Soudobé trendy
- veřejné finance jsou souhrnným pojmem, který označuje finanční aspekty rozmanitých činností státu
- v průběhu 20. století se úloha státu a veřejné správy měnila
- je třeba rozlišovat autonomní rozvoj veřejné rozpočtové soustavy (tj. rozvoj uvnitř této soustavy) od rozvoje jejích vazeb na ostatní ekonomické subjekty
Příčiny změn ve veřejných financích ve 20. století
- přechod od úzce chápané úlohy státu, jakožto garanta dodržování zákonů a realizátora státní správy k širokému výkladu toho, co všechno by moderní stát měl zaručit a zabezpečovat v oblasti alokace, redistribuce a stabilizace
- diferenciace úlohy centrální, regionální a místní úrovně státu při výkonu jeho základních fiskálních funkcí a v prohloubení trendu k decentralizaci koncem 20. století
- rozšíření mezinárodní spolupráce a integrace v podmínkách globalizujícího se ekonomického vývoje
Změny ve veřejných výdajích
- vývoj jejich objemu a struktury
- analýza dynamiky veřejných výdajů
o růst veřejných financí v absolutním vyjádření
o růst podílu veřejných financí na HDP
o rychlejší růst veřejných výdajů oproti HDP (měřeno elasticitou veřejných výdajů ve vztahu HDP), a to v průběhu celého 20. století, minimálně do poloviny 80-tých let
Příčiny růstu objemu veřejných výdajů
- objektivní příčiny, související s větší angažovaností státu v období hospodářských a sociálních krizí a válek
- rozšíření spektra aktivit státu (resp. veřejné správy) mimo oblast výkonu základních správních činností
Strukturální analýza veřejných výdajů
- změny mezi obrannými (válečnými) a civilními výdaji
- změny mezi výdaji na nákup statků a služeb, a transfery (zejména sociálními)
Prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- objektivní příčiny
- subjektivní příčiny
- setrvačnost dluhového problému
- obtížné řešení
- efekt domácí dluhové pasti
Ukazatele soudobých daňových systémů
- daňová kvóta: podíl vybraných daní na HDP, = daně/HDP
o EU 41,8%, USA 28%, ČR 44%
- vybírané daně
- struktura výnosů (struktura daňové kvóty) podle jednotlivých daní a daňového určení
- stanovení daňových základů důležitých daní
- daňové sazby
Ekonomické charakteristiky daňových systémů
- mikroekonomické důsledky daní: efektivnost, redistribuce, stimulační efekty
- makroekonomické dopady daní: vliv na zaměstnanost, ekonomický růst a inflaci
Velké daně
- DPH nebo jiná obratová daň
- osobní důchodová daň
o z příjmů fyzických osob
o globální daň zahrnující zdanění všech důchodů jednotlivců bez ohledu na jejich zdroj
o progresivní sazba daně ( destimulační efekt)
- daně spotřební z vybraných výrobků (alkohol, tabák a uhlovodíková paliva)
- příspěvky na sociální zabezpečení
o zatížení a zdražení práce (jedna z příčin nezaměstnanosti)
Vztah mezi veřejnými výdaji a příjmy
- prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy ve 20. století
- domácí dluhové pasti
- fiskální decentralizace: příčinou je posílení významu nižších stupňů veřejné správy (nový fiskální federalismus v USA), decentralizace alokační fiskální funkce
Vybrané problémy veřejných financí v intencích evropské integrace
- po 2. SV vznikly tři nadstátní organizace
o Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO - 1951) – Pařížská smlouva
o Evropské hospodářské společenství (EHS – 1957) – Římské smlouvy
o Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM – 1957) – Římské smlouvy
o zakladatelské země: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko
- společenství fungovala nejprve jako celní unie, ale postupně se vytvářel společný trh na principech volného pohybu zboží, pracovních sil a kapitálu
- 1992 – Maastrichtská smlouva o EU: EHS ES
- Evropská unie: evropská integrace pro měnovou, hospodářskou i politickou unii
- Evropská unie nenahrazuje Evropská společenství. Nyní existují paralelně oba celky s totožnou členskou základnou, avšak s různou působností.
- EU – princip subsidarity: rozhodnutí v rámci Unie jsou přijímána co nejblíže občanovi, a zároveň je respektována identita členských států Unie (každý veřejný úkol má být řešen na té úrovni, která ho může uspokojivě splnit, tj. na úrovni obce, regionu, spolkové země, členského státu a nakonec na úrovni EU)
Maastrichtská konvergenční kritéria
- fiskální
o rozpočtový deficit nesmí překročit 3% HDP
o celkový vnitřní dluh nesmí překročit 60% HDP
- měnová kritéria
o udržení cenové stability patrné z míry inflace tří členských států, jež v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků
o udržení stability dlouhodobých úrokových sazeb
o aby po dobu dvou posledních let udržovala členská země stanovené rozpětí své měny v EMS bez devalvace
Hlavní zdroje příjmů EU
- celní výnosy z cel uvalovaných na zboží dovážené do EU z třetích zemí
- zemědělské vyrovnávací dávky (z dovozu zemědělské produkce)
- příspěvek jednotlivých zemí
Fáze rozpočtového procesu
- komise předkládá každoročně návrh rozpočtu Radě
- Rada může mít pozměňovací návrhy a poté musí postoupit návrh Parlamentu
- Evropský parlament projednává rozpočet a může ho akceptovat, nebo zamítnout
Agenda 2000
- střednědobý finanční rámec na roky 2000-2006
- rozpočet EU by neměl překročit 1,27% HDP
Strukturální fondy ke snížení rozdílů v rámci EU
- Evropský regionální rozvojový fond (ERDF)
- Evropský zemědělský a záruční fond (EAGGF)
- Evropský sociální fond (ESF)
- Kohezní fond (CF): pomoc čtyřem nejméně rozvinutým zemím EU
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejné výdaje. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejné výdaje. Zobrazit všechny příspěvky
5) Přednáška: Analýza efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Analýza efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Efektivnost veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Efektivnost
- absence plýtvání, tj. co nejefektivnější užívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí
- kritéria efektivnosti charakterizují normy a pravidla volby, jichž se užívá při optimální alokaci výroby a spotřeby (R. Goulli)
Druhy efektivnosti
- alokační (pareto-efektivnost)
o nejvyšší možná kombinace komodit při daných zdrojích a technologiích výroby
- produkční
o analýza strany nabídky, co nejnižší náklady při produkci při daných zdrojích a technologiích
Problémem efektivní alokace je vztah efektivnosti a rovnosti.
Faktory komplikující analýzu efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů
- vágnost programu efektivnost
- neujasněnost rozdílů mezi veřejnými výdaji, veřejnými projekty a veřejnými výdajovými programy
- specifikum činností a produktů, financovaných a zabezpečovaných v rámci veřejných výdajů a veřejného sektoru
Rozhodování o veřejných výdajích, projektech či programech a jejich efektivnost
- otázka účinnosti - který výdaj, projekt nebo program bude nejlépe splňovat daný cíl
- otázka účelnosti – který z nich je reálné zavést
- otázka hospodárnosti – který z nich je nejlevnější
Rozdíly při posuzování efektivnosti veřejných výdajů oproti veřejným projektům a programům
- veřejné výdaje jsou finanční kategorií
- veřejné výdajové projekty a programy jsou věcné ekonomické kategorie (spojnice mezi veřejným financováním a veřejným sektorem)
Rozpočtový proces
- složitý proces, ve kterém se promítají rozmanité zájmy (voličů, politiků, zájmových či nátlakových skupin, byrokracie)
- A. Wildawsky: Nejdůležitějším určujícím faktorem velikosti a obsahu letošního rozpočtu je rozpočet loňský
Přístupy k rozpočtovému procesu
- line-item budgetary (konec 19. století)
- performance budgetary (50. léta 20. století)
- program budgetary (60. léta 20. století)
- management by objectives (počátek 70. let 20. století)
- zero-based budgeting (konec 70. let 20. století)
- performance budgeting (80.-90- léta 20- století)
- moderním přístupem k rozpočtování obecně je změna orientace od sledování využívání veřejných prostředků ke sledování dosahovaných výsledků v rámci veřejného financování (budgeting for results)
Efektivnost veřejných výdajů
- efektivnost veřejných výdajů a vazba na daňové záležitosti (např. daňová kvóta) – nejvýnosnější zdroj příjmů
- tlak na růst veřejných výdajů versus tlak na snížení daní
- veřejné výdaje versus soukromé rozhodování (buď vyšší užitek anebo stejný užitek s nižšími náklady)
Analýza efektivnosti veřejných výdajových projektů
- vyjádření jejich přínosů
- porovnání s náklady na jejich dosažení
- naplnění některého z uvedených záměrů cestou veřejného projektu nebo programu nemusí být nutně ten nejefektivnější způsob
- soukromá produkce a poskytování statků může být někdy efektivnější
- někdy může být zvolen i neefektivní program
Metody analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a výdajových programů
- jaká je úloha ekonoma v této oblasti, když se o přijetí nebo nepřijetí rozpočtu, projektu či programu rozhoduje politickou cestou, v rámci veřejné volby?
- úlohou ekonoma je poskytnout politickému rozhodování dostatečný objem informací k tomu, aby přijatá rozhodnutí byla efektivní (hospodárná, účelná a účinná) a spravedlivá
Dílčí kroky analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů podle Stiglitze
Základní otázky Stiglitze
- proč je vládní program nejlepším řešením?
- proč má vládní program takovou podobu, jakou má?
- jaký vliv má vládní program na soukromý sektor?
- kdo získá a kdo ztratí následkem vládního programu?
- jsou zisky větší než ztráty?
- existují alternativní programy, které jsou lepší než běžné vládní programy (které zlepší situaci všech jednotlivců)?
- existují alternativní programy, které mají odlišný dopad na přerozdělování ekonomických statků, ale přesto dosahují stejných prvotních cílů?
- jaké překážky brání zavedení těchto alternativních programů?
Kritéria třídění veřejných projektů a veřejných výdajových programů
- časové hledisko
o krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé projekty
- charakter projektů nebo programů
o spotřební, investiční, redistribuční
- odvětví nebo oblast, ve které jsou realizovány
o zdravotnictví, kultura, školství, sociální péče
Druhy veřejných projektů podle Musgraveových
- projekty dělitelné s fixním rozpočtem
- projekty dělitelné s proměnlivým rozpočtem
- projekty nedělitelné s fixním rozpočtem
- projekty nedělitelné s proměnlivým rozpočtem
Metody analýzy efektivnosti podle J. Bénarda
- jednokriteriální metody: jedno dominantní kritérium
o CBA – analýza nákladů a výnosů
- poměření výnosů a nákladů (B/C)
- vypočtení čistého výnosu (B – C)
- minimalizace nevyužité částky fixního rozpočtu
o CEA – analýza nákladové efektivnosti
- porovnání různých postupů se stejným výsledkem
o CUA – analýza užitečnosti nákladů
- vícekriteriální metody
o metoda lexikografického uspořádání
o metoda Electra
- podobné cíle a problémy
Typy užitků (výnosů) a nákladů podle Musgraveových
- reálné
o přímé x nepřímé
o hmotné x nehmotné
o meziprodukty x konečné
o vnější x vnitřní
Diskontování – převedení budoucím výnosů (užitků) a nákladů na současnou hodnotu
- současná hodnota (PV) částky (B) splatné v (n) letech
PV = B/(1+i)n (i – úroková sazba)
- současná hodnota toku důchodů B1, B2...Bn pro (n) let
PV = B1/(1+i) + B2/(1+i)2+B3/(1+i)3+...+Bn/(1+i)n
- pro konstantní hodnoty B platí
PV = B(1-(1+i)-n)/i
- citlivé na diskontní sazbu
- vysoká diskontní sazba zvýhodňuje krátkodobé projekty
Různá pojetí spotřebitelského přebytku
- Marshallovo pojetí
o nerozlišuje důchodový a substituční efekt
- Hicksovo kompenzační pojetí
o kompenzovaná poptávková křivka: velikost poptávky po komoditě, kdy každá změna ceny komodity je kompenzována tak, že spotřebitel zůstane na stejné indiferenční křivce neutralizace důchodového efektu
- Hicksovo ekvivalentní pojetí
Výpočet spotřebitelského přebytku
- celkový užitek mostu se rovná součtu spotřebitelských přebytků všech uživatelů, a pokud by tato suma převyšovala náklady, měl by být tento most postaven
Historické ohlédnutí za analýzou efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a programů
- 1902 – USA: zákon „River and harbor act“: kodifikace vyhodnocování nákladů a výnosů říčních nebo přístavních zařízení, projektovaných sborem inženýrů
- 1936 – zákon o zvládání povodní (Flood control act)
- 1950 – zásady a pravidla spojená s hodnocením projektů různých vodních nádrží
- zelená kniha: metody vyhodnocování veřejných projektů
- 1961 – systém PPBS (Planing Programming Budgeting System): ministerstvo obrany
- 70.léta – metoda Zero-Based budgeting
Programy na zkvalitnění rozpočtového procesu
- Financial Management Initiative ve Velké Británii
- triennial budgeting ve Švédsku
- aggregated productivity targeted budget v Dánsku
Snahy o zvýšení efektivnosti veřejného sektoru
- alternativní metody zabezpečování veřejných služeb ASDA
Projevy neefektivnosti ve veřejném sektoru
- neoprávněné zařazení určitého programu nebo projektu do veřejného sektoru a jeho financování z veřejných prostředků
- alokační neefektivnost, vyplývající z nedostatečnosti analýzy veřejného projektu nebo z nevhodnosti metod této analýzy
- produkční neefektivnost, zakládající se na rozhodnutí, zda je při zabezpeční určitých statků a služeb efektivnější veřejný nebo soukromý sektor
Druhy neefektivnosti
- alokační
o utopené náklady – náklady špatného rozhodnutí
- produkční (X-neefektivnost, technická neefektivnost)
o nevyužití efektivnější technologie
Poptávka vyvolaná stranou nabídky
- D1 – křivka skutečné poptávky, D2 – křivka poptávky vyvolaná producentem
- neefektivnost alokace: produkce výstupu Q2 místo Q1
Neužitečné veřejné projekty – bílí sloni
Efektivnost veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Efektivnost
- absence plýtvání, tj. co nejefektivnější užívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí
- kritéria efektivnosti charakterizují normy a pravidla volby, jichž se užívá při optimální alokaci výroby a spotřeby (R. Goulli)
Druhy efektivnosti
- alokační (pareto-efektivnost)
o nejvyšší možná kombinace komodit při daných zdrojích a technologiích výroby
- produkční
o analýza strany nabídky, co nejnižší náklady při produkci při daných zdrojích a technologiích
Problémem efektivní alokace je vztah efektivnosti a rovnosti.
Faktory komplikující analýzu efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů
- vágnost programu efektivnost
- neujasněnost rozdílů mezi veřejnými výdaji, veřejnými projekty a veřejnými výdajovými programy
- specifikum činností a produktů, financovaných a zabezpečovaných v rámci veřejných výdajů a veřejného sektoru
Rozhodování o veřejných výdajích, projektech či programech a jejich efektivnost
- otázka účinnosti - který výdaj, projekt nebo program bude nejlépe splňovat daný cíl
- otázka účelnosti – který z nich je reálné zavést
- otázka hospodárnosti – který z nich je nejlevnější
Rozdíly při posuzování efektivnosti veřejných výdajů oproti veřejným projektům a programům
- veřejné výdaje jsou finanční kategorií
- veřejné výdajové projekty a programy jsou věcné ekonomické kategorie (spojnice mezi veřejným financováním a veřejným sektorem)
Rozpočtový proces
- složitý proces, ve kterém se promítají rozmanité zájmy (voličů, politiků, zájmových či nátlakových skupin, byrokracie)
- A. Wildawsky: Nejdůležitějším určujícím faktorem velikosti a obsahu letošního rozpočtu je rozpočet loňský
Přístupy k rozpočtovému procesu
- line-item budgetary (konec 19. století)
- performance budgetary (50. léta 20. století)
- program budgetary (60. léta 20. století)
- management by objectives (počátek 70. let 20. století)
- zero-based budgeting (konec 70. let 20. století)
- performance budgeting (80.-90- léta 20- století)
- moderním přístupem k rozpočtování obecně je změna orientace od sledování využívání veřejných prostředků ke sledování dosahovaných výsledků v rámci veřejného financování (budgeting for results)
Efektivnost veřejných výdajů
- efektivnost veřejných výdajů a vazba na daňové záležitosti (např. daňová kvóta) – nejvýnosnější zdroj příjmů
- tlak na růst veřejných výdajů versus tlak na snížení daní
- veřejné výdaje versus soukromé rozhodování (buď vyšší užitek anebo stejný užitek s nižšími náklady)
Analýza efektivnosti veřejných výdajových projektů
- vyjádření jejich přínosů
- porovnání s náklady na jejich dosažení
- naplnění některého z uvedených záměrů cestou veřejného projektu nebo programu nemusí být nutně ten nejefektivnější způsob
- soukromá produkce a poskytování statků může být někdy efektivnější
- někdy může být zvolen i neefektivní program
Metody analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a výdajových programů
- jaká je úloha ekonoma v této oblasti, když se o přijetí nebo nepřijetí rozpočtu, projektu či programu rozhoduje politickou cestou, v rámci veřejné volby?
- úlohou ekonoma je poskytnout politickému rozhodování dostatečný objem informací k tomu, aby přijatá rozhodnutí byla efektivní (hospodárná, účelná a účinná) a spravedlivá
Dílčí kroky analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů podle Stiglitze
Základní otázky Stiglitze
- proč je vládní program nejlepším řešením?
- proč má vládní program takovou podobu, jakou má?
- jaký vliv má vládní program na soukromý sektor?
- kdo získá a kdo ztratí následkem vládního programu?
- jsou zisky větší než ztráty?
- existují alternativní programy, které jsou lepší než běžné vládní programy (které zlepší situaci všech jednotlivců)?
- existují alternativní programy, které mají odlišný dopad na přerozdělování ekonomických statků, ale přesto dosahují stejných prvotních cílů?
- jaké překážky brání zavedení těchto alternativních programů?
Kritéria třídění veřejných projektů a veřejných výdajových programů
- časové hledisko
o krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé projekty
- charakter projektů nebo programů
o spotřební, investiční, redistribuční
- odvětví nebo oblast, ve které jsou realizovány
o zdravotnictví, kultura, školství, sociální péče
Druhy veřejných projektů podle Musgraveových
- projekty dělitelné s fixním rozpočtem
- projekty dělitelné s proměnlivým rozpočtem
- projekty nedělitelné s fixním rozpočtem
- projekty nedělitelné s proměnlivým rozpočtem
Metody analýzy efektivnosti podle J. Bénarda
- jednokriteriální metody: jedno dominantní kritérium
o CBA – analýza nákladů a výnosů
- poměření výnosů a nákladů (B/C)
- vypočtení čistého výnosu (B – C)
- minimalizace nevyužité částky fixního rozpočtu
o CEA – analýza nákladové efektivnosti
- porovnání různých postupů se stejným výsledkem
o CUA – analýza užitečnosti nákladů
- vícekriteriální metody
o metoda lexikografického uspořádání
o metoda Electra
- podobné cíle a problémy
Typy užitků (výnosů) a nákladů podle Musgraveových
- reálné
o přímé x nepřímé
o hmotné x nehmotné
o meziprodukty x konečné
o vnější x vnitřní
Diskontování – převedení budoucím výnosů (užitků) a nákladů na současnou hodnotu
- současná hodnota (PV) částky (B) splatné v (n) letech
PV = B/(1+i)n (i – úroková sazba)
- současná hodnota toku důchodů B1, B2...Bn pro (n) let
PV = B1/(1+i) + B2/(1+i)2+B3/(1+i)3+...+Bn/(1+i)n
- pro konstantní hodnoty B platí
PV = B(1-(1+i)-n)/i
- citlivé na diskontní sazbu
- vysoká diskontní sazba zvýhodňuje krátkodobé projekty
Různá pojetí spotřebitelského přebytku
- Marshallovo pojetí
o nerozlišuje důchodový a substituční efekt
- Hicksovo kompenzační pojetí
o kompenzovaná poptávková křivka: velikost poptávky po komoditě, kdy každá změna ceny komodity je kompenzována tak, že spotřebitel zůstane na stejné indiferenční křivce neutralizace důchodového efektu
- Hicksovo ekvivalentní pojetí
Výpočet spotřebitelského přebytku
- celkový užitek mostu se rovná součtu spotřebitelských přebytků všech uživatelů, a pokud by tato suma převyšovala náklady, měl by být tento most postaven
Historické ohlédnutí za analýzou efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a programů
- 1902 – USA: zákon „River and harbor act“: kodifikace vyhodnocování nákladů a výnosů říčních nebo přístavních zařízení, projektovaných sborem inženýrů
- 1936 – zákon o zvládání povodní (Flood control act)
- 1950 – zásady a pravidla spojená s hodnocením projektů různých vodních nádrží
- zelená kniha: metody vyhodnocování veřejných projektů
- 1961 – systém PPBS (Planing Programming Budgeting System): ministerstvo obrany
- 70.léta – metoda Zero-Based budgeting
Programy na zkvalitnění rozpočtového procesu
- Financial Management Initiative ve Velké Británii
- triennial budgeting ve Švédsku
- aggregated productivity targeted budget v Dánsku
Snahy o zvýšení efektivnosti veřejného sektoru
- alternativní metody zabezpečování veřejných služeb ASDA
Projevy neefektivnosti ve veřejném sektoru
- neoprávněné zařazení určitého programu nebo projektu do veřejného sektoru a jeho financování z veřejných prostředků
- alokační neefektivnost, vyplývající z nedostatečnosti analýzy veřejného projektu nebo z nevhodnosti metod této analýzy
- produkční neefektivnost, zakládající se na rozhodnutí, zda je při zabezpeční určitých statků a služeb efektivnější veřejný nebo soukromý sektor
Druhy neefektivnosti
- alokační
o utopené náklady – náklady špatného rozhodnutí
- produkční (X-neefektivnost, technická neefektivnost)
o nevyužití efektivnější technologie
Poptávka vyvolaná stranou nabídky
- D1 – křivka skutečné poptávky, D2 – křivka poptávky vyvolaná producentem
- neefektivnost alokace: produkce výstupu Q2 místo Q1
Neužitečné veřejné projekty – bílí sloni
4) Přednáška: Veřejné výdaje, veřejné projekty a veřejné výdajové programy
Vymezení pojmů, druhy veřejných statků, klasifikace
Hypotéza o dvojím analytickém přístupu
- čistě finanční, zabývající se pouze (a zejména) vztahy mezi veřejnými výdaji a veřejnými příjmy
- reálně finanční, zabývající se tím, jak veřejné výdaje a veřejné příjmy působí na reálné ekonomické subjekty a ovlivňují jejich rozhodování
Veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- ve sféře veřejných financí a veřejného sektoru označují odlišné skutečnosti
Otázky na veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- jaká je jejich podstata a v čem spočívají rozdíly mezi nimi
- jaký je jejich účel, tj. na co by měly být zaměřené
- jaký by měl být jejich objem a struktura
- z jakých zdrojů je možné tyto výdaje, programy a projekty financovat
- jaká je efektivnost těchto výdajů, projektů a programů
Veřejné výdaje
- tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu (resp. vlády, města nebo obce), a to na principu nenávratnosti (částečné nebo plné) a neekvivalence
- zdrojem krytí veřejných výdajů jsou v rámci veřejných rozpočtů veřejné příjmy, anebo může docházet i k jejich dluhovému financování
Účely veřejných výdajů
- činnost vlády (státní či místní správy)
- obrana, bezpečnost, soudnictví apod.
- sociální, vzdělávací, kulturní ekologické apod. účely
- výdaje na ekonomiku a regulační činnost státu
Státní aktivity se rozšířily a přešly od financování institucí k financování veřejných výdajových projektů a programů.
Srovnání veřejných výdajů a veřejných výdajových programů a projektů
- veřejné výdajové programy a projekty mají přesněji vymezený účel, jde o realizaci konkrétních cílů
o vznik investičních celků
o korekce nespravedlnosti proti určitým skupinám
o stimulace ekonomických subjektů k rozšíření určitých aktivit
- veřejný výdajový program je soubornější a komplexnější pojem než veřejný projekt a označuje různé činnosti, veřejné projekty a vazby mezi různými subjekty nejen veřejného, ale i soukromého sektoru
- programy a projekty mají často dlouhodobý charakter
- veřejné výdaje tvoří finanční prostředky v určitém objemu a struktuře, s určitými zásadami přidělování, čerpání a kontroly plnění
- veřejné výdajové projekty a programy označují ekonomické procesy, činnosti, produkce nebo účelové transfery prostředků různým subjektům podle určitých zásad
Vazby mezi veřejnými výdaji, veřejnými výdajovými projekty a výdajovými programy
Veřejné výdaje
- vládní výdaje G (Samuelson: ujídající a neujídající výdaje GC + Gi)
- transfery TR
Základní členění veřejných výdajů v rámci veřejné rozpočtové soustavy
Veřejná rozpočtová soustava Různé veřejné rozpočty (státní, místní, rozpočty fondů, organizací apod.)
veřejné příjmy
daně
ostatní
veřejné výdaje G Gc
Gi
Tr
- transfery – záporné daně
Klasifikace veřejných výdajů
- domácí klasifikace – rozpočtová skladba
o stanovuje závazné a povinné třídění veřejných výdajů a příjmů
- zahraniční klasifikace – klasifikace MMF
o funkční klasifikace: funkční princip a členění výdajů podle jejich účelu a odvětví, do nichž směřují
o ekonomická klasifikace: ekonomický princip a členění výdajů, jakožto druhu vládních transakcí, podle jejich ekonomické charakteristiky
Třídění veřejných výdajových projektů a programů
- dělitelné projekty
o lze zvýšit nebo snížit výdaje o malé částky
o celkové výdaje lze rozdělit mezi dva projekty
- nedělitelné projekty
o paušální částky, nejsou rozšiřitelné
- krátkodobé: do jednoho rozpočtového období
- střednědobé: střednědobé výhledy rozpočtování
- dlouhodobé
Makro- a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů
Makroekonomické aspekty veřejných výdajů
- veřejné příjmy jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice
- veřejné výdaje na nákup statků a služeb (G) tvoří jeden z prvků ovlivňující agregátní poptávku
- veřejné výdaje, projekty a programy mohou působit jako multiplikační faktor v rámci aktivní fiskální politiky
- veřejné výdaje, a zejména financování určitých činností, institucí, projektů či programů, mohou být příčinou vzniku krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- růst těchto výdajů a růst veřejného sektoru jako oblasti činností státu ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice
Prostřednictvím těchto výdajů (spolu s daněmi) ovlivňují vlády
- rozsah veřejného sektoru
- proporce mezi veřejným a soukromým sektorem
- chování všech ekonomických subjektů
Zastoupení veřejných výdajů v rámci agregátní poptávky
- Y = C + I + G + NX
Krátkodobá fiskální nerovnováha
- nerovnováha mezi příjmy a výdaji
- přebytek x schodek
Nebezpečí schodkového nebo deficitního financování veřejných výdajů, projektů a programů
- přerušení zpětné vazby (i když je zprostředkovaná) mezi zvyšováním výdajů na straně jedné a růstem daňového zatížení na straně druhé, což může vést ke změkčení rozpočtového omezení vlády
- akcelerace růstu objemu veřejných výdajů
- transformace krátkodobé nerovnováhy do trvalé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy a růstu veřejného zadlužení
Modely a teorie k analýze makroekonomických souvislostí
- rozvojové modely R.A. Musgrava a W.W. Rostowa
o analýza dynamiky veřejných sektorů a zobecnění trendů ve vyspělých ekonomikách jsou veřejné investice jen doplňujícím prvkem
- Wagnerův zákon
o s růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru
- přístup T. Peacoca a J. Wisemana
o posunový efekt: státní výdaj omezen daňovým zatížením, jaké je společnost ochotna snést – snesitelný fiskální náklad
Posunový efekt veřejných výdajů
Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů, programů a projektů
- substituční efekt
o změna spotřebitelského chování za jinak nezměněných podmínek v důsledku poskytnutí veřejných výdajů
o neefektivnost: lze najít efektivnější způsob, který zlepší situaci jednotlivce na stejnou úroveň, ale s nižšími náklady
- důchodový efekt
o chování jedince se nemění, i když se rozpočtové omezení posune vpravo, preference spotřebitele se nezmění
Důchodový s substituční efekt veřejného výdaje (dotace)
- AA´ - rozpočtové omezení před dotací
- BB´ - rozpočtové omezení po dotaci
- I a I´ - indiferenční křivky
- X, Y – dva statky
Dopad výdajového programu v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu
Faktory ovlivňující objem, strukturu a dynamiku veřejných výdajů
- přímý vliv faktorů ovlivňujících rozsah, míru a povahu (zaměření) státních aktivit
- faktory související s objektivními příčinami růstu nebo poklesu veřejných výdajů
o geografické, urbanistické, technicko-technologické, politické faktory
o přírodní, ekonomická a společenská kataklyzmata
- indukované faktory (zapříčiněné něčím jiným, než byl vliv uvedených faktorů)
o vlivy politických procesů v rámci veřejné volby
o předpoklady o existenci vlastních a specifických preferencí byrokracie, volených zástupců
o „autoreprodukční“ trendy veřejného sektoru
Ukazatele a proporce analýzy dynamiky veřejných výdajů
- ukazatel elasticity veřejných výdajů ve vztahu k HDP
vvt a vvt+1 – veřejné výdaje v období t a t+1
HDPt a HDPt+1 – produkty v období t a t+1
- marginální sklon výdajů k HDP
b – marginální sklon veřejného sektoru
- ukazatele důležitých proporcí uvnitř celkových veřejných výdajů
o proporce mezi vládními výdaji na nákup statků a služeb a transfery
o proporce mezi civilními a obrannými výdaji
o proporce mezi různými výdaji v rámci civilních výdajů
Ze základních principů veřejných financí (neekvivalence, nenávratnost a nedobrovolnost) vyplývá
- absence přímé vazby mezi výdaji a spotřebiteli veřejných statků a služeb (neboli příjemci transferů)
- růst výdajů pod vlivem citlivosti veřejného sektoru na technicko-technologický vývoj a nižší substituovatelnost živé práce technikou
- růst veřejných výdajů pod vlivem sociálních transferů
Trendy ve vývoji objemu a struktury veřejných výdajů
- podíl vládních výdajů na HDP za posledních 100 let vzrostl z cca 10 až na cca 50%
- vzrostl podíl transferů
Hypotéza o dvojím analytickém přístupu
- čistě finanční, zabývající se pouze (a zejména) vztahy mezi veřejnými výdaji a veřejnými příjmy
- reálně finanční, zabývající se tím, jak veřejné výdaje a veřejné příjmy působí na reálné ekonomické subjekty a ovlivňují jejich rozhodování
Veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- ve sféře veřejných financí a veřejného sektoru označují odlišné skutečnosti
Otázky na veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- jaká je jejich podstata a v čem spočívají rozdíly mezi nimi
- jaký je jejich účel, tj. na co by měly být zaměřené
- jaký by měl být jejich objem a struktura
- z jakých zdrojů je možné tyto výdaje, programy a projekty financovat
- jaká je efektivnost těchto výdajů, projektů a programů
Veřejné výdaje
- tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu (resp. vlády, města nebo obce), a to na principu nenávratnosti (částečné nebo plné) a neekvivalence
- zdrojem krytí veřejných výdajů jsou v rámci veřejných rozpočtů veřejné příjmy, anebo může docházet i k jejich dluhovému financování
Účely veřejných výdajů
- činnost vlády (státní či místní správy)
- obrana, bezpečnost, soudnictví apod.
- sociální, vzdělávací, kulturní ekologické apod. účely
- výdaje na ekonomiku a regulační činnost státu
Státní aktivity se rozšířily a přešly od financování institucí k financování veřejných výdajových projektů a programů.
Srovnání veřejných výdajů a veřejných výdajových programů a projektů
- veřejné výdajové programy a projekty mají přesněji vymezený účel, jde o realizaci konkrétních cílů
o vznik investičních celků
o korekce nespravedlnosti proti určitým skupinám
o stimulace ekonomických subjektů k rozšíření určitých aktivit
- veřejný výdajový program je soubornější a komplexnější pojem než veřejný projekt a označuje různé činnosti, veřejné projekty a vazby mezi různými subjekty nejen veřejného, ale i soukromého sektoru
- programy a projekty mají často dlouhodobý charakter
- veřejné výdaje tvoří finanční prostředky v určitém objemu a struktuře, s určitými zásadami přidělování, čerpání a kontroly plnění
- veřejné výdajové projekty a programy označují ekonomické procesy, činnosti, produkce nebo účelové transfery prostředků různým subjektům podle určitých zásad
Vazby mezi veřejnými výdaji, veřejnými výdajovými projekty a výdajovými programy
Veřejné výdaje
- vládní výdaje G (Samuelson: ujídající a neujídající výdaje GC + Gi)
- transfery TR
Základní členění veřejných výdajů v rámci veřejné rozpočtové soustavy
Veřejná rozpočtová soustava Různé veřejné rozpočty (státní, místní, rozpočty fondů, organizací apod.)
veřejné příjmy
daně
ostatní
veřejné výdaje G Gc
Gi
Tr
- transfery – záporné daně
Klasifikace veřejných výdajů
- domácí klasifikace – rozpočtová skladba
o stanovuje závazné a povinné třídění veřejných výdajů a příjmů
- zahraniční klasifikace – klasifikace MMF
o funkční klasifikace: funkční princip a členění výdajů podle jejich účelu a odvětví, do nichž směřují
o ekonomická klasifikace: ekonomický princip a členění výdajů, jakožto druhu vládních transakcí, podle jejich ekonomické charakteristiky
Třídění veřejných výdajových projektů a programů
- dělitelné projekty
o lze zvýšit nebo snížit výdaje o malé částky
o celkové výdaje lze rozdělit mezi dva projekty
- nedělitelné projekty
o paušální částky, nejsou rozšiřitelné
- krátkodobé: do jednoho rozpočtového období
- střednědobé: střednědobé výhledy rozpočtování
- dlouhodobé
Makro- a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů
Makroekonomické aspekty veřejných výdajů
- veřejné příjmy jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice
- veřejné výdaje na nákup statků a služeb (G) tvoří jeden z prvků ovlivňující agregátní poptávku
- veřejné výdaje, projekty a programy mohou působit jako multiplikační faktor v rámci aktivní fiskální politiky
- veřejné výdaje, a zejména financování určitých činností, institucí, projektů či programů, mohou být příčinou vzniku krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- růst těchto výdajů a růst veřejného sektoru jako oblasti činností státu ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice
Prostřednictvím těchto výdajů (spolu s daněmi) ovlivňují vlády
- rozsah veřejného sektoru
- proporce mezi veřejným a soukromým sektorem
- chování všech ekonomických subjektů
Zastoupení veřejných výdajů v rámci agregátní poptávky
- Y = C + I + G + NX
Krátkodobá fiskální nerovnováha
- nerovnováha mezi příjmy a výdaji
- přebytek x schodek
Nebezpečí schodkového nebo deficitního financování veřejných výdajů, projektů a programů
- přerušení zpětné vazby (i když je zprostředkovaná) mezi zvyšováním výdajů na straně jedné a růstem daňového zatížení na straně druhé, což může vést ke změkčení rozpočtového omezení vlády
- akcelerace růstu objemu veřejných výdajů
- transformace krátkodobé nerovnováhy do trvalé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy a růstu veřejného zadlužení
Modely a teorie k analýze makroekonomických souvislostí
- rozvojové modely R.A. Musgrava a W.W. Rostowa
o analýza dynamiky veřejných sektorů a zobecnění trendů ve vyspělých ekonomikách jsou veřejné investice jen doplňujícím prvkem
- Wagnerův zákon
o s růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru
- přístup T. Peacoca a J. Wisemana
o posunový efekt: státní výdaj omezen daňovým zatížením, jaké je společnost ochotna snést – snesitelný fiskální náklad
Posunový efekt veřejných výdajů
Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů, programů a projektů
- substituční efekt
o změna spotřebitelského chování za jinak nezměněných podmínek v důsledku poskytnutí veřejných výdajů
o neefektivnost: lze najít efektivnější způsob, který zlepší situaci jednotlivce na stejnou úroveň, ale s nižšími náklady
- důchodový efekt
o chování jedince se nemění, i když se rozpočtové omezení posune vpravo, preference spotřebitele se nezmění
Důchodový s substituční efekt veřejného výdaje (dotace)
- AA´ - rozpočtové omezení před dotací
- BB´ - rozpočtové omezení po dotaci
- I a I´ - indiferenční křivky
- X, Y – dva statky
Dopad výdajového programu v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu
Faktory ovlivňující objem, strukturu a dynamiku veřejných výdajů
- přímý vliv faktorů ovlivňujících rozsah, míru a povahu (zaměření) státních aktivit
- faktory související s objektivními příčinami růstu nebo poklesu veřejných výdajů
o geografické, urbanistické, technicko-technologické, politické faktory
o přírodní, ekonomická a společenská kataklyzmata
- indukované faktory (zapříčiněné něčím jiným, než byl vliv uvedených faktorů)
o vlivy politických procesů v rámci veřejné volby
o předpoklady o existenci vlastních a specifických preferencí byrokracie, volených zástupců
o „autoreprodukční“ trendy veřejného sektoru
Ukazatele a proporce analýzy dynamiky veřejných výdajů
- ukazatel elasticity veřejných výdajů ve vztahu k HDP
vvt a vvt+1 – veřejné výdaje v období t a t+1
HDPt a HDPt+1 – produkty v období t a t+1
- marginální sklon výdajů k HDP
b – marginální sklon veřejného sektoru
- ukazatele důležitých proporcí uvnitř celkových veřejných výdajů
o proporce mezi vládními výdaji na nákup statků a služeb a transfery
o proporce mezi civilními a obrannými výdaji
o proporce mezi různými výdaji v rámci civilních výdajů
Ze základních principů veřejných financí (neekvivalence, nenávratnost a nedobrovolnost) vyplývá
- absence přímé vazby mezi výdaji a spotřebiteli veřejných statků a služeb (neboli příjemci transferů)
- růst výdajů pod vlivem citlivosti veřejného sektoru na technicko-technologický vývoj a nižší substituovatelnost živé práce technikou
- růst veřejných výdajů pod vlivem sociálních transferů
Trendy ve vývoji objemu a struktury veřejných výdajů
- podíl vládních výdajů na HDP za posledních 100 let vzrostl z cca 10 až na cca 50%
- vzrostl podíl transferů
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)