Analýza efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Efektivnost veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Efektivnost
- absence plýtvání, tj. co nejefektivnější užívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí
- kritéria efektivnosti charakterizují normy a pravidla volby, jichž se užívá při optimální alokaci výroby a spotřeby (R. Goulli)
Druhy efektivnosti
- alokační (pareto-efektivnost)
o nejvyšší možná kombinace komodit při daných zdrojích a technologiích výroby
- produkční
o analýza strany nabídky, co nejnižší náklady při produkci při daných zdrojích a technologiích
Problémem efektivní alokace je vztah efektivnosti a rovnosti.
Faktory komplikující analýzu efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů
- vágnost programu efektivnost
- neujasněnost rozdílů mezi veřejnými výdaji, veřejnými projekty a veřejnými výdajovými programy
- specifikum činností a produktů, financovaných a zabezpečovaných v rámci veřejných výdajů a veřejného sektoru
Rozhodování o veřejných výdajích, projektech či programech a jejich efektivnost
- otázka účinnosti - který výdaj, projekt nebo program bude nejlépe splňovat daný cíl
- otázka účelnosti – který z nich je reálné zavést
- otázka hospodárnosti – který z nich je nejlevnější
Rozdíly při posuzování efektivnosti veřejných výdajů oproti veřejným projektům a programům
- veřejné výdaje jsou finanční kategorií
- veřejné výdajové projekty a programy jsou věcné ekonomické kategorie (spojnice mezi veřejným financováním a veřejným sektorem)
Rozpočtový proces
- složitý proces, ve kterém se promítají rozmanité zájmy (voličů, politiků, zájmových či nátlakových skupin, byrokracie)
- A. Wildawsky: Nejdůležitějším určujícím faktorem velikosti a obsahu letošního rozpočtu je rozpočet loňský
Přístupy k rozpočtovému procesu
- line-item budgetary (konec 19. století)
- performance budgetary (50. léta 20. století)
- program budgetary (60. léta 20. století)
- management by objectives (počátek 70. let 20. století)
- zero-based budgeting (konec 70. let 20. století)
- performance budgeting (80.-90- léta 20- století)
- moderním přístupem k rozpočtování obecně je změna orientace od sledování využívání veřejných prostředků ke sledování dosahovaných výsledků v rámci veřejného financování (budgeting for results)
Efektivnost veřejných výdajů
- efektivnost veřejných výdajů a vazba na daňové záležitosti (např. daňová kvóta) – nejvýnosnější zdroj příjmů
- tlak na růst veřejných výdajů versus tlak na snížení daní
- veřejné výdaje versus soukromé rozhodování (buď vyšší užitek anebo stejný užitek s nižšími náklady)
Analýza efektivnosti veřejných výdajových projektů
- vyjádření jejich přínosů
- porovnání s náklady na jejich dosažení
- naplnění některého z uvedených záměrů cestou veřejného projektu nebo programu nemusí být nutně ten nejefektivnější způsob
- soukromá produkce a poskytování statků může být někdy efektivnější
- někdy může být zvolen i neefektivní program
Metody analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a výdajových programů
- jaká je úloha ekonoma v této oblasti, když se o přijetí nebo nepřijetí rozpočtu, projektu či programu rozhoduje politickou cestou, v rámci veřejné volby?
- úlohou ekonoma je poskytnout politickému rozhodování dostatečný objem informací k tomu, aby přijatá rozhodnutí byla efektivní (hospodárná, účelná a účinná) a spravedlivá
Dílčí kroky analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů podle Stiglitze
Základní otázky Stiglitze
- proč je vládní program nejlepším řešením?
- proč má vládní program takovou podobu, jakou má?
- jaký vliv má vládní program na soukromý sektor?
- kdo získá a kdo ztratí následkem vládního programu?
- jsou zisky větší než ztráty?
- existují alternativní programy, které jsou lepší než běžné vládní programy (které zlepší situaci všech jednotlivců)?
- existují alternativní programy, které mají odlišný dopad na přerozdělování ekonomických statků, ale přesto dosahují stejných prvotních cílů?
- jaké překážky brání zavedení těchto alternativních programů?
Kritéria třídění veřejných projektů a veřejných výdajových programů
- časové hledisko
o krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé projekty
- charakter projektů nebo programů
o spotřební, investiční, redistribuční
- odvětví nebo oblast, ve které jsou realizovány
o zdravotnictví, kultura, školství, sociální péče
Druhy veřejných projektů podle Musgraveových
- projekty dělitelné s fixním rozpočtem
- projekty dělitelné s proměnlivým rozpočtem
- projekty nedělitelné s fixním rozpočtem
- projekty nedělitelné s proměnlivým rozpočtem
Metody analýzy efektivnosti podle J. Bénarda
- jednokriteriální metody: jedno dominantní kritérium
o CBA – analýza nákladů a výnosů
- poměření výnosů a nákladů (B/C)
- vypočtení čistého výnosu (B – C)
- minimalizace nevyužité částky fixního rozpočtu
o CEA – analýza nákladové efektivnosti
- porovnání různých postupů se stejným výsledkem
o CUA – analýza užitečnosti nákladů
- vícekriteriální metody
o metoda lexikografického uspořádání
o metoda Electra
- podobné cíle a problémy
Typy užitků (výnosů) a nákladů podle Musgraveových
- reálné
o přímé x nepřímé
o hmotné x nehmotné
o meziprodukty x konečné
o vnější x vnitřní
Diskontování – převedení budoucím výnosů (užitků) a nákladů na současnou hodnotu
- současná hodnota (PV) částky (B) splatné v (n) letech
PV = B/(1+i)n (i – úroková sazba)
- současná hodnota toku důchodů B1, B2...Bn pro (n) let
PV = B1/(1+i) + B2/(1+i)2+B3/(1+i)3+...+Bn/(1+i)n
- pro konstantní hodnoty B platí
PV = B(1-(1+i)-n)/i
- citlivé na diskontní sazbu
- vysoká diskontní sazba zvýhodňuje krátkodobé projekty
Různá pojetí spotřebitelského přebytku
- Marshallovo pojetí
o nerozlišuje důchodový a substituční efekt
- Hicksovo kompenzační pojetí
o kompenzovaná poptávková křivka: velikost poptávky po komoditě, kdy každá změna ceny komodity je kompenzována tak, že spotřebitel zůstane na stejné indiferenční křivce neutralizace důchodového efektu
- Hicksovo ekvivalentní pojetí
Výpočet spotřebitelského přebytku
- celkový užitek mostu se rovná součtu spotřebitelských přebytků všech uživatelů, a pokud by tato suma převyšovala náklady, měl by být tento most postaven
Historické ohlédnutí za analýzou efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a programů
- 1902 – USA: zákon „River and harbor act“: kodifikace vyhodnocování nákladů a výnosů říčních nebo přístavních zařízení, projektovaných sborem inženýrů
- 1936 – zákon o zvládání povodní (Flood control act)
- 1950 – zásady a pravidla spojená s hodnocením projektů různých vodních nádrží
- zelená kniha: metody vyhodnocování veřejných projektů
- 1961 – systém PPBS (Planing Programming Budgeting System): ministerstvo obrany
- 70.léta – metoda Zero-Based budgeting
Programy na zkvalitnění rozpočtového procesu
- Financial Management Initiative ve Velké Británii
- triennial budgeting ve Švédsku
- aggregated productivity targeted budget v Dánsku
Snahy o zvýšení efektivnosti veřejného sektoru
- alternativní metody zabezpečování veřejných služeb ASDA
Projevy neefektivnosti ve veřejném sektoru
- neoprávněné zařazení určitého programu nebo projektu do veřejného sektoru a jeho financování z veřejných prostředků
- alokační neefektivnost, vyplývající z nedostatečnosti analýzy veřejného projektu nebo z nevhodnosti metod této analýzy
- produkční neefektivnost, zakládající se na rozhodnutí, zda je při zabezpeční určitých statků a služeb efektivnější veřejný nebo soukromý sektor
Druhy neefektivnosti
- alokační
o utopené náklady – náklady špatného rozhodnutí
- produkční (X-neefektivnost, technická neefektivnost)
o nevyužití efektivnější technologie
Poptávka vyvolaná stranou nabídky
- D1 – křivka skutečné poptávky, D2 – křivka poptávky vyvolaná producentem
- neefektivnost alokace: produkce výstupu Q2 místo Q1
Neužitečné veřejné projekty – bílí sloni
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýdaje. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýdaje. Zobrazit všechny příspěvky
4) Přednáška: Veřejné výdaje, veřejné projekty a veřejné výdajové programy
Vymezení pojmů, druhy veřejných statků, klasifikace
Hypotéza o dvojím analytickém přístupu
- čistě finanční, zabývající se pouze (a zejména) vztahy mezi veřejnými výdaji a veřejnými příjmy
- reálně finanční, zabývající se tím, jak veřejné výdaje a veřejné příjmy působí na reálné ekonomické subjekty a ovlivňují jejich rozhodování
Veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- ve sféře veřejných financí a veřejného sektoru označují odlišné skutečnosti
Otázky na veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- jaká je jejich podstata a v čem spočívají rozdíly mezi nimi
- jaký je jejich účel, tj. na co by měly být zaměřené
- jaký by měl být jejich objem a struktura
- z jakých zdrojů je možné tyto výdaje, programy a projekty financovat
- jaká je efektivnost těchto výdajů, projektů a programů
Veřejné výdaje
- tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu (resp. vlády, města nebo obce), a to na principu nenávratnosti (částečné nebo plné) a neekvivalence
- zdrojem krytí veřejných výdajů jsou v rámci veřejných rozpočtů veřejné příjmy, anebo může docházet i k jejich dluhovému financování
Účely veřejných výdajů
- činnost vlády (státní či místní správy)
- obrana, bezpečnost, soudnictví apod.
- sociální, vzdělávací, kulturní ekologické apod. účely
- výdaje na ekonomiku a regulační činnost státu
Státní aktivity se rozšířily a přešly od financování institucí k financování veřejných výdajových projektů a programů.
Srovnání veřejných výdajů a veřejných výdajových programů a projektů
- veřejné výdajové programy a projekty mají přesněji vymezený účel, jde o realizaci konkrétních cílů
o vznik investičních celků
o korekce nespravedlnosti proti určitým skupinám
o stimulace ekonomických subjektů k rozšíření určitých aktivit
- veřejný výdajový program je soubornější a komplexnější pojem než veřejný projekt a označuje různé činnosti, veřejné projekty a vazby mezi různými subjekty nejen veřejného, ale i soukromého sektoru
- programy a projekty mají často dlouhodobý charakter
- veřejné výdaje tvoří finanční prostředky v určitém objemu a struktuře, s určitými zásadami přidělování, čerpání a kontroly plnění
- veřejné výdajové projekty a programy označují ekonomické procesy, činnosti, produkce nebo účelové transfery prostředků různým subjektům podle určitých zásad
Vazby mezi veřejnými výdaji, veřejnými výdajovými projekty a výdajovými programy
Veřejné výdaje
- vládní výdaje G (Samuelson: ujídající a neujídající výdaje GC + Gi)
- transfery TR
Základní členění veřejných výdajů v rámci veřejné rozpočtové soustavy
Veřejná rozpočtová soustava Různé veřejné rozpočty (státní, místní, rozpočty fondů, organizací apod.)
veřejné příjmy
daně
ostatní
veřejné výdaje G Gc
Gi
Tr
- transfery – záporné daně
Klasifikace veřejných výdajů
- domácí klasifikace – rozpočtová skladba
o stanovuje závazné a povinné třídění veřejných výdajů a příjmů
- zahraniční klasifikace – klasifikace MMF
o funkční klasifikace: funkční princip a členění výdajů podle jejich účelu a odvětví, do nichž směřují
o ekonomická klasifikace: ekonomický princip a členění výdajů, jakožto druhu vládních transakcí, podle jejich ekonomické charakteristiky
Třídění veřejných výdajových projektů a programů
- dělitelné projekty
o lze zvýšit nebo snížit výdaje o malé částky
o celkové výdaje lze rozdělit mezi dva projekty
- nedělitelné projekty
o paušální částky, nejsou rozšiřitelné
- krátkodobé: do jednoho rozpočtového období
- střednědobé: střednědobé výhledy rozpočtování
- dlouhodobé
Makro- a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů
Makroekonomické aspekty veřejných výdajů
- veřejné příjmy jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice
- veřejné výdaje na nákup statků a služeb (G) tvoří jeden z prvků ovlivňující agregátní poptávku
- veřejné výdaje, projekty a programy mohou působit jako multiplikační faktor v rámci aktivní fiskální politiky
- veřejné výdaje, a zejména financování určitých činností, institucí, projektů či programů, mohou být příčinou vzniku krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- růst těchto výdajů a růst veřejného sektoru jako oblasti činností státu ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice
Prostřednictvím těchto výdajů (spolu s daněmi) ovlivňují vlády
- rozsah veřejného sektoru
- proporce mezi veřejným a soukromým sektorem
- chování všech ekonomických subjektů
Zastoupení veřejných výdajů v rámci agregátní poptávky
- Y = C + I + G + NX
Krátkodobá fiskální nerovnováha
- nerovnováha mezi příjmy a výdaji
- přebytek x schodek
Nebezpečí schodkového nebo deficitního financování veřejných výdajů, projektů a programů
- přerušení zpětné vazby (i když je zprostředkovaná) mezi zvyšováním výdajů na straně jedné a růstem daňového zatížení na straně druhé, což může vést ke změkčení rozpočtového omezení vlády
- akcelerace růstu objemu veřejných výdajů
- transformace krátkodobé nerovnováhy do trvalé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy a růstu veřejného zadlužení
Modely a teorie k analýze makroekonomických souvislostí
- rozvojové modely R.A. Musgrava a W.W. Rostowa
o analýza dynamiky veřejných sektorů a zobecnění trendů ve vyspělých ekonomikách jsou veřejné investice jen doplňujícím prvkem
- Wagnerův zákon
o s růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru
- přístup T. Peacoca a J. Wisemana
o posunový efekt: státní výdaj omezen daňovým zatížením, jaké je společnost ochotna snést – snesitelný fiskální náklad
Posunový efekt veřejných výdajů
Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů, programů a projektů
- substituční efekt
o změna spotřebitelského chování za jinak nezměněných podmínek v důsledku poskytnutí veřejných výdajů
o neefektivnost: lze najít efektivnější způsob, který zlepší situaci jednotlivce na stejnou úroveň, ale s nižšími náklady
- důchodový efekt
o chování jedince se nemění, i když se rozpočtové omezení posune vpravo, preference spotřebitele se nezmění
Důchodový s substituční efekt veřejného výdaje (dotace)
- AA´ - rozpočtové omezení před dotací
- BB´ - rozpočtové omezení po dotaci
- I a I´ - indiferenční křivky
- X, Y – dva statky
Dopad výdajového programu v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu
Faktory ovlivňující objem, strukturu a dynamiku veřejných výdajů
- přímý vliv faktorů ovlivňujících rozsah, míru a povahu (zaměření) státních aktivit
- faktory související s objektivními příčinami růstu nebo poklesu veřejných výdajů
o geografické, urbanistické, technicko-technologické, politické faktory
o přírodní, ekonomická a společenská kataklyzmata
- indukované faktory (zapříčiněné něčím jiným, než byl vliv uvedených faktorů)
o vlivy politických procesů v rámci veřejné volby
o předpoklady o existenci vlastních a specifických preferencí byrokracie, volených zástupců
o „autoreprodukční“ trendy veřejného sektoru
Ukazatele a proporce analýzy dynamiky veřejných výdajů
- ukazatel elasticity veřejných výdajů ve vztahu k HDP
vvt a vvt+1 – veřejné výdaje v období t a t+1
HDPt a HDPt+1 – produkty v období t a t+1
- marginální sklon výdajů k HDP
b – marginální sklon veřejného sektoru
- ukazatele důležitých proporcí uvnitř celkových veřejných výdajů
o proporce mezi vládními výdaji na nákup statků a služeb a transfery
o proporce mezi civilními a obrannými výdaji
o proporce mezi různými výdaji v rámci civilních výdajů
Ze základních principů veřejných financí (neekvivalence, nenávratnost a nedobrovolnost) vyplývá
- absence přímé vazby mezi výdaji a spotřebiteli veřejných statků a služeb (neboli příjemci transferů)
- růst výdajů pod vlivem citlivosti veřejného sektoru na technicko-technologický vývoj a nižší substituovatelnost živé práce technikou
- růst veřejných výdajů pod vlivem sociálních transferů
Trendy ve vývoji objemu a struktury veřejných výdajů
- podíl vládních výdajů na HDP za posledních 100 let vzrostl z cca 10 až na cca 50%
- vzrostl podíl transferů
Hypotéza o dvojím analytickém přístupu
- čistě finanční, zabývající se pouze (a zejména) vztahy mezi veřejnými výdaji a veřejnými příjmy
- reálně finanční, zabývající se tím, jak veřejné výdaje a veřejné příjmy působí na reálné ekonomické subjekty a ovlivňují jejich rozhodování
Veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- ve sféře veřejných financí a veřejného sektoru označují odlišné skutečnosti
Otázky na veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- jaká je jejich podstata a v čem spočívají rozdíly mezi nimi
- jaký je jejich účel, tj. na co by měly být zaměřené
- jaký by měl být jejich objem a struktura
- z jakých zdrojů je možné tyto výdaje, programy a projekty financovat
- jaká je efektivnost těchto výdajů, projektů a programů
Veřejné výdaje
- tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu (resp. vlády, města nebo obce), a to na principu nenávratnosti (částečné nebo plné) a neekvivalence
- zdrojem krytí veřejných výdajů jsou v rámci veřejných rozpočtů veřejné příjmy, anebo může docházet i k jejich dluhovému financování
Účely veřejných výdajů
- činnost vlády (státní či místní správy)
- obrana, bezpečnost, soudnictví apod.
- sociální, vzdělávací, kulturní ekologické apod. účely
- výdaje na ekonomiku a regulační činnost státu
Státní aktivity se rozšířily a přešly od financování institucí k financování veřejných výdajových projektů a programů.
Srovnání veřejných výdajů a veřejných výdajových programů a projektů
- veřejné výdajové programy a projekty mají přesněji vymezený účel, jde o realizaci konkrétních cílů
o vznik investičních celků
o korekce nespravedlnosti proti určitým skupinám
o stimulace ekonomických subjektů k rozšíření určitých aktivit
- veřejný výdajový program je soubornější a komplexnější pojem než veřejný projekt a označuje různé činnosti, veřejné projekty a vazby mezi různými subjekty nejen veřejného, ale i soukromého sektoru
- programy a projekty mají často dlouhodobý charakter
- veřejné výdaje tvoří finanční prostředky v určitém objemu a struktuře, s určitými zásadami přidělování, čerpání a kontroly plnění
- veřejné výdajové projekty a programy označují ekonomické procesy, činnosti, produkce nebo účelové transfery prostředků různým subjektům podle určitých zásad
Vazby mezi veřejnými výdaji, veřejnými výdajovými projekty a výdajovými programy
Veřejné výdaje
- vládní výdaje G (Samuelson: ujídající a neujídající výdaje GC + Gi)
- transfery TR
Základní členění veřejných výdajů v rámci veřejné rozpočtové soustavy
Veřejná rozpočtová soustava Různé veřejné rozpočty (státní, místní, rozpočty fondů, organizací apod.)
veřejné příjmy
daně
ostatní
veřejné výdaje G Gc
Gi
Tr
- transfery – záporné daně
Klasifikace veřejných výdajů
- domácí klasifikace – rozpočtová skladba
o stanovuje závazné a povinné třídění veřejných výdajů a příjmů
- zahraniční klasifikace – klasifikace MMF
o funkční klasifikace: funkční princip a členění výdajů podle jejich účelu a odvětví, do nichž směřují
o ekonomická klasifikace: ekonomický princip a členění výdajů, jakožto druhu vládních transakcí, podle jejich ekonomické charakteristiky
Třídění veřejných výdajových projektů a programů
- dělitelné projekty
o lze zvýšit nebo snížit výdaje o malé částky
o celkové výdaje lze rozdělit mezi dva projekty
- nedělitelné projekty
o paušální částky, nejsou rozšiřitelné
- krátkodobé: do jednoho rozpočtového období
- střednědobé: střednědobé výhledy rozpočtování
- dlouhodobé
Makro- a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů
Makroekonomické aspekty veřejných výdajů
- veřejné příjmy jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice
- veřejné výdaje na nákup statků a služeb (G) tvoří jeden z prvků ovlivňující agregátní poptávku
- veřejné výdaje, projekty a programy mohou působit jako multiplikační faktor v rámci aktivní fiskální politiky
- veřejné výdaje, a zejména financování určitých činností, institucí, projektů či programů, mohou být příčinou vzniku krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- růst těchto výdajů a růst veřejného sektoru jako oblasti činností státu ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice
Prostřednictvím těchto výdajů (spolu s daněmi) ovlivňují vlády
- rozsah veřejného sektoru
- proporce mezi veřejným a soukromým sektorem
- chování všech ekonomických subjektů
Zastoupení veřejných výdajů v rámci agregátní poptávky
- Y = C + I + G + NX
Krátkodobá fiskální nerovnováha
- nerovnováha mezi příjmy a výdaji
- přebytek x schodek
Nebezpečí schodkového nebo deficitního financování veřejných výdajů, projektů a programů
- přerušení zpětné vazby (i když je zprostředkovaná) mezi zvyšováním výdajů na straně jedné a růstem daňového zatížení na straně druhé, což může vést ke změkčení rozpočtového omezení vlády
- akcelerace růstu objemu veřejných výdajů
- transformace krátkodobé nerovnováhy do trvalé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy a růstu veřejného zadlužení
Modely a teorie k analýze makroekonomických souvislostí
- rozvojové modely R.A. Musgrava a W.W. Rostowa
o analýza dynamiky veřejných sektorů a zobecnění trendů ve vyspělých ekonomikách jsou veřejné investice jen doplňujícím prvkem
- Wagnerův zákon
o s růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru
- přístup T. Peacoca a J. Wisemana
o posunový efekt: státní výdaj omezen daňovým zatížením, jaké je společnost ochotna snést – snesitelný fiskální náklad
Posunový efekt veřejných výdajů
Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů, programů a projektů
- substituční efekt
o změna spotřebitelského chování za jinak nezměněných podmínek v důsledku poskytnutí veřejných výdajů
o neefektivnost: lze najít efektivnější způsob, který zlepší situaci jednotlivce na stejnou úroveň, ale s nižšími náklady
- důchodový efekt
o chování jedince se nemění, i když se rozpočtové omezení posune vpravo, preference spotřebitele se nezmění
Důchodový s substituční efekt veřejného výdaje (dotace)
- AA´ - rozpočtové omezení před dotací
- BB´ - rozpočtové omezení po dotaci
- I a I´ - indiferenční křivky
- X, Y – dva statky
Dopad výdajového programu v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu
Faktory ovlivňující objem, strukturu a dynamiku veřejných výdajů
- přímý vliv faktorů ovlivňujících rozsah, míru a povahu (zaměření) státních aktivit
- faktory související s objektivními příčinami růstu nebo poklesu veřejných výdajů
o geografické, urbanistické, technicko-technologické, politické faktory
o přírodní, ekonomická a společenská kataklyzmata
- indukované faktory (zapříčiněné něčím jiným, než byl vliv uvedených faktorů)
o vlivy politických procesů v rámci veřejné volby
o předpoklady o existenci vlastních a specifických preferencí byrokracie, volených zástupců
o „autoreprodukční“ trendy veřejného sektoru
Ukazatele a proporce analýzy dynamiky veřejných výdajů
- ukazatel elasticity veřejných výdajů ve vztahu k HDP
vvt a vvt+1 – veřejné výdaje v období t a t+1
HDPt a HDPt+1 – produkty v období t a t+1
- marginální sklon výdajů k HDP
b – marginální sklon veřejného sektoru
- ukazatele důležitých proporcí uvnitř celkových veřejných výdajů
o proporce mezi vládními výdaji na nákup statků a služeb a transfery
o proporce mezi civilními a obrannými výdaji
o proporce mezi různými výdaji v rámci civilních výdajů
Ze základních principů veřejných financí (neekvivalence, nenávratnost a nedobrovolnost) vyplývá
- absence přímé vazby mezi výdaji a spotřebiteli veřejných statků a služeb (neboli příjemci transferů)
- růst výdajů pod vlivem citlivosti veřejného sektoru na technicko-technologický vývoj a nižší substituovatelnost živé práce technikou
- růst veřejných výdajů pod vlivem sociálních transferů
Trendy ve vývoji objemu a struktury veřejných výdajů
- podíl vládních výdajů na HDP za posledních 100 let vzrostl z cca 10 až na cca 50%
- vzrostl podíl transferů
10) Přednáška: Místní finance
Výdaje
- existují určité typy statků, které obce zabezpečují pro vyšší úroveň
+ lokální statky (svoje)
omezení:
- existuje rozpočtové omezení daní příjmovou stranou
- rozsah odpovědností a povinností daný zákonem pro nižší celky
- samosprávám je rozsah a složení výdajů částečně určen
- stanoveny mzdové tarify zaměstnanců centrálně
- stát dohlíží na určitý standard poskytovaných služeb (rozsah, kvalitu,…)
- poskytuje některé služby i v rámci své působnosti (je velmi obtížné, pokud je služba nerentabilní, aby se snížil standard)
- obce dále nemohou ovlivnit demografické podmínky, přírodní podmínky (obec, odkud se stěhují občané, má jiné problémy než obec, která má dostatek mladých lidí)
- makroekonomické hledisko celého státu – odraz v obcích (pokud je konjunktura, není problém naplňování rozpočtu a poskytování služeb)
- vše se může měnit v čase, prostoru (i mezi jednotlivými kraji)
Členění výdajů
1) podle ekonomického hlediska:
- běžné
- kapitálové
2) podle rozpočtové skladby:
- druhové (závazné)
- funkční
- kapitálové (u obcí se neužívá)
3) podle typu infrastruktury, na kterou jsou vynakládány:
- sociální
- ekonomické
4) podle funkcí veřejných financí:
- alokační (nejvíce)
- nedistribuční
- stabilizační
5) podle rozpočtového plánování:
- plánovatelé
- neplánovatelé
Ekonomické hledisko
běžné výdaje ( v ČR asi 63 – 68 %)
- obec je vynakládá na běžné účely
- týkají se běžného rozpočtového roku
- pravidelně se opakující
- nájemné, platy, transfery, sociální dávky
kapitálové výdaje (v ČR asi 32 %)
- k financování dlouhodobých aktivit
- obec by si je měla naplánovat a rozdělit na celou dobu životnosti investičních aktivit
- obec by měla vědět celkové náklady do tohoto roku (+ plánované celkové náklady) a zdroje financování (dotace, vlastní, úvěry) + náklady daného roku + následujících let
způsob financování
- u SAPARDU nejprve obec zaplatí vše a po dokončení stavby a její kolaudaci dostanou peníze ze strukturálních fondů EU
- výnosy z prodeje majetku
- leasing, odpisy, úvěry
→ nesmíme zapomenout na náklady ještě před začátkem stavby (např. projektové N, výkup pozemků,…), ekonomický dopad (jaká bude poptávka po službě,..), ekologický dopad,…
Rozpočtová skladba
druhové
- výdajů se týká třída 5 a 6
- č. 5 – běžné
- č. 6 – kapitálové (nastudovat členění výdajů)
funkční
- srozumitelnější pro občany
- rozdělení podle funkcí
- problém s hodnocením výdajů obcí a poté s jejich srovnáváním
Typ infrastruktury
ekonomicky-technická
- obecní podniky (pro ně půjčky, dotace)
- půjčky, dotace soukromému sektoru, pokud si od nich obec služby najímá
- dotace a půjčky FO, PO, pokud chce obec podnikatele udržet v obci
- pro příspěvkové organizace
- na veřejné kanalizace
- výstavba bytů
- vyplácí se, aby se budoucí uživatelé podíleli na nákladech (např. osvětlení, místní komunikace, inženýrské sítě,…)
sociální
- transfery, dotace na sociální zařízení (azylové domy, domovy důchodců,…)
- školství
- zdravotnictví
- většinou neziskové organizace
- dovoz jídel – sociální služby
Veřejné finance
alokační
- nejvíce se týkají samospráv
- nákup služeb, výrobků od soukromých firem obcí, aby mohla poskytnout služby obyvatelům
- kopírky, papíry, materiál
- tyto výdaje mohou mít i stabilizační účinek (poskytne příjmy firmám, zvýšení zaměstnanosti,..)
- nákup od místních firem
- statky a služby může obec poskytovat sama nebo je nakupovat (prostředky příspěvkových organizací)
- poplatkové služby → smíšený statek (vodné, stočné, komunální odpad)
problém – řada poplatků regulována státem (např. nájemné u starších domů) → musí poskytovat adresnou dotaci, pokud si služby lidé nemohou dovolit
redistribuční
- dotace jednotlivým subjektům (na nájemné, sociální služby)
- pravidla pro poskytování jsou dána zákony, část si může určit sama
= nedistribuční funkce je jen u toho, o čem si obec rozhoduje sama
Rozpočtové plánování
plánovatelné
- mandatorní výdaje (výdaje na sociální transfery)
- výdaje na mzdy, nájemné, otop, materiál,…
→ narůstá jejich podíl a tím se snižuje prostor pro ovlivňování obcí
neplánované
- nahodilé
- výdaje na povodně, sankční výdaje při porušení rozpočtových pravidel,…
Struktura výdaje v ČR v roce 2002
- běžné 67,8 % - v rámci přenesené působnosti (financováno příspěvky SR)
- v rámci samostatné působnosti
- kapitálové 32,2 %
q funkční členění nám neumožňuje rozdělení výdajů, protože různé obce vykonávají jiné služby, některé samostatně, některé kumulovaně
q výdaje na školství – něco ze státu, něco od obcí + mzdy
q výdaje jsou různé podle velikostní struktury obcí (na samostatnou činnost úřadu jde velký % podíl výdajů – jsou neekonomické)
- mají malé objemy rozpočtu a nemají finance na velké investiční akce (např. na čističku,…)
q v porovnání s jinými zeměmi máme velký podíl kapitálových výdajů (zastaralost obcí)
q kraje jsou nejvíce financovány účelovými dotacemi a proto je dáno jaké budou mít výdaje a kam
- běžné
- kapitálové – ještě zatím neinvestují nebo minimálně (asi 10 %)
- část svých peněz vydávaly obcím na odstraňování škod po povodních
- existují určité typy statků, které obce zabezpečují pro vyšší úroveň
+ lokální statky (svoje)
omezení:
- existuje rozpočtové omezení daní příjmovou stranou
- rozsah odpovědností a povinností daný zákonem pro nižší celky
- samosprávám je rozsah a složení výdajů částečně určen
- stanoveny mzdové tarify zaměstnanců centrálně
- stát dohlíží na určitý standard poskytovaných služeb (rozsah, kvalitu,…)
- poskytuje některé služby i v rámci své působnosti (je velmi obtížné, pokud je služba nerentabilní, aby se snížil standard)
- obce dále nemohou ovlivnit demografické podmínky, přírodní podmínky (obec, odkud se stěhují občané, má jiné problémy než obec, která má dostatek mladých lidí)
- makroekonomické hledisko celého státu – odraz v obcích (pokud je konjunktura, není problém naplňování rozpočtu a poskytování služeb)
- vše se může měnit v čase, prostoru (i mezi jednotlivými kraji)
Členění výdajů
1) podle ekonomického hlediska:
- běžné
- kapitálové
2) podle rozpočtové skladby:
- druhové (závazné)
- funkční
- kapitálové (u obcí se neužívá)
3) podle typu infrastruktury, na kterou jsou vynakládány:
- sociální
- ekonomické
4) podle funkcí veřejných financí:
- alokační (nejvíce)
- nedistribuční
- stabilizační
5) podle rozpočtového plánování:
- plánovatelé
- neplánovatelé
Ekonomické hledisko
běžné výdaje ( v ČR asi 63 – 68 %)
- obec je vynakládá na běžné účely
- týkají se běžného rozpočtového roku
- pravidelně se opakující
- nájemné, platy, transfery, sociální dávky
kapitálové výdaje (v ČR asi 32 %)
- k financování dlouhodobých aktivit
- obec by si je měla naplánovat a rozdělit na celou dobu životnosti investičních aktivit
- obec by měla vědět celkové náklady do tohoto roku (+ plánované celkové náklady) a zdroje financování (dotace, vlastní, úvěry) + náklady daného roku + následujících let
způsob financování
- u SAPARDU nejprve obec zaplatí vše a po dokončení stavby a její kolaudaci dostanou peníze ze strukturálních fondů EU
- výnosy z prodeje majetku
- leasing, odpisy, úvěry
→ nesmíme zapomenout na náklady ještě před začátkem stavby (např. projektové N, výkup pozemků,…), ekonomický dopad (jaká bude poptávka po službě,..), ekologický dopad,…
Rozpočtová skladba
druhové
- výdajů se týká třída 5 a 6
- č. 5 – běžné
- č. 6 – kapitálové (nastudovat členění výdajů)
funkční
- srozumitelnější pro občany
- rozdělení podle funkcí
- problém s hodnocením výdajů obcí a poté s jejich srovnáváním
Typ infrastruktury
ekonomicky-technická
- obecní podniky (pro ně půjčky, dotace)
- půjčky, dotace soukromému sektoru, pokud si od nich obec služby najímá
- dotace a půjčky FO, PO, pokud chce obec podnikatele udržet v obci
- pro příspěvkové organizace
- na veřejné kanalizace
- výstavba bytů
- vyplácí se, aby se budoucí uživatelé podíleli na nákladech (např. osvětlení, místní komunikace, inženýrské sítě,…)
sociální
- transfery, dotace na sociální zařízení (azylové domy, domovy důchodců,…)
- školství
- zdravotnictví
- většinou neziskové organizace
- dovoz jídel – sociální služby
Veřejné finance
alokační
- nejvíce se týkají samospráv
- nákup služeb, výrobků od soukromých firem obcí, aby mohla poskytnout služby obyvatelům
- kopírky, papíry, materiál
- tyto výdaje mohou mít i stabilizační účinek (poskytne příjmy firmám, zvýšení zaměstnanosti,..)
- nákup od místních firem
- statky a služby může obec poskytovat sama nebo je nakupovat (prostředky příspěvkových organizací)
- poplatkové služby → smíšený statek (vodné, stočné, komunální odpad)
problém – řada poplatků regulována státem (např. nájemné u starších domů) → musí poskytovat adresnou dotaci, pokud si služby lidé nemohou dovolit
redistribuční
- dotace jednotlivým subjektům (na nájemné, sociální služby)
- pravidla pro poskytování jsou dána zákony, část si může určit sama
= nedistribuční funkce je jen u toho, o čem si obec rozhoduje sama
Rozpočtové plánování
plánovatelné
- mandatorní výdaje (výdaje na sociální transfery)
- výdaje na mzdy, nájemné, otop, materiál,…
→ narůstá jejich podíl a tím se snižuje prostor pro ovlivňování obcí
neplánované
- nahodilé
- výdaje na povodně, sankční výdaje při porušení rozpočtových pravidel,…
Struktura výdaje v ČR v roce 2002
- běžné 67,8 % - v rámci přenesené působnosti (financováno příspěvky SR)
- v rámci samostatné působnosti
- kapitálové 32,2 %
q funkční členění nám neumožňuje rozdělení výdajů, protože různé obce vykonávají jiné služby, některé samostatně, některé kumulovaně
q výdaje na školství – něco ze státu, něco od obcí + mzdy
q výdaje jsou různé podle velikostní struktury obcí (na samostatnou činnost úřadu jde velký % podíl výdajů – jsou neekonomické)
- mají malé objemy rozpočtu a nemají finance na velké investiční akce (např. na čističku,…)
q v porovnání s jinými zeměmi máme velký podíl kapitálových výdajů (zastaralost obcí)
q kraje jsou nejvíce financovány účelovými dotacemi a proto je dáno jaké budou mít výdaje a kam
- běžné
- kapitálové – ještě zatím neinvestují nebo minimálně (asi 10 %)
- část svých peněz vydávaly obcím na odstraňování škod po povodních
6) Přednáška: Místní finance
Rozpočtová skladba
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
(13) Ekonomika péče o životní prostředí
1) Jaká je obecná struktura výdajů na péči o životní prostředí?
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
(9) Ekonomika zdravotnictví
1) Jaké jsou hlavní ekonomické problémy při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)