Hospodářství a efektivnost

Výroba statků a služeb probíhá ve společnosti součinností mnoha lidí a mnoha podniků. Vyrobené statky a služby si výrobci vyměňují mezi sebou prostřednictvím tzv. směny.

Dělba práce s sebou přináší specialisti jednotlivých výrobců na výrobu určitých statků a služeb nebo jej jejich částí. Vyměňování zboží a služeb zprostředkovávají peníze, které jsou prostředkem pro změření velikosti hodnoty zboží. V hospodářství pak proudí zboží, peníze a práce mezi podniky a domácnostmi takto:


Zboží
Tržby z prodeje zboží
(peníze za zboží)

Podniky Domácnosti


mzdy a platy
(peníze za práci)

Práce

25. Ekonomie

Mezinárodní dělba práce, Mezinárodní ekonomická integrace.

Vývoj teorií zahraničního obchodu. Nabídkové a poptávkové teorie. Směnné poměry a národní hospodářství. Obchodní liberalismus a protekcionismus. Grafická analýza, vliv cel a kvót. Formy a stupně mezinárodní ekonomické integrace a její účinky na národní ekonomiku. Vývojové tendence integračního procesu v evropském prostoru. Regionální spolupráce.


Mezinárodní dělba práce
Přenesení procesu dělby práce mezi subjekty do světového hospodářství. Rodí se na základě materiální podmíněnosti rozvoje ekonomických subjektů světového, hospodářství, jejich produkčních možností, specializačních procesů a kooperačních vazeb. Mezinárodní dělba práce podmiňuje světové směnné procesy a řeší rozpor mezi specializovanou a univerzální stránkou výroby. Stupeň rozvoje mezinárodní dělby práce je odvozen od úrovně všech ekonomik účastnících se tohoto procesu.

Může se jednat o proces mezi dvěma ekonomikami, skupinou ekonomik nebo v rámci celé světové ekonomiky.


Mezinárodní ekonomická integrace

Podstatou integrace je spojování nebo propojování. Z ekonomického pohledu jde o vytvoření jednotného ekon. prostředí.

Základem integračního procesu je proces internacionalizace produktivních sil, tj. moment, kdy pro optimální fungování výroby již velikost stávajícího trhu nedostačuje.

Dělba kompetencí

5) dělba kompetencí
o je předpokladem vnitřní strukturalizace
o dlouhodobější záležitost
o pokud má být uskutečněna smysluplně, je třeba přesně vymezit kompetence a přiřadit jim příslušně pravomoci a odpovědnosti, určit úkoly nebo formu zadávání úkolů, stanovit výsledky, které jsou na daném místě očekávány
o kdo rozhoduje, musí nést plnou odpovědnost za svá rozhodnutí

Delegování pravomocí
- cílem je ulehčit vedoucímu a přenést rozhodování do míst, kam patří, pro podřízené má obvykle pozitivní motivační vliv

Negativní důsledky delegování
- nezaručuje jednotný přístup, zvyšuje nároky na koordinaci, zvyšuje nároky na kvalifikaci manažerů
- Při přenášení kompetencí na vyšší organizační úrovně hovoříme o centralizaci a při přenášení pravomocí na stupně nižší hovoříme o decentralizaci
-

Když jeden člověk vykonává činnost sám, tvoří jako jedinec tu nejprimitivnější jednotku, v které nelze vystopovat žádnou organizační strukturu.

Organizační formy

Organizační formy
organizační struktury představují v instituci kostru, která umožňuje plnit její plánované cíle
= můžeme je zařadit do různých klasifikačních skupin:

1) PODLE DĚLBY PRAVOMOCÍ
rozlišujeme následující organizační formy

1) Liniová organizační struktura
tento typ struktury je charakterizován jedinými odpovědnými vedoucími, jednoznačnými vazbami mezi podřízenými a nadřízenými
o vedoucí pracovník je vybaven komplexní působností pro jím vedenou organizační jednotku jeden odpovědný vedoucí, jednoznačné vazby mezi podřízenými a nadřízenými;

výhoda – jasné kompetence, jednoduché vztahy podřízenosti a nadřízenosti, přehlednost a relativně krátké řetězce informačních vazeb

nevýhoda – nevhodnost pro větší jednotky

Funkcionální organizační struktura
o je tvořena funkcionálními prvky a funkcionálními vazbami
o je charakterizován funkčně specializovanými vedoucími, mnohostrannými vazbami a specializovanou pravomocí a odpovědností
o vedoucí je vybaven pravomocí a odpovědností za jemu příslušnou specializovanou funkci

Obchodní rejstřík

- 4 části – v prvních třech najedeme obchod. společnosti v ČR, které existovaly v srpnu 1993; rejstřík vydán v dubnu 1994


- v 1. části je Praha



Organizace a podnik

ORGANIZACE

= právní celek, který byl vytvořen předepsaným způsobem k plnění urč. úkolů v rámci společenské dělby práce.

právní celek = systém vytvořený podle zákonů

spol. dělba práce = činnost, které se věnuje urč. množství lidí (průmysl, zemědělství,…)

Řídí se urč. právními předpisy (zákony). Jedná samostatně, má urč. jméno (název organizace). Má tzv. právní subjektivitu.

práv. subjektivita – jedná vl. jménem a je za své jednání zodpovědný



PODNIK

je užší pojem než organizace, je to nejdůležitější složka. Podniky zprav. vytvářejí hmotné statky nebo uskutečňují služby.



Organizace

A) podniky

- nejdůležitější složka NH

- svůj majetek podnikáním zvětšuje

- náklady na činnost má nižší než výnosy

- má dosahovat zisk

- odvádí daně do veřejných rozpočtů (SR, rozpočty měst a obcí)

- PODNIKÁ

- dělení podle velikosti a právní formy

B) státní rozpočtové organizace

- úkolem je uskutečňovat stát. moc a správu, provádět vědeckou činnost, vychovávat a vzdělávat

- náklady jsou vyšší než výnosy, výnosy jsou většinou nulové

- např. obecní úřady, státní školy, vědecké ústavy, dětské domovy, státní nemocnice

- jejich činnost je hrazena ze SR nebo z rozpočtu měst a obcí

C) státní příspěvkové organizace

- činnost kulturní, sportovní, informační, zábavní

- náklady jsou vyšší než výnosy, výnosy jsou z příspěvků (vstupenky)

- rozdíl mezi N a V je opět hrazen z rozpočtu

- např. Národní divadlo, Rabasova galerie, státní rozhlas a televize

D) občanská sdružení

- spolky občanů, svazy, pol. strany, sportovní kluby

- dobrovolnost

- činnost je hrazena z příspěvků členů + příspěvků od sponzorů

Druhy spotřeby

 postupná – u věcí, které se můžou používat opakovaně – auto, televize


 jednorázová – věci se spotřebují najednou – jídlo, uhlí

Životní úroveň

= stupeň uspokojování lidských potřeb

- je tvořena:

a) objemem nakupovaných SaS

b) strukturou (kvalitou) nakupovaných SaS

c) úrovní pracovních a živ. podmínek – délka prac. doby, úroveň prac. prostředí, délka dovolené, zabezpečení v době stáčí + nemoci + studia, úroveň vzdělanosti lidí, úroveň bydlení, kvalita vzduchu + vody,…

Životní úroveň lidí se s rozvojem společnosti zvyšuje.



Práce

= cílevědomá lidská činnost

= vynakládání fyz. a duš. sil lidí

= činnost k vytvoření SaS k uspokojení potřeb lidí



Dělba práce = rozdělení prac. činností mezi lidmi – každý člověk se specializuje na urč. práci, při práci lidé spolupracují.

Kooperace = spolupráce.

Pracovní proces

= sled (pořadí) urč. prac. činností, které mají za cíl vytvořit statek nebo poskytnout službu

Činitelé prac. procesu

1) materiál, energie  prostředky jednorázové spotřeby

2) stroje, budovy, nástroje  prostředky postupné spotřeby

 dohromady to jsou neživí činitelé

3) PS

Pracovní síla

= souhrn fyzických a duševních schopností konat urč. práci

= živý činitel

- musí se rozhodnout pracovat, jinak se žádná užitná hodnota nevytvoří

Práce = užití PS

a) kvalifikovaná – vyžaduje předchozí vzdělávání, výcvik, praxi

b) nekvalifikovaná – nepotřebuje dlouhou předchozí přípravu

- PS se také opotřebovává jako budova nebo stroj, ale dokáže své fyzické a duševní schopnosti obnovit odpočinkem, jiným druhem práce, uspokojením základních potřeb.

- únava PS je:

a) běžná – stačí 1 – 2 dny odpočinku

b) kumulovaná = hromaděná; dlouhodobější odpočinek (školní prázdniny)

Prostředky postupné spotřeby (PPS)

- spotřebovávají se postupně, slouží k urč. účelu delší dobu

- jsou to tzv. hmotné statky, jsou neživé

- např. stroje, přístroje, budovy

Prostředky jednorázové spotřeby (PJS)

- spotřebovávají se najednou

- je to neživý činitel

- tzv. hmotný statek

- např. surovina, materiál

- při výrobě dalšího výrobku potřebujeme nový materiál



PODNIKÁNÍ = PS + PPS + PJS + PENÍZE

(peníze umožňují plynulé podnikání)