- klasikové tvrdí, že I klesají, když klesá i (králíci)
- čím vyšší i, tím méně projektů se uskuteční
- úspory jsou rostoucí, s rostoucí i roste objem peněz, které si můžeme půjčit
- př. nízká úroková míra à koupím nemovitost, akcie
- př. vysoká úroková míra à půjčím peníze (riziko, výnosnost)
1. Finanční trh
- kapitálový trh je trh úspor a investic
- úroková míra (i) = = = 0,1
- očekávaná míra zhodnocení investice na základě analýzy tržní příležitosti
- při SE = IE jsou všechny zdroje využity efektivně k produkci (viz. hranice produkčních možností a PPF křivka)
Změny v poptávce:
- zvýší se I
- levnější zboží nebo více zboží
Zobrazují se příspěvky se štítkemteorie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemteorie. Zobrazit všechny příspěvky
Křivka úspor
- úspory jsou napřed záporné, pak žádné a nakonec rostou
- nule jsou rovny ve shodném bodě jako v předchozím grafu (bod A - rovnováha)
Neoklasická teorie
- monetární (Klaus, Smith, Ricardo)
- úspory rostou s úrokovou mírou (úrok motivuje)
Keynesiánská teorie
- už jste viděli někoho, kdo bude šetřit při zvýšení úrokové míry (i)?
- Keynes (poradce premiéra, banky)
- statistika říká, že se úspory s úrokovou mírou zvyšují, ale úspory jsou závislé na důchodu
- Kdo má pravdu?
Národní důchod
NI = GNP – amortizace – nepřímé daně (DPH, spotřební)
- GNP (všechny české firmy bez ohledu na území)
HDP = GNP – (produkt národních firem v zahraničí + produkt
zahraničních firem u nás)
NPI (čistý příjem ze zahraničí)
- nule jsou rovny ve shodném bodě jako v předchozím grafu (bod A - rovnováha)
Neoklasická teorie
- monetární (Klaus, Smith, Ricardo)
- úspory rostou s úrokovou mírou (úrok motivuje)
Keynesiánská teorie
- už jste viděli někoho, kdo bude šetřit při zvýšení úrokové míry (i)?
- Keynes (poradce premiéra, banky)
- statistika říká, že se úspory s úrokovou mírou zvyšují, ale úspory jsou závislé na důchodu
- Kdo má pravdu?
Národní důchod
NI = GNP – amortizace – nepřímé daně (DPH, spotřební)
- GNP (všechny české firmy bez ohledu na území)
HDP = GNP – (produkt národních firem v zahraničí + produkt
zahraničních firem u nás)
NPI (čistý příjem ze zahraničí)
UPŘESŇUJÍCÍ POD. PLATNOSTI TEORIE NEVIDITELNÉ RUKY
Teorie neviditelné ruky plně působí pouze v modelu dokonalé konkurence à okolnosti oslabující platnost této teorie:
à Tržní selhání
a) nedokonalá konkurence – monopol
- firma může zvýšit cenu výstupu nad úroveň svých MC
à spotřebitelé kupují těchto S méně, než by kupovali za dokonalé konkurence
b) externality (záporné)
- objevují se v případě, když trh neregistruje vedlejší efekty výroby či spotřeby
Teorie dokonalé konkurence si i v tomto případě zachovává určitou platnost (v dl. období se často ukáže, že mnohé nedokonalosti jsou přechodné).
à Nepřijatelné rozdělení důchodu
Rozdělení důchodu a spotřeby v TE odráží výchozí vybavení zděděným nadáním a bohatstvím a současně velký počet rozmanitých faktorů, jako jsou diskriminace, úsilí, zdraví a štěstí.
à Tržní selhání
a) nedokonalá konkurence – monopol
- firma může zvýšit cenu výstupu nad úroveň svých MC
à spotřebitelé kupují těchto S méně, než by kupovali za dokonalé konkurence
b) externality (záporné)
- objevují se v případě, když trh neregistruje vedlejší efekty výroby či spotřeby
Teorie dokonalé konkurence si i v tomto případě zachovává určitou platnost (v dl. období se často ukáže, že mnohé nedokonalosti jsou přechodné).
à Nepřijatelné rozdělení důchodu
Rozdělení důchodu a spotřeby v TE odráží výchozí vybavení zděděným nadáním a bohatstvím a současně velký počet rozmanitých faktorů, jako jsou diskriminace, úsilí, zdraví a štěstí.
Rychlost oběhu peněz
Pojem zavedl na přelomu století Alfred Marshall (Cambridge) a Irving Fisher (Yale).
- Důchodová rychlost oběhu peněz je poměr celkového nominálního GNP k zásobě peněz. Rychlost oběhu peněz měří míru, s jakou se zásoba peněz obrací relativně k celkovému důchodu nebo národnímu produktu. Formálně (jde o identitu):
kde P je celková cenová hladina a Q reálný GNP. Rychlost oběhu peněz V je jednoduše definována jako výše každoročního GNPN dělená zásobou peněz.
Rychlost, s jakou peníze v ek. mění svého majitele nebo také měří GNP na dolar peněz.
Kvantitativní teorie cen
Předpoklad: rychlost oběhu peněz je relativně stabilní a předvídatelná (důvodem: V odráží hlavně časovou strukturu přijímání důchodu a jejich vydávání – např. rozložení platu během měsíce, k její změně dojde pouze tehdy, mění-li lidé či firmy způsob držby A/ platby účtů).
Kvantitativní teorie cen tvrdí, že se ceny pohybují proporcionálně s nabídkou peněz. Ačkoli je kvantitativní teorie pouze hrubou aproximací, pomáhá nám vysvětlit, proč země s nízkým růstem peněz mají mírnou inflaci, zatímco země s rychlým růstem peněz zjišťují inflaci 20% či více.
kde k je symbol pro podíl V/ Q – klasičtí ekonomové přesvědčeni, že v krátkém období může být konstantní nebo relativně stabilní +plná zam. (GNP = GNPpot) Þ v dlouhém období lehce rostoucí charakter.
- Důchodová rychlost oběhu peněz je poměr celkového nominálního GNP k zásobě peněz. Rychlost oběhu peněz měří míru, s jakou se zásoba peněz obrací relativně k celkovému důchodu nebo národnímu produktu. Formálně (jde o identitu):
kde P je celková cenová hladina a Q reálný GNP. Rychlost oběhu peněz V je jednoduše definována jako výše každoročního GNPN dělená zásobou peněz.
Rychlost, s jakou peníze v ek. mění svého majitele nebo také měří GNP na dolar peněz.
Kvantitativní teorie cen
Předpoklad: rychlost oběhu peněz je relativně stabilní a předvídatelná (důvodem: V odráží hlavně časovou strukturu přijímání důchodu a jejich vydávání – např. rozložení platu během měsíce, k její změně dojde pouze tehdy, mění-li lidé či firmy způsob držby A/ platby účtů).
Kvantitativní teorie cen tvrdí, že se ceny pohybují proporcionálně s nabídkou peněz. Ačkoli je kvantitativní teorie pouze hrubou aproximací, pomáhá nám vysvětlit, proč země s nízkým růstem peněz mají mírnou inflaci, zatímco země s rychlým růstem peněz zjišťují inflaci 20% či více.
kde k je symbol pro podíl V/ Q – klasičtí ekonomové přesvědčeni, že v krátkém období může být konstantní nebo relativně stabilní +plná zam. (GNP = GNPpot) Þ v dlouhém období lehce rostoucí charakter.
Teorie HC
- tyto teorie se opírají o význam spotřebních a investičních statků dlouhodobého užití
x vnější (nacházejí příčiny HC ve výkyvech něčeho vně ek. sys. – sluneční skvrny, klima, války, revoluce a volby, objevy nalezišť zlata, tempo růstu ob., migrace ob., objevy zemí, vědecké objevy…)
x vnitřní (mechanismy uvnitř ek. sys. – sebegenerující HC)
Politický HC
- MAE pol. určují volební představitelé (ek. manipulují tak, aby podpořili své volební reference)
- předpoklady: nástroje ke stimulaci ek.
voliči chtějí nízkou U, rychlý ek. růst a nízkou inflaci
politici chtějí být znovu zvoleni
- po volbách se U a P, rok před volbami se vše obrátí a všichni jsou spokojeni (¯ T, G a přesvědčí Fed na nízké i)
- např. kampaň Richarda Nixona (72)
Kombinování vnějších a vnitřních faktorů
à otřesy vznikají vně ek., ale vnitřní fungování ek. je šíří a udržuje
à základním vnitřním mechanismem jsou investice (očekávání příjmů nebo změny produktu ovlivňují poptávku po I)
x vnější (nacházejí příčiny HC ve výkyvech něčeho vně ek. sys. – sluneční skvrny, klima, války, revoluce a volby, objevy nalezišť zlata, tempo růstu ob., migrace ob., objevy zemí, vědecké objevy…)
x vnitřní (mechanismy uvnitř ek. sys. – sebegenerující HC)
Politický HC
- MAE pol. určují volební představitelé (ek. manipulují tak, aby podpořili své volební reference)
- předpoklady: nástroje ke stimulaci ek.
voliči chtějí nízkou U, rychlý ek. růst a nízkou inflaci
politici chtějí být znovu zvoleni
- po volbách se U a P, rok před volbami se vše obrátí a všichni jsou spokojeni (¯ T, G a přesvědčí Fed na nízké i)
- např. kampaň Richarda Nixona (72)
Kombinování vnějších a vnitřních faktorů
à otřesy vznikají vně ek., ale vnitřní fungování ek. je šíří a udržuje
à základním vnitřním mechanismem jsou investice (očekávání příjmů nebo změny produktu ovlivňují poptávku po I)
Tři základní rysy:
a) opuštění Keynesovy teorie
KE: v krátkém období GNP a zam. primárně určuje AD, k odstranění nežádoucí U a I jsou potřebné změny v m/f politice; koncem 70. let Martin Feldstein z Harvardu napsal článek o sporu s poptávkově orientovanou HP, kladl důraz na úspory a investice, reforma regulace a snížení zdanění kapitálového důchodu, hledisko dlouhodobého ek. růstu; AS je poměrně strmá Þ každá recese krátkodobá reakce na změny AD (změna P); stáhne-li se vláda pomocí “šokové terapie” z aktivního řízení ek., zvýší se inovační schopnosti a zlepší se produktivita; výsledkem: poč. 80. let pokles inflace za cenu nezaměstnanosti (hluboká a ostrá recese)…
b) důraz na podněty a účinky nabídky
klíčová úloha ztráty stimulů (tržní výnosy z práce, úspor a podnikání), k níž dochází při příliš vysokých daňových sazbách (KE: ignorují účinek daňových sazeb a stimulů na AS)
c) obhajoba rozsáhlého snížení daní (krácení daní)
posunuje křivku AD doprava (multiplikovaně); může též zvýšit GNPpot (jestliže snížení dané přiláká zvýšenou nabídku práce nebo kapitálu) Þ AS doprava Þ zvyšuje GNPR
(tzv. Laferrova křivka – vysoké t vedou v důsledku nižší úrovně ek. aktivity k výraznému omezení základu pro výpočet daně: R… celkové výnosy z daní = t… daňová sazba * B… daňový základ)
KE: v krátkém období GNP a zam. primárně určuje AD, k odstranění nežádoucí U a I jsou potřebné změny v m/f politice; koncem 70. let Martin Feldstein z Harvardu napsal článek o sporu s poptávkově orientovanou HP, kladl důraz na úspory a investice, reforma regulace a snížení zdanění kapitálového důchodu, hledisko dlouhodobého ek. růstu; AS je poměrně strmá Þ každá recese krátkodobá reakce na změny AD (změna P); stáhne-li se vláda pomocí “šokové terapie” z aktivního řízení ek., zvýší se inovační schopnosti a zlepší se produktivita; výsledkem: poč. 80. let pokles inflace za cenu nezaměstnanosti (hluboká a ostrá recese)…
b) důraz na podněty a účinky nabídky
klíčová úloha ztráty stimulů (tržní výnosy z práce, úspor a podnikání), k níž dochází při příliš vysokých daňových sazbách (KE: ignorují účinek daňových sazeb a stimulů na AS)
c) obhajoba rozsáhlého snížení daní (krácení daní)
posunuje křivku AD doprava (multiplikovaně); může též zvýšit GNPpot (jestliže snížení dané přiláká zvýšenou nabídku práce nebo kapitálu) Þ AS doprava Þ zvyšuje GNPR
(tzv. Laferrova křivka – vysoké t vedou v důsledku nižší úrovně ek. aktivity k výraznému omezení základu pro výpočet daně: R… celkové výnosy z daní = t… daňová sazba * B… daňový základ)
Nízké úspory
Nízké úspory
Nízké důchody Nízké investice a akumulace
Nízká produktivita práce
Technologie - 1) Naučit se využít existující technologii
2) K technologii je třeba řídících pracovníků
3) Rovněž by se měla vytvořit vrstva domácích firem a managerů
V pořadí problémů, které musí rozvojové země řešit má prioritu zlepšování zdraví obyvatelstva a zvyšování vzdělanosti a odborné průpravy. Produktivní kapitál v chudých zemích se vytváří pomalým tempem, protože důchody jsou tak nízké, že jen malá část může být uspořena pro budoucnost. Z toho problému se mnoho zemí snažilo dostat tím, že v 70. Letech financovaly ambiciózní programy rozvoje čemuž se však zadlužily natolik, že toto velké zadlužení trvá dodnes.
Jak se tedy vůbec mohou ekonomicky rozvíjet tyto země? Existují 3 teorie:
1) Metoda startu – „Start“ je poháněn vůdčími sektory tam, kde se rozvíjí exportní trhy. Když začnou růst dostavuje se zisk a ten se znovu investuje.
2) Teorie zaostalosti – tyto země by měly přebírat nové technologie od vyspělých zemí a
využívat jejich odborníků.
3) Teorie vyváženého růstu – říká, že všechny země postupují stále vyváženě vpřed („jako želvy“)
Nízké důchody Nízké investice a akumulace
Nízká produktivita práce
Technologie - 1) Naučit se využít existující technologii
2) K technologii je třeba řídících pracovníků
3) Rovněž by se měla vytvořit vrstva domácích firem a managerů
V pořadí problémů, které musí rozvojové země řešit má prioritu zlepšování zdraví obyvatelstva a zvyšování vzdělanosti a odborné průpravy. Produktivní kapitál v chudých zemích se vytváří pomalým tempem, protože důchody jsou tak nízké, že jen malá část může být uspořena pro budoucnost. Z toho problému se mnoho zemí snažilo dostat tím, že v 70. Letech financovaly ambiciózní programy rozvoje čemuž se však zadlužily natolik, že toto velké zadlužení trvá dodnes.
Jak se tedy vůbec mohou ekonomicky rozvíjet tyto země? Existují 3 teorie:
1) Metoda startu – „Start“ je poháněn vůdčími sektory tam, kde se rozvíjí exportní trhy. Když začnou růst dostavuje se zisk a ten se znovu investuje.
2) Teorie zaostalosti – tyto země by měly přebírat nové technologie od vyspělých zemí a
využívat jejich odborníků.
3) Teorie vyváženého růstu – říká, že všechny země postupují stále vyváženě vpřed („jako želvy“)
ad V.
Vyjděme ze situace, že dochází k vzestupu relativních cen zboží náročného na spotřebu L. Vzestup relativních cen zboží náročnějšího na práci vede k relativnímu růstu mezd. Jestliže mzdy rostou pomaleji než ceny, musejí dělníci vynaložit více svého důchodu na nákup zboží a jejich postavení se zhorší.
Podle tohoto teorému země ze zahraničního obchodu vždy bohatne, ale bohatěji zastoupený faktor získává poměrně více
ad VI.
Jestliže dojde k vzestupu vybavení faktorem, pak rychleji roste výstup zboží na tento faktor a výstup druhého se relativně sníží.
ad VII.
Leontieff poukázal na nutnost braní v úvahu kvalitu faktorů. V případě USA vývoz zboží náročného na práci a import zboží náročného na kapitál lze vysvětlit vysokým zhodnocením kvalifikované práce.
Poptávkové teorie
Tyto teorie se zabývají zejména cenovou úrovní zboží.
V zemi A je poměr mezi zbožím y a x 10:14 a v zemi B je 10:22. Z počátku při dovozu 1 jednotky y do země B, bude daná země ochodna nabídnou 4 jednotky x. S růstem dováženého zboží bude tento směnný poměr klesat. Rovnováha bude v bodě P, kde se protnou nabídky zemí A i B a vytvoří se směnný poměr 10:18.
Z toho plyne závěr, že produkce dané země je směňována za produkci jiných zemí a to v takové míře, aby celkový vývoz mohl splatit dovoz.
Podle tohoto teorému země ze zahraničního obchodu vždy bohatne, ale bohatěji zastoupený faktor získává poměrně více
ad VI.
Jestliže dojde k vzestupu vybavení faktorem, pak rychleji roste výstup zboží na tento faktor a výstup druhého se relativně sníží.
ad VII.
Leontieff poukázal na nutnost braní v úvahu kvalitu faktorů. V případě USA vývoz zboží náročného na práci a import zboží náročného na kapitál lze vysvětlit vysokým zhodnocením kvalifikované práce.
Poptávkové teorie
Tyto teorie se zabývají zejména cenovou úrovní zboží.
V zemi A je poměr mezi zbožím y a x 10:14 a v zemi B je 10:22. Z počátku při dovozu 1 jednotky y do země B, bude daná země ochodna nabídnou 4 jednotky x. S růstem dováženého zboží bude tento směnný poměr klesat. Rovnováha bude v bodě P, kde se protnou nabídky zemí A i B a vytvoří se směnný poměr 10:18.
Z toho plyne závěr, že produkce dané země je směňována za produkci jiných zemí a to v takové míře, aby celkový vývoz mohl splatit dovoz.
Nabídkové a poptávkové teorie
Nabídkové teorie
Otázky proč a jak dochází ke směně na světovém trhu mají z hlediska nabídky následující ucelené podoby.
I. Smithova teorie absolutních výhod
II. Ricardova teorie komparativních výhod
III. Haberlerova teorie alternativních nákladů a hranice produkčních možností
IV. Heckscher Ohlinův model
V. Stolper-Samuelsonův teorém
VI. Rybczynského teorém
VII. Leontieffův paradox
ad I.
- ekonomika poptává statky, které doma z důvodu nedostatku surovin, technologií, kvalif. prac. sil nevyrábí
- zahraniční obchod je ventilem pro přebytečné zboží
Díky svým produkčním podmínkám země A vyrábí výrobek x a země B výrobek y. Vzájemná směna umožňuje zvyšovat celkové bohatství, neboť každá země produkuje díky vyšší specializaci celkové množství zboží.
Otázky proč a jak dochází ke směně na světovém trhu mají z hlediska nabídky následující ucelené podoby.
I. Smithova teorie absolutních výhod
II. Ricardova teorie komparativních výhod
III. Haberlerova teorie alternativních nákladů a hranice produkčních možností
IV. Heckscher Ohlinův model
V. Stolper-Samuelsonův teorém
VI. Rybczynského teorém
VII. Leontieffův paradox
ad I.
- ekonomika poptává statky, které doma z důvodu nedostatku surovin, technologií, kvalif. prac. sil nevyrábí
- zahraniční obchod je ventilem pro přebytečné zboží
Díky svým produkčním podmínkám země A vyrábí výrobek x a země B výrobek y. Vzájemná směna umožňuje zvyšovat celkové bohatství, neboť každá země produkuje díky vyšší specializaci celkové množství zboží.
A. Smith
- odmítá zasahování státu do zahraničního obchodu. V jeho pojetí se každá země zaměří na výrobu a export zboží, ve kterém má nejnižší výrobní náklady. Tím dochází ke specializaci a k absolutním úsporám výrobních nákladů. Celou teorii známe pod názvem teorie absolutních výhod.
D. Ricardo - rozšířil Humovy teorie fluktujících peněz a vytvořil teorii komparativních výhod. Doplnil teorii o případ, kdy existuje absolutně vyšší produktivita u jedné země.
J.S. Mill - Postihl vztah mezi doma vyrobeným a ze zahraničí dovezeným zbožím v tom smyslu, že náklady zahraničního zboží jsou určeny pro domácí ekonomiku velikostí hodnoty domácího zboží, které bylo nutno k jeho úhradě.
B. Ohlin - jde o teorii vybavenosti výrobními činiteli. Vychází z toho, že každá země disponuje různými výrobními činiteli. Cena toho činitele jehož je relativní dostatek je nižší.
PROTEKCIONISMUS
F. List a H. Careyho - kritika svobodného obchodu:
· ekonomika je součástí sociálního života státu a není možno dávat totožnost mezi národními a celosvětovými hodnotami
· mezinárodní dělba práce zvýhodňuje alokaci práce a kapitálu podle přírodních podmínek
· konstatují přeceňování vlivu cenové hladiny existencemi výkyvu na dílčích trzích
· silná produkční centra mohou zničit slabší prokuční centra konkurencí
Je nutná ochrana odvětví, cenové hladiny a existence rozsahu možné výrovy.
D. Ricardo - rozšířil Humovy teorie fluktujících peněz a vytvořil teorii komparativních výhod. Doplnil teorii o případ, kdy existuje absolutně vyšší produktivita u jedné země.
J.S. Mill - Postihl vztah mezi doma vyrobeným a ze zahraničí dovezeným zbožím v tom smyslu, že náklady zahraničního zboží jsou určeny pro domácí ekonomiku velikostí hodnoty domácího zboží, které bylo nutno k jeho úhradě.
B. Ohlin - jde o teorii vybavenosti výrobními činiteli. Vychází z toho, že každá země disponuje různými výrobními činiteli. Cena toho činitele jehož je relativní dostatek je nižší.
PROTEKCIONISMUS
F. List a H. Careyho - kritika svobodného obchodu:
· ekonomika je součástí sociálního života státu a není možno dávat totožnost mezi národními a celosvětovými hodnotami
· mezinárodní dělba práce zvýhodňuje alokaci práce a kapitálu podle přírodních podmínek
· konstatují přeceňování vlivu cenové hladiny existencemi výkyvu na dílčích trzích
· silná produkční centra mohou zničit slabší prokuční centra konkurencí
Je nutná ochrana odvětví, cenové hladiny a existence rozsahu možné výrovy.
Keynesiánsky orientované teorie hospodářského cyklu a kritika jednoduché keynesiánské spotřební funkce
- příčinu cyklického kolísání ekonomiky vidí ve změnách objemu investic a státních výdajů a jimi vyvolané změny objemu spotřebních výdajů;
- keynesiánští ekonomové pracují se spotřební funkcí, kde je spotřeba funkcí běžného důchodu (tj. důchodu obdrženého v běžném období) – jednoduchá keynesiánská spotřební funkce = C = Co + mpc.YD – tato funkce je dost nestabilní, s tím ,jak kolísá reálný produkt, kolísá i spotřeba, což vyvolává další multiplikované kolísání reálného důchodu.
- v roce 1957 – Friednam přišel s jinou spotřební funkcí, která je založena na teorii permanentního důchodu – tvrdí, že spotřeba reaguje pouze na permanentní (trvalé) změny důchodu, ale ne na dočasné změny. Spotřební funkce vyjadřuje, že jednotlivec věnuje na spotřebu podíl (p) svého očekávaného permanentního důchodu (YP) = C = p . YP – permanentní důchod = průměrný důchod, který podle svého očekávání obdrží lidé během určitého časového období; mezní sklon ke spotřebě z permanentního důchodu (p) závisí na individuálních preferencích, na výši reálné úrokové sazby a na proměnlivosti běžného důchodu; jednotlivci formují svůj odhad permanentního důchodu na základě adaptivních očekávání; závěr – spotřeba reaguje mnohem méně na změny běžného důchodu než předpokládají keynesiánské modely, hodnota multiplikátoru je nižší a multiplikační efekt mnohem slabší, ekonomika jako celek je mnohem stabilnější;
- keynesiánští ekonomové pracují se spotřební funkcí, kde je spotřeba funkcí běžného důchodu (tj. důchodu obdrženého v běžném období) – jednoduchá keynesiánská spotřební funkce = C = Co + mpc.YD – tato funkce je dost nestabilní, s tím ,jak kolísá reálný produkt, kolísá i spotřeba, což vyvolává další multiplikované kolísání reálného důchodu.
- v roce 1957 – Friednam přišel s jinou spotřební funkcí, která je založena na teorii permanentního důchodu – tvrdí, že spotřeba reaguje pouze na permanentní (trvalé) změny důchodu, ale ne na dočasné změny. Spotřební funkce vyjadřuje, že jednotlivec věnuje na spotřebu podíl (p) svého očekávaného permanentního důchodu (YP) = C = p . YP – permanentní důchod = průměrný důchod, který podle svého očekávání obdrží lidé během určitého časového období; mezní sklon ke spotřebě z permanentního důchodu (p) závisí na individuálních preferencích, na výši reálné úrokové sazby a na proměnlivosti běžného důchodu; jednotlivci formují svůj odhad permanentního důchodu na základě adaptivních očekávání; závěr – spotřeba reaguje mnohem méně na změny běžného důchodu než předpokládají keynesiánské modely, hodnota multiplikátoru je nižší a multiplikační efekt mnohem slabší, ekonomika jako celek je mnohem stabilnější;
Politický hospodářský cyklus
- podstatu cyklických výkyvů hledají v politické sféře – hlavními iniciátory politického hosp. cyklu jsou vláda a vládnoucí část parlamentu, které mají zájem na expanzivní fiskální politice v období těsně před novými volbami a centrální banka, která často podléhá politickým tlakům a zásadám fungování byrokratické instituce,
Politická Phillipsova křivka
- politikové si uvědomují existenci krátkodobého substitučního vztahu mezi inflací a nezaměstnaností a možnost využití tohoto vztahu k politickým ziskům;
Teorie reálného hospodářského cyklu
- příčiny vzniku hospodářského cyklu vidí v kolísání reálných veličin a zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky; tvrdí, že některé cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě na straně poptávky, ale ve skutečnosti jsou vyvolány změnami nabídkové strany ekonomiky;
- recese nebo konjunktura může být vyvolána nabídkovými šoky, které snižují nebo zvyšují výrobku kapacitu ekonomiky – za nabídkové šoky lze označit různé reálné poruchy (ty vyvolává např. změna přírodních podmínek, technologické šoky, nákladové šoky, změna spotřebitelských preferencí,
- podle teoretiků jsou peněžní změny důsledkem a ne příčinou hospodářského cyklu; korelace mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována CB – vychází spíše ze změn pen. zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou ovlivňováni hosp. cyklem – tj. chováním komerčních bank, jejich věřitelů a dlužníků.
Politická Phillipsova křivka
- politikové si uvědomují existenci krátkodobého substitučního vztahu mezi inflací a nezaměstnaností a možnost využití tohoto vztahu k politickým ziskům;
Teorie reálného hospodářského cyklu
- příčiny vzniku hospodářského cyklu vidí v kolísání reálných veličin a zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky; tvrdí, že některé cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě na straně poptávky, ale ve skutečnosti jsou vyvolány změnami nabídkové strany ekonomiky;
- recese nebo konjunktura může být vyvolána nabídkovými šoky, které snižují nebo zvyšují výrobku kapacitu ekonomiky – za nabídkové šoky lze označit různé reálné poruchy (ty vyvolává např. změna přírodních podmínek, technologické šoky, nákladové šoky, změna spotřebitelských preferencí,
- podle teoretiků jsou peněžní změny důsledkem a ne příčinou hospodářského cyklu; korelace mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována CB – vychází spíše ze změn pen. zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou ovlivňováni hosp. cyklem – tj. chováním komerčních bank, jejich věřitelů a dlužníků.
8) TEORIE KAPITÁLU, ÚROKU A ZISKU. KAPITÁL, INVESTICE A ÚROKOVÁ MÍRA.
POPTÁVKA PO ZÁPůJČNÍCH FONDECH A JEJICH NABÍDKA. DETERMINACE REÁLNÉ ÚROKOVÉ SAZBY A CENY KAPITÁLOVÝCH AKTIV, VÝNOSY Z DRŽBY FINANČNÍCH AKTIV. PODSTATA ZISKU. KRITÉRIA HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Kapitál – akumulované úspory přeměněné v investice (kapitál chápeme jako jeden ze tří vzácných výrobních faktorů)
Investice – je množství nově pořízeného kapitálu během určitého období
Znehodnocení – je pokles zásoby kapitálu daný jeho používáním a existencí faktoru času.
Hrubé investice – hodnota veškerého nově pořízeného kapitálu během určitého období
Čisté investice – hrubé investice mínus amortizace
Poptávka po kapitálu
Je dána konkrétně rozhodnutími firem o realizaci investic. Firmy získávají tyto prostředky ve formě úvěrů u bank, příjmů z prodeje vlastních CP, půjček od věřitelů. Při rozhodování o investice je nezbytné uvažovat s náklady (cena zakoupeného kapitálového aktiva + úroky z částky vypůjčené k nákupu tohoto aktiva) a výnosy (mohou být měřeny ve fyzických jednotkách jako mezním fyzický produkt kapitálu MPPk nebo v peněžních jednotkách jako příjem z mezního kapitálu MRPk).
Příjem z mezního produktu kapitálu – hodnota dodatečného výstupu vyrobeného za použití kapitálového statku ve srovnání s tím, co by bylo vyrobeno bez jeho použití.
Firma bude poptávat kapitál do té doby, dokud bude příjem z mezního produktu kapitálu převyšovat mezní náklady investice.
Kapitál – akumulované úspory přeměněné v investice (kapitál chápeme jako jeden ze tří vzácných výrobních faktorů)
Investice – je množství nově pořízeného kapitálu během určitého období
Znehodnocení – je pokles zásoby kapitálu daný jeho používáním a existencí faktoru času.
Hrubé investice – hodnota veškerého nově pořízeného kapitálu během určitého období
Čisté investice – hrubé investice mínus amortizace
Poptávka po kapitálu
Je dána konkrétně rozhodnutími firem o realizaci investic. Firmy získávají tyto prostředky ve formě úvěrů u bank, příjmů z prodeje vlastních CP, půjček od věřitelů. Při rozhodování o investice je nezbytné uvažovat s náklady (cena zakoupeného kapitálového aktiva + úroky z částky vypůjčené k nákupu tohoto aktiva) a výnosy (mohou být měřeny ve fyzických jednotkách jako mezním fyzický produkt kapitálu MPPk nebo v peněžních jednotkách jako příjem z mezního kapitálu MRPk).
Příjem z mezního produktu kapitálu – hodnota dodatečného výstupu vyrobeného za použití kapitálového statku ve srovnání s tím, co by bylo vyrobeno bez jeho použití.
Firma bude poptávat kapitál do té doby, dokud bude příjem z mezního produktu kapitálu převyšovat mezní náklady investice.
7) TEORIE TRHU PRÁCE, PRODUKTIVITA PRÁCE A MZDY.
KONKURENČNÍ TRHY VSTUPŮ. DETERMINACE INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKY A NABÍDKY PRÁCE. TRŽNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA PRÁCE. EKONOMICKÁ RENTA. EFEKT CENOVÉ ZMĚNY A CENOVÁ PRUŽNOST POPTÁVKY PO VÝROBNÍCH FAKTORECH. ODBORY A TRH PRÁCE. BILATERÁLNÍ MONOPOL.
Konkurenční trhy výrobních faktorů
Je definován jako trh, na kterém ani jednotliví kupující ani jednotliví prodávající nemohou ovlivnit cenu daných vstupů. Na takových trzích jsou pak prodávající i kupující v postavení příjemců ceny.
Na trhu vstupů (na rozdíl od trhu finálních statků) vytvářejí jednotlivci (domácnosti) nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka do daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou. Je odvozena z poptávky po statku, který je s pomocí daného vstupu vyráběn.
Nutnou podmínkou maximalizace zisku je, aby firma nakupovala dodatečné jednotky daného vstupu tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem, který tato jednotka svým fungováním přinese. MRPF = MRCF
Příjem z mezního produktu (MRP) daného VF – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného VF o jednotku.
Např. MRPK = dTR / dK……. MRPK = MRA * MPK
MRA = mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. dTR /dQA,
MPK = mezní produkt kapitálu, tj. dQA / dK
Konkurenční trhy výrobních faktorů
Je definován jako trh, na kterém ani jednotliví kupující ani jednotliví prodávající nemohou ovlivnit cenu daných vstupů. Na takových trzích jsou pak prodávající i kupující v postavení příjemců ceny.
Na trhu vstupů (na rozdíl od trhu finálních statků) vytvářejí jednotlivci (domácnosti) nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka do daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou. Je odvozena z poptávky po statku, který je s pomocí daného vstupu vyráběn.
Nutnou podmínkou maximalizace zisku je, aby firma nakupovala dodatečné jednotky daného vstupu tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem, který tato jednotka svým fungováním přinese. MRPF = MRCF
Příjem z mezního produktu (MRP) daného VF – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného VF o jednotku.
Např. MRPK = dTR / dK……. MRPK = MRA * MPK
MRA = mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. dTR /dQA,
MPK = mezní produkt kapitálu, tj. dQA / dK
Rozhodování v managementu
IV. Rozhodování v managementu
1. Rozhodovací proces a manažerské rozhodování
1.1. Rozhodovací proces
– rozhodujeme se tehdy, máme-li si z čeho vybrat -> proces volby jednoho z více možných řešení
4 teorie rozhodování:
a) Teorie užitku – řešení, které přinese větší užitek
b) Psychologická a sociologická teorie – zaměření na činnosti člověka (dopad na lidi)
c) Teorie rozhodující pro řešení dobře strukturovaných problémů – víme o nich vše, udělat strukturu a rozdělit na detaily
d) Teorie rozhodující pro řešení špatně strukturovaných problémů – prvky prognostiky
– Procesy podle informovanosti rozhodovatele:
• rozhodování za rizika – rozhodovatel nezná všechny informace
• rozhodování za jistoty – rozhodovatel zná všechny potřebné informace
• rozhodování za neurčitosti
– Procesy podle počtu rozhodovatelů:
• individuální
• týmové
– Podle časového horizontu:
• strategické (dlouhodobé)
• taktické (střednědobé)
• operativní (krátkodobé)
– Podle druhu manažerské funkce
• plánování
• organizování
• personální záležitosti
• kontrola
– Podle úrovně řízení
• vrcholové (nestrukturované problémy)
• střední (strukturované i nestrukturované problémy)
• operativní (dobře strukturované problémy)
1. Rozhodovací proces a manažerské rozhodování
1.1. Rozhodovací proces
– rozhodujeme se tehdy, máme-li si z čeho vybrat -> proces volby jednoho z více možných řešení
4 teorie rozhodování:
a) Teorie užitku – řešení, které přinese větší užitek
b) Psychologická a sociologická teorie – zaměření na činnosti člověka (dopad na lidi)
c) Teorie rozhodující pro řešení dobře strukturovaných problémů – víme o nich vše, udělat strukturu a rozdělit na detaily
d) Teorie rozhodující pro řešení špatně strukturovaných problémů – prvky prognostiky
– Procesy podle informovanosti rozhodovatele:
• rozhodování za rizika – rozhodovatel nezná všechny informace
• rozhodování za jistoty – rozhodovatel zná všechny potřebné informace
• rozhodování za neurčitosti
– Procesy podle počtu rozhodovatelů:
• individuální
• týmové
– Podle časového horizontu:
• strategické (dlouhodobé)
• taktické (střednědobé)
• operativní (krátkodobé)
– Podle druhu manažerské funkce
• plánování
• organizování
• personální záležitosti
• kontrola
– Podle úrovně řízení
• vrcholové (nestrukturované problémy)
• střední (strukturované i nestrukturované problémy)
• operativní (dobře strukturované problémy)
Teorie chaosu
c) Teorie chaosu
• autor Tom Peters
• v současné době se velmi mění prostředí, ve kterém firma podniká. Nelze moc předvídat. Můžeme předpokládat jen to, že budou změny.
• usilovat o přežití:
• dělat to, co dosud a doufat
• systematicky sledovat, co se děje a připravovat se na změny, rychle reagovat
d) Koncepce učící se organizace
• chce-li firma dlouhodobě uspět na trhu, musí inovovat. Musí se učit z vlastních chyb (z 10 rozhodnutí je 5–6 správných a 4 špatné); průzkum zákazníků, rozebrat stížnosti, jednání konkurence. Musí systematicky dbát o vzdělávání zaměstnanců (náklady hradí z podnikových peněz).
e) Futurologická teorie managementu
• teorie, kterou propagují Angličané. Zvýšený důraz na strategii firmy.
f) Teorie komponentu
• nejnovější teorie
• autor Tom Peters
• v současné době se velmi mění prostředí, ve kterém firma podniká. Nelze moc předvídat. Můžeme předpokládat jen to, že budou změny.
• usilovat o přežití:
• dělat to, co dosud a doufat
• systematicky sledovat, co se děje a připravovat se na změny, rychle reagovat
d) Koncepce učící se organizace
• chce-li firma dlouhodobě uspět na trhu, musí inovovat. Musí se učit z vlastních chyb (z 10 rozhodnutí je 5–6 správných a 4 špatné); průzkum zákazníků, rozebrat stížnosti, jednání konkurence. Musí systematicky dbát o vzdělávání zaměstnanců (náklady hradí z podnikových peněz).
e) Futurologická teorie managementu
• teorie, kterou propagují Angličané. Zvýšený důraz na strategii firmy.
f) Teorie komponentu
• nejnovější teorie
TEORIE CHAOSU – Tom Peters
TEORIE CHAOSU – Tom Peters
V současnosti se mění prostředí firmy spíše chaoticky. Nelze nic předvídat, mění se i konkurence. Firma může usilovat o přežití 2 způsoby:
1. dělat to co dosud a doufat že přežije
2. systematicky sledovat změny okolí a na své změny se připravit, vycházet z předpovědi že v chaosu se nejlépe něco mění. Znamená to že chceme-li ve firmě něco změnit, musíme nastolit nejistotu, chaos, neboť v takovém prostředí se nejlépe provádí změny.
KONCEPCE UČÍCÍ SE ORGANIZACE
- chce-li firma mít dlouhodobý úspěch, musí inovovat a musí se učit z vlastních chyb, jednání konkurence, vzdělávání z podnikových prostředků.
FUTUROLOGICKÁ TEORIE
je 3 roky stará, propagují ji Angličané. Firma by měla hledat nová odbytiště, spojovat různé výrobky, kladení velkého důrazu na strategii firmy. Myslet na budoucnost, např. Yamaha
V současnosti se mění prostředí firmy spíše chaoticky. Nelze nic předvídat, mění se i konkurence. Firma může usilovat o přežití 2 způsoby:
1. dělat to co dosud a doufat že přežije
2. systematicky sledovat změny okolí a na své změny se připravit, vycházet z předpovědi že v chaosu se nejlépe něco mění. Znamená to že chceme-li ve firmě něco změnit, musíme nastolit nejistotu, chaos, neboť v takovém prostředí se nejlépe provádí změny.
KONCEPCE UČÍCÍ SE ORGANIZACE
- chce-li firma mít dlouhodobý úspěch, musí inovovat a musí se učit z vlastních chyb, jednání konkurence, vzdělávání z podnikových prostředků.
FUTUROLOGICKÁ TEORIE
je 3 roky stará, propagují ji Angličané. Firma by měla hledat nová odbytiště, spojovat různé výrobky, kladení velkého důrazu na strategii firmy. Myslet na budoucnost, např. Yamaha
TEORIE HIERARCHIE POTŘEB
3) MOTIVAČNÍ – HYGIENICKÝ PŘÍSTUP K MOTIVACI
- dvoj faktorová teorie, jednoduše říká, že potřeby existují ve formě uspokojené a neuspokojené
4) TEORIE OČEKÁVÁNÍ
- lidé neustále na něco čekají, vedoucí by měl dát naději pracovníkům, že přijde něco nového, aby je to hnalo dopředu.
5) TEORIE EKVITY
- založena na spravedlnosti, pokus se vedoucí bude chovat spravedlivě, určitě bude pracovníky motivovat
6) TEORIE ZESÍLENÍ
- odstranění překážek v práci, perfektní pracovní podmínky
7) MC CLELANDOVA TEORIE POTŘEB
Co nás motivuje
- potřeba moci: někteří lidé mají potřebu ovládat lidi
- potřeba oblíbenosti: někteří chtějí být oblíbeni a to je vede dopředu
- potřeba úspěchu
8) SPECIÁLNÍ MOTIVAČNÍ TECHNIKY
- peníze , - spoluúčast – budou mi nabízet vedení firmy, bude mě to motivovat
9) OBOHACENÍ PRÁCE
- rozšíření práce – pošťák dostane práci navíc př. roznášet obědy
Vůdcovství
Styly vůdcovství:
a) autokratický – převládají příkazy, neposlouchají se názory podřízených a převládají tresty nad odměnami. (Vojsko, lidé s nižším vzděláním)
b) demokratický – zde se radí vedoucí s podřízenými, převládají spíše odměny než tresty (Výzkumné laborat)
c) liberální – také se dá nazvat jako systém chaosu. Nevýrazná postava vedoucího, existují tady různé kliky, patolízáctví.
- dvoj faktorová teorie, jednoduše říká, že potřeby existují ve formě uspokojené a neuspokojené
4) TEORIE OČEKÁVÁNÍ
- lidé neustále na něco čekají, vedoucí by měl dát naději pracovníkům, že přijde něco nového, aby je to hnalo dopředu.
5) TEORIE EKVITY
- založena na spravedlnosti, pokus se vedoucí bude chovat spravedlivě, určitě bude pracovníky motivovat
6) TEORIE ZESÍLENÍ
- odstranění překážek v práci, perfektní pracovní podmínky
7) MC CLELANDOVA TEORIE POTŘEB
Co nás motivuje
- potřeba moci: někteří lidé mají potřebu ovládat lidi
- potřeba oblíbenosti: někteří chtějí být oblíbeni a to je vede dopředu
- potřeba úspěchu
8) SPECIÁLNÍ MOTIVAČNÍ TECHNIKY
- peníze , - spoluúčast – budou mi nabízet vedení firmy, bude mě to motivovat
9) OBOHACENÍ PRÁCE
- rozšíření práce – pošťák dostane práci navíc př. roznášet obědy
Vůdcovství
Styly vůdcovství:
a) autokratický – převládají příkazy, neposlouchají se názory podřízených a převládají tresty nad odměnami. (Vojsko, lidé s nižším vzděláním)
b) demokratický – zde se radí vedoucí s podřízenými, převládají spíše odměny než tresty (Výzkumné laborat)
c) liberální – také se dá nazvat jako systém chaosu. Nevýrazná postava vedoucího, existují tady různé kliky, patolízáctví.
McGregorova teorie X a Y
c) McGregorova teorie X a Y
lidí typu čistě X nebo Y je minimum
jestliže se přistihnu že jsem X musí nastat změna práce
1) lidé typu X
neradi pracují a práci se vyhýbají
musí být odměňováni a trestáni
dávají přednost kontrolování a řízení v práci
2) lidé typu Y
pracují rádi
mohou mít z práce radost
raději se řídí a kontrolují sami
nebojí se odpovědnosti, tvořivosti a důvtipu
dokáží organizovat, řídit a kontrolovat
4) Koncepce komplexního člověka
odráží současný pohled
charakteristika:
o člověk je mnohostranný, schopný přeměny, chová se podle okolností diferencovaně
o striktní předpisy, příkazy omezující individuální iniciativy a aktivity lidí
o k úspěchu je důležité proinovační prostředí
o pro motivaci je důležité mít jasné představy
o sounáležitost s firmou (komunikace, preferovat přesuny z vlastních řad při personálních
o změnách, věnovat pozornost pracovnímu prostředí, usilovat o rozvoj pracovníků, posilovat
o zainteresovanost pracovníků na výsledních firmy
o komunikace
lidí typu čistě X nebo Y je minimum
jestliže se přistihnu že jsem X musí nastat změna práce
1) lidé typu X
neradi pracují a práci se vyhýbají
musí být odměňováni a trestáni
dávají přednost kontrolování a řízení v práci
2) lidé typu Y
pracují rádi
mohou mít z práce radost
raději se řídí a kontrolují sami
nebojí se odpovědnosti, tvořivosti a důvtipu
dokáží organizovat, řídit a kontrolovat
4) Koncepce komplexního člověka
odráží současný pohled
charakteristika:
o člověk je mnohostranný, schopný přeměny, chová se podle okolností diferencovaně
o striktní předpisy, příkazy omezující individuální iniciativy a aktivity lidí
o k úspěchu je důležité proinovační prostředí
o pro motivaci je důležité mít jasné představy
o sounáležitost s firmou (komunikace, preferovat přesuny z vlastních řad při personálních
o změnách, věnovat pozornost pracovnímu prostředí, usilovat o rozvoj pracovníků, posilovat
o zainteresovanost pracovníků na výsledních firmy
o komunikace
Rozhodování
1) Rozhodování
Základní pojmy
Normativní teorie rozhodování
- poskytuje návody, jak řešit rozhodovací problémy a jaké modely aplikovat tak, aby se dosáhlo žádoucí kvality rozhodnutí
Deskriptivní teorie rozhodování
- zaměřuje se na popis, analýzu a hodnocení již proběhlých rozhodovacích procesů
Rozhodovací problém
- problém s více než jednou variantou řešení
Rozhodovací proces
- proces řešení rozhodovacího problému
- je členěný do více časově návazných fází (etap), které tvoří identifikace rozhodovacího problému, jeho analýza a formulace, tvorba variant rozhodování, stanovení kritérií hodnocení, určení důsledků variant, hodnocení variant a výběr varianty určené k realizaci, realizace zvolené varianty a kontrola výsledků
Základní typy rozhodovacích problémů
- dobře a špatně strukturované rozhodovací problémy, rozhodovací problémy za jistoty, rizika a nejistoty
- postoj rozhodovatele k riziku
- averze, neutrální postoj a sklon k riziku projevující se volbou variant s odlišnou mírou rizika
Racionálně-ekonomický model rozhodování
- rozhodování ekonomicky racionálního člověka, maximalizující dosažení cílů, založené na systematickém vyhledávání všech variant řešení a na volbě nejlepší varianty (uplatnění principu optimalizace)
Administrativní model rozhodování
- rozhodování reálného rozhodovatele s omezenými informacemi, znalostmi a schopnostmi řešit rozhodovací problémy, založené na hledání a na volbě varianty uspokojující rozhodovatele (uplatňování principu satisfakce)
Základní pojmy
Normativní teorie rozhodování
- poskytuje návody, jak řešit rozhodovací problémy a jaké modely aplikovat tak, aby se dosáhlo žádoucí kvality rozhodnutí
Deskriptivní teorie rozhodování
- zaměřuje se na popis, analýzu a hodnocení již proběhlých rozhodovacích procesů
Rozhodovací problém
- problém s více než jednou variantou řešení
Rozhodovací proces
- proces řešení rozhodovacího problému
- je členěný do více časově návazných fází (etap), které tvoří identifikace rozhodovacího problému, jeho analýza a formulace, tvorba variant rozhodování, stanovení kritérií hodnocení, určení důsledků variant, hodnocení variant a výběr varianty určené k realizaci, realizace zvolené varianty a kontrola výsledků
Základní typy rozhodovacích problémů
- dobře a špatně strukturované rozhodovací problémy, rozhodovací problémy za jistoty, rizika a nejistoty
- postoj rozhodovatele k riziku
- averze, neutrální postoj a sklon k riziku projevující se volbou variant s odlišnou mírou rizika
Racionálně-ekonomický model rozhodování
- rozhodování ekonomicky racionálního člověka, maximalizující dosažení cílů, založené na systematickém vyhledávání všech variant řešení a na volbě nejlepší varianty (uplatnění principu optimalizace)
Administrativní model rozhodování
- rozhodování reálného rozhodovatele s omezenými informacemi, znalostmi a schopnostmi řešit rozhodovací problémy, založené na hledání a na volbě varianty uspokojující rozhodovatele (uplatňování principu satisfakce)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)