Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemfaktor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfaktor. Zobrazit všechny příspěvky

Management, Faktory pro vytváření organizačních struktur, Základní požadavky na organizační strukturu


Faktory pro vytváření organizačních struktur


- právní forma
- okolí podniku
- podnikatelské cíle firmy a úkoly
- výrobní program
- způsob sdružování specializovaných činností do jednotlivých útvarů
- velikost podniku (objem výroby, počet zaměstnanců)
- územní rozložení dílčích organizačních jednotek
- jak funguje IT
- profesní a kvalifikační struktura pracovníků
- firma – stávající organizační struktura, jak je stará, tradice, sociální a pracovní podmínky

Základní požadavky na organizační strukturu

1. stabilita
2. pružnost – schopnost zachycení změn
3. jednoduchá
4. přehledná
5. uplatněná přiměřeně: decentralizace činností
6. co nejmenší počet stupňů řízení
7. optimální rozpětí
8. hospodárná
9. jasnost vztahů

Maturitní otázka číslo 26 - ekonomie

Téma :
Podnik jako ekonomický systém

- Charakteristika podniku jako ekonomického systému :
- Podnik :
Je soustava, v nichž jsou uspořádány věcné prvky a lidé.Má cílové chování - např. vyrábět za účelem dosažení zisku, poskytovat služby za dosažením zisku.
1) Je to organizační soustava
2) Výrobně-provozní soustava
3)Právní systém
4) Sociální systém
5) Ekonomický systém

- Výrobní faktory :
1) Práce
2) Půda
3) Kapitál - Zdroje hospodářských prostředků - pasíva v rozvaze, zdroje krytí prostředků ( základní jmění ).

- Majetek hmotný : Hmotný a investiční ( stroje, budovy, zařízení )
Zásoby


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Produkční funkce

- je to závislost produkcí a výrobními faktory

- vyjadřuje technický stav ve výrobě v naturálních jednotkách


Podle počtu sledovaných faktorů:

- jedno faktorové

- dvou faktorové

- více faktorové (produkční modely)

Jednofaktorová PRF.
- krátkodobé PRF., které vycházejí z korelační a regresní analýzy

- vyjadřují statický pohled na výrobu, jeden VF je proměnlivý a ostatní jsou neměnné

-
Q = f(x) x … množství proměnlivého VF v naturálních jednotkách


Q = a + bx
Q


Q1 Q1=Q2


Q2



x


Typy PRF (3)

1. konstantní funkce

- neměnná produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší stejné Q

- lineární funkce

snaha nalézt, co nejlepší matematickou funkci vyjadřující PRF

Financování podniku

Při financování a finančním řízení podniku je třeba vyřešit tyto nejdůležitější problémy:

1) Do čeho má podnik investovat

2) Z čeho má podnik investovat

3) Kolik ze získaných přínosů ponechat v podniku


Na stranu aktiv zapisujeme stav různých druhů majetku v hodnotovém vyjádření (v Kč). Na pořízení majetku potřebujeme kapitál. Na stranu pasiv uvádíme, z jakých druhů kapitálu náš majetek pochází.


Význam financování a finančního řízení – Podstatou financování a finančního řízení je neustálé usměrňování co nejvýhodnější struktury kapitálu a majetku. Úspěšnost této činnosti spočívá v tom, jak dokážeme uvést do souladu tyto základní okolnosti:
1) Každý investor preferuje více peněz než méně

2) Každý investor preferuje méně rizika než více

3) Každý investor preferuje stejné množství peněz dnes spíše zítra


Faktor kvantity – ovlivňuje rozhodování tak, že dáváme přednost řešením, která nám slibují v daném období více finančních zdrojů.

Faktor rizika – nás ovlivňuje tím, že zvažujeme velikost očekávaných finančních zdrojů s ohledem na bezpečnost jejich získání.

Faktor času – nás zase ovlivňuje tak, že přihlížíme nejen k absolutní velikosti předpokládaných
finančních zdrojů, ale i jejich rozložení v čase.

Snahou finančních řízení podniku je zvyšování jeho finančních zdrojů, souhrnným ukazatelem pak je zvyšování tržní hodnoty firmy.

ad IV.

Bohatě zastoupené faktory jsou nepřímo exportovány a nedostatkové exportovány. Snahou tohoto modelu je vysvětlit vliv zahraniční směny na domácí alokaci produktivních sil a rozdělování důchodu.

Důvody pro uvedené pojetí:
- rozdílné vybavení faktory pro jednotlivé země
- do vybavení faktory je možno zahrnout: podnebí, patenty, výrobní tajemství apod.

Země A i B produkují zboží x a y při požití K (kapitálu) a L (práce). Země A je relativně bohatěji vybavena K. Výroba x je náročnější na K.

Země má ve zboží komparativí výhodu, jestliže pro svou výrobu užívá ve větší míře relativně bohatěji zastoupeného faktoru. Země A bude mít komparativní výhodu ve zboží x a země B ve zboží y a budou si je směňovat.

V případě uzavřené ekonomiky země s relativně větším zastoupením práce má relativně nižší mzdy a díky tomu relativně nižší náklady na zhotovení tohoto zboží.

Zahraniční obchod ovšem ceny vyrovnává. Dováží-li země zboží náročné na nedostatkový výrobní faktor dojde ke snížení poptávky po něm. Toto snížení znamená pokles ceny tohoto faktoru a zároveň zvýšení ceny faktoru vyrábějícího vývozní komoditu. Tento proces probíhající v obou zemích se zastaví v momentu vyrovnání cen faktorů.

ad V.

Vyjděme ze situace, že dochází k vzestupu relativních cen zboží náročného na spotřebu L. Vzestup relativních cen zboží náročnějšího na práci vede k relativnímu růstu mezd. Jestliže mzdy rostou pomaleji než ceny, musejí dělníci vynaložit více svého důchodu na nákup zboží a jejich postavení se zhorší.

Podle tohoto teorému země ze zahraničního obchodu vždy bohatne, ale bohatěji zastoupený faktor získává poměrně více


ad VI.

Jestliže dojde k vzestupu vybavení faktorem, pak rychleji roste výstup zboží na tento faktor a výstup druhého se relativně sníží.



ad VII.

Leontieff poukázal na nutnost braní v úvahu kvalitu faktorů. V případě USA vývoz zboží náročného na práci a import zboží náročného na kapitál lze vysvětlit vysokým zhodnocením kvalifikované práce.


Poptávkové teorie
Tyto teorie se zabývají zejména cenovou úrovní zboží.

V zemi A je poměr mezi zbožím y a x 10:14 a v zemi B je 10:22. Z počátku při dovozu 1 jednotky y do země B, bude daná země ochodna nabídnou 4 jednotky x. S růstem dováženého zboží bude tento směnný poměr klesat. Rovnováha bude v bodě P, kde se protnou nabídky zemí A i B a vytvoří se směnný poměr 10:18.

Z toho plyne závěr, že produkce dané země je směňována za produkci jiných zemí a to v takové míře, aby celkový vývoz mohl splatit dovoz.

Faktor času

- úvěrové omezení – spotřebitel se nemůže dostat na vyšší IK

- v čase se mění potřeby a preference

- rozhodování za rizika a nejistoty – čím dále do budoucnosti se rozhodujeme, tím méně informací má, aby se rozhodl dobře, snaží se zajistit proti riziku

- hraje roli i v pružnosti poptávky – jaký čas mají spotřebitele na přizpůsobení se, jiné je to v krátkém a jiné v dlouhém období

- peníze mají v čase jinou hodnotu

- Modiglianiho hypotéza životního cyklu – spotřebitel se rozhoduje v čase, i jaký má majetek z minulosti W a očekávaný příjem v budoucnosti

(W + R*Y) : T R… práce – počet let, Y … roční příjem, T … doba života

- Friedmanova koncepce permanentního důchodu

Y = YP + YT YP … permanentní (očekávaný, tendence spotřebovávat)

YT … proměnlivý (tendence jej uspořit)


Zbytek viz. otázka č. 1

Kritické faktory

Kritické faktory
o absence personální politiky
o nedostatečná identifikace manažerů s cílem firmy
o nekvalitní systém hodnocení výkonu pracovníků a jejich potenciálu
o nekvalitní systém podnikového vzdělávání

Hodnocení pracovníka
o systém hodnocení je nástrojem zkvalitňování personálu firmy, dosahování vyššího výkonu, vyšší kvality všech činností a rozvoje schopnosti pracovníků
o výsledky hodnocení jsou nejen základem pro objektivní odměňování ale i pro rozhodování o pohybu pracovníků v organizaci
o nezbytnou součástí hodnocení je seznámení zaměstnance s další perspektivou jeho pracovní aktivity ve firmě  systém hodnocení přispívá ke zvýšení stability zaměstnance ve firmě
o pro každé vedení firmy jsou mimořádně důležité informace o názorech pracovníků na systém řízení a jeho efektivnost, znalost faktorů spokojenosti a nespokojenosti pracovníků s organizací řízení

Účel hodnocení pracovníků
o určuje úroveň pracovního výkonu a kvality práce pracovníka a směřuje k rozpoznání potenciálu jeho výkonu
o cílem hodnocení pracovníků je posoudit, do jaké míry splňuje pracovník nároky pracovního místa, kvantifikovat úroveň plnění jednotlivých kritérií pracovní činnosti, zhodnotit, zda pracuje na hranici svých možností nebo zda má velké rezervy ve výkonu
o formulovat doporučení pro jeho další činnost, návrhy na případné převedení na náročné práci převedení na méně náročnou
o stanovuje silné a slabé stránky každého pracovníka
o poskytuje pracovníků příležitost k zlepšení výkonu
o získává podklady i odměňování dle individuálního výkonu
o identifikuje potřeby zvyšování kvalifikace s možností dalšího postupu
o motivuje k výkonu bez zvyšování kvalifikace, k identifikaci s podnikovými cíli a loajalitě k firmě
o informuje o názorech pracovníků, faktorech spokojenosti a nespokojenosti