b * M / (Y - g * A)

Sklon křivky agregátní poptávky

Křivka agregátní poptávky má negativní sklon. Čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněží zůstatky, a proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.

Jestliže malá změna v cenové úrovni vyvolá velké změny v agregátních výdajích, křivka agregátní poptávky je velmi plochá. Byla-li křivka AD úplně necitlivá na změny cenové hladiny, je vertikální. Vysoká citlivost agregátních výdajů na změny cenové hladiny znamená, že křivka AD je plochá, resp. v limitním případě horizontální.

Křivka AD je tím plošší, čím:

• Nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h)
• Větší je citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu (b)
• Větší je multiplikátor (a)
• Nižší je citlivost po penězích na důchod (k)

Vertikální křivka IS a vertikální křivka agregátní poptávky: deflační impotence

Poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu (b = 0). Monetární expanze je neúčinná. Snížení nebo zvýšení cenové hladiny sice mění reálné peněžní zůstatky a dochází tak ke změně úrokové sazby, ale na tuto změnu nereagují agregátní výdaje: křivka agregátní poptávky je v takovém případě vertikální.

Křivka IS je nalevo od potenciálního produktu, dochází k současné rovnováze na trhu zboží a trhu peněz pod úrovní potenciálního produktu při všech cenových hladinách a vertikální křivka agregátní poptávky je relativně trvale pod úrovní produkce při plné zaměstnanosti. Takováto situace se nazývá deflační impotencí. Toto je Keynesovou námitkou proti neoklasické škole.

Obr. str. 174

12. Odvození křivky agregátní poptávky z modelu IS-LM v uzavřené ekonomice.

- Křivka agregátní poptávky a její charakteristiky: sklon, posuny doprava a doleva a body mimo křivku.

Je odstraněn předpoklad fixní cenové hladiny.

Model IS-LM a odvození křivky agregátní poptávky

Předpoklady:

• Ekonomika operuje pod úrovní potenciálního produktu
• Zásoba kapitálu je dostatečná
• Nabídka práce je dostatečná
• Centrální banka kontroluje zásobu nominálních peněz
• Neexistuje zahraniční obchod a tedy předpokládáme uzavřenou ekonomiku

Růst cenové úrovně povede ke snížení reálných peněžních zůstatků, což vyvolá zvýšení úrokových sazeb, což vede ke snížení úrokově citlivých komponent agregátní poptávky, a proto ke snížení agregátních výdajů. Křivka LM se posune doleva.

Odvození křivky AD obr. str. 171

Křivka AD zobrazuje takové kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážné produkce, při kterých jsou trh zboží a služeb a trh peněz současně v rovnováze.

Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

13. Odvození klasické křivky AD a její charakteristika.

Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

Klasická křivka agregátní nabídky

Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.

V důsledku zvýšení agregátní poptávky se zvýší cenová úroveň. Toto vyvolá tendenci k poklesu reálných mezd a tedy i zvýšení poptávky po práci firmami. Pokles reálných mezd současně vyvolá snížení nabídky práce. Protože jsou mzdy dokonale flexibilní, nominální mzdy vzrostou ekviproporcionálně jako cenová úroveň. Reálná mzda zůstává nezměněna, stejně tak jako rovnovážná úroveň plné zaměstnanosti.

Odvození křivky AS obr. str. 191

Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru. Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po práci doprava. Úroveň plné zaměstnanosti se zvýší a taktéž reálná mzda. Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní nabídky doprava.

Neoklasický trh práce

Obecná charakteristika struktury trhu práce

Pracovníci dostanou za nabízenou práci pracovní důchod (IH): IH = W * NS, kde W je nominální mzdová sazba, NS – počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období.

Celkové mzdové náklady (TW): TW = W * ND = IH, kde ND je množství práce, které firmy poptávají.

Celkový hrubý příjem (TR): TR = P * Y

Odečteme-li od hrubých příjmů firem celkové mzdové náklady dostaneme celkový zisk firmy (TP): TP = TR – TW

Křivka BP

BP = CA + CF

Přebytek kapitálového účtu, tj. kladné CF znamená čistý kapitálový příliv. Schodek kapitálového účtu znamená čistý kapitálový odliv.

Odvození křivky BP za předpokladu systému fixního měnového kursu Obr. str. 108:

Pokles důchodu vede ke zvýšení čistých exportů, neboť se sníží indukované dovozy. Jestliže se sníží domácí úroková sazba pod úroveň světové sazby dojde ke kapitálovému odlivu (tendence k deficitu kapitálového účtu).

Zvyšování důchodu vede ke zhoršování čistých vývozů (běžného účtu). Schodek běžného účtu musí být kompenzován čistým kapitálovým přílivem, což znamená, že musí dojít k růstu úrokové sazby.

Křivka BP vyjadřuje takové kombinace úrokových sazeb a úrovní důchodu, za nichž je platební bilance v rovnováze.

Sklon, poloha a body mimo křivku BP

Sklon křivky BP je determinován stupněm kapitálové mobility. Pozitivně skloněná křivka BP je výrazem nedokonalé kapitálové mobility. Čím vyšší (nižší) je stupeň kapitálové mobility, tím plošší (strmější) je křivka BP.

Dokonalá kapitálová mobilita znamená:

- křivka BP je horizontální na úrovni i = i_f. Je-li domácí úroková sazba nad světovou úrokovou sazbou, pak dojde k přílivu kapitálu a přebytku platební bilance (a růstu měnových rezerv země). Nemá-li dojít k revalvaci, potom v systému fixního měnového kursu musí centrální banka intervenovat tím, že nakupuje zahraniční měnová aktiva, což zvýší zásobu zahraničních měnových aktiv a současně zvýší peněžní zásobu v domácí zemi, což vede ke snížení domácí úrokové sazby.

Dokonalá kapitálová imobilita znamená, že je znemožněn příliv zahraničního kapitálu. Křivka BP je vertikální.

Posun křivky BP je určen nominálním měnovým kursem a poměrem zahraničních cen (P_F) k cenám domácím (P).

Jestliže se reálný měnový kurs zvýšil, tj. vzrostlo znehodnocení, potom dojde ke zlepšení čistých vývozů. Křivka BP se posune doprava.

Body nalevo od křivky BP znamenají, že platební bilance je v přebytku (zvyšování měnových rezerv). Body napravo od křivky BP znamenají, že platební bilance je v deficitu (čerpání měnových rezerv).

Model IS-LM-BP a vnitřní a vnější rovnováha

Všeobecná ekonomická rovnováha nastává v průsečíku křivek IS a LM a křivky BP. Existuje současně rovnováha na všech agregátních trzích uvnitř ekonomiky, tj. trhu zboží, trhu peněz a trhu práce (ekonomika je na úrovni potenciálního produktu) současně spolu s vnější rovnováhou, tj. rovnováhou platební bilance.

Funkce čistých vývozů: NX = X – M – m * Y + v * R

v –citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurs (DNX / DR)

1. Roste-li důchod v zahraničí, rostou autonomní vývozy a čisté vývozy se zvyšují, zvyšuje se i agregátní poptávka.
2. Roste-li reálný měnový kurs, rostou i čisté vývozy, zvyšuje se i agregátní poptávka.
3. Roste-li domácí důchod, snižují se čisté vývozy a agregátní poptávka se snižuje.

Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice

Rovnice křivky IS: Y = a * (A + NX – b * i + v * R)

Čím menší (větší) je mezní sklon k dovozu (m), tím větší (menší) je úroveň rovnovážné produkce. Růst reálného měnového kursu zvyšuje domácí důchod o v krát multiplikátor otevřené ekonomiky. Růst (pokles) rovnovážného důchodu v důsledku růstu (poklesu) reálného měnového kursu je tím větší, čím větší je citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurs a čím větší (menší) je multiplikátor otevřené ekonomiky.

Jsou-li čisté vývozy pozitivní (bilance zboží a služeb je aktivní) posunuje se křivka IS doprava. Negativní čisté vývozy (schodek bilance zboží a služeb) posunuje křivku IS doleva. Velikost posunu křivky IS činí NX krát a.

Přírůstek reálného měnového kursu posune křivku IS doprava o a * v * DR

Obr. str. 104