Prostorové aspekty veřejných financí, fiskální federalismus
- veřejná rozpočtová soustava je centrální a místní
Příčiny vzniku vícejednotkových fiskálních systémů
- výsledek historického vývoje (Musgraveovi)
- důsledek prostorového aspektu základních fiskálních funkcí
Fiskální jednotka
- ekonomické subjekty se stávají členy společenstev, zabezpečujících produkci a poskytování určitých specifických statků a služeb, nebo redistribuci ve prospěch určitých vrstev obyvatel na určitých principech
- principy vzniku
o geografický: národní a lokální význam
o právní
o technický
- cílem fiskální jednotky je vytvořit dostatečný objem zdrojů na příjmové straně rozpočtu proto, aby mohly být profinancovány určité záměry a cíle na výdajové straně
Fiskální potřeba
- násobek počtu členů fiskální jednotky a jednotkových nákladů na poskytování těchto statků
Fiskální kapacita
- násobek daňové základny v rámci fiskální jednotky a standardní daňové sazby
Fiskální pozice
- poměr fiskální kapacity a fiskální potřeby nebo poměr výkonu a daňového úsilí
Postupy při optimalizaci situace fiskální jednotky
- stanovit optimální počet členů fiskální jednotky při známém objemu veřejného statku
- stanovit optimální objem veřejného statku, je-li známá velikost této jednotky
- určit, jaká je velikost fiskální jednotky je optimální z hlediska úspor a nákladů, vznikajících rozšířením počtu jejích členů nebo zvýšením objemu poskytovaného statku
Volba optimální velikosti fiskální jednotky při daném objemu veřejného sektoru
Výběr optimálního objemu veřejného statku při dané velikosti fiskální jednotky
Kombinace optimální velikosti fiskální jednotky a objemu veřejného statku
Fiskální federalismus
- teoretický i analytický význam
Teoretická rovina fiskálního federalismu
- analýza efektivnosti vazeb a strukturalizace rozpočtových soustav s cílem je optimalizovat
- Tiebout-Musgraveův model vrstveného dortu: centrální vláda by měla vykonávat zejména stabilizační a redistribuční fiskální funkce, místní vláda by se měla soustředit na výkon alokační fiskální funkce
- věta o volbě nohou: vysvětlení mechanismu rozhodování voliče, daňového poplatníka a obyvatele regionu podle jeho preferencí a podle ochoty platit daně soutěživost mezi komuniatmi při zjišťování preferencí občanů
Analytický význam fiskálního federalismu
- možnost uplatnění premis, nástrojů a poznatků
Modely fiskálního federalismu
- plně centralizovaný
- kombinovaný
- plně decentralizovaný
Kapitalizace
- užitek z veřejně poskytnutých statků a daně se odrážejí v hodnotě majetku
- pokud je kapitál a práce mobilní, nese dopad daně půda
- zdokonalené veřejné statky se odrážejí ve výši nájmu
- budoucí zisk z veřejných statků a daně mohou být kapitalizovány v současné hodnotě půdy
Fiskální decentralizace a centralizace
- změny v kompetencích a pravomocích veřejné správy
- je nutné rozlišovat mezi místním a federálním způsobem financování a způsobem produkce určitých komodit
Decentralizační teorém
- D – poptávkové křivky dvou fiskálních jednotek po veřejném statku
- QC – centrálně stanovený objem statku
- P – konstantní náklady na hlavu
- při centrálně stanoveném objemu by docházelo ke ztrátě efektivnosti pro obě fiskální jednotky
Redistribuční decentralizace
- nebezpečí prohloubení nerovností mezi různými fiskálními jednotkami
- míra přerozdělování na místní úrovni je velmi limitována
Stabilizační decentralizace
- neefektivní: makroekonomické problémy nejsou na nižší úrovni řešitelné
Místní finance
- finanční vztahy a operace na úrovni místních správ (samospráv)
- hospodaření místních autorit = hospodaření fiskálních jednotek uspořádaných na geografickém principu
Problémy místních financí
- míra soběstačnosti místních rozpočtů
- míra přerozdělování v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- efektivnost výkonu alokační fiskální funkce na místní úrovni
Přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ pro místní autority, které rozhodují o jeho využití
- společný daňový základ, v jehož rámci mají orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité procento z výnosu sdílených daní
Důvody pro poskytování transferů místním rozpočtům
- potřeba zmírnit vertikální fiskální nerovnováhu: mezi centrální vládou a místními vládami
- zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy: stejná úroveň veřejných statků těm, kdo platí stejné daně
- nutnost zabezpečit minimální standard některých veřejných statků
- potřeba neutralizace externalit
- podpora stabilizace a ekonomického rozvoje na místní úrovni centrální vládou
- zabezpečení některých makroekonomických cílů
Dotace
- realizace přerozdělovacích vztahů
- důchodový (příjmový) a substituční efekt
Důchodový efekt dotace
- celkové zvýšení prostředků příjemce dotace, aniž by byl ovlivněn sklon indiferenčních křivek
- příjemce může zachovat původní preference, ale může dojít ke zvýšení objemu produkovaných a nabízených statků
Substituční efekt dotace
- změny v preferencích spotřebitelů vlivem dotace vyšší poptávka po nedotovaném statku
Obecné trendy v oblasti prostorového uspořádání fiskálního systému
- centrální nebo místní úroveň
Přístupy podle Musgraveových
o jednotlivé politické celky existují odděleně i nadále uvnitř federace, postupně se stávají trvalou součástí většího celku
o spojení různých národů do konfederací s cílem realizovat a dosáhnout určitých záměrů v zahraniční politice, obraně a společném trhu
Nový federalismus
- Reagan
- nové rozdělení odpovědnosti a kompetencí mezi federální vládou a jednotlivými státy při rozhodování o různých veřejných programech
Důsledky tendence k decentralizaci
- zmenšení veřejného sektoru
- méně progresivní (nebo více regresivní) rozložení daňového břemene
- diferenciace v souladu s místními preferencemi a lepší přizpůsobení se potřebám spotřebitelů v případě veřejných statků
Principy Evropské charty místní samosprávy
- místní orgány mají právo v rámci vnitrostátní hospodářské politiky na odpovídající vlastní zdroje, s nimiž mohou podle svých pravomocí volně disponovat
- finanční zdroje místních orgánů jsou úměrné odpovědnosti, kterou jim vymezuje ústava a zákon
- alespoň část finančních zdrojů místních orgánů pochází z místních daní a poplatků, jejichž výši mohou místní orgány v mezích zákona určovat
- finanční systém zajišťující zdroje pro místní orgány by měl být natolik různorodý a životaschopný, aby umožnil jejich průběžnou adaptaci na reálný vývoj nákladů, spojených s jejich fungováním
- ochrana finančně slabších místních orgánů je důvodem pro vznik institutu, který by zajišťoval finanční vyrovnávání nebo přiměřená opatření, určená ke kompenzaci důsledků nerovnoměrného rozdělení potenciálních finančních zdrojů a finančních nákladů, které musejí zajišťovat, takové postupy či opatření nesmějí omezovat svobodu volby, kterou místní orgány mohou uplatňovat ve sféře vlastní odpovědnosti
- s místními orgány musí být řádně projednán způsob přidělených přerozdělovaných zdrojů
- dotace pro místní orgány by neměly být účelově vázány. Poskytování dotací by nemělo omezovat základní svobodu místních orgánů provádět svou vlastní politiku v rámci své jurisdikce
- ve věci získávání úvěru na kapitálové investice mají místní orgány v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh
Zobrazují se příspěvky se štítkemmístní finance. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmístní finance. Zobrazit všechny příspěvky
13) Přednáška: Místní finance
Efektivnost veřejných statků a hospodaření veřejného sektoru
- důraz na výkonnost (kolik služeb poskytneme)
- důraz na kvalitativní služby
New Public Management
- přejímání prvků soukromého sektoru do veřejné správy
- jasná formulace cílů a orientace politiky a veřejné správy na výsledek
- jasné ohraničení zodpovědností mezi politikou a veřejnou správou
- orientace veřejných služeb na potřeby občanů (zákazníků)
- zlepšení a zkvalitnění nabídky veřejných služeb
- zvýšení hospodárnosti
- určení zodpovědností za konkrétní úlohy a vynaložené náklady
- podpora výkonnost a motivace zaměstnanců
output = výstup úzce zaměřený na kvantitu (počty opravených bytů,..)
outcome = vztahuje se ke kvalitě služby, účinek širší, hůře změřitelné, se subjektivním hodnocením
→ u nás je oboje VÝSTUP, ale z různých pohledů
- určíme standard služby a z něj je možno určit outcome (kvalitu máme a zjistíme počet)
- jedná se většinou o služby
3E
- efektivnost
- účinnost
- hospodárnost bývají proti sobě
Vztahy mezi efektivností a účinností
Vstupy výstupy účinky
(zdroje, příjmy) (poskytované statky a služby) (čeho bylo dosaženo poskytnutím služby)
efektivnost účinnost
hospodárnost = získání vstupů, zdrojů v požadovaném množství a kvalitě s co nejmenšími náklady
účinnost = zajímá nejvíce spotřebitelů (množství statků, kvalita,…)
Hodnocení výkonnosti a efektivnosti výdajů územních samosprávných celků
(viz. kopírka – tabulka – služba, vstupy, výstupy)
Možné ukazatele hodnocení na úrovni obcí
- záleží, zda chceme postihnout kvalitativní /kvantitativní strany v absolutních nebo relativních jednotkách
Náklady
- zpravidla vyjádřené jednotkově (na 1 žáka SŠ, ZŠ, náklady na údržbu 1 m zeleně, náklady na 1 km silnice)
- porovnává – v prostoru (více obcí mezi sebou); v čase (1 služba za delší dobu)
- u větších měst v prostoru mezi jednotlivými částmi měst, mezi jednotlivými školami v obci,..
- porovnání mezi více obcemi je problém s tím, že obce mají různou úroveň služeb = analýza komparace
- výstup nejde vždy kvantifikovat (různé velikosti obcí, demografické podmínky)
Míra využití
- porovnání nabídky a poptávky po službě
- využití tam, kde má veřejnost možnost vyjadřovat se ke službě (měly by vyjadřovat preference obyvatel)
- absolutní či relativní údaje
- např. u MHD, procento zaplněnosti škol, počet výpůjček v knihovně
Kvalita a standardy
- nějaké ukazatele mohou být i jednoznačné (% zdravotně nezávadné vody ve městě), obec má na standard normy, které musí dodržet
- lze posuzovat společně s cenou (= vyšší kvalita = roste cena)
- poměřujeme standard se službami obce a zjistíme kvalitu
- pro 1 službu může být více ukazatelů pro ověření kvality
- % z jíst MHD, u kterých byl dodržen jízdní řád, kontrola čistoty
vozidel, úpravy zastávek,…
- selektivní údaje (doba sjednání nápravy při podání stížnosti na
úřadě)
Pokrytí
- týká se spíše statků a služeb, které má obec povinnost zajistit (např. % recyklovatelného odpadu,…)
- souvisí s kvalitou
Dostupnost
- týká se spíše menšinových skupin obyvatel, jaká je dostupnost služby pro ně (např. bezbariérové přístupy)
Spokojenost
- souvisí se subjektivními vyjádřeními občanů
- lze využít ke zjištění i počet stížností (získá návrhy na zlepšení)
- zkoumat proč je nespokojenost a jaký je postup nápravy
- můžeme zjišťovat poptávku do budoucna
Marketing na úrovni místí samosprávy
- definování potřeb a poptávky na místní úrovni
- definování a alokace služeb a statků na bázi potřeb
potřeby ovlivňuje:
- demografická úroveň, věková struktura
- migrace
- ekonomická úroveň (útlum odvětví, rozvoj odvětví,…)
- požadavky na technickou infrastrukturu
- dopravní obslužnost (dostupnost škol a zdravotnických služeb) – může se projevit vyklidňováním vesnic
→ využijeme průzkum veřejného mínění, zprávy ministerstev,…
průzkum trhu x průzkum potřeb
- plánování a „design“ služby
- samotné zajištění služby
- hodnocení služby (průběžné hodnocení)
→ důležité je informovat občany o standardu služby, aby občané věděli, na co mají nárok
→ jasné označení úřadů (pro všechny skupiny,…), vstřícný a ochotný personál
segmentace
- dle označení těch, kterým obec službu poskytuje:
- klienti
- uživatelé
- příjemci
- beneficiaces
- z pohledů dopadů ( přímých či externích) na uživatele (poskytování služby žákům, ale v případě zrušení školy rodiče)
- z hlediska sociální charakteristiky komunity
- z hlediska zájmových skupin
- z hlediska těch, kterým je obec zodpovědná
- průzkum provedeme podle segmentů, kterých se týká
Marketingový mix pro produkt obce
4 P +
materiální prostředí (prostředí – zařízení, barevnost, atmosféra)
lidé (zaměstnanci – vzdělání, výběr, přínosy, kontakt se zákonem)
proces (politika, postupy, mechanizace, prostor pro rozhodování podřízených,…)
partnerství
8 P
1. produkt – rozsah, kvalita, úroveň, image, záruky
2. cena – úroveň, slevy, efektivnost nákladů, diferenciace
3. místo – umístění, přístupnost, flexibilita,…
4. podpora prodeje – reklama, osobní prodej, propagace,…
5. materiální prostředí – prostředí, hmotné podněty
6. lidé – zaměstnanci (vzdělání, výběr, postoje, vystupování), lidé (zákazníci – chování, kontakty mezi zákazníky)
7. proces – politika, postupy, průběh aktivit,…
8. partnerství – obyvatelé, soukromý, neziskový i veřejný sektor
Otázky:
Jak stanovit rozpočet?
Jak rozdělit prostředky na souběžně fungující organizace? (mezi školy – zohlednit režijní náklady, počet žáků)
Co se ziskem? (odvést, ponechat, proinvestovat)
Benchmarking
- srovnávání údajů v soukromém i veřejném sektoru
- komparace obcí ve statistických ročenkách
- definujeme z toho nejlepší (doporučenou) hodnotu
- hledání nejlepší organizace v té činnosti, kterou provozujeme
- zkoumání jak těchto výsledků dosáhla
- vytvoření plánů, jak zlepšit vlastní činnost a výkonnost
- komplementace těchto plánů
- monitorování a zhodnocení výsledků
- cílem je identifikace a implementace nejlepší varianty v praxi
- metoda zvyšování výkonnosti, proces zlepšování kvality, efektivní výměna zkušeností a učení se od druhých
→ vede k efektivnosti a zlepšení služeb
Veřejná kontrola
1) občanská (laická) – podle zákona č. 106/99 o přístupu k informacím
2) profesionální
- NKÚ
- Poslanecká sněmovna
- další profesní organizace – komora auditorů
ÚZC – vyplývá ze zákona o obcích (krajích) a ze zákona o rozpočtových pravidlech
- nemáme na to 1 zákon
- dále ze zákona o finanční kontrole ve veřejném sektoru – zákon č. 320 / 01
- metodické řízení
- veřejnoprávní kontrola
- řídící kontrola
- audit
Interní audit
- kromě malých obcí do 15 tisíc obyvatel musí všechny zavést institut interního auditu = nezávislý orgán
- týká se veškerých organizací zřízených obcemi (kromě malých)
audit
- výkonový (zkoumá účelnost, efektivnost, hospodárnost)
- systému (zda jsou systémy v pořádku)
- finanční (zkoumá veškeré výdaje)
→ připravuje se zákon, který by měl sjednotit veškeré přístupy
12) Přednáška: Místní finance
Veřejné statky a služby
- týkají se 4 kategorií, u kterých je dobré, aby se o ně obec zajímala:
1) plyne z nich užitek pro všechny bez rozdílu (čisté VS), např. obecní policie,…
- těžko platitelné
- pouliční osvětlení (pokud tam nelze omezit přístup), hasiči, veřejná zeleň, ŽP)
2) služby poskytnuté jednotlivcům, ale pokud mají vliv na ostatní (pozitivní externality)
- je třeba zajistit určitý standard
- zdravotní péče
3) statky, které jsou nezbytné pro kvalitu života, ale vyjadřují vysoké náklady na pořízení
- vybudování vodovodního systému a zásobování vodou
- obec či kraj dotují službu, aby byla všem dostupná (aby měli vliv na cenovou tvorbu) – přirozené monopoly
4) statky ovlivňující kvalitu života, které by byly pro obyvatelstvo s nižšími příjmy nedostupné, proto kraj (obec) dotuje
- obec dotuje buď obyvatele či firmu, aby měla zisk
- veřejná doprava, knihovny,…
→ zda bude obec statek či službu dotovat je záležitostí politickou (představitelé obce rozhodují, pokud služba není dána zákonem)
- zákonem je dáno vzdělávání, zdravotnictví,…
→ pak se obec rozhoduje, jak tuto službu poskytovat:
- vlastní organizace (rozpočtové a příspěvkové organizace)
- externí organizací na základě smluvního
- organizace s majetkovou účastí obce vztahu
- podle výhodnosti pro obec (kvalifikace zaměstnanců k tomuto rozhodování)
- obce byly zvyklé na vlastní organizace, a proto teď zvažují, zda to změnit nebo zachovat
- připravuje se nový zákon – měl by obsahovat určitý standard služeb, který by obec měla poskytovat, ale je jedno jak
Problémy?
- kdo to bude poskytovat (koho obec zvolí)
- jaký má být poplatek za službu (občané platí vše x ekonomicky nutná výše vč. odpisů)
- čí příjem bude poplatek
A) BRUTO ZPÚSOB
municipální organizace
P municipální rozpočet V
požadavky
municipální organizace
faktury
P municipální rozpočet V platby za odkup
uživatelské poplatky uživatel poskytování služeb
→ poplatky jdou nejprve obci a ta je přerozděluje
B) NETTO ZPÚSOB
požadavky
municipální organizace
P municipální rozpočet V
dotace
poskytování statků uživatelské
poplatky
- poplatky jdou přímo podniku
→ Zastupitelstvo si musí přesně definovat služby – např. kolikrát týdně, na co dotaci, kontrola efektu
Poskytovatelé služeb
1) Komunální organizace
o odbor úřadu (obecního či KÚ), pokud poskytují služby v rámci přenesené působnosti (licence, ověření, ŽL)
- nemají právní subjektivitu, přímý nadřízený starosta nebo tajemník (byrokratické řízení), jde spíše k neefektivnosti (těžko zjistit náklady na určitou službu)
- součást rozpočtu obce (nelze vázat odměny na vykonanou práci)
- není vhodné, nejmenší samostatnost
o organizační složky obcí (krajů)
- dříve rozpočtové organizace (dnes podle zákona z roku 2001)
- zřizovatel je obec nebo kraj
- nemají právní subjektivitu (dříve měly)
- pro činnosti nevyžadující přílišné vybavení, mnoho zaměstnanců, nemají složitou strukturu a nevstupují do složitých právních vztahů
- jesle, mateřské školy, kulturní zařízení, sociální péče
- dnes se ruší
- napojeny na rozpočet brutto způsobem
- zpravidla je nutná dotace
- obec má přímou kontrolu nad organizacemi (příjmy, výdaje), malá motivace zaměstnanců organizace (zaměstnanci pracují na obecním úřadě)
o příspěvkové organizace
- mají právní subjektivitu
- napojeny netto způsobem
- zřizovatel poskytuje dotace na investice (organizace se může starat jen o malé opravy..) a dotace na provoz
- pokud je organizace úspěšná a dosáhne zlepšený HV (zisk), může si ho ponechat a dávat do fondů (motivace), může část odvádět zřizovateli a nebo pokud má právo hospodařit s obecním majetkem, může odvádět odpisy zřizovateli (rozhoduje zřizovatel)
- kromě hlavní činnosti mohou vykonávat i doplňkovou činnost (neměla by být ztrátová a příjmy z ní by měly být použity na hlavní činnost)
- pro služby, které nemají výkyvy v HV (stabilní vývoj)
- PO, zřizovatel musí povolit organizaci vzít si úvěr
- rozdíl v daňovém režimu organizačních složek obcí a příspěvkových organizací (ty musí platit daně, protože jsou PO)
2) Typické obchodní společnosti
- obcí se týkají s. r. o. a a. s.
- rozdíl závisí na majetkové účasti obce:
- 100 % vlastník
- majoritní vlastník a zbytek vlastní jiné obce
- menšinový vlastník a zbytek ostatní obce
- menšinový a zbytek soukromý sektor
- veškeré majetkové podíly vlastní soukromý sektor
vklad - peněžní (nejlepší pro obec)
- know-how
- hmotný majetek (mohla by o něj přijít)
→ dostanou se k většímu množství kapitálu
- družstva – bytová (Správa bytového fondu)
→ obchodní společnosti jsou všechny plátci DPH (pro obec výhodné, např. u stavebních prací odpočet DPH)
3) Neziskové organizace
občanské sdružení
- kulturní, sportovní, sociální
- dobrovolné
obecně prospěšné společnosti
- služby musí být veřejně prospěšné definované v zakladatelské listině za podmínek rovných pro všechny uživatele
- dotace musí být použity na daný účel
- mohou být osvobozeny od daně ze zisku
- zaplní mezeru
4) Dobrovolný svazek obcí
- smlouva na dobu určitou nebo neurčitou
- musí schválit zastupitelstvo obcí
formy možné spolupráce obcí:
a) písemná smlouva na 1 činnost
b) zakládání PO dvěma nebo více obcemi
c) založení dobrovolného svazku obcí (hospodaří s majetkem a má rozpočet)
- dobrovolný svazek obcí má určitý statut (zakladatelskou listinu):
- jaký má majetek (vkládajícího obce k hospodaření, ale stále je majetkem
jednotlivých obcí)
- další majetek můžou nakupovat a ten už pak patří dobrovolnému svazku obcí
- způsob rozdělení zisku / ztráty
- podmínky přistoupení / vystoupení ze svazku a způsob vypořádání
- prosazování společenských zájmů (mikroregiony, vytvoření vodou, programové dokumenty, dotace ze zahraničních fondů,..)
Typy právních vztahů mezi obcemi a poskytovateli služeb
1) přímé řízení
2) smluvní vztah
- smlouva o poskytování služeb
- smlouva s provozovatelem
- pronájem
- dohoda o financování
- koncese
3) licence
4) bez právního vztahu
Faktory, které se liší podle typu smlouvy
- řízenost obcí
- kdo je odpovědný za investice, provoz, údržbu
- zda obec může poplatky regulovat
- příjem výnosů (čí jsou provozní výnosy)
- odpovědnost z finančního rizika
- dotace (jejich výše, zda je nutná)
- rozsah monopolů
Přímé řízení
- veškeré rizika a odpovědnosti má obec
- nemají právní subjektivitu
příspěvkové organizace:
- zřizovatel je odpovědný za investice, za DHIM a DNIM ručí organizace
- výši poplatků určuje (reguluje) obec
- obec může stanovit dotaci, ale může požadovat zisk
- provozní příjmy si nechá organizace
- ručí obec (obyvatelům)
Smlouvy
Smlouva o poskytování služby
- obec/kraj je uzavře se společností:
- ve které má obec účast
- externí organizace
- sepsána za činnost jako celek (bytový fond) nebo na dílčí části
- obec zůstává vlastníkem majetku, ale provozovatel odpovídá za údržbu
- provozní příjmy získá obec
- poplatky podle smluvní ceny:
- celková roční částka
- výše skutečně vynaložených nákladů + část navíc (% odměna)
- výše jednotlivých nákladů + % odměna
- obyvatelům ručí obec
Smlouva s provozovatelem
q bez podílu na zisku
- vlastníkem majetku je obec, provoz provozovatel
- obec stanoví poplatky
- náklady na provoz a údržbu stanoveny z příjmů z poplatků (přebytek získá obec nebo hradí schodek obec či provoz)
- odpovědná obec obyvatelstvu
q s podílem na zisku
- vše platí jako bez podílu, jen provozovatel požaduje nižší poplatky a navíc získává podíl na zisku (% část přebytku)
- užívá se tam, kde předpokládáme, že není třeba dotací (náklady hradí poplatky)
- obec může určitým skupinám dotovat
Pronájem
- externí organizace - vlastněná obcí
- nevlastněná
→ jdou všechny typy
- nájemce odpovídá za službu a nese finanční rizika
- obec zůstává vlastníkem majetku, nájemce má údržbu
- provozní výnosy jdou nájemci
- poplatky obec může regulovat
- nájemce obci hradí nájem nebo % podíl na výnosech z příjmů (možná i kombinace)
- majetek do pronájmu na střednědobý pronájem (10 let)
Koncese
- u nás se moc nepoužívá, ale začíná
- koncesionáři se udělí v ý h r a d n í p r á v o na určitou činnost na 15-20-30 let, za to že uhradí vstupní náklady (např. vodovod)
- koncesionář nese veškeré náklady, ručí uživatelům, nese finanční rizika
- obec koncesi uděluje na základě výběrového řízení (rozsah služby, maximální výše ceny služby, standard, možnost revidovat poplatky např. podle inflace)
- poplatky stanoveny tak, aby se uhradily vstupní náklady a odpisy + přiměřená návratnost investice + zisk
- po vypršení koncese převede na obec či kraj
→ BFO = vybuduj, provozuj a dej pak obci
- obec může vstupní investici dotovat s cílem zlevnit službu nebo vložit svůj majetek, ale pak se podílí na výnosech (nemocnice, silnice,…) nebo poskytovat provozní dotaci
Dohoda o financování
- obce vypisují granty na poskytování činností pro neziskové organizace
- vše je ve vlastnictví neziskových organizací (majetek, rizika)
- majetek může obec pronajmout neziskové organizaci
- týká se jen daného projektu (činnosti)
- obec by měla být schopná kontroly)
Licence
- dotace
- podobné podmínky jako u koncese, jen se nejedná o výhradní právo = možná konkurence
- použití tam, kde nejsou tak vysoké náklady
- není nutný převod na obec (zůstává majiteli licence)
Bez právního vztahu
- jedná se jen o dodržování obecně právních předpisů
- obec nemá vliv, jen kontroluje
Výhody spolupráce obcí a ostatních subjektů
- zlepšení možnosti přístupu soukromého kapitálu
- snížení rizika obce
- efektivnější využívání prostředků soukromým sektorem
- rozložení pro větší okruh uživatelů
- větší tendence k inovacím (odborníci ze soukromého sektoru)
- využití dodavatelských a subdodavatelských zkušeností
- týkají se 4 kategorií, u kterých je dobré, aby se o ně obec zajímala:
1) plyne z nich užitek pro všechny bez rozdílu (čisté VS), např. obecní policie,…
- těžko platitelné
- pouliční osvětlení (pokud tam nelze omezit přístup), hasiči, veřejná zeleň, ŽP)
2) služby poskytnuté jednotlivcům, ale pokud mají vliv na ostatní (pozitivní externality)
- je třeba zajistit určitý standard
- zdravotní péče
3) statky, které jsou nezbytné pro kvalitu života, ale vyjadřují vysoké náklady na pořízení
- vybudování vodovodního systému a zásobování vodou
- obec či kraj dotují službu, aby byla všem dostupná (aby měli vliv na cenovou tvorbu) – přirozené monopoly
4) statky ovlivňující kvalitu života, které by byly pro obyvatelstvo s nižšími příjmy nedostupné, proto kraj (obec) dotuje
- obec dotuje buď obyvatele či firmu, aby měla zisk
- veřejná doprava, knihovny,…
→ zda bude obec statek či službu dotovat je záležitostí politickou (představitelé obce rozhodují, pokud služba není dána zákonem)
- zákonem je dáno vzdělávání, zdravotnictví,…
→ pak se obec rozhoduje, jak tuto službu poskytovat:
- vlastní organizace (rozpočtové a příspěvkové organizace)
- externí organizací na základě smluvního
- organizace s majetkovou účastí obce vztahu
- podle výhodnosti pro obec (kvalifikace zaměstnanců k tomuto rozhodování)
- obce byly zvyklé na vlastní organizace, a proto teď zvažují, zda to změnit nebo zachovat
- připravuje se nový zákon – měl by obsahovat určitý standard služeb, který by obec měla poskytovat, ale je jedno jak
Problémy?
- kdo to bude poskytovat (koho obec zvolí)
- jaký má být poplatek za službu (občané platí vše x ekonomicky nutná výše vč. odpisů)
- čí příjem bude poplatek
A) BRUTO ZPÚSOB
municipální organizace
P municipální rozpočet V
požadavky
municipální organizace
faktury
P municipální rozpočet V platby za odkup
uživatelské poplatky uživatel poskytování služeb
→ poplatky jdou nejprve obci a ta je přerozděluje
B) NETTO ZPÚSOB
požadavky
municipální organizace
P municipální rozpočet V
dotace
poskytování statků uživatelské
poplatky
- poplatky jdou přímo podniku
→ Zastupitelstvo si musí přesně definovat služby – např. kolikrát týdně, na co dotaci, kontrola efektu
Poskytovatelé služeb
1) Komunální organizace
o odbor úřadu (obecního či KÚ), pokud poskytují služby v rámci přenesené působnosti (licence, ověření, ŽL)
- nemají právní subjektivitu, přímý nadřízený starosta nebo tajemník (byrokratické řízení), jde spíše k neefektivnosti (těžko zjistit náklady na určitou službu)
- součást rozpočtu obce (nelze vázat odměny na vykonanou práci)
- není vhodné, nejmenší samostatnost
o organizační složky obcí (krajů)
- dříve rozpočtové organizace (dnes podle zákona z roku 2001)
- zřizovatel je obec nebo kraj
- nemají právní subjektivitu (dříve měly)
- pro činnosti nevyžadující přílišné vybavení, mnoho zaměstnanců, nemají složitou strukturu a nevstupují do složitých právních vztahů
- jesle, mateřské školy, kulturní zařízení, sociální péče
- dnes se ruší
- napojeny na rozpočet brutto způsobem
- zpravidla je nutná dotace
- obec má přímou kontrolu nad organizacemi (příjmy, výdaje), malá motivace zaměstnanců organizace (zaměstnanci pracují na obecním úřadě)
o příspěvkové organizace
- mají právní subjektivitu
- napojeny netto způsobem
- zřizovatel poskytuje dotace na investice (organizace se může starat jen o malé opravy..) a dotace na provoz
- pokud je organizace úspěšná a dosáhne zlepšený HV (zisk), může si ho ponechat a dávat do fondů (motivace), může část odvádět zřizovateli a nebo pokud má právo hospodařit s obecním majetkem, může odvádět odpisy zřizovateli (rozhoduje zřizovatel)
- kromě hlavní činnosti mohou vykonávat i doplňkovou činnost (neměla by být ztrátová a příjmy z ní by měly být použity na hlavní činnost)
- pro služby, které nemají výkyvy v HV (stabilní vývoj)
- PO, zřizovatel musí povolit organizaci vzít si úvěr
- rozdíl v daňovém režimu organizačních složek obcí a příspěvkových organizací (ty musí platit daně, protože jsou PO)
2) Typické obchodní společnosti
- obcí se týkají s. r. o. a a. s.
- rozdíl závisí na majetkové účasti obce:
- 100 % vlastník
- majoritní vlastník a zbytek vlastní jiné obce
- menšinový vlastník a zbytek ostatní obce
- menšinový a zbytek soukromý sektor
- veškeré majetkové podíly vlastní soukromý sektor
vklad - peněžní (nejlepší pro obec)
- know-how
- hmotný majetek (mohla by o něj přijít)
→ dostanou se k většímu množství kapitálu
- družstva – bytová (Správa bytového fondu)
→ obchodní společnosti jsou všechny plátci DPH (pro obec výhodné, např. u stavebních prací odpočet DPH)
3) Neziskové organizace
občanské sdružení
- kulturní, sportovní, sociální
- dobrovolné
obecně prospěšné společnosti
- služby musí být veřejně prospěšné definované v zakladatelské listině za podmínek rovných pro všechny uživatele
- dotace musí být použity na daný účel
- mohou být osvobozeny od daně ze zisku
- zaplní mezeru
4) Dobrovolný svazek obcí
- smlouva na dobu určitou nebo neurčitou
- musí schválit zastupitelstvo obcí
formy možné spolupráce obcí:
a) písemná smlouva na 1 činnost
b) zakládání PO dvěma nebo více obcemi
c) založení dobrovolného svazku obcí (hospodaří s majetkem a má rozpočet)
- dobrovolný svazek obcí má určitý statut (zakladatelskou listinu):
- jaký má majetek (vkládajícího obce k hospodaření, ale stále je majetkem
jednotlivých obcí)
- další majetek můžou nakupovat a ten už pak patří dobrovolnému svazku obcí
- způsob rozdělení zisku / ztráty
- podmínky přistoupení / vystoupení ze svazku a způsob vypořádání
- prosazování společenských zájmů (mikroregiony, vytvoření vodou, programové dokumenty, dotace ze zahraničních fondů,..)
Typy právních vztahů mezi obcemi a poskytovateli služeb
1) přímé řízení
2) smluvní vztah
- smlouva o poskytování služeb
- smlouva s provozovatelem
- pronájem
- dohoda o financování
- koncese
3) licence
4) bez právního vztahu
Faktory, které se liší podle typu smlouvy
- řízenost obcí
- kdo je odpovědný za investice, provoz, údržbu
- zda obec může poplatky regulovat
- příjem výnosů (čí jsou provozní výnosy)
- odpovědnost z finančního rizika
- dotace (jejich výše, zda je nutná)
- rozsah monopolů
Přímé řízení
- veškeré rizika a odpovědnosti má obec
- nemají právní subjektivitu
příspěvkové organizace:
- zřizovatel je odpovědný za investice, za DHIM a DNIM ručí organizace
- výši poplatků určuje (reguluje) obec
- obec může stanovit dotaci, ale může požadovat zisk
- provozní příjmy si nechá organizace
- ručí obec (obyvatelům)
Smlouvy
Smlouva o poskytování služby
- obec/kraj je uzavře se společností:
- ve které má obec účast
- externí organizace
- sepsána za činnost jako celek (bytový fond) nebo na dílčí části
- obec zůstává vlastníkem majetku, ale provozovatel odpovídá za údržbu
- provozní příjmy získá obec
- poplatky podle smluvní ceny:
- celková roční částka
- výše skutečně vynaložených nákladů + část navíc (% odměna)
- výše jednotlivých nákladů + % odměna
- obyvatelům ručí obec
Smlouva s provozovatelem
q bez podílu na zisku
- vlastníkem majetku je obec, provoz provozovatel
- obec stanoví poplatky
- náklady na provoz a údržbu stanoveny z příjmů z poplatků (přebytek získá obec nebo hradí schodek obec či provoz)
- odpovědná obec obyvatelstvu
q s podílem na zisku
- vše platí jako bez podílu, jen provozovatel požaduje nižší poplatky a navíc získává podíl na zisku (% část přebytku)
- užívá se tam, kde předpokládáme, že není třeba dotací (náklady hradí poplatky)
- obec může určitým skupinám dotovat
Pronájem
- externí organizace - vlastněná obcí
- nevlastněná
→ jdou všechny typy
- nájemce odpovídá za službu a nese finanční rizika
- obec zůstává vlastníkem majetku, nájemce má údržbu
- provozní výnosy jdou nájemci
- poplatky obec může regulovat
- nájemce obci hradí nájem nebo % podíl na výnosech z příjmů (možná i kombinace)
- majetek do pronájmu na střednědobý pronájem (10 let)
Koncese
- u nás se moc nepoužívá, ale začíná
- koncesionáři se udělí v ý h r a d n í p r á v o na určitou činnost na 15-20-30 let, za to že uhradí vstupní náklady (např. vodovod)
- koncesionář nese veškeré náklady, ručí uživatelům, nese finanční rizika
- obec koncesi uděluje na základě výběrového řízení (rozsah služby, maximální výše ceny služby, standard, možnost revidovat poplatky např. podle inflace)
- poplatky stanoveny tak, aby se uhradily vstupní náklady a odpisy + přiměřená návratnost investice + zisk
- po vypršení koncese převede na obec či kraj
→ BFO = vybuduj, provozuj a dej pak obci
- obec může vstupní investici dotovat s cílem zlevnit službu nebo vložit svůj majetek, ale pak se podílí na výnosech (nemocnice, silnice,…) nebo poskytovat provozní dotaci
Dohoda o financování
- obce vypisují granty na poskytování činností pro neziskové organizace
- vše je ve vlastnictví neziskových organizací (majetek, rizika)
- majetek může obec pronajmout neziskové organizaci
- týká se jen daného projektu (činnosti)
- obec by měla být schopná kontroly)
Licence
- dotace
- podobné podmínky jako u koncese, jen se nejedná o výhradní právo = možná konkurence
- použití tam, kde nejsou tak vysoké náklady
- není nutný převod na obec (zůstává majiteli licence)
Bez právního vztahu
- jedná se jen o dodržování obecně právních předpisů
- obec nemá vliv, jen kontroluje
Výhody spolupráce obcí a ostatních subjektů
- zlepšení možnosti přístupu soukromého kapitálu
- snížení rizika obce
- efektivnější využívání prostředků soukromým sektorem
- rozložení pro větší okruh uživatelů
- větší tendence k inovacím (odborníci ze soukromého sektoru)
- využití dodavatelských a subdodavatelských zkušeností
11) Přednáška: Místní finance
Majetek územních samospráv
- aby mohly instituce konat svou funkci, musí mít odpovídající majetek
Majetek
- je základním rysem a podmínkou samosprávy
- je základnou a nástrojem místní a regionální politiky
- je předpokladem realizace veřejného zájmu
Majetek obcí a krajů tvoří:
- nemovitosti (půda, lesy, pozemky)
- nehmotný majetek (práva duševního vlastnictví, pohledávky, ochranné známky,…)
- majetková práva
- CP a peníze
* majetek slouží k realizaci veřejného zájmu (zájem má na nich stát, obec nebo o něj nemá zájem soukromý sektor)
* majetek je zdrojem příjmů rozpočtu, předpokládaných úvěrů
* ale vyžaduje určité výdaje
* obec může, pokud hospodaří s majetkem, vstupovat do právních vztahů (prodávat ho, pronajímat)
Dělení majetku:
Ø na veřejnoprospěšné účely (sociální účely)
Ø slouží pro podnikání územní samosprávy (pokud ho vkládá do společnosti) – jde to ve většině zemí
Ø slouží pro výkon samosprávných funkcí (budova obecního úřadu, školy)
- obec může podmínit prodej lukrativních pozemků (staveb) např. vybudováním infrastruktury, aby se na službách podílel soukromý sektor
- dlouhodobý pronájem – vystaví to soukromý sektor a až po např. 20 letech to přejde na obec (do té doby platí nájem)
→ z ó n y s p o l e č n é h o r o z v o j e
Vliv na pozemky (nemovitosti)
- obec by měla mít představu, jak nakládat s majetkem (např. historické památky – nechat si je, prodat je?)
- poskytnout dotace na opravy soukromým subjektům
- vliv má nabídka a poptávka na trhu
- jestli má obec dostatek bytů nebo zda musí stavět
- záleží na managementu obce
- péče o majetek může způsobit příliv obyvatel do města, podnikatelů → vliv na cenu půdy = zpětné zhodnocení
Majetek obcí
- 1. 1. 1950 znárodnění majetku obcí státem a národními výbory – obce dostaly majetek jen do správy
- 1989 začalo navracení majetku (ne všechen, protože tohoto procesu se dotkla malá privatizace a restituce = jen pokud o majetek nebyl v privatizaci zájem)
V ČR
1) Postavení obce jako vlastníka (právní postavení)
- vlastnictví majetku je dáno Ústavou a zákony o obcích (128/2000) a o krajích, Listinou základních práv a svobod
- nemáme zákon jen o majetku obce (pouze majetku státu)
- podle Ústavy mají vlastnické právo – stát, obec, kraj, FO a PO
- hlava 7 – zahrnuje samosprávu → má svůj rozpočet a majetek (= znaky samosprávy)
- Listina zaručuje vlastnictví všem
- vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, za úhradu a na základě zákona; vlastnictví je nedotknutelné
- u obcí a krajů je vlastnictví vázáno na katastr (území) obce – nenáleží jim vypořádání, pokud se odstěhují (lidem nenáleží spoluvlastnictví majetku obce)
- právo je dáno i právní subjektivitou obce jako právnické osoby
- musíme odlišovat majetkoprávní vztahy (majetkové práva) od práva vlastnického (některá práva můžou být převedeny na jiné subjekty, ale jen práva ne majetek)
2) Faktické navracení majetku
- obcím byl majetek navrácen:
a) ze zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce
§ historický majetek – majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 (k datu znárodnění); část se ale vrátit nedala (nová výstavba, právo trvalého použití, lesy, rybníky mimo obec)
- nevracelo:
- majetek bývalé federace
- majetek armády
- majetek ministerstva zahraničí (ambasády)
- majetek, který přešel do vlastnictví občana
- majetek dotčen restitucemi
- majetek, u kterého bylo právo dlouhodobého užívání
- majetek družstev a jiných nestátních organizací (KSČ)
- majetek, kde došlo k jeho výrazným změnám (na louce se postavily domy)
- lesy a pozemky v národních parcích
§ převedený do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření – majetek, se kterým měly právo užívání národní výbory (ty se proměnily na obce)
§ bytový fond – obytné domy s pozemky, které se stavbou tvoří 1 funkční celek
- které jsou na katastru obce
- právo na hospodaření měla obec
- byly vlastnictvím státu
§ rozestavěné jednotky komplexní bytové výstavby – rozestavěné paneláky, pokud byly na území obce (k 31.12. 1992)
§ majetek investorských organizací – organizace národních výborů
→ obcím se vrátily:
- nezastavěné pozemky
- zastavěné pozemky ve vlastnictví FO (ty, které přešly do vlastnictví státu –
emigranti)
- majetek, který tvoří funkční celek
b) rozhodnutím
- nepřešlo automaticky, obec musela žádat Ministerstvo kultury, školství, okresní úřady
* majetek ve vlastnictví státu, na kterém byla provozována rozpočtová organizace a zřizovatelem byla obec
* malé podniky, které se neprodaly v privatizaci
* státní podniky, jehož funkce zřizovatele přešla na obec a okres (teplárny,…) → se souhlasem Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci
c) bezúplatný převod
- v rámci procesu privatizace od fondu národního majetku (CP v oblasti energetiky, teplárenství, distribuční energetické společnosti) s cílem zachování vlivu obce na společnost (regulace cen, veřejný zájem)
- akcie ČS, a. s.
d) dalšími zákony
- převod majetku na obce a kraje spolu s organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi podle:
Zákona č. 290/2002 Sb. o převodu některých dalších věcí, práva a závazků ČR
na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu
Zákona č. 157/2002 Sb. o přechodu některých věcí a práv a závazků z majetku
ČR do vlastnictví kraje
- taxativně vymezeno zvlášť pro každý kraj
- Ministerstvo kultury: Státní vědecké knihovny, Galerie
- Ministerstvo dopravy: Správa a údržba silnic
- Ministerstvo zemědělství: Učiliště
- Ministerstvo školství: Gymnázia, Dětské výchovné ústavy, Střední odborné
školy
- Ministerstvo zdravotnictví: nemocnice, územní střediska záchranné služby
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: ústavy sociální péče
- po dobu 10 let nebyla možnost použít majetek na jinou činnost = SOUD ZRUŠIL
- pokud jde o movité věci, stále to platí (použité ke stejnému účelu, pokud se stane nepotřebným, musí být nejprve nabídnout k nákupu státu)
3) Hospodaření s majetkem
- obce a kraje mohou hospodařit s majetkem
* mají povinnost pečovat o něj, zachovávat jej a pečovat o jeho rozvoj
* provádí inventarizaci majetku, evidovat jej
* musí znát rozsah majetku
* obce majetek chrání před odcizením, poškozením, zneužitím
vlastnická práva:
- obce mohou majetek zapůjčit, pronajmout, prodat, darovat
- mohou majetek vkládat do PO (zakládaných obcemi)
- svěřovat zřizovaným organizacím (bezúplatně i úplatně)
- vkládat jej do majetku dobrovolných svazků obcí
- ručit majetkem, pojišťovat ho
- získávat jej převodem, darem, dědictvím
- vytvářej jej výstavbou a nákupem
- hospodaření je svěřeno z a s t u p i t e l s t v u o b c e
- u kraje se musí záměr dát 30 dní dopředu na úřední desku (u obcí 15 dní)
- nakládání s majetkem by mělo vycházet z dlouhodobých dokumentů:
- program rozvoje kraje (mikroregion, obce)
- územního plánu
- regulačního plánu (vychází z územního plánu)
- cenové mapy (vydává obecně závaznou vyhlášku)
- rozpočtové výhledy
- koncepce využití obecního majetku
- návrh na vytváření map hodnotových zón pozemků (jako cenové mapy u budov)
- aby mohly instituce konat svou funkci, musí mít odpovídající majetek
Majetek
- je základním rysem a podmínkou samosprávy
- je základnou a nástrojem místní a regionální politiky
- je předpokladem realizace veřejného zájmu
Majetek obcí a krajů tvoří:
- nemovitosti (půda, lesy, pozemky)
- nehmotný majetek (práva duševního vlastnictví, pohledávky, ochranné známky,…)
- majetková práva
- CP a peníze
* majetek slouží k realizaci veřejného zájmu (zájem má na nich stát, obec nebo o něj nemá zájem soukromý sektor)
* majetek je zdrojem příjmů rozpočtu, předpokládaných úvěrů
* ale vyžaduje určité výdaje
* obec může, pokud hospodaří s majetkem, vstupovat do právních vztahů (prodávat ho, pronajímat)
Dělení majetku:
Ø na veřejnoprospěšné účely (sociální účely)
Ø slouží pro podnikání územní samosprávy (pokud ho vkládá do společnosti) – jde to ve většině zemí
Ø slouží pro výkon samosprávných funkcí (budova obecního úřadu, školy)
- obec může podmínit prodej lukrativních pozemků (staveb) např. vybudováním infrastruktury, aby se na službách podílel soukromý sektor
- dlouhodobý pronájem – vystaví to soukromý sektor a až po např. 20 letech to přejde na obec (do té doby platí nájem)
→ z ó n y s p o l e č n é h o r o z v o j e
Vliv na pozemky (nemovitosti)
- obec by měla mít představu, jak nakládat s majetkem (např. historické památky – nechat si je, prodat je?)
- poskytnout dotace na opravy soukromým subjektům
- vliv má nabídka a poptávka na trhu
- jestli má obec dostatek bytů nebo zda musí stavět
- záleží na managementu obce
- péče o majetek může způsobit příliv obyvatel do města, podnikatelů → vliv na cenu půdy = zpětné zhodnocení
Majetek obcí
- 1. 1. 1950 znárodnění majetku obcí státem a národními výbory – obce dostaly majetek jen do správy
- 1989 začalo navracení majetku (ne všechen, protože tohoto procesu se dotkla malá privatizace a restituce = jen pokud o majetek nebyl v privatizaci zájem)
V ČR
1) Postavení obce jako vlastníka (právní postavení)
- vlastnictví majetku je dáno Ústavou a zákony o obcích (128/2000) a o krajích, Listinou základních práv a svobod
- nemáme zákon jen o majetku obce (pouze majetku státu)
- podle Ústavy mají vlastnické právo – stát, obec, kraj, FO a PO
- hlava 7 – zahrnuje samosprávu → má svůj rozpočet a majetek (= znaky samosprávy)
- Listina zaručuje vlastnictví všem
- vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, za úhradu a na základě zákona; vlastnictví je nedotknutelné
- u obcí a krajů je vlastnictví vázáno na katastr (území) obce – nenáleží jim vypořádání, pokud se odstěhují (lidem nenáleží spoluvlastnictví majetku obce)
- právo je dáno i právní subjektivitou obce jako právnické osoby
- musíme odlišovat majetkoprávní vztahy (majetkové práva) od práva vlastnického (některá práva můžou být převedeny na jiné subjekty, ale jen práva ne majetek)
2) Faktické navracení majetku
- obcím byl majetek navrácen:
a) ze zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce
§ historický majetek – majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 (k datu znárodnění); část se ale vrátit nedala (nová výstavba, právo trvalého použití, lesy, rybníky mimo obec)
- nevracelo:
- majetek bývalé federace
- majetek armády
- majetek ministerstva zahraničí (ambasády)
- majetek, který přešel do vlastnictví občana
- majetek dotčen restitucemi
- majetek, u kterého bylo právo dlouhodobého užívání
- majetek družstev a jiných nestátních organizací (KSČ)
- majetek, kde došlo k jeho výrazným změnám (na louce se postavily domy)
- lesy a pozemky v národních parcích
§ převedený do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření – majetek, se kterým měly právo užívání národní výbory (ty se proměnily na obce)
§ bytový fond – obytné domy s pozemky, které se stavbou tvoří 1 funkční celek
- které jsou na katastru obce
- právo na hospodaření měla obec
- byly vlastnictvím státu
§ rozestavěné jednotky komplexní bytové výstavby – rozestavěné paneláky, pokud byly na území obce (k 31.12. 1992)
§ majetek investorských organizací – organizace národních výborů
→ obcím se vrátily:
- nezastavěné pozemky
- zastavěné pozemky ve vlastnictví FO (ty, které přešly do vlastnictví státu –
emigranti)
- majetek, který tvoří funkční celek
b) rozhodnutím
- nepřešlo automaticky, obec musela žádat Ministerstvo kultury, školství, okresní úřady
* majetek ve vlastnictví státu, na kterém byla provozována rozpočtová organizace a zřizovatelem byla obec
* malé podniky, které se neprodaly v privatizaci
* státní podniky, jehož funkce zřizovatele přešla na obec a okres (teplárny,…) → se souhlasem Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci
c) bezúplatný převod
- v rámci procesu privatizace od fondu národního majetku (CP v oblasti energetiky, teplárenství, distribuční energetické společnosti) s cílem zachování vlivu obce na společnost (regulace cen, veřejný zájem)
- akcie ČS, a. s.
d) dalšími zákony
- převod majetku na obce a kraje spolu s organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi podle:
Zákona č. 290/2002 Sb. o převodu některých dalších věcí, práva a závazků ČR
na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu
Zákona č. 157/2002 Sb. o přechodu některých věcí a práv a závazků z majetku
ČR do vlastnictví kraje
- taxativně vymezeno zvlášť pro každý kraj
- Ministerstvo kultury: Státní vědecké knihovny, Galerie
- Ministerstvo dopravy: Správa a údržba silnic
- Ministerstvo zemědělství: Učiliště
- Ministerstvo školství: Gymnázia, Dětské výchovné ústavy, Střední odborné
školy
- Ministerstvo zdravotnictví: nemocnice, územní střediska záchranné služby
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: ústavy sociální péče
- po dobu 10 let nebyla možnost použít majetek na jinou činnost = SOUD ZRUŠIL
- pokud jde o movité věci, stále to platí (použité ke stejnému účelu, pokud se stane nepotřebným, musí být nejprve nabídnout k nákupu státu)
3) Hospodaření s majetkem
- obce a kraje mohou hospodařit s majetkem
* mají povinnost pečovat o něj, zachovávat jej a pečovat o jeho rozvoj
* provádí inventarizaci majetku, evidovat jej
* musí znát rozsah majetku
* obce majetek chrání před odcizením, poškozením, zneužitím
vlastnická práva:
- obce mohou majetek zapůjčit, pronajmout, prodat, darovat
- mohou majetek vkládat do PO (zakládaných obcemi)
- svěřovat zřizovaným organizacím (bezúplatně i úplatně)
- vkládat jej do majetku dobrovolných svazků obcí
- ručit majetkem, pojišťovat ho
- získávat jej převodem, darem, dědictvím
- vytvářej jej výstavbou a nákupem
- hospodaření je svěřeno z a s t u p i t e l s t v u o b c e
- u kraje se musí záměr dát 30 dní dopředu na úřední desku (u obcí 15 dní)
- nakládání s majetkem by mělo vycházet z dlouhodobých dokumentů:
- program rozvoje kraje (mikroregion, obce)
- územního plánu
- regulačního plánu (vychází z územního plánu)
- cenové mapy (vydává obecně závaznou vyhlášku)
- rozpočtové výhledy
- koncepce využití obecního majetku
- návrh na vytváření map hodnotových zón pozemků (jako cenové mapy u budov)
10) Přednáška: Místní finance
Výdaje
- existují určité typy statků, které obce zabezpečují pro vyšší úroveň
+ lokální statky (svoje)
omezení:
- existuje rozpočtové omezení daní příjmovou stranou
- rozsah odpovědností a povinností daný zákonem pro nižší celky
- samosprávám je rozsah a složení výdajů částečně určen
- stanoveny mzdové tarify zaměstnanců centrálně
- stát dohlíží na určitý standard poskytovaných služeb (rozsah, kvalitu,…)
- poskytuje některé služby i v rámci své působnosti (je velmi obtížné, pokud je služba nerentabilní, aby se snížil standard)
- obce dále nemohou ovlivnit demografické podmínky, přírodní podmínky (obec, odkud se stěhují občané, má jiné problémy než obec, která má dostatek mladých lidí)
- makroekonomické hledisko celého státu – odraz v obcích (pokud je konjunktura, není problém naplňování rozpočtu a poskytování služeb)
- vše se může měnit v čase, prostoru (i mezi jednotlivými kraji)
Členění výdajů
1) podle ekonomického hlediska:
- běžné
- kapitálové
2) podle rozpočtové skladby:
- druhové (závazné)
- funkční
- kapitálové (u obcí se neužívá)
3) podle typu infrastruktury, na kterou jsou vynakládány:
- sociální
- ekonomické
4) podle funkcí veřejných financí:
- alokační (nejvíce)
- nedistribuční
- stabilizační
5) podle rozpočtového plánování:
- plánovatelé
- neplánovatelé
Ekonomické hledisko
běžné výdaje ( v ČR asi 63 – 68 %)
- obec je vynakládá na běžné účely
- týkají se běžného rozpočtového roku
- pravidelně se opakující
- nájemné, platy, transfery, sociální dávky
kapitálové výdaje (v ČR asi 32 %)
- k financování dlouhodobých aktivit
- obec by si je měla naplánovat a rozdělit na celou dobu životnosti investičních aktivit
- obec by měla vědět celkové náklady do tohoto roku (+ plánované celkové náklady) a zdroje financování (dotace, vlastní, úvěry) + náklady daného roku + následujících let
způsob financování
- u SAPARDU nejprve obec zaplatí vše a po dokončení stavby a její kolaudaci dostanou peníze ze strukturálních fondů EU
- výnosy z prodeje majetku
- leasing, odpisy, úvěry
→ nesmíme zapomenout na náklady ještě před začátkem stavby (např. projektové N, výkup pozemků,…), ekonomický dopad (jaká bude poptávka po službě,..), ekologický dopad,…
Rozpočtová skladba
druhové
- výdajů se týká třída 5 a 6
- č. 5 – běžné
- č. 6 – kapitálové (nastudovat členění výdajů)
funkční
- srozumitelnější pro občany
- rozdělení podle funkcí
- problém s hodnocením výdajů obcí a poté s jejich srovnáváním
Typ infrastruktury
ekonomicky-technická
- obecní podniky (pro ně půjčky, dotace)
- půjčky, dotace soukromému sektoru, pokud si od nich obec služby najímá
- dotace a půjčky FO, PO, pokud chce obec podnikatele udržet v obci
- pro příspěvkové organizace
- na veřejné kanalizace
- výstavba bytů
- vyplácí se, aby se budoucí uživatelé podíleli na nákladech (např. osvětlení, místní komunikace, inženýrské sítě,…)
sociální
- transfery, dotace na sociální zařízení (azylové domy, domovy důchodců,…)
- školství
- zdravotnictví
- většinou neziskové organizace
- dovoz jídel – sociální služby
Veřejné finance
alokační
- nejvíce se týkají samospráv
- nákup služeb, výrobků od soukromých firem obcí, aby mohla poskytnout služby obyvatelům
- kopírky, papíry, materiál
- tyto výdaje mohou mít i stabilizační účinek (poskytne příjmy firmám, zvýšení zaměstnanosti,..)
- nákup od místních firem
- statky a služby může obec poskytovat sama nebo je nakupovat (prostředky příspěvkových organizací)
- poplatkové služby → smíšený statek (vodné, stočné, komunální odpad)
problém – řada poplatků regulována státem (např. nájemné u starších domů) → musí poskytovat adresnou dotaci, pokud si služby lidé nemohou dovolit
redistribuční
- dotace jednotlivým subjektům (na nájemné, sociální služby)
- pravidla pro poskytování jsou dána zákony, část si může určit sama
= nedistribuční funkce je jen u toho, o čem si obec rozhoduje sama
Rozpočtové plánování
plánovatelné
- mandatorní výdaje (výdaje na sociální transfery)
- výdaje na mzdy, nájemné, otop, materiál,…
→ narůstá jejich podíl a tím se snižuje prostor pro ovlivňování obcí
neplánované
- nahodilé
- výdaje na povodně, sankční výdaje při porušení rozpočtových pravidel,…
Struktura výdaje v ČR v roce 2002
- běžné 67,8 % - v rámci přenesené působnosti (financováno příspěvky SR)
- v rámci samostatné působnosti
- kapitálové 32,2 %
q funkční členění nám neumožňuje rozdělení výdajů, protože různé obce vykonávají jiné služby, některé samostatně, některé kumulovaně
q výdaje na školství – něco ze státu, něco od obcí + mzdy
q výdaje jsou různé podle velikostní struktury obcí (na samostatnou činnost úřadu jde velký % podíl výdajů – jsou neekonomické)
- mají malé objemy rozpočtu a nemají finance na velké investiční akce (např. na čističku,…)
q v porovnání s jinými zeměmi máme velký podíl kapitálových výdajů (zastaralost obcí)
q kraje jsou nejvíce financovány účelovými dotacemi a proto je dáno jaké budou mít výdaje a kam
- běžné
- kapitálové – ještě zatím neinvestují nebo minimálně (asi 10 %)
- část svých peněz vydávaly obcím na odstraňování škod po povodních
- existují určité typy statků, které obce zabezpečují pro vyšší úroveň
+ lokální statky (svoje)
omezení:
- existuje rozpočtové omezení daní příjmovou stranou
- rozsah odpovědností a povinností daný zákonem pro nižší celky
- samosprávám je rozsah a složení výdajů částečně určen
- stanoveny mzdové tarify zaměstnanců centrálně
- stát dohlíží na určitý standard poskytovaných služeb (rozsah, kvalitu,…)
- poskytuje některé služby i v rámci své působnosti (je velmi obtížné, pokud je služba nerentabilní, aby se snížil standard)
- obce dále nemohou ovlivnit demografické podmínky, přírodní podmínky (obec, odkud se stěhují občané, má jiné problémy než obec, která má dostatek mladých lidí)
- makroekonomické hledisko celého státu – odraz v obcích (pokud je konjunktura, není problém naplňování rozpočtu a poskytování služeb)
- vše se může měnit v čase, prostoru (i mezi jednotlivými kraji)
Členění výdajů
1) podle ekonomického hlediska:
- běžné
- kapitálové
2) podle rozpočtové skladby:
- druhové (závazné)
- funkční
- kapitálové (u obcí se neužívá)
3) podle typu infrastruktury, na kterou jsou vynakládány:
- sociální
- ekonomické
4) podle funkcí veřejných financí:
- alokační (nejvíce)
- nedistribuční
- stabilizační
5) podle rozpočtového plánování:
- plánovatelé
- neplánovatelé
Ekonomické hledisko
běžné výdaje ( v ČR asi 63 – 68 %)
- obec je vynakládá na běžné účely
- týkají se běžného rozpočtového roku
- pravidelně se opakující
- nájemné, platy, transfery, sociální dávky
kapitálové výdaje (v ČR asi 32 %)
- k financování dlouhodobých aktivit
- obec by si je měla naplánovat a rozdělit na celou dobu životnosti investičních aktivit
- obec by měla vědět celkové náklady do tohoto roku (+ plánované celkové náklady) a zdroje financování (dotace, vlastní, úvěry) + náklady daného roku + následujících let
způsob financování
- u SAPARDU nejprve obec zaplatí vše a po dokončení stavby a její kolaudaci dostanou peníze ze strukturálních fondů EU
- výnosy z prodeje majetku
- leasing, odpisy, úvěry
→ nesmíme zapomenout na náklady ještě před začátkem stavby (např. projektové N, výkup pozemků,…), ekonomický dopad (jaká bude poptávka po službě,..), ekologický dopad,…
Rozpočtová skladba
druhové
- výdajů se týká třída 5 a 6
- č. 5 – běžné
- č. 6 – kapitálové (nastudovat členění výdajů)
funkční
- srozumitelnější pro občany
- rozdělení podle funkcí
- problém s hodnocením výdajů obcí a poté s jejich srovnáváním
Typ infrastruktury
ekonomicky-technická
- obecní podniky (pro ně půjčky, dotace)
- půjčky, dotace soukromému sektoru, pokud si od nich obec služby najímá
- dotace a půjčky FO, PO, pokud chce obec podnikatele udržet v obci
- pro příspěvkové organizace
- na veřejné kanalizace
- výstavba bytů
- vyplácí se, aby se budoucí uživatelé podíleli na nákladech (např. osvětlení, místní komunikace, inženýrské sítě,…)
sociální
- transfery, dotace na sociální zařízení (azylové domy, domovy důchodců,…)
- školství
- zdravotnictví
- většinou neziskové organizace
- dovoz jídel – sociální služby
Veřejné finance
alokační
- nejvíce se týkají samospráv
- nákup služeb, výrobků od soukromých firem obcí, aby mohla poskytnout služby obyvatelům
- kopírky, papíry, materiál
- tyto výdaje mohou mít i stabilizační účinek (poskytne příjmy firmám, zvýšení zaměstnanosti,..)
- nákup od místních firem
- statky a služby může obec poskytovat sama nebo je nakupovat (prostředky příspěvkových organizací)
- poplatkové služby → smíšený statek (vodné, stočné, komunální odpad)
problém – řada poplatků regulována státem (např. nájemné u starších domů) → musí poskytovat adresnou dotaci, pokud si služby lidé nemohou dovolit
redistribuční
- dotace jednotlivým subjektům (na nájemné, sociální služby)
- pravidla pro poskytování jsou dána zákony, část si může určit sama
= nedistribuční funkce je jen u toho, o čem si obec rozhoduje sama
Rozpočtové plánování
plánovatelné
- mandatorní výdaje (výdaje na sociální transfery)
- výdaje na mzdy, nájemné, otop, materiál,…
→ narůstá jejich podíl a tím se snižuje prostor pro ovlivňování obcí
neplánované
- nahodilé
- výdaje na povodně, sankční výdaje při porušení rozpočtových pravidel,…
Struktura výdaje v ČR v roce 2002
- běžné 67,8 % - v rámci přenesené působnosti (financováno příspěvky SR)
- v rámci samostatné působnosti
- kapitálové 32,2 %
q funkční členění nám neumožňuje rozdělení výdajů, protože různé obce vykonávají jiné služby, některé samostatně, některé kumulovaně
q výdaje na školství – něco ze státu, něco od obcí + mzdy
q výdaje jsou různé podle velikostní struktury obcí (na samostatnou činnost úřadu jde velký % podíl výdajů – jsou neekonomické)
- mají malé objemy rozpočtu a nemají finance na velké investiční akce (např. na čističku,…)
q v porovnání s jinými zeměmi máme velký podíl kapitálových výdajů (zastaralost obcí)
q kraje jsou nejvíce financovány účelovými dotacemi a proto je dáno jaké budou mít výdaje a kam
- běžné
- kapitálové – ještě zatím neinvestují nebo minimálně (asi 10 %)
- část svých peněz vydávaly obcím na odstraňování škod po povodních
9) Přednáška: Místní finance
Návratné příjmy
- obce i kraje mají velmi liberální přístup na trhy ( k následným příjmům)
typy:
* bankovní úvěry
* emitované dluhopisy (obligace)
* půjčky z fondů nebo návratné finanční výpomoci
úvěry – pro obce je důležitá
Ø doba splatnosti – krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé
Ø podmíněné splácení dluhové služby
Ø zpětné stanovení úrokové sazby
úvěry
- u obcí do 1 roku na překlenutí časového nesouladu
- střednědobé na investiční činnost, kapitálové výdaje
úrok
- někdy bývá splácen pouze úrok z běžného a jistina z kapitálového rozpočtu nebo oboje z běžného
- sazba – stálá (fixní), variabilní (podle kurzu ČNB)
- fixní je výhodnější pokud předpokládáme růst sazeb
- v některých zemích existují speciální instituce, které půjčují jen obcím; územní samosprávné celky → výhodněji než komerční banky = měkké půjčky
- u nás ne
- takovéto měkké půjčky připomíná půjčka z Fondu na ZP (část % bezúročná půjčka, 40 % dotace, 20 % si obec financuje sama)
způsoby splácení:
q anuitní metoda (stále stejné splátky)
- kombinace úrokové splátky a jistiny
- úroková složka je větší na začátku splácení
q pouze úroky (u obligací)
- jistinu na konci životnosti půjčky celou najednou
- průběžně platíme úroky
- lze použít u projektů, které nám budou v budoucnosti přinášet příjmy (např. budovy)
q front and loading
- pravidelná platba
- stále stejná jistina + úrok z nesplacené jistiny
- snižují se splátky
q rest and loading
- splátky se zvyšují (úroky se zvyšují)
- výhodné u projektů vytvářející příjmy
problém ručení obcí:
- majetkem
- budoucími příjmy (banky to akceptují)
- 3 osoba (není běžné)
- ručit majetkem se omezuje, protože obce přehnaly půjčky a dostaly se do platební neschopnosti (ručily úřadem, školou,…) – nemohly vykonávat svou funkci
- v ČR chybí zákon o bankrotu obcí
- omezeno v Zákoně o obcích (nesmí ručit za půjčky někoho jiného – např. za podnikatele, kterého si chce udržet) - § 38 (viz ofocené kopie)
Emise obligací
- emisi komunálních obligací schvalovalo Ministerstvo financí ČR, to bylo zrušeno a schvaluje to Komise pro CP, ale uvažuje se o navrácení MF ČR
- emise provádí prostřednictvím banky (poplatky)
- administrativně je levnější a rychlejší půjčka
- zdaňováno stejně (v USA nepodléhá zdanění při nákupu občany)
- největší boom v roce 1997 (dnes jen Praha a vloni Praha a Brno)
- Praha emituje v eurech (i Brno)
- jsou výhodnější ve větším objemu, kdy se náklady rozloží (pro velká města)
- 1999 – Praha – 200 mil. Eur
- dnes – Praha – 5 mld. Kč
→ dluh obcí je dnes 58 mld.
regulace zadluženosti:
* v rozpočtových pravidlech (rozpočet by měl být sestavován jako vyrovnaný – jinak musí obec prokázat, čím schodek pokryje)
* obec si může stanovit rozpočet před schválením dotací ze SR, ale až vyjde, musí stanovit rozpočtová pravidla a příjmy zohlednit
* nesmí být tichý společník, komplementář v komanditní společnosti ani zakládat v. o. s.
* musí být proveden audit a stanoví se sankce, pokud pravidla poruší
Výpočet ukazatele dluhové služby
- ukazatel zadluženosti musí každá obec vyplnit a podle toho stát vyplácí dotace
- pokud míra podílu překročí 15 %, obec by neměla dotace odeslat
- stále více kompetencí je převáděno na nižší stupně
- obce i kraje mají velmi liberální přístup na trhy ( k následným příjmům)
typy:
* bankovní úvěry
* emitované dluhopisy (obligace)
* půjčky z fondů nebo návratné finanční výpomoci
úvěry – pro obce je důležitá
Ø doba splatnosti – krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé
Ø podmíněné splácení dluhové služby
Ø zpětné stanovení úrokové sazby
úvěry
- u obcí do 1 roku na překlenutí časového nesouladu
- střednědobé na investiční činnost, kapitálové výdaje
úrok
- někdy bývá splácen pouze úrok z běžného a jistina z kapitálového rozpočtu nebo oboje z běžného
- sazba – stálá (fixní), variabilní (podle kurzu ČNB)
- fixní je výhodnější pokud předpokládáme růst sazeb
- v některých zemích existují speciální instituce, které půjčují jen obcím; územní samosprávné celky → výhodněji než komerční banky = měkké půjčky
- u nás ne
- takovéto měkké půjčky připomíná půjčka z Fondu na ZP (část % bezúročná půjčka, 40 % dotace, 20 % si obec financuje sama)
způsoby splácení:
q anuitní metoda (stále stejné splátky)
- kombinace úrokové splátky a jistiny
- úroková složka je větší na začátku splácení
q pouze úroky (u obligací)
- jistinu na konci životnosti půjčky celou najednou
- průběžně platíme úroky
- lze použít u projektů, které nám budou v budoucnosti přinášet příjmy (např. budovy)
q front and loading
- pravidelná platba
- stále stejná jistina + úrok z nesplacené jistiny
- snižují se splátky
q rest and loading
- splátky se zvyšují (úroky se zvyšují)
- výhodné u projektů vytvářející příjmy
problém ručení obcí:
- majetkem
- budoucími příjmy (banky to akceptují)
- 3 osoba (není běžné)
- ručit majetkem se omezuje, protože obce přehnaly půjčky a dostaly se do platební neschopnosti (ručily úřadem, školou,…) – nemohly vykonávat svou funkci
- v ČR chybí zákon o bankrotu obcí
- omezeno v Zákoně o obcích (nesmí ručit za půjčky někoho jiného – např. za podnikatele, kterého si chce udržet) - § 38 (viz ofocené kopie)
Emise obligací
- emisi komunálních obligací schvalovalo Ministerstvo financí ČR, to bylo zrušeno a schvaluje to Komise pro CP, ale uvažuje se o navrácení MF ČR
- emise provádí prostřednictvím banky (poplatky)
- administrativně je levnější a rychlejší půjčka
- zdaňováno stejně (v USA nepodléhá zdanění při nákupu občany)
- největší boom v roce 1997 (dnes jen Praha a vloni Praha a Brno)
- Praha emituje v eurech (i Brno)
- jsou výhodnější ve větším objemu, kdy se náklady rozloží (pro velká města)
- 1999 – Praha – 200 mil. Eur
- dnes – Praha – 5 mld. Kč
→ dluh obcí je dnes 58 mld.
regulace zadluženosti:
* v rozpočtových pravidlech (rozpočet by měl být sestavován jako vyrovnaný – jinak musí obec prokázat, čím schodek pokryje)
* obec si může stanovit rozpočet před schválením dotací ze SR, ale až vyjde, musí stanovit rozpočtová pravidla a příjmy zohlednit
* nesmí být tichý společník, komplementář v komanditní společnosti ani zakládat v. o. s.
* musí být proveden audit a stanoví se sankce, pokud pravidla poruší
Výpočet ukazatele dluhové služby
- ukazatel zadluženosti musí každá obec vyplnit a podle toho stát vyplácí dotace
- pokud míra podílu překročí 15 %, obec by neměla dotace odeslat
- stále více kompetencí je převáděno na nižší stupně
8) Přednáška: Místní finance
Financování kraje
- vznikly v roce 2001
- přešly na ně zřizovatelské funkce (2600 organizací) – zejména ZŠ, SŠ, odborné učiliště
- z přenesené působnosti převzaly funkční místa pro zabezpečení této působnosti ( 2677)
- územní plánování
- rybářství
- stavební organizace
→ jednalo se o 11,3 mld. Kč
2001 – financování v roce 2001 formou dotací, protože se na daních nepodílely
Daňové příjmy krajů
- žádné daňové příjmy (podávaly návrhy změn parlamentu)
- jediné poplatky byly s p r á v n í p o p l a t k y (jediné daňové příjmy kraje v roce 2001)
Dotace krajů
* dotace v rámci finančních vztahů SR a rozpočtů krajů ( prostředky kapitoly Všeobecná pokladní správa:
účelové - dotace na krajský úřad (platy, energie, cestovné,… 890 mil.)
- dotace na zastupitelstvo (platy zastupitelů, cestovné,174 mil.)
* dotace z jednotlivých resortů (13 mld.)
Nedaňové příjmy
- 73 mil.
- odvody příspěvkových organizací
- pronájem, prodej majetku
Kapitálové příjmy
- minimálně 7,9 mil. Kč
2002
- přecházejí další zřizovatelské funkce na kraje
- kraje se začaly podílet na sdílení daní 3,1 %
- stejná skladba jako u obcí
- koeficienty stanoveny pro každý kraj (podle počtu funkcí, které na něj přešly)
- daňové příjmy 10, 169 mld. Kč
- nedaňové příjmy 720 mil. Kč
- kapitálové příjmy 37 mil. Kč
- celkem příjmy 37,6 mld. Kč
- 71 % příjmů byly dotace (26,7 mld.)
Dotace
* z kapitoly Všeobecná pokladní správa:
- příspěvek na výkon státní správy (kritériem byl limit počtu zaměstnanců na výkon
přenesené působnosti z roku 2001)
- dotace na dobrovolné hasiče obcí
- příspěvek na dopravní obslužnost – autobusy, dráhy
- na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí,
případně resortů krajům
- na sociální služby
- na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků
* dotace z ministerstev (27,3 mld. Kč) – neinvestiční, investiční – nejvíce na školy (účelově vázané školám)
Nedaňové příjmy
- 720 mil. Kč
- příjmy z prodeje majetku
- odvody
Kapitálové příjmy
- 37,7 mil. Kč
→ vlastní příjmy tvořili 29 % příjmů
2003
- nárůst dotací na 77,6 mld. Kč
- daňové příjmy 11, 7 mld. Kč
- nedaňové příjmy 1,3 mld. Kč
→ snížil se podíl vlastních příjmů na 15 %
- přešly další organizace (1/2 organizace poskytující sociální služby) – nemocnice, střediska záchranné služby
- vznik nových funkčních míst
- rozpočtové určení daní se nezměnilo
- neměnila se ani skladba dotací
- kraje chtěly změnu daňového určení krajům, ale zákon neprošel (aby měly větší možnost ovlivnit)
- finance by se rozdělovaly podle koeficientů a kraje by s nimi mohly disponovat
→ neprošlo to – nakonec ministerstva souhlasily přesunout:
dotace – 27,7 mld. Kč
objem rozpočtového určení daní po novele – 39,66 mld.Kč
podíl objemu RUD na sdílených daních – 10,32 %
→ bylo by na kraje, jestli poskytne dotace obcím
- vznikly v roce 2001
- přešly na ně zřizovatelské funkce (2600 organizací) – zejména ZŠ, SŠ, odborné učiliště
- z přenesené působnosti převzaly funkční místa pro zabezpečení této působnosti ( 2677)
- územní plánování
- rybářství
- stavební organizace
→ jednalo se o 11,3 mld. Kč
2001 – financování v roce 2001 formou dotací, protože se na daních nepodílely
Daňové příjmy krajů
- žádné daňové příjmy (podávaly návrhy změn parlamentu)
- jediné poplatky byly s p r á v n í p o p l a t k y (jediné daňové příjmy kraje v roce 2001)
Dotace krajů
* dotace v rámci finančních vztahů SR a rozpočtů krajů ( prostředky kapitoly Všeobecná pokladní správa:
účelové - dotace na krajský úřad (platy, energie, cestovné,… 890 mil.)
- dotace na zastupitelstvo (platy zastupitelů, cestovné,174 mil.)
* dotace z jednotlivých resortů (13 mld.)
Nedaňové příjmy
- 73 mil.
- odvody příspěvkových organizací
- pronájem, prodej majetku
Kapitálové příjmy
- minimálně 7,9 mil. Kč
2002
- přecházejí další zřizovatelské funkce na kraje
- kraje se začaly podílet na sdílení daní 3,1 %
- stejná skladba jako u obcí
- koeficienty stanoveny pro každý kraj (podle počtu funkcí, které na něj přešly)
- daňové příjmy 10, 169 mld. Kč
- nedaňové příjmy 720 mil. Kč
- kapitálové příjmy 37 mil. Kč
- celkem příjmy 37,6 mld. Kč
- 71 % příjmů byly dotace (26,7 mld.)
Dotace
* z kapitoly Všeobecná pokladní správa:
- příspěvek na výkon státní správy (kritériem byl limit počtu zaměstnanců na výkon
přenesené působnosti z roku 2001)
- dotace na dobrovolné hasiče obcí
- příspěvek na dopravní obslužnost – autobusy, dráhy
- na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí,
případně resortů krajům
- na sociální služby
- na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků
* dotace z ministerstev (27,3 mld. Kč) – neinvestiční, investiční – nejvíce na školy (účelově vázané školám)
Nedaňové příjmy
- 720 mil. Kč
- příjmy z prodeje majetku
- odvody
Kapitálové příjmy
- 37,7 mil. Kč
→ vlastní příjmy tvořili 29 % příjmů
2003
- nárůst dotací na 77,6 mld. Kč
- daňové příjmy 11, 7 mld. Kč
- nedaňové příjmy 1,3 mld. Kč
→ snížil se podíl vlastních příjmů na 15 %
- přešly další organizace (1/2 organizace poskytující sociální služby) – nemocnice, střediska záchranné služby
- vznik nových funkčních míst
- rozpočtové určení daní se nezměnilo
- neměnila se ani skladba dotací
- kraje chtěly změnu daňového určení krajům, ale zákon neprošel (aby měly větší možnost ovlivnit)
- finance by se rozdělovaly podle koeficientů a kraje by s nimi mohly disponovat
→ neprošlo to – nakonec ministerstva souhlasily přesunout:
dotace – 27,7 mld. Kč
objem rozpočtového určení daní po novele – 39,66 mld.Kč
podíl objemu RUD na sdílených daních – 10,32 %
→ bylo by na kraje, jestli poskytne dotace obcím
7) Přednáška: Místní finance
Příjmy v ČR
Daňové příjmy v ČR
- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
- zapojení daně z příjmů PO
negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
- slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
- nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
- nízká administrativní náročnost
Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
- zahrnula navíc financování krajů
- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
- snížil se podíl SR
- obce zůstaly
- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
- do SR 74, 81 %
- 3,1 % kraje
- ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
- celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky - ze psů
- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
- za užívání veřejného prostranství
- ze vstupného
- z hracích automatů
- za ubytovací kapacity
- za povolení k vjezdu motorových vozů
- za komunální odpad
- za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
- účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
- běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
- kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
- nenárokové
- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
- běžné – na vzdělání (přímé N)
- kapitálové - na výstavbu školských zařízení
- na rekonstrukci divadel
- zachování a regeneraci památkových rezervací
- …
Dotace ze státních fondů
- Státní fond rozvoje bydlení
- Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
- přes Národní fond
- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
- např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
- asi 5 % příjmů
Daňové příjmy v ČR
- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
- zapojení daně z příjmů PO
negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
- slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
- nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
- nízká administrativní náročnost
Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
- zahrnula navíc financování krajů
- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
- snížil se podíl SR
- obce zůstaly
- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
- do SR 74, 81 %
- 3,1 % kraje
- ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
- celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky - ze psů
- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
- za užívání veřejného prostranství
- ze vstupného
- z hracích automatů
- za ubytovací kapacity
- za povolení k vjezdu motorových vozů
- za komunální odpad
- za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
- účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
- běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
- kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
- nenárokové
- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
- běžné – na vzdělání (přímé N)
- kapitálové - na výstavbu školských zařízení
- na rekonstrukci divadel
- zachování a regeneraci památkových rezervací
- …
Dotace ze státních fondů
- Státní fond rozvoje bydlení
- Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
- přes Národní fond
- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
- např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
- asi 5 % příjmů
6) Přednáška: Místní finance
Rozpočtová skladba
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
5) Přednáška: Místní finance
Vlastní příjmy
- správní poplatky, pokuty
- příjmy z podnikání
- příjmy z mimorozpočtových fondů (rezerv a rozvoje)
- příjmy ze sdružení příjmů obcí
- dary, sbírky (minimální, okrajové,…)
- návratné příjmy (úvěry)
Příjmy z vlastního podnikání
- příjmy z pronájmu majetku samosprávy (patří do běžného rozpočtu)
- prodej majetku (do kapitálového rozpočtu) – majetek = půda, nemovitosti, rybníky, lesy
- příjmy z obchodování s CP (kapitálové příjmy z prodeje CP, při použití na kapitálové výdaje)
- zisky z municipálních podniků
- podíly na zisku podniků, ve kterých má obec vklad; v některých zemích je podnikání obcí usměrňováno, protože obce jsou daňově zvýhodněné – zaplatí daň, ale ta se jim vrací od státu); bývá tolerována jako doplňková činnost
Uživatelské poplatky
- pokud lze občana ze spotřeby vyloučit a pokud známe náklady, známe jeho spotřebu
- svoz odpadu, vodné, stočné
- je otázkou, jak velký má poplatek být (pokrýt náklady nebo jen přispět na náklady = městská hromadná doprava – čím vyšší cena jízdného, tím méně jezdí lidí, začnou jezdit autem a kolabuje doprava)
- cíleně dotovat sociálně slabší v případě zavedení poplatků
- zvážit transakční náklady na vyloučení občana ze spotřeby
- cílem může být např. omezení spotřeby
Příjmy ze správních činností
- souvisí se státní správou
- obce výši poplatků většinou nemohou ovlivnit, stejné na celém území
- matriční poplatky, stavební povolení,…
Návratné příjmy
- spojeny zpravidla s kapitálovými účely, pouze zřídka zdrojem běžného rozpočtu
- ve většině zemí je zakázáno půjčovat si na běžné výdaje (pouze na časové překrytí nesouladu v cash-flow)
* úvěry od komerčních bank, komunálních bank (půjčují za výhodnějších podmínek, ale jen pro obce)
* emise komunálních obligací, akcií (spojeny zpravidla s dodatečnými náklady) – dlouhodobé (na 20 let, 50 let) – v některých zemích jsou výnosy osvobozeny od daně z příjmů (USA)
* návratné půjčky, popř. výpomoci od jiných subjektů (obce navzájem, kraj obci,…) – bývá neúročená nebo zvýhodněná, bývají nejvýhodnější; problém dluhové služby (dluh se musí splatit)
- správní poplatky, pokuty
- příjmy z podnikání
- příjmy z mimorozpočtových fondů (rezerv a rozvoje)
- příjmy ze sdružení příjmů obcí
- dary, sbírky (minimální, okrajové,…)
- návratné příjmy (úvěry)
Příjmy z vlastního podnikání
- příjmy z pronájmu majetku samosprávy (patří do běžného rozpočtu)
- prodej majetku (do kapitálového rozpočtu) – majetek = půda, nemovitosti, rybníky, lesy
- příjmy z obchodování s CP (kapitálové příjmy z prodeje CP, při použití na kapitálové výdaje)
- zisky z municipálních podniků
- podíly na zisku podniků, ve kterých má obec vklad; v některých zemích je podnikání obcí usměrňováno, protože obce jsou daňově zvýhodněné – zaplatí daň, ale ta se jim vrací od státu); bývá tolerována jako doplňková činnost
Uživatelské poplatky
- pokud lze občana ze spotřeby vyloučit a pokud známe náklady, známe jeho spotřebu
- svoz odpadu, vodné, stočné
- je otázkou, jak velký má poplatek být (pokrýt náklady nebo jen přispět na náklady = městská hromadná doprava – čím vyšší cena jízdného, tím méně jezdí lidí, začnou jezdit autem a kolabuje doprava)
- cíleně dotovat sociálně slabší v případě zavedení poplatků
- zvážit transakční náklady na vyloučení občana ze spotřeby
- cílem může být např. omezení spotřeby
Příjmy ze správních činností
- souvisí se státní správou
- obce výši poplatků většinou nemohou ovlivnit, stejné na celém území
- matriční poplatky, stavební povolení,…
Návratné příjmy
- spojeny zpravidla s kapitálovými účely, pouze zřídka zdrojem běžného rozpočtu
- ve většině zemí je zakázáno půjčovat si na běžné výdaje (pouze na časové překrytí nesouladu v cash-flow)
* úvěry od komerčních bank, komunálních bank (půjčují za výhodnějších podmínek, ale jen pro obce)
* emise komunálních obligací, akcií (spojeny zpravidla s dodatečnými náklady) – dlouhodobé (na 20 let, 50 let) – v některých zemích jsou výnosy osvobozeny od daně z příjmů (USA)
* návratné půjčky, popř. výpomoci od jiných subjektů (obce navzájem, kraj obci,…) – bývá neúročená nebo zvýhodněná, bývají nejvýhodnější; problém dluhové služby (dluh se musí splatit)
4) Přednáška: Místní finance
Daňové příjmy
- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda
- daňovou správu
- daňové sazby
- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu
Daňová legislativa
- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb
- schvaluje parlament pro všechny
- legislativa se může měnit v čase a prostoru
Daňová správa
- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)
- různé modely
- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)
- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní
Daňové sazby
- slevy, výjimky
- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)
- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů
Rozpočtové určení daní
- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)
- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)
- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí
- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké
- objem dotací je definován ve SR
- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru
- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)
- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)
- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně
- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)
Různé přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě
- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)
- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností
- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky
- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě
- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)
Sdílené daně
- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)
- principy rozdělení procesu:
§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)
§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)
- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)
- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude
Obecní daně
- daňová základna by neměla být proměnlivá
- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná
- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb
- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu
- spravování daní by mělo být jednoduché
- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)
- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky
- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře
- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek
Majetkové daně
- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)
Důvody pro a proti zdanění
- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)
+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze
+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)
+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)
+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně
- „cena“ za lepší životní úroveň
Co zdaňovat:
- nemovitosti
- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)
- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko
- několik typů daní
- hmotná podniková aktiva
- půda
Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)
- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného
- kombinace způsobů
→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)
Sazby
- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně
Výhody a nevýhody
výhody:
- jsou viditelné
- srozumitelné
- nízký daňový únik
- daň spojena s obcí (se vznikem daně)
nevýhody:
- problém s oceňováním majetku
- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)
- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí
Transfery a dotace
Důvody pro peněžní transfery a dotace
Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí
→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy
Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)
Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)
- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)
Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních
transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence
Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva
Kritéria systému transferů a dotací
- neměly by být komplikované, náročné na čas
- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné
- neměly by být příliš detailní
* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)
Typologie dotací
q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)
- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…
→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,
musí je vrátit)
q všeobecné (neúčelové)
jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)
§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)
dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)
o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)
→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu
→ vhodné k redukci externalit
o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)
- vyhovují bohatším obcím
- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků
Alternativní formy transferových systémů
Způsoby alokace rozdělené
Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly
ad hoc (státní)
úhrada schválen.
samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)
rozhodnutí výdajů podle místa vzniku
A
L
neaplikováno
podle vzorce
B
F
neaplikováno
celková nebo částečná úhrada N
C
G
K
ad hoc rozhodnutí
D
H
neaplikováno
D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát
C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)
L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace
H – úplná centralizace, nejméně objektivní
G – účelové dotace na projekt
F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí
K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)
- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery
- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé
- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace
Kritéria systému transferů a dotací
o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)
o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)
o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou
- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda
- daňovou správu
- daňové sazby
- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu
Daňová legislativa
- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb
- schvaluje parlament pro všechny
- legislativa se může měnit v čase a prostoru
Daňová správa
- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)
- různé modely
- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)
- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní
Daňové sazby
- slevy, výjimky
- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)
- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů
Rozpočtové určení daní
- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)
- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)
- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí
- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké
- objem dotací je definován ve SR
- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru
- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)
- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)
- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně
- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)
Různé přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě
- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)
- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností
- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky
- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě
- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)
Sdílené daně
- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)
- principy rozdělení procesu:
§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)
§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)
- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)
- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude
Obecní daně
- daňová základna by neměla být proměnlivá
- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná
- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb
- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu
- spravování daní by mělo být jednoduché
- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)
- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky
- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře
- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek
Majetkové daně
- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)
Důvody pro a proti zdanění
- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)
+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze
+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)
+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)
+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně
- „cena“ za lepší životní úroveň
Co zdaňovat:
- nemovitosti
- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)
- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko
- několik typů daní
- hmotná podniková aktiva
- půda
Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)
- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného
- kombinace způsobů
→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)
Sazby
- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně
Výhody a nevýhody
výhody:
- jsou viditelné
- srozumitelné
- nízký daňový únik
- daň spojena s obcí (se vznikem daně)
nevýhody:
- problém s oceňováním majetku
- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)
- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí
Transfery a dotace
Důvody pro peněžní transfery a dotace
Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí
→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy
Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)
Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)
- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)
Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních
transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence
Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva
Kritéria systému transferů a dotací
- neměly by být komplikované, náročné na čas
- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné
- neměly by být příliš detailní
* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)
Typologie dotací
q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)
- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…
→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,
musí je vrátit)
q všeobecné (neúčelové)
jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)
§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)
dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)
o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)
→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu
→ vhodné k redukci externalit
o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)
- vyhovují bohatším obcím
- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků
Alternativní formy transferových systémů
Způsoby alokace rozdělené
Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly
ad hoc (státní)
úhrada schválen.
samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)
rozhodnutí výdajů podle místa vzniku
A
L
neaplikováno
podle vzorce
B
F
neaplikováno
celková nebo částečná úhrada N
C
G
K
ad hoc rozhodnutí
D
H
neaplikováno
D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát
C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)
L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace
H – úplná centralizace, nejméně objektivní
G – účelové dotace na projekt
F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí
K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)
- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery
- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé
- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace
Kritéria systému transferů a dotací
o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)
o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)
o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)