Návratné příjmy
- obce i kraje mají velmi liberální přístup na trhy ( k následným příjmům)
typy:
* bankovní úvěry
* emitované dluhopisy (obligace)
* půjčky z fondů nebo návratné finanční výpomoci
úvěry – pro obce je důležitá
Ø doba splatnosti – krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé
Ø podmíněné splácení dluhové služby
Ø zpětné stanovení úrokové sazby
úvěry
- u obcí do 1 roku na překlenutí časového nesouladu
- střednědobé na investiční činnost, kapitálové výdaje
úrok
- někdy bývá splácen pouze úrok z běžného a jistina z kapitálového rozpočtu nebo oboje z běžného
- sazba – stálá (fixní), variabilní (podle kurzu ČNB)
- fixní je výhodnější pokud předpokládáme růst sazeb
- v některých zemích existují speciální instituce, které půjčují jen obcím; územní samosprávné celky → výhodněji než komerční banky = měkké půjčky
- u nás ne
- takovéto měkké půjčky připomíná půjčka z Fondu na ZP (část % bezúročná půjčka, 40 % dotace, 20 % si obec financuje sama)
způsoby splácení:
q anuitní metoda (stále stejné splátky)
- kombinace úrokové splátky a jistiny
- úroková složka je větší na začátku splácení
q pouze úroky (u obligací)
- jistinu na konci životnosti půjčky celou najednou
- průběžně platíme úroky
- lze použít u projektů, které nám budou v budoucnosti přinášet příjmy (např. budovy)
q front and loading
- pravidelná platba
- stále stejná jistina + úrok z nesplacené jistiny
- snižují se splátky
q rest and loading
- splátky se zvyšují (úroky se zvyšují)
- výhodné u projektů vytvářející příjmy
problém ručení obcí:
- majetkem
- budoucími příjmy (banky to akceptují)
- 3 osoba (není běžné)
- ručit majetkem se omezuje, protože obce přehnaly půjčky a dostaly se do platební neschopnosti (ručily úřadem, školou,…) – nemohly vykonávat svou funkci
- v ČR chybí zákon o bankrotu obcí
- omezeno v Zákoně o obcích (nesmí ručit za půjčky někoho jiného – např. za podnikatele, kterého si chce udržet) - § 38 (viz ofocené kopie)
Emise obligací
- emisi komunálních obligací schvalovalo Ministerstvo financí ČR, to bylo zrušeno a schvaluje to Komise pro CP, ale uvažuje se o navrácení MF ČR
- emise provádí prostřednictvím banky (poplatky)
- administrativně je levnější a rychlejší půjčka
- zdaňováno stejně (v USA nepodléhá zdanění při nákupu občany)
- největší boom v roce 1997 (dnes jen Praha a vloni Praha a Brno)
- Praha emituje v eurech (i Brno)
- jsou výhodnější ve větším objemu, kdy se náklady rozloží (pro velká města)
- 1999 – Praha – 200 mil. Eur
- dnes – Praha – 5 mld. Kč
→ dluh obcí je dnes 58 mld.
regulace zadluženosti:
* v rozpočtových pravidlech (rozpočet by měl být sestavován jako vyrovnaný – jinak musí obec prokázat, čím schodek pokryje)
* obec si může stanovit rozpočet před schválením dotací ze SR, ale až vyjde, musí stanovit rozpočtová pravidla a příjmy zohlednit
* nesmí být tichý společník, komplementář v komanditní společnosti ani zakládat v. o. s.
* musí být proveden audit a stanoví se sankce, pokud pravidla poruší
Výpočet ukazatele dluhové služby
- ukazatel zadluženosti musí každá obec vyplnit a podle toho stát vyplácí dotace
- pokud míra podílu překročí 15 %, obec by neměla dotace odeslat
- stále více kompetencí je převáděno na nižší stupně
Zobrazují se příspěvky se štítkempříjmy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempříjmy. Zobrazit všechny příspěvky
8) Přednáška: Místní finance
Financování kraje
- vznikly v roce 2001
- přešly na ně zřizovatelské funkce (2600 organizací) – zejména ZŠ, SŠ, odborné učiliště
- z přenesené působnosti převzaly funkční místa pro zabezpečení této působnosti ( 2677)
- územní plánování
- rybářství
- stavební organizace
→ jednalo se o 11,3 mld. Kč
2001 – financování v roce 2001 formou dotací, protože se na daních nepodílely
Daňové příjmy krajů
- žádné daňové příjmy (podávaly návrhy změn parlamentu)
- jediné poplatky byly s p r á v n í p o p l a t k y (jediné daňové příjmy kraje v roce 2001)
Dotace krajů
* dotace v rámci finančních vztahů SR a rozpočtů krajů ( prostředky kapitoly Všeobecná pokladní správa:
účelové - dotace na krajský úřad (platy, energie, cestovné,… 890 mil.)
- dotace na zastupitelstvo (platy zastupitelů, cestovné,174 mil.)
* dotace z jednotlivých resortů (13 mld.)
Nedaňové příjmy
- 73 mil.
- odvody příspěvkových organizací
- pronájem, prodej majetku
Kapitálové příjmy
- minimálně 7,9 mil. Kč
2002
- přecházejí další zřizovatelské funkce na kraje
- kraje se začaly podílet na sdílení daní 3,1 %
- stejná skladba jako u obcí
- koeficienty stanoveny pro každý kraj (podle počtu funkcí, které na něj přešly)
- daňové příjmy 10, 169 mld. Kč
- nedaňové příjmy 720 mil. Kč
- kapitálové příjmy 37 mil. Kč
- celkem příjmy 37,6 mld. Kč
- 71 % příjmů byly dotace (26,7 mld.)
Dotace
* z kapitoly Všeobecná pokladní správa:
- příspěvek na výkon státní správy (kritériem byl limit počtu zaměstnanců na výkon
přenesené působnosti z roku 2001)
- dotace na dobrovolné hasiče obcí
- příspěvek na dopravní obslužnost – autobusy, dráhy
- na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí,
případně resortů krajům
- na sociální služby
- na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků
* dotace z ministerstev (27,3 mld. Kč) – neinvestiční, investiční – nejvíce na školy (účelově vázané školám)
Nedaňové příjmy
- 720 mil. Kč
- příjmy z prodeje majetku
- odvody
Kapitálové příjmy
- 37,7 mil. Kč
→ vlastní příjmy tvořili 29 % příjmů
2003
- nárůst dotací na 77,6 mld. Kč
- daňové příjmy 11, 7 mld. Kč
- nedaňové příjmy 1,3 mld. Kč
→ snížil se podíl vlastních příjmů na 15 %
- přešly další organizace (1/2 organizace poskytující sociální služby) – nemocnice, střediska záchranné služby
- vznik nových funkčních míst
- rozpočtové určení daní se nezměnilo
- neměnila se ani skladba dotací
- kraje chtěly změnu daňového určení krajům, ale zákon neprošel (aby měly větší možnost ovlivnit)
- finance by se rozdělovaly podle koeficientů a kraje by s nimi mohly disponovat
→ neprošlo to – nakonec ministerstva souhlasily přesunout:
dotace – 27,7 mld. Kč
objem rozpočtového určení daní po novele – 39,66 mld.Kč
podíl objemu RUD na sdílených daních – 10,32 %
→ bylo by na kraje, jestli poskytne dotace obcím
- vznikly v roce 2001
- přešly na ně zřizovatelské funkce (2600 organizací) – zejména ZŠ, SŠ, odborné učiliště
- z přenesené působnosti převzaly funkční místa pro zabezpečení této působnosti ( 2677)
- územní plánování
- rybářství
- stavební organizace
→ jednalo se o 11,3 mld. Kč
2001 – financování v roce 2001 formou dotací, protože se na daních nepodílely
Daňové příjmy krajů
- žádné daňové příjmy (podávaly návrhy změn parlamentu)
- jediné poplatky byly s p r á v n í p o p l a t k y (jediné daňové příjmy kraje v roce 2001)
Dotace krajů
* dotace v rámci finančních vztahů SR a rozpočtů krajů ( prostředky kapitoly Všeobecná pokladní správa:
účelové - dotace na krajský úřad (platy, energie, cestovné,… 890 mil.)
- dotace na zastupitelstvo (platy zastupitelů, cestovné,174 mil.)
* dotace z jednotlivých resortů (13 mld.)
Nedaňové příjmy
- 73 mil.
- odvody příspěvkových organizací
- pronájem, prodej majetku
Kapitálové příjmy
- minimálně 7,9 mil. Kč
2002
- přecházejí další zřizovatelské funkce na kraje
- kraje se začaly podílet na sdílení daní 3,1 %
- stejná skladba jako u obcí
- koeficienty stanoveny pro každý kraj (podle počtu funkcí, které na něj přešly)
- daňové příjmy 10, 169 mld. Kč
- nedaňové příjmy 720 mil. Kč
- kapitálové příjmy 37 mil. Kč
- celkem příjmy 37,6 mld. Kč
- 71 % příjmů byly dotace (26,7 mld.)
Dotace
* z kapitoly Všeobecná pokladní správa:
- příspěvek na výkon státní správy (kritériem byl limit počtu zaměstnanců na výkon
přenesené působnosti z roku 2001)
- dotace na dobrovolné hasiče obcí
- příspěvek na dopravní obslužnost – autobusy, dráhy
- na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí,
případně resortů krajům
- na sociální služby
- na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků
* dotace z ministerstev (27,3 mld. Kč) – neinvestiční, investiční – nejvíce na školy (účelově vázané školám)
Nedaňové příjmy
- 720 mil. Kč
- příjmy z prodeje majetku
- odvody
Kapitálové příjmy
- 37,7 mil. Kč
→ vlastní příjmy tvořili 29 % příjmů
2003
- nárůst dotací na 77,6 mld. Kč
- daňové příjmy 11, 7 mld. Kč
- nedaňové příjmy 1,3 mld. Kč
→ snížil se podíl vlastních příjmů na 15 %
- přešly další organizace (1/2 organizace poskytující sociální služby) – nemocnice, střediska záchranné služby
- vznik nových funkčních míst
- rozpočtové určení daní se nezměnilo
- neměnila se ani skladba dotací
- kraje chtěly změnu daňového určení krajům, ale zákon neprošel (aby měly větší možnost ovlivnit)
- finance by se rozdělovaly podle koeficientů a kraje by s nimi mohly disponovat
→ neprošlo to – nakonec ministerstva souhlasily přesunout:
dotace – 27,7 mld. Kč
objem rozpočtového určení daní po novele – 39,66 mld.Kč
podíl objemu RUD na sdílených daních – 10,32 %
→ bylo by na kraje, jestli poskytne dotace obcím
7) Přednáška: Místní finance
Příjmy v ČR
Daňové příjmy v ČR
- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
- zapojení daně z příjmů PO
negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
- slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
- nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
- nízká administrativní náročnost
Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
- zahrnula navíc financování krajů
- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
- snížil se podíl SR
- obce zůstaly
- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
- do SR 74, 81 %
- 3,1 % kraje
- ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
- celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky - ze psů
- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
- za užívání veřejného prostranství
- ze vstupného
- z hracích automatů
- za ubytovací kapacity
- za povolení k vjezdu motorových vozů
- za komunální odpad
- za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
- účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
- běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
- kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
- nenárokové
- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
- běžné – na vzdělání (přímé N)
- kapitálové - na výstavbu školských zařízení
- na rekonstrukci divadel
- zachování a regeneraci památkových rezervací
- …
Dotace ze státních fondů
- Státní fond rozvoje bydlení
- Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
- přes Národní fond
- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
- např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
- asi 5 % příjmů
Daňové příjmy v ČR
- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
- zapojení daně z příjmů PO
negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
- slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
- nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
- nízká administrativní náročnost
Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
- zahrnula navíc financování krajů
- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
- snížil se podíl SR
- obce zůstaly
- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
- do SR 74, 81 %
- 3,1 % kraje
- ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
- celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky - ze psů
- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
- za užívání veřejného prostranství
- ze vstupného
- z hracích automatů
- za ubytovací kapacity
- za povolení k vjezdu motorových vozů
- za komunální odpad
- za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
- účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
- běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
- kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
- nenárokové
- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
- běžné – na vzdělání (přímé N)
- kapitálové - na výstavbu školských zařízení
- na rekonstrukci divadel
- zachování a regeneraci památkových rezervací
- …
Dotace ze státních fondů
- Státní fond rozvoje bydlení
- Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
- přes Národní fond
- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
- např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
- asi 5 % příjmů
6) Přednáška: Místní finance
Rozpočtová skladba
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
1) Přednáška: Místní finance
Základní pojmy
veřejná správa = záměrné činnosti prováděné institucemi státní správy a samosprávy
veřejná správa
- státní správa
- samospráva
a) územní samospráva
b) zájmová skupina (komora advokátů, daňových poradců,…)
samospráva – rozhoduje se veřejnou volbou
- pro vznik samosprávy musí být politické předpoklady (demokratické zřízení, volba zastupitelů, legislativní podmínky – vymezení působnosti, vzniku, přenesené působnosti, dozoru státu) a ekonomické předpoklady (finanční prostředky, vymezen majetek a jak s ním zacházet, rozpočet)
státní správa – zastupitelské orgány
2stupňové zřízení:
a) obec – základní jednotka samosprávy
b) kraje – vyšší, regionální stupeň
Struktura veřejné správy v ČR
Vláda ČR - dekontrolovaný orgán státní správy
- detašované pracoviště ministerstev
okresní úřady (státní správa) - obce
- státní správa
- samospráva
- větší obce, města - samospráva
- přenesená státní správa
- letos okresní úřady zrušeny, kompetence přešly na obce 3. typu a na kraje
- u nás se vykonává smíšený model (spojený)
- obce (kraje) vykonávají samosprávu i státní správu v přenesené působnosti
- vymezuje Ústava (hlava VII.)
- kraje fungují od roku 2001
Zákon o obcích č. 128, Zákon o krajích č. 129
Obec
- právnická osoba
- sestavuje rozpočet
- má majetek
- místní příslušnost
Reforma
- byla provedena na 2 etapy
- 1. etapa – založení krajů + převod kompetencí
- 2. etapa – zrušení okresních úřadů
Historie
- práva a povinnosti městům uděloval panovník
- města musela zajišťovat ochranu majetku proti požáru, ochranu majetku
- vybírání daní (dnešní daně z prodeje – DPH)
- rozdíly mezi městy
- od 19. století se objevuje ochrana a úloha státu v místním financování
- množství prostředků a způsob financování závisel na typu používané ekonomické školy (Keynes, Samuel)
- obce, města i regiony získávaly velké pravomoce, ale neměly finance a docházelo k zadlužování
- v 70. letech krize
- snaha omezit kompetence, převést je na stát
- samospráva se dostává do popředí s EU
Historie v českých zemích
1849 - Stadionovo obecní zřízení
- uzákonění obcí
- základem je obec, v ní se volí obecní výbor a obecní zastupitelstvo
- purkmistr – výkonný orgán volený obecním výborem
- obce měly také 2 působnosti: přirozená (školy, osvětlení,…) a přenesená
1861 – Schmerligova ústava
- snaha o úpravu územního uspořádání
- vznikly země – Slezsko, Čechy a Morava
- byla možnost zřizovat i okresní samosprávu
Příjmy obce
- z obecního majetku
- přirážky k daním (nebyly nijak ohraničeny)
- v roce 1896 osvobozena daň z příjmů
- záleželo na obci, jak bude velká
- tvořily až 50 %
- dávky (nájemné, nápojové)
Příjmy zemí
- země měly velké pravomoce (zemědělské, stavební)
- měly další příjmy z fondů (zemědělské, fondy školství,…)
- docházelo k zadlužování, a proto byly založeny zemské fondy k úhradě dluhu
Okresy
- různé postavení a kompetence podle zemí
- v Čechách – budování a údržba silnic, zdravotnictví,…
- Morava a Slezsko – budování a údržba silnic
po roce 1918
- myšlenka národních výborů (moc se neujaly)
- přešlo se na obce a okresy
- na Slovensku byly základní municipia + župy
- postupně se ujednotilo jako v Čechách
příjmy
- z obecních podniků (lesy, jatka, kamenolom, kanalizace,…)
- vlastní daně, dávky, poplatky
- státní příděly
- přirážky k daním (daň domovní, z obratu,…)
od roku 1928 došlo k reformě
- sjednocena Morava a Slezsko → Moravskoslezská země
- stálé zadlužování – zemské fondy (umořování nebo převzetí dluhů)
2. světová válka – protektorát Čechy a Morava
- okleštěny úkony obcí – vznikají přebytky obcí, které musely použít na investice do Říšských CP
po 2. světové válce
- zřízeny národní výbory - obecní (místní, městské)
- okresní
- krajské
- působnost místních národních výborů se okleštila a staly se výkonem státní správy, financovaly se rozpočtem státu
- majetek znárodněn, příjmy v rámci státních dotací
1960
- snížen počet krajů (10) a okresů (108)
1968 vzniklo federativní uspořádání (2 republiky)
- stát obce oddlužil
- národní výbory se zbavily působnosti a odpovědnosti za obce
- další snížení počtu krajů (8) a okresů (76)
- náznak zvyšování pravomocí
- nejsou rozdíly mezi kraji – přerozdělování do chudších krajů pomocí dotací
Schéma rozpočtové soustavy po roce 1968
Federální SR
Státní rozpočet ČR Státní rozpočet SR
ústřední rozpočty krajů - obdobně
rozpočet KNV rozpočet okresů
rozpočet ONV souhrn rozpočtů MNV a M(e)NV
Vznik ČR
- rok 1991 – 1992
- pokus přidělit obcím vládní příjmy (daň z odvodu mezd a daň z obratu)
→ nenaplňovaly se
- obce se dostaly do problémů – dotace
- příjmy z daní až od roku 1993
- v roce 1993 bylo zakotveno postavení okresů a vznik krajů
4 základní úrovně vlády podle mezinárodních úmluv
1. ústředí ( u států unitárních je to republiková vláda a u federací je to federativní vláda)
- mohou vykonávat správu i na nižší úrovni
- financováno ze SR, nemá pravomoce vytvářet vlastní příjmy
- ústřední rozpočet spoluvytváří parlament
- dána pravidla pro příjmy na nižších úrovních
2. vlády jednotlivých států (u federace – státní, republikové)
- u unitárních států být nemusí nebo nemusí být jen nikde zakotveny nebo (jako u nás kraje) zakotveny v ústavě
- dělení podle pravomoce vytvářet vlastní příjmy
- např. kraje, distrikty, provincie
3. místní úroveň (městské, municipální, obecní vlády) – základní jednotka
4. nadnárodní vláda (EU)
- na základě úmluv země odvádí finance a podle pravidel jí jsou poskytovány příspěvky
- vytváří rozpočet
- založeno na principu subsidiarity (o záležitostech rozhoduje ta úroveň, které se to týká)
Smíšený model nebo 2 oddělené orgány pro státní správu a pro samosprávu – velmi členité a
komplikované vztahy
veřejná správa = záměrné činnosti prováděné institucemi státní správy a samosprávy
veřejná správa
- státní správa
- samospráva
a) územní samospráva
b) zájmová skupina (komora advokátů, daňových poradců,…)
samospráva – rozhoduje se veřejnou volbou
- pro vznik samosprávy musí být politické předpoklady (demokratické zřízení, volba zastupitelů, legislativní podmínky – vymezení působnosti, vzniku, přenesené působnosti, dozoru státu) a ekonomické předpoklady (finanční prostředky, vymezen majetek a jak s ním zacházet, rozpočet)
státní správa – zastupitelské orgány
2stupňové zřízení:
a) obec – základní jednotka samosprávy
b) kraje – vyšší, regionální stupeň
Struktura veřejné správy v ČR
Vláda ČR - dekontrolovaný orgán státní správy
- detašované pracoviště ministerstev
okresní úřady (státní správa) - obce
- státní správa
- samospráva
- větší obce, města - samospráva
- přenesená státní správa
- letos okresní úřady zrušeny, kompetence přešly na obce 3. typu a na kraje
- u nás se vykonává smíšený model (spojený)
- obce (kraje) vykonávají samosprávu i státní správu v přenesené působnosti
- vymezuje Ústava (hlava VII.)
- kraje fungují od roku 2001
Zákon o obcích č. 128, Zákon o krajích č. 129
Obec
- právnická osoba
- sestavuje rozpočet
- má majetek
- místní příslušnost
Reforma
- byla provedena na 2 etapy
- 1. etapa – založení krajů + převod kompetencí
- 2. etapa – zrušení okresních úřadů
Historie
- práva a povinnosti městům uděloval panovník
- města musela zajišťovat ochranu majetku proti požáru, ochranu majetku
- vybírání daní (dnešní daně z prodeje – DPH)
- rozdíly mezi městy
- od 19. století se objevuje ochrana a úloha státu v místním financování
- množství prostředků a způsob financování závisel na typu používané ekonomické školy (Keynes, Samuel)
- obce, města i regiony získávaly velké pravomoce, ale neměly finance a docházelo k zadlužování
- v 70. letech krize
- snaha omezit kompetence, převést je na stát
- samospráva se dostává do popředí s EU
Historie v českých zemích
1849 - Stadionovo obecní zřízení
- uzákonění obcí
- základem je obec, v ní se volí obecní výbor a obecní zastupitelstvo
- purkmistr – výkonný orgán volený obecním výborem
- obce měly také 2 působnosti: přirozená (školy, osvětlení,…) a přenesená
1861 – Schmerligova ústava
- snaha o úpravu územního uspořádání
- vznikly země – Slezsko, Čechy a Morava
- byla možnost zřizovat i okresní samosprávu
Příjmy obce
- z obecního majetku
- přirážky k daním (nebyly nijak ohraničeny)
- v roce 1896 osvobozena daň z příjmů
- záleželo na obci, jak bude velká
- tvořily až 50 %
- dávky (nájemné, nápojové)
Příjmy zemí
- země měly velké pravomoce (zemědělské, stavební)
- měly další příjmy z fondů (zemědělské, fondy školství,…)
- docházelo k zadlužování, a proto byly založeny zemské fondy k úhradě dluhu
Okresy
- různé postavení a kompetence podle zemí
- v Čechách – budování a údržba silnic, zdravotnictví,…
- Morava a Slezsko – budování a údržba silnic
po roce 1918
- myšlenka národních výborů (moc se neujaly)
- přešlo se na obce a okresy
- na Slovensku byly základní municipia + župy
- postupně se ujednotilo jako v Čechách
příjmy
- z obecních podniků (lesy, jatka, kamenolom, kanalizace,…)
- vlastní daně, dávky, poplatky
- státní příděly
- přirážky k daním (daň domovní, z obratu,…)
od roku 1928 došlo k reformě
- sjednocena Morava a Slezsko → Moravskoslezská země
- stálé zadlužování – zemské fondy (umořování nebo převzetí dluhů)
2. světová válka – protektorát Čechy a Morava
- okleštěny úkony obcí – vznikají přebytky obcí, které musely použít na investice do Říšských CP
po 2. světové válce
- zřízeny národní výbory - obecní (místní, městské)
- okresní
- krajské
- působnost místních národních výborů se okleštila a staly se výkonem státní správy, financovaly se rozpočtem státu
- majetek znárodněn, příjmy v rámci státních dotací
1960
- snížen počet krajů (10) a okresů (108)
1968 vzniklo federativní uspořádání (2 republiky)
- stát obce oddlužil
- národní výbory se zbavily působnosti a odpovědnosti za obce
- další snížení počtu krajů (8) a okresů (76)
- náznak zvyšování pravomocí
- nejsou rozdíly mezi kraji – přerozdělování do chudších krajů pomocí dotací
Schéma rozpočtové soustavy po roce 1968
Federální SR
Státní rozpočet ČR Státní rozpočet SR
ústřední rozpočty krajů - obdobně
rozpočet KNV rozpočet okresů
rozpočet ONV souhrn rozpočtů MNV a M(e)NV
Vznik ČR
- rok 1991 – 1992
- pokus přidělit obcím vládní příjmy (daň z odvodu mezd a daň z obratu)
→ nenaplňovaly se
- obce se dostaly do problémů – dotace
- příjmy z daní až od roku 1993
- v roce 1993 bylo zakotveno postavení okresů a vznik krajů
4 základní úrovně vlády podle mezinárodních úmluv
1. ústředí ( u států unitárních je to republiková vláda a u federací je to federativní vláda)
- mohou vykonávat správu i na nižší úrovni
- financováno ze SR, nemá pravomoce vytvářet vlastní příjmy
- ústřední rozpočet spoluvytváří parlament
- dána pravidla pro příjmy na nižších úrovních
2. vlády jednotlivých států (u federace – státní, republikové)
- u unitárních států být nemusí nebo nemusí být jen nikde zakotveny nebo (jako u nás kraje) zakotveny v ústavě
- dělení podle pravomoce vytvářet vlastní příjmy
- např. kraje, distrikty, provincie
3. místní úroveň (městské, municipální, obecní vlády) – základní jednotka
4. nadnárodní vláda (EU)
- na základě úmluv země odvádí finance a podle pravidel jí jsou poskytovány příspěvky
- vytváří rozpočet
- založeno na principu subsidiarity (o záležitostech rozhoduje ta úroveň, které se to týká)
Smíšený model nebo 2 oddělené orgány pro státní správu a pro samosprávu – velmi členité a
komplikované vztahy
Ekonomika církví
1. Jaký je význam církví v současné době v ČR vůbec?
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
(13) Ekonomika péče o životní prostředí
1) Jaká je obecná struktura výdajů na péči o životní prostředí?
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
(1) Význam veřejného sektoru a jeho hlavní znaky
1) Které jsou hlavní znaky veřejného sektoru a proč existuje?
Hlavní znaky veřejného sektoru:
* je to sektor neprivátní – netržní
* financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
* hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
* je řízen a spravován veřejnou správou
* rozhoduje se v něm veřejnou volbou
* podléhá veřejné kontrole
Příčiny existence veřejného sektoru:
* tržní selhání ( kolektivní statky, monopoly, externality, nedostatečná informovanost, nekomplexní trhy, nezaměstnanost)
* vztah občana k veřejnému sektoru (statky pod ochranou,
* vládní selhání (vztah efektivnosti a rovnosti, obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů atd.)
Důvody pro existenci mimotržních mechanismů:
* důvody historické (vyšší podíl veřejného sektoru souvisí se směrem sociální politiky)
* důvody ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě)
2) Které jsou hlavní příčiny selhání trhu?
* kolektivní statky – nedělitelné a nevylučitelné ze spotřeby
* monopoly – vznikají např. z důvodu neefektivního vytváření duplicitní nákladné infrastruktury (vodovody, kanalizace, telefonní sítě…)
* externality – produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působní na produkci nebo spotřebu druhého subjektu (pozitivní X negativní externality)
* nedostatečná informovanost – info o množství, kvalitě, v čase
* nekomplexní trhy – zejména „pojišťovací“ trh
* nezaměstnanost – způsobuje nerovnováhu na trhu práce
3) Které skutečnosti zahrnuje tzv. selhání vlády?
Problémy:
* omezená kontrola státu nad byrokratickým aparátem
* časové zpoždění v hospodářské politice a omezené informace
* omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
* omezení vyplývající z podstaty politického procesu
*
Hlavní problémy státního zasahování:
* vztah efektivnosti a rovnosti (státní zásah je spojen vždy s určitými náklady, redistribuce zdrojů způsobuje nemotivační tendence)
* obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů (odezva v soukromém sektoru)
* stát má omezenou možnost kontroly při realizaci státních zásahů
* problém ukazatelů (používat vhodné ukazatele, které by správně a objektivně dokumentovaly jednotlivé jevy)
* ekonomické a sociální procesy lze jen velmi obtížně modelovat
* vzájemný nesouhlas mezi ekonomy
* dopad kolektivního rozhodování na politické procesy
* zájmy a schopnosti byrokracie
* nevyužití politického kapitálu
4) Jaké je celkové postavení veřejného sektoru v národním hospodářství?
Hlavním úkolem veřejného sektoru je produkce veřejných statků. V každé ekonomice demokratického a prosperujícího státu kromě základních tržních mechanismů fungují tzv. mimotržní mechanismy, jež jsou předmětem veřejné ekonomiky. Důvody pro existenci mimotržních mechanismů jsou: historické a ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě).
5) Podle čeho se člení veřejný sektor a která jsou jeho hlavní odvětví?
Členění veřejného sektoru:
VS se člení podle funkcí, které zastává stát:
* organizačně-legislativní
* sociální
* ekonomické
VS můžeme členit podle:
* vlastnictví
o soukromý
o státní
o nadnárodní
* území
o regionální
o municipální
* právního postavení subjektů
o veřejnoprávní
o soukromoprávní
Odvětví:
* společenských potřeb
* rozvoje člověka
* poznání a informací
* technické infrastruktury
* privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů
* existenčních jistot
6) Proč je nutné sledovat výkony veřejného sektoru a jak je lze objektivizovat?
Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů, které dávají možnost srovnání. Pomocí těchto ukazatelů lze srovnávat určitý rozsah veřejného sektoru: v čase a v prostoru.
Mezi hlavní ukazatele, jež lze použít při hodnocení výsledků hospodaření organizací veřejného sektoru patří:
1. podíl veřejných výdajů na HDP
2. podíl veřejných výdajů k výdajům státního rozpočtu
3. podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru
1. k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství
2. k celkovému počtu obyvatel
4. podíl příjmů pracovníků ve VS k celkovým příjmům ze závislé činnosti v národním hospodářství
5. podíl hodnoty základních fondů ve VS k hodnotě základních fondů v národním hospodářství
Stanovení výkonů: prioritním úkolem současnosti je stanovit co nejpřesněji výkony např. ve zdravotnictví, školství a ve veřejné správě. Na základě stanovení výkonů lze stanovit velikost zdrojů pro dosažení určitého výkonu, tj. počet pracovníků, lékařských zařízení, nemocnic, učeben aj. Podle takto stanovených potřeb je možno objektivně rozhodnout o alokaci příslušných zdrojů ať z centra nebo v rámci regionu.
Hlavní znaky veřejného sektoru:
* je to sektor neprivátní – netržní
* financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
* hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
* je řízen a spravován veřejnou správou
* rozhoduje se v něm veřejnou volbou
* podléhá veřejné kontrole
Příčiny existence veřejného sektoru:
* tržní selhání ( kolektivní statky, monopoly, externality, nedostatečná informovanost, nekomplexní trhy, nezaměstnanost)
* vztah občana k veřejnému sektoru (statky pod ochranou,
* vládní selhání (vztah efektivnosti a rovnosti, obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů atd.)
Důvody pro existenci mimotržních mechanismů:
* důvody historické (vyšší podíl veřejného sektoru souvisí se směrem sociální politiky)
* důvody ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě)
2) Které jsou hlavní příčiny selhání trhu?
* kolektivní statky – nedělitelné a nevylučitelné ze spotřeby
* monopoly – vznikají např. z důvodu neefektivního vytváření duplicitní nákladné infrastruktury (vodovody, kanalizace, telefonní sítě…)
* externality – produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působní na produkci nebo spotřebu druhého subjektu (pozitivní X negativní externality)
* nedostatečná informovanost – info o množství, kvalitě, v čase
* nekomplexní trhy – zejména „pojišťovací“ trh
* nezaměstnanost – způsobuje nerovnováhu na trhu práce
3) Které skutečnosti zahrnuje tzv. selhání vlády?
Problémy:
* omezená kontrola státu nad byrokratickým aparátem
* časové zpoždění v hospodářské politice a omezené informace
* omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
* omezení vyplývající z podstaty politického procesu
*
Hlavní problémy státního zasahování:
* vztah efektivnosti a rovnosti (státní zásah je spojen vždy s určitými náklady, redistribuce zdrojů způsobuje nemotivační tendence)
* obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů (odezva v soukromém sektoru)
* stát má omezenou možnost kontroly při realizaci státních zásahů
* problém ukazatelů (používat vhodné ukazatele, které by správně a objektivně dokumentovaly jednotlivé jevy)
* ekonomické a sociální procesy lze jen velmi obtížně modelovat
* vzájemný nesouhlas mezi ekonomy
* dopad kolektivního rozhodování na politické procesy
* zájmy a schopnosti byrokracie
* nevyužití politického kapitálu
4) Jaké je celkové postavení veřejného sektoru v národním hospodářství?
Hlavním úkolem veřejného sektoru je produkce veřejných statků. V každé ekonomice demokratického a prosperujícího státu kromě základních tržních mechanismů fungují tzv. mimotržní mechanismy, jež jsou předmětem veřejné ekonomiky. Důvody pro existenci mimotržních mechanismů jsou: historické a ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě).
5) Podle čeho se člení veřejný sektor a která jsou jeho hlavní odvětví?
Členění veřejného sektoru:
VS se člení podle funkcí, které zastává stát:
* organizačně-legislativní
* sociální
* ekonomické
VS můžeme členit podle:
* vlastnictví
o soukromý
o státní
o nadnárodní
* území
o regionální
o municipální
* právního postavení subjektů
o veřejnoprávní
o soukromoprávní
Odvětví:
* společenských potřeb
* rozvoje člověka
* poznání a informací
* technické infrastruktury
* privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů
* existenčních jistot
6) Proč je nutné sledovat výkony veřejného sektoru a jak je lze objektivizovat?
Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů, které dávají možnost srovnání. Pomocí těchto ukazatelů lze srovnávat určitý rozsah veřejného sektoru: v čase a v prostoru.
Mezi hlavní ukazatele, jež lze použít při hodnocení výsledků hospodaření organizací veřejného sektoru patří:
1. podíl veřejných výdajů na HDP
2. podíl veřejných výdajů k výdajům státního rozpočtu
3. podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru
1. k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství
2. k celkovému počtu obyvatel
4. podíl příjmů pracovníků ve VS k celkovým příjmům ze závislé činnosti v národním hospodářství
5. podíl hodnoty základních fondů ve VS k hodnotě základních fondů v národním hospodářství
Stanovení výkonů: prioritním úkolem současnosti je stanovit co nejpřesněji výkony např. ve zdravotnictví, školství a ve veřejné správě. Na základě stanovení výkonů lze stanovit velikost zdrojů pro dosažení určitého výkonu, tj. počet pracovníků, lékařských zařízení, nemocnic, učeben aj. Podle takto stanovených potřeb je možno objektivně rozhodnout o alokaci příslušných zdrojů ať z centra nebo v rámci regionu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)