Příjmy v ČR
Daňové příjmy v ČR
- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
- zapojení daně z příjmů PO
negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
- slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
- nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
- nízká administrativní náročnost
Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
- zahrnula navíc financování krajů
- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
- snížil se podíl SR
- obce zůstaly
- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
- do SR 74, 81 %
- 3,1 % kraje
- ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
- celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky - ze psů
- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
- za užívání veřejného prostranství
- ze vstupného
- z hracích automatů
- za ubytovací kapacity
- za povolení k vjezdu motorových vozů
- za komunální odpad
- za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
- účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
- běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
- kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
- nenárokové
- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
- běžné – na vzdělání (přímé N)
- kapitálové - na výstavbu školských zařízení
- na rekonstrukci divadel
- zachování a regeneraci památkových rezervací
- …
Dotace ze státních fondů
- Státní fond rozvoje bydlení
- Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
- přes Národní fond
- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
- např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
- asi 5 % příjmů
Zobrazují se příspěvky se štítkemdaňové příjmy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdaňové příjmy. Zobrazit všechny příspěvky
4) Přednáška: Místní finance
Daňové příjmy
- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda
- daňovou správu
- daňové sazby
- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu
Daňová legislativa
- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb
- schvaluje parlament pro všechny
- legislativa se může měnit v čase a prostoru
Daňová správa
- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)
- různé modely
- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)
- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní
Daňové sazby
- slevy, výjimky
- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)
- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů
Rozpočtové určení daní
- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)
- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)
- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí
- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké
- objem dotací je definován ve SR
- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru
- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)
- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)
- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně
- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)
Různé přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě
- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)
- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností
- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky
- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě
- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)
Sdílené daně
- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)
- principy rozdělení procesu:
§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)
§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)
- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)
- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude
Obecní daně
- daňová základna by neměla být proměnlivá
- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná
- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb
- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu
- spravování daní by mělo být jednoduché
- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)
- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky
- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře
- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek
Majetkové daně
- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)
Důvody pro a proti zdanění
- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)
+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze
+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)
+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)
+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně
- „cena“ za lepší životní úroveň
Co zdaňovat:
- nemovitosti
- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)
- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko
- několik typů daní
- hmotná podniková aktiva
- půda
Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)
- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného
- kombinace způsobů
→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)
Sazby
- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně
Výhody a nevýhody
výhody:
- jsou viditelné
- srozumitelné
- nízký daňový únik
- daň spojena s obcí (se vznikem daně)
nevýhody:
- problém s oceňováním majetku
- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)
- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí
Transfery a dotace
Důvody pro peněžní transfery a dotace
Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí
→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy
Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)
Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)
- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)
Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních
transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence
Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva
Kritéria systému transferů a dotací
- neměly by být komplikované, náročné na čas
- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné
- neměly by být příliš detailní
* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)
Typologie dotací
q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)
- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…
→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,
musí je vrátit)
q všeobecné (neúčelové)
jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)
§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)
dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)
o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)
→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu
→ vhodné k redukci externalit
o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)
- vyhovují bohatším obcím
- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků
Alternativní formy transferových systémů
Způsoby alokace rozdělené
Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly
ad hoc (státní)
úhrada schválen.
samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)
rozhodnutí výdajů podle místa vzniku
A
L
neaplikováno
podle vzorce
B
F
neaplikováno
celková nebo částečná úhrada N
C
G
K
ad hoc rozhodnutí
D
H
neaplikováno
D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát
C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)
L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace
H – úplná centralizace, nejméně objektivní
G – účelové dotace na projekt
F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí
K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)
- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery
- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé
- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace
Kritéria systému transferů a dotací
o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)
o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)
o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou
- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda
- daňovou správu
- daňové sazby
- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu
Daňová legislativa
- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb
- schvaluje parlament pro všechny
- legislativa se může měnit v čase a prostoru
Daňová správa
- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)
- různé modely
- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)
- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní
Daňové sazby
- slevy, výjimky
- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)
- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů
Rozpočtové určení daní
- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)
- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)
- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí
- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké
- objem dotací je definován ve SR
- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru
- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)
- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)
- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně
- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)
Různé přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě
- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)
- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností
- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky
- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě
- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)
Sdílené daně
- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)
- principy rozdělení procesu:
§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)
§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)
- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)
- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude
Obecní daně
- daňová základna by neměla být proměnlivá
- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná
- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb
- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu
- spravování daní by mělo být jednoduché
- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)
- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky
- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře
- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek
Majetkové daně
- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)
Důvody pro a proti zdanění
- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)
+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze
+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)
+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)
+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně
- „cena“ za lepší životní úroveň
Co zdaňovat:
- nemovitosti
- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)
- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko
- několik typů daní
- hmotná podniková aktiva
- půda
Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)
- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného
- kombinace způsobů
→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)
Sazby
- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně
Výhody a nevýhody
výhody:
- jsou viditelné
- srozumitelné
- nízký daňový únik
- daň spojena s obcí (se vznikem daně)
nevýhody:
- problém s oceňováním majetku
- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)
- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí
Transfery a dotace
Důvody pro peněžní transfery a dotace
Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí
→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy
Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)
Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)
- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)
Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních
transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence
Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva
Kritéria systému transferů a dotací
- neměly by být komplikované, náročné na čas
- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné
- neměly by být příliš detailní
* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)
Typologie dotací
q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)
- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…
→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,
musí je vrátit)
q všeobecné (neúčelové)
jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)
§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)
dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)
o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)
→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu
→ vhodné k redukci externalit
o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)
- vyhovují bohatším obcím
- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků
Alternativní formy transferových systémů
Způsoby alokace rozdělené
Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly
ad hoc (státní)
úhrada schválen.
samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)
rozhodnutí výdajů podle místa vzniku
A
L
neaplikováno
podle vzorce
B
F
neaplikováno
celková nebo částečná úhrada N
C
G
K
ad hoc rozhodnutí
D
H
neaplikováno
D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát
C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)
L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace
H – úplná centralizace, nejméně objektivní
G – účelové dotace na projekt
F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí
K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)
- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery
- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé
- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace
Kritéria systému transferů a dotací
o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)
o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)
o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou
(3) Ekonomika veřejné správy, justice a policie
1) Jak jsou financovány ústřední orgány státní správy (konkrétní data)?
Rezortní ministerstva + ústřední úřady (např. Český statistický úřad), dále sem patří: BIS, Grantová agentura, Akademie věd, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
r. 2003 – příjmy 684 mld., výdaje 795 mld., schodek 111 mld. Kč
r. 2004 – schodek 114 mld. Kč
2) Co tvoří podstatu návrhu zákona na změnu daňových příjmů obecních rozpočtů?
Daňové příjmy obcí:
· výlučný (100%) výnos daně z nemovitostí
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DPH
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP FO
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP PO
· výnos z přirážky k daním
3) Co je podstatou návrhu zákona na daňové příjmy budoucích krajů?
Daňové příjmy kraje:
· podíl na celostátním výnosu daně z lihu a lihovin
· podíl na celostátním výnosu daně z piva
· podíl na celostátním výnosu daně z vína
· výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí
· podíl na DPH
· podíl na DzP FO
· podíl na DzP PO
· přirážky k daním (z P FO ze závislé činnosti, z nemovitosti 1-10%)
4) Co jsou tzv. přirážky k daním a kde se budou používat?
Výnos z přirážky k daním: obec ve své pravomoci může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro příslušný rozpočtový rok procentní přirážku k dani z příjmu FO ze samostatně výdělečné činnosti v rozpětí 1-7%, jejíž výnos je rozpočtově určen jako příjem obecního rozpočtu. Přirážka se spravuje jako příslušenství daně. Struktura nedaňových příjmů obcí by měla zůstat v podstatě stejná jako v předchozím období.
5) Co je hlavní náplní činností složky: správa soudnictví?
Úkolem správy soudnictví je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu své činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční, personální a výchovné a dohlížet na plnění svěřených úkolů. Správa nesmí proto zasahovat do činnosti soudů způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Její funkce je tak v podstatě organizátorská a obslužná. Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími správními orgány jsou předseda, místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů, jako i předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.
6) Jaká je organizace státního zastupitelství v ČR?
Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů určených k zastupování státu. Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Vrchní státní zastupitelství mají sídla v krajských městech. Okresní státní zastupitelství mají sídla v okresních městech. Přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce je ministr spravedlnosti.
7) Jaká je funkce a postavení advokacie a notářství ve veřejném sektoru?
Každý občan ČR má ze zákona právo na právní pomoc. Za výkon platí buď stát, nebo osoba, pro kterou se právní úkon poskytuje.
Mezi hlavní činnosti advokacie patří:
· zastupování před soudy
· zastupování před orgány veřejné správy
· obhajoba v trestních věcech
· sepisování listin
· udělování právních porad
Notáři vystupují jako soukromé subjekty a své náklady včetně zisku si hradí z odměn, které vybírají ve formě tzv. notářských poplatků za příslušné notářské úkony. Notář je fyzickou osobou a musí splňovat ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Povinně se organizují v notářských komorách.
Mezi hlavní činnosti notářů patří:
* sepisování veřejných listin
* osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
* přijímání listin do úschovy
* přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich předání dalším osobám
* poskytování právních porad
* zastupování v jednání s fyzickými a právnickými osobami
* správní činnosti v konkurzním řízení nebo ve vyrovnávacím řízení
8) Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství?
Mezi hlavní současné problémy českého vězeňství patří vysoký počet vězněných osob. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mezi rozhodující patří: způsob rozhodování soudů, příliv cizinců z východních zemí. Počet vězněných osob na 100 000 obyvatel v ČR činil v roce 1994 201,9.
Vysoký počet vězněných osob:
· vyvolává zvýšení počtu členů vězeňské stráže
· zvýšené nároky na eskorty
· zvýšené nároky na přepravu do nemocnice
· zvýšené nároky na přepravu při vyhošťování cizinců aj.
Počet vězněných v r. 2000 činil v ČR přes 23 000 osob. Poměr mezi počtem vězněných a počtem personálu věznic je 2 : 1. Významným problémem v ekonomice věznic je zajištění práce pro vězněné osoby. Jeden den vězně stál v r. 1998 daňové poplatníky 300 – 400 Kč. a zřízení jednoho místo pro vězně přesahuje částku 200 000 Kč.
9) Jak je v ČR organizováno vězeňství a co víte o jeho nákladech?
Vězeňská služba se dělí na tyto základní složky:
· generální ředitelství
· vazební věznice
· věznice pro výkon trestu odnětí svobody
· účelová zařízení, tj. Institut vzdělávání VS a rehabilitační zařízení
Vězeňská služba ČR je rozpočtovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.
Vězeňská služba má tyto základní složky:
* vězeňskou stráž
* justiční stráž
* správní službu
Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
10) Jak jsou v ČR organizovány a financovány bezpečnostní složky státu a obcí?
Policejní orgány v ČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra.
Organizační složky policie v obecné rovině tvoří:
* policejní prezídium
* krajské správy Policie ČR
* okresní ředitelství, resp. městská ředitelství Policie ČR
* obvodní oddělení, vysunutá pracoviště
Podle náplně činnosti a úkolů se policejní struktura člení na tyto základní složky (služby):
* pořádková policie
* dopravní policie
* kriminální policie
* správní policie
* ochranná služba
* služba pro odhalování korupce a hospodářských deliktů
* cizinecká a pohraniční policie
* služba rychlého nasazení
* železniční policie
* letecká služba.
Státní policie je financována z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Výdaje této kapitoly činily v roce 1998 26 ml. Kč. Tzn., že náklady na zajištění bezpečnosti v přepočtu na jednoho obyvatele ČR činí každý rok asi 2 600 Kč. Městská policie je financována z příslušných městských rozpočtů.
V rámci státu působí ještě tyto bezpečnostní složky:
* Bezpečnostní informační služba
* Úřad pro zahraniční styky a informace
* Vojenské zpravodajství (min. obrany)
Rezortní ministerstva + ústřední úřady (např. Český statistický úřad), dále sem patří: BIS, Grantová agentura, Akademie věd, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
r. 2003 – příjmy 684 mld., výdaje 795 mld., schodek 111 mld. Kč
r. 2004 – schodek 114 mld. Kč
2) Co tvoří podstatu návrhu zákona na změnu daňových příjmů obecních rozpočtů?
Daňové příjmy obcí:
· výlučný (100%) výnos daně z nemovitostí
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DPH
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP FO
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP PO
· výnos z přirážky k daním
3) Co je podstatou návrhu zákona na daňové příjmy budoucích krajů?
Daňové příjmy kraje:
· podíl na celostátním výnosu daně z lihu a lihovin
· podíl na celostátním výnosu daně z piva
· podíl na celostátním výnosu daně z vína
· výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí
· podíl na DPH
· podíl na DzP FO
· podíl na DzP PO
· přirážky k daním (z P FO ze závislé činnosti, z nemovitosti 1-10%)
4) Co jsou tzv. přirážky k daním a kde se budou používat?
Výnos z přirážky k daním: obec ve své pravomoci může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro příslušný rozpočtový rok procentní přirážku k dani z příjmu FO ze samostatně výdělečné činnosti v rozpětí 1-7%, jejíž výnos je rozpočtově určen jako příjem obecního rozpočtu. Přirážka se spravuje jako příslušenství daně. Struktura nedaňových příjmů obcí by měla zůstat v podstatě stejná jako v předchozím období.
5) Co je hlavní náplní činností složky: správa soudnictví?
Úkolem správy soudnictví je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu své činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční, personální a výchovné a dohlížet na plnění svěřených úkolů. Správa nesmí proto zasahovat do činnosti soudů způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Její funkce je tak v podstatě organizátorská a obslužná. Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími správními orgány jsou předseda, místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů, jako i předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.
6) Jaká je organizace státního zastupitelství v ČR?
Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů určených k zastupování státu. Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Vrchní státní zastupitelství mají sídla v krajských městech. Okresní státní zastupitelství mají sídla v okresních městech. Přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce je ministr spravedlnosti.
7) Jaká je funkce a postavení advokacie a notářství ve veřejném sektoru?
Každý občan ČR má ze zákona právo na právní pomoc. Za výkon platí buď stát, nebo osoba, pro kterou se právní úkon poskytuje.
Mezi hlavní činnosti advokacie patří:
· zastupování před soudy
· zastupování před orgány veřejné správy
· obhajoba v trestních věcech
· sepisování listin
· udělování právních porad
Notáři vystupují jako soukromé subjekty a své náklady včetně zisku si hradí z odměn, které vybírají ve formě tzv. notářských poplatků za příslušné notářské úkony. Notář je fyzickou osobou a musí splňovat ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Povinně se organizují v notářských komorách.
Mezi hlavní činnosti notářů patří:
* sepisování veřejných listin
* osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
* přijímání listin do úschovy
* přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich předání dalším osobám
* poskytování právních porad
* zastupování v jednání s fyzickými a právnickými osobami
* správní činnosti v konkurzním řízení nebo ve vyrovnávacím řízení
8) Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství?
Mezi hlavní současné problémy českého vězeňství patří vysoký počet vězněných osob. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mezi rozhodující patří: způsob rozhodování soudů, příliv cizinců z východních zemí. Počet vězněných osob na 100 000 obyvatel v ČR činil v roce 1994 201,9.
Vysoký počet vězněných osob:
· vyvolává zvýšení počtu členů vězeňské stráže
· zvýšené nároky na eskorty
· zvýšené nároky na přepravu do nemocnice
· zvýšené nároky na přepravu při vyhošťování cizinců aj.
Počet vězněných v r. 2000 činil v ČR přes 23 000 osob. Poměr mezi počtem vězněných a počtem personálu věznic je 2 : 1. Významným problémem v ekonomice věznic je zajištění práce pro vězněné osoby. Jeden den vězně stál v r. 1998 daňové poplatníky 300 – 400 Kč. a zřízení jednoho místo pro vězně přesahuje částku 200 000 Kč.
9) Jak je v ČR organizováno vězeňství a co víte o jeho nákladech?
Vězeňská služba se dělí na tyto základní složky:
· generální ředitelství
· vazební věznice
· věznice pro výkon trestu odnětí svobody
· účelová zařízení, tj. Institut vzdělávání VS a rehabilitační zařízení
Vězeňská služba ČR je rozpočtovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.
Vězeňská služba má tyto základní složky:
* vězeňskou stráž
* justiční stráž
* správní službu
Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
10) Jak jsou v ČR organizovány a financovány bezpečnostní složky státu a obcí?
Policejní orgány v ČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra.
Organizační složky policie v obecné rovině tvoří:
* policejní prezídium
* krajské správy Policie ČR
* okresní ředitelství, resp. městská ředitelství Policie ČR
* obvodní oddělení, vysunutá pracoviště
Podle náplně činnosti a úkolů se policejní struktura člení na tyto základní složky (služby):
* pořádková policie
* dopravní policie
* kriminální policie
* správní policie
* ochranná služba
* služba pro odhalování korupce a hospodářských deliktů
* cizinecká a pohraniční policie
* služba rychlého nasazení
* železniční policie
* letecká služba.
Státní policie je financována z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Výdaje této kapitoly činily v roce 1998 26 ml. Kč. Tzn., že náklady na zajištění bezpečnosti v přepočtu na jednoho obyvatele ČR činí každý rok asi 2 600 Kč. Městská policie je financována z příslušných městských rozpočtů.
V rámci státu působí ještě tyto bezpečnostní složky:
* Bezpečnostní informační služba
* Úřad pro zahraniční styky a informace
* Vojenské zpravodajství (min. obrany)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)