(9) Ekonomika zdravotnictví

1) Jaké jsou hlavní ekonomické problémy při financování zdravotnictví v ČR?

Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví

· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků

· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb

· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností

· rostoucí náklady na léčiva


2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?

Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.


3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?

Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.


4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?

Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.


5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?

Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení


Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.


6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?

Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.


7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?

Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.


8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?

Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů


Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců


Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO


9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?

Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.

Základní vztahy ve zdravotním pojištění:

pojištěnec – pacient

další plátci pojištění: poskytování služeb

podniky, stát

placení pojistného


pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení

proplácení služeb



10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?

Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)


11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?

Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců


Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO


12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?

Bodový systém

- snadný výpočet výkonů

- flexibilita

- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny


Švýcarský model

- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:

o různé sazby pojistného

o různou nadstandardní péči


Singapůrský model

- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce


Britský model – kapitační platby

- platba z hlavy

- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu


Kombinovaná kapitace


Pokladenský systém


Systém limitované proskripce léků


Dvousložkový systém



13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?

Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.

Management, Faktory pro vytváření organizačních struktur, Základní požadavky na organizační strukturu

Faktory pro vytváření organizačních struktur

- právní forma
- okolí podniku
- podnikatelské cíle firmy a úkoly
- výrobní program
- způsob sdružování specializovaných činností do jednotlivých útvarů
- velikost podniku (objem výroby, počet zaměstnanců)
- územní rozložení dílčích organizačních jednotek
- jak funguje IT
- profesní a kvalifikační struktura pracovníků
- firma – stávající organizační struktura, jak je stará, tradice, sociální a pracovní podmínky

Základní požadavky na organizační strukturu

1. stabilita
2. pružnost – schopnost zachycení změn
3. jednoduchá
4. přehledná
5. uplatněná přiměřeně: decentralizace činností
6. co nejmenší počet stupňů řízení
7. optimální rozpětí
8. hospodárná
9. jasnost vztahů

Účtárna

1) Všeobecná

2) Mzdová

3) Materiálová

4) Výrobní


- Vztahy podniku s bankou :

Banka : Podnik, instituce tržního hospodářství

Peněžní ústav poskytující finanční služby


- Pružná organizace :

1) Vytvoření organizace

2) Toto platí hlavně u pracovišť


Formy organizační struktury :

- Liniová struktura : Jeden nadřízený + více podřízených

- Funkční struktura

- Štábní struktura - Nejvice se používá.


- Výrobní organizační struktury :

Výrobní články podniku se mohou uspořádat ( závod, provoz, dílna ).

a) Předmětná organizace : Velké množství strojů

b) Technologická organizace : Soustředění techniky určitého druhu


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Divizionální struktůra výrobního území

- Divizionální struktůra výrobního území:
PRESIDENT


MEZINÁRODNÍ MEZINÁRODNÍ MEZINÁRODNÍ

PRO VÝROB. A PRO VÝROB. B PRO VÝROB. C


DOMÁCÍ ÚSEK MEZINÁRODNÍ ÚSEK

VÝROBEK B VÝROBEK B


- Divizní struktura podle území :


PRESIDENT


DIVIZE DIVIZE DIVIZE

JAPONSKO EVROPA AMERIKA


a) Liniová organizace : Každý prvek má jen jednoho nadřízeného.

Funkční organizace : Příkazy z různých míst podle funkcí ( funkční nadřízenosti ).

Štábní organizace : Podstatou je také linie ( často ale s mezičlánkem - tvoří ho stát ).


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Maturitní otázka číslo 27 - ekonomie

Téma :
Podnik jako organizační a informační systém

- Organizování :
Určitá činnost.Jedna z managerských aktivit

- Podstata : Uspořádání prvků nebo činností v podniku ( uspořádání lidksé a věcné činitele ), (
uspořádání např. : Stroje, zařízení - kde a jak budou uspořádání, kdo je bude obsluhovat )

- Výsledek :
Výsledek organizování je ORGANIZACE ( uspořádaný celek ).

- Podnik jako organizační systém :
1) Jednotlivé prvky - vztahy v podniku
2) Určitá stupňová organizační struktura
3) Ekonomická struktura podniku
4) Pružná organizace
5) Formy organizační struktury
6) Výrobní organizační struktury


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Výpočet mzdy : Tarifní stupeň x hodinový tarif

- Pracovní poměr : Základní druh pracovněprávních vztahů


- Základní znaky pracovního poměru : 1) Za vykonanou práci dostává zaměstnanec mzdu

2) Osobní podíl pracovníka na plnění úkolů

3) Organizace a pracovník jsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti.

4) Lze sjednat na dobu určitou a neurčitou


- Organizace : Je právnická osoba, která zaměstnává občany v pracovněprávních vztazích ( může to být i fyzická osoba s menšími odchylkami ).


- Právní úkony jejím jménem činí statutární orgán nebo jiní odpovědní pracovníci.


- Pracovníci : Nabývají pracovněprávní způsobilosti dnem, kdy dovrší věku 15 let.Začátek pracovního poměru nelze sjednat před ukončením povinné školní docházky.Dohoda o hmotné odpovědnosti může být sjednána nejdříve ode dne dovršení věku 18 let.


- Pracovní poměr vzniká : 1) Pracovní smlouvou

2) Jmenováním

3) Na základě uzavřené pracovní smlouvy

Organizace v družstevnictví

Družstevní unie ČR Svaz spotřebních družstev

Svaz výrobních družstev

Svaz bytových družstev

MEZINÁRODNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ
Mezinárodní družstevní svaz
· zal.1895 v Londýně, 15 členských zemí

· současnost– sídlo Ženeva, 200 členských zemí, 700 mil. družstevníků

· 38% spotřební dr., 36% zemědělská a zásob. dr., bytová dr., bankovní, pojišťovací, úvěrová a výrobní dr

Stanovení Mezinárodního družstevního dne – 1.sobota v červenci (od roku 1995)

CCI – Consumer Coop Internationa – spolupráce s FAO, OSN, Eurocoopem

EUROCOOP (European Community of Consumer Cooperatives – z.1957) – sdružení evropských SD- sídlo Brusel

-členské země Dánsko, Německo Španělsko, Finsko, Francie, VB, Řecko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Portugalsko, Švédsko

přidružené země Bulharsko, ČR, Maďarsko, Slovensko

celkem 3200 družstevních organizací, 20 mil.členů

Management II. – 8. přednáška

PŘEMĚNA A PŘESTAVBA ORGANIZACÍ (doplněk)

Jednou ze základních selektiv firmy je úprava organizační struktury = štíhlé organizační struktury – s tímto pojmem souvisí i horizontální organizační struktura. Jestliže bude firma zeštíhlovat i počet lidí, pak může právě využít horizontální organizační strukturu, kdy dochází ke snižování počtu stupňů řízení v organizaci = deleguje se více pravomocí i odpovědnosti

Horizontální organizace
= je organizace, která má velmi malý počet organizačních stupňů, je to vlastně snížení počtu řídících stupňů, ale jestliže je pravomoc delegována, tak nejde jen o převedení na podřízené, ale jde o soustředění se na procesy a tím je firma nucena vytvářet jednotlivé týmy, které budou problematiku řídit a tím podávat správné výsledky

Postup při budování horizontální organizační struktury:
1) stanovit strategické cíle
2) analyzovat klíčové konkurenční výhody, které by podnik mohl využít k dosažení těchto stanovených cílů
3) vytipovat klíčové procesy (které jsou pro podnik nejdůležitější)
4) organizační strukturu začíná tvořit na těchto stěžejních procesech
5) je třeba omezit všechny činnosti, které nepřidávají žádnou hodnotu (nesouvisí)
6) rozčlenit tyto činnosti ve zbývajících procesech na co nejmenší počet lidí, ale tak aby si podnik udržel své know-how

Organizace podle podnikatelských jednotek

Organizace podle podnikatelských jednotek s decentralizovanými štábními útvary
Každá podnikatelská jednotka má vlastní oddělení prodeje, výroby a vývoje a štábní útvary pro administrativu a personalistiku.

ŘEDITEL
ADMINISTRATIVA
PERSONALISTIKA
J1 (P) (V) (Výv.) (A) (Per)
J2 (P) (V) (Výv.) (A) (Per)


HOLDING (H)

Nyní opouštíme organizační strukturu jednoho podniku!
Holding je seskupení zpravidla obchodních společností, které jsou ovládány a kontrolovány přímo či nepřímo jinou společností a to v důsledku jejího podílu na základním jmění ovládaných podniků. Společnosti v holdingu jsou samostatnými právnickými subjekty.

Maticová organizace podnikatelských jednotek

(CP, CV, CVýv. jsou centralizované činnosti v těchto oblastech)
ŘEDITEL
J1
CP
ADMINISTRATIVA
PERSONALISTIKA
J2
JP1
JP2
CV
CVýv.
JV1
JV2
JVýv.1
JVýv.2

Organizace podle podnikatelských jednotek s centralizovanými útvary
Každá má podnikatelská jednotka má vlastní oddělení pro prodej (P), výrobu (V), vývoj (Výv.) atd.
ŘEDITEL
ADMINISTRATIVA
PERSONALISTIKA
J1 (P) (V) (Výv.)
J2 (P) (V) (Výv.)

Funkční organizace s výrobkovými týmy

ŘEDITEL
PRODEJ
VÝROBA
VÝVOJ
ADMINISTRATIVA
PERSONALISTIKA
Tým 1
Tým 2


Organizace podle marketingových podnikatelských jednotek
(J1 a J2 jsou marketingové podnikatelské jednotky)
PRODEJ
VÝROBA
VÝVOJ
ADMINISTRATIVA
PERSONALISTIKA
Tým 1
Tým 2
ŘEDITEL
J1
J2
V této struktuře jsou již vyčleněni vedoucí, kteří jsou povinni nově se vytvářející podnikatelské jednotky řídit ® vzniká dvojí vedení !!!

Existuje šest organizační typů SPJ:

(1) funkční organizace, (2) funkční organizace s výrobkovými týmy, (3) organizace podle marketingu podnikatelské jednotky, (4) maticová organizace podnikatelské jednotky, (5) organizace podle podnikatelských jednotek s decentralizovanými štábními útvary, (6) organizace podle podnikatelské jednotky s centralizovanými štábními útvary

Schéma přechodu podnikatelských jednotek

funkční organizace řízení podnikatelských jednotek


(P) (V) (Výv.)
TRH
PRODEJ
VÝROBA
VÝVOJ

TRH
P1 / V1 / Výv.1 / Výrobková skupina 1
P2 / V2 / Výv.2 / Výrobková skupina 2
P3 / V3 / Výv.3 / Výrobková skupina 3

b) Nemanažerské praktiky:

- engeneering, výroba, marketing, finance
Þ správné využití manažerských i nemanažerských praktik představuje znamenitost podniku

Þ znamená to nutnost aplikovat jednotlivé úspěšné body sledovaných na prostředí svého podniku

Světové trendy, které by měl mít každý podnik, aby uspěl ve světové konkurenci:

Podniky budoucnosti
Zaměření: - vize

Organizační architektura: - integrovaná
- plochá s vyššími pravomocemi
- globální
- síťová
- založená na IT (na informacích)
- respektující zájmy různých skupin (uvnitř i vně podniku)
- pružná
- přizpůsobivá
- učící se

ORGANIZACE (výsledek činnosti)

ORGANIZACE (výsledek činnosti)
 skupina lidí, která je složena ze specialistů, je vždy specializována, vždy zřízena proto aby splnila určitý cíl
 hlavní funkcí je využívání specifických znalostní
 výsledky jsou určeny pro vnější prostředí
 vstup jednotlivce je většinou dobrovolný, relativně snadný
 výstup – někdy snadný, jindy obtížný
 vždy řízená (řídící pracovníci, osoby bezprostředně výkonné)
 autonomní

2. organizační struktura podniku
- vertikální a horizontální členění
- vzájemné vztahy mezi prvky tvoří jeho strukturu

3. organizační struktura řízení
- strukturu tvoří jednotlivé funkce

Základní jednotka organizační struktury – vnitropodnikové organizační jednotky – relativně samostatný útvar, uvnitř podniku, specializovaný, má vymezené útvary, má název, vedoucího (buď volený nebo jmenovaný), má přidělené zdroje (pracovníky, prostory, zařízení)

Názvy – obecné – divize, závod, provoz, oddělení, SBU (strategy business unit)

ORGANIZOVÁNÍ V MANAGEMENTU

VI. ORGANIZOVÁNÍ V MANAGEMENTU

1. obsah organizování
org. – 2. sekvenční funkce managementu
- uspořádání zahrnuje:
- identifikaci a klasifikaci činností
- seskupování činností do skupin
- přiřazování pracovníků ke skupinám
- vytvoření samostatných jednotek, jejichž činnost koordinujeme

= z hlediska sociologického a psychologického – seskupování lidí do skupin, tzn. vytváření týmu
= z hlediska managementu – seskupování lidí do týmu + seskupování zdrojů
- vždy však se jedná o - cílevědomost – tzn. vytvořen cíl, které se plní
- subjektivnost postupu – dána znalostmi, zkušenostmi
- celistvost – výsledek organizování – tým, zájmová organizace, tzn. že výsledkem je určitá organizace

Organizace:

organizování=činnost
výsledek činnosti (uspořádání)
organizovanost (posuzování různých firem)

TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA ORGANIZACI JAKO CELEK

TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA ORGANIZACI JAKO CELEK
a) Štíhlé řízení (lean management)
- nejpružněji reagovat na požadavky zákazníka (snižování cen, nabízet žádané výrobky…. Eliminace procesů, které nepřidávají hodnotu (snižování času a nákladů) = zeštíhlení výroby. Snižování zásob = „just in time“, restrukturalizace lidských zdrojů – propouštět či rekvalifikovat, snižování administrativy

b) stálé zlepšování (continuous improvement)

c) benchmarking – technika zlepšování by se zaměřovala na růst kvality výrobků a služeb, snižování času výroby a růst produktivity práce.
 INTERNÍ – srovnávání vnitropodnikových jednotek – vyrovnat rozdíly k lepšímu
 EXTERNÍ – srovnání organizace s jinou, která vyrábí podobné výrobky – dosáhnout špičkovou výkonnost
 FUNKČNÍ – srovnání firmy s firmou z jiného odvětví – zjistit a použít moderní metody řízení, které jsou úspěšné u jiné firmy
 PERSONÁLNÍ – srovnání firmy s firmou z hlediska pracovníků – srovnání nákladů na pracovníky, kvalifikace, věku, délky zaměstnanosti, fluktuace…

d) reengeneering
- zásadní přehodnocení a radikální rekonstrukce podnikových procesů za účelem dramatického snížení procesů (zkrácení času od objednávky po dodání výrobku) – VW 90-120 dnů, zlepšení podnikové výkonnosti

3 typy firem:
1. firmy v krizi – narazily na zeď
2. firmy, které zatím nemají potíže, ale blíží se krize – zeď v dohledu
3. úspěšné firmy – staví zeď,…

Radikalizace spočívá v:
 spojování pracovních operací, týmové práci
 vykonávání operací na vhodném místě
 minimalizací kontrolních činností

Organizování

3) Organizování
- chápeme jako jednu ze základních manažerských činností
- představuje vytvoření vnitřní struktury určitého celku, nedílnou součást manažerské práce
- potřeba organizování vyplývá:

1) ze snahy dosáhnou synergického efektu – většinu výrobních , ale i jiných aktivit musí realizovat organizování více lidí

2) z omezené schopnosti člověka, protože může řídit pouze určitý (omezený) rozsah podřízených

Základní pojmy
Organizování
cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému, jejich aktivity, koordinaci, kontrolu tak, aby přispěly maximální měrou k dosažení stanovených cílů systému. Výsledkem organizování je organizace.

Organizace
vnitřní formalizované, zpravidla hierarchické uspořádání celku, určení relativně trvalejších vztahů nadřízenosti a podřízenosti, vymezení působností, pravomocí a odpovědností apod. (formální organizace)

Neformální organizace – síť osobních a sociálních vztahů vznikajících spontánně v průběhu mezilidských interakcí

Optimální rozpětí řízení
počet osob (podřízených), které je manažer schopen efektivně řídit

Pravomoc
právo příslušející pracovníkovi v daném pracovním postavení využívat volnosti v rozhodování, popř. i přijímat závazky v souladu s obecným právním řádem a v rozsahu daném zmocněním. Je dána postavením pracovníka v organizační struktuře, vyplývá z jeho odbornosti a oprávnění využívat i donucovacích prostředků

Obchodní rejstřík

- 4 části – v prvních třech najedeme obchod. společnosti v ČR, které existovaly v srpnu 1993; rejstřík vydán v dubnu 1994


- v 1. části je Praha



Organizace a podnik

ORGANIZACE

= právní celek, který byl vytvořen předepsaným způsobem k plnění urč. úkolů v rámci společenské dělby práce.

právní celek = systém vytvořený podle zákonů

spol. dělba práce = činnost, které se věnuje urč. množství lidí (průmysl, zemědělství,…)

Řídí se urč. právními předpisy (zákony). Jedná samostatně, má urč. jméno (název organizace). Má tzv. právní subjektivitu.

práv. subjektivita – jedná vl. jménem a je za své jednání zodpovědný



PODNIK

je užší pojem než organizace, je to nejdůležitější složka. Podniky zprav. vytvářejí hmotné statky nebo uskutečňují služby.



Organizace

A) podniky

- nejdůležitější složka NH

- svůj majetek podnikáním zvětšuje

- náklady na činnost má nižší než výnosy

- má dosahovat zisk

- odvádí daně do veřejných rozpočtů (SR, rozpočty měst a obcí)

- PODNIKÁ

- dělení podle velikosti a právní formy

B) státní rozpočtové organizace

- úkolem je uskutečňovat stát. moc a správu, provádět vědeckou činnost, vychovávat a vzdělávat

- náklady jsou vyšší než výnosy, výnosy jsou většinou nulové

- např. obecní úřady, státní školy, vědecké ústavy, dětské domovy, státní nemocnice

- jejich činnost je hrazena ze SR nebo z rozpočtu měst a obcí

C) státní příspěvkové organizace

- činnost kulturní, sportovní, informační, zábavní

- náklady jsou vyšší než výnosy, výnosy jsou z příspěvků (vstupenky)

- rozdíl mezi N a V je opět hrazen z rozpočtu

- např. Národní divadlo, Rabasova galerie, státní rozhlas a televize

D) občanská sdružení

- spolky občanů, svazy, pol. strany, sportovní kluby

- dobrovolnost

- činnost je hrazena z příspěvků členů + příspěvků od sponzorů

Další organizace a Subjekty národního hospodářství

Další organizace jsou:
1) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD
2) Evropské sdružení volného obchodu – EFTA
3) Evropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD
4) Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT
5) Organizace zemí vyvážející ropu – OPEC

Subjekty národního hospodářství
1) ziskové organizace – dosažení konkrétního a měřitelného zisku, označujeme je jako podniky
2) neziskové organizace – cílem je zlepšování celkové úrovně společnosti, cíle nejsou konkrétní, výsledky činnosti – příjmy se někdy nedají vyjádřit v penězích, náklady – výdaje jsou vyjádřeny v penězích
o druhy neziskových organizací:
 státní organizace – rozpočtové organizace – služby v oblasti, školství, zdravotnictví, státní správy, obrany… získané příjmy odvádějí státu, stát hradí výdaje ze státního rozpočtu, příspěvkové organizace – služby v oblasti vzdělávání, výchovy, zábavy, kultury… ze svých příjmů hradí výdaje a rozdíl odvádí státu, pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, dostávají od státu příspěvek na výši rozdílu, státní fondy – jsou účelovým sdružením státu, jsou to právnické osoby s právní subjektivitou, např. fond životního prostředí, fond kultury, Pozemkový fond ČR, Fond dětí a mládeže…
 církevní organizace, zájmová sdružení a politické strany – plní specifické úkoly v oblasti náboženství, zájmů občanů… hospodaří s majetkem svých členů, příp. dostávají příspěvky od státu
 nadace – účelová sdružení majetku FO a PO, shromažďují věcné a peněžní dary od FO a PO, zpravidla k podpoře společensky prospěšných činností, hospodaří podle nadačního zákona