1) Výběr dodavatelů : Levnější materiál, levnější služby
2) Objem prodaného zboží : Pokud toto roste, rostou i na něm závislé služby.
3) Reklama : Vhodnější obaly.
4) Růst prodejní ceny : Vysoká poptávka po zboží a službách
- Co je to cena a jak se tvoří :
Cena patří mezi významné jevy v tržním hospodářství vedle zboží a peněz.
- Podstata ceny : Cena je složitou kategorii, která se studuje v ekonomické teorii.Cenová politika je významnou složkou hospodářské politiky, politických stran, hnutí a státu.Cena je množství peněz, za které se mění na trhu jednotka zboží.Je vydán zvláštní zákon o cenách.
- Funkce ceny :
Do cen se promítá mnoho různých ekonomických a cenových situací.
1) Ve výrobě : Slouží ceny k oceňování nákladů.
2) V rozdělování : Snížením nebo zvýšením nebo daňovými opatřeními.
3) Při směně ( oběhu ) : Změna stavu nabídky a poptávky ovlivňuje ceny.
4) Jen zaplacením ceny se stává kupující vlastníkem : Ve spotřebě
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýnos. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýnos. Zobrazit všechny příspěvky
Účtování o výnosech
O výnosech se účtuje v 6. třídě na stranu Dal, souvztažně na rozvahový účet snížení výnosů účtujeme na MD v 6. účtové třídě a na příslušný rozvahový účet.Je to výkon vyjádření v penězích.
- Hlavní výnosy u nedůležitějších druhů podniků :
1) Výrobní podnik : Tržby získané prodejem výrobků, zboží a poskytnutím služeb.
2) Obchodní podnik : Rozdíl mezi prodejní a kupní cenou ( marže - obchodní rozpětí )
3) Bankovní podnik : Rozdíl mezi úroky, které banka získá za poskytnuté úvěry a úroky, které zaplatí za vklady.
- Struktura výnosů :
Výnosy = Tržby + ostatní výnosy
- Tržby :
Peněžní částka, kterou podnik získal prodejem svých výrobků, zboží a služeb v daném účetním období.Je to rozhodující zdroj podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů, daní, dividend a k rozvoji podniku.
- Ostatní výnosy :
Přijaté nájemné za pronajaté prostory, apod.
- Prodej nepotřebného materiálu
- Prodej nepotřebného HIM a DHM
- Přijaté penále
- Přebytky zjištěné v pokladně
- Úroky z peněžních prostředků na účtech
- Prodej cenných papírů nebo výnosy z cenných papírů
- Kurzové zisky
- Výnosy z odepsaných pohledávek
- Aktivace materiálu ( zhodnocení - vylepšení vlastními silami )
- Aktivace investičního majetku
- Hlavní výnosy u nedůležitějších druhů podniků :
1) Výrobní podnik : Tržby získané prodejem výrobků, zboží a poskytnutím služeb.
2) Obchodní podnik : Rozdíl mezi prodejní a kupní cenou ( marže - obchodní rozpětí )
3) Bankovní podnik : Rozdíl mezi úroky, které banka získá za poskytnuté úvěry a úroky, které zaplatí za vklady.
- Struktura výnosů :
Výnosy = Tržby + ostatní výnosy
- Tržby :
Peněžní částka, kterou podnik získal prodejem svých výrobků, zboží a služeb v daném účetním období.Je to rozhodující zdroj podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů, daní, dividend a k rozvoji podniku.
- Ostatní výnosy :
Přijaté nájemné za pronajaté prostory, apod.
- Prodej nepotřebného materiálu
- Prodej nepotřebného HIM a DHM
- Přijaté penále
- Přebytky zjištěné v pokladně
- Úroky z peněžních prostředků na účtech
- Prodej cenných papírů nebo výnosy z cenných papírů
- Kurzové zisky
- Výnosy z odepsaných pohledávek
- Aktivace materiálu ( zhodnocení - vylepšení vlastními silami )
- Aktivace investičního majetku
Maturitní otázka číslo 16 - ekonomie
Téma :
Výnosy z podnikatelských činností
- Výnosy :
Peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité peněžní období ( měsíc, rok ), bez ohledu na to, zda v tom období došlo k jejich úhradě.Výnosy jsou v penězích oceněné výstupy podniku.Představují v peněžním ocenění výstupy podniku.Vyjadřují poskytování výrobků a služeb pro zákazníky, pro trh, čímž se naplňuje úkol podniku v tržním hospodářství.
- Rozdíl mezi výnosy a příjmy :
1) Příjmy :
Přijaté peníze do podniku v jednoduchém účetnictví, zastupují v peněžním deníku výnosy.
2) Výnosy : Viz. úvod.
- Dělení výnosů :
1) Provozní : Tržby za vlastní výkony a zboží, změny stavu vnitropodnikových zásob, aktivací, jiné provozní výnosy.
2) Finanční : Finanční výnosy
3) Mimořádné : Manka a škody.
Výnosy z podnikatelských činností
- Výnosy :
Peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité peněžní období ( měsíc, rok ), bez ohledu na to, zda v tom období došlo k jejich úhradě.Výnosy jsou v penězích oceněné výstupy podniku.Představují v peněžním ocenění výstupy podniku.Vyjadřují poskytování výrobků a služeb pro zákazníky, pro trh, čímž se naplňuje úkol podniku v tržním hospodářství.
- Rozdíl mezi výnosy a příjmy :
1) Příjmy :
Přijaté peníze do podniku v jednoduchém účetnictví, zastupují v peněžním deníku výnosy.
2) Výnosy : Viz. úvod.
- Dělení výnosů :
1) Provozní : Tržby za vlastní výkony a zboží, změny stavu vnitropodnikových zásob, aktivací, jiné provozní výnosy.
2) Finanční : Finanční výnosy
3) Mimořádné : Manka a škody.
Průměrná produktivita práce
Průměrná produktivita práce je produkce na jednoho pracovníka nebo produkce na jednu hodinu práce (produkce na jednotku pracovního vstupu).
Průměrná produktivita práce: q = Y* / N
Výnosy z rozsahu
Konstantní výnosy z rozsahu: zvýšení rozsahu, tj. množství nebo velikosti používaného kapitálu a práce vyúsťuje v ekviproporcionální zvýšení produkce, za předpokladu, že se úroveň používané technologie nemění.
Vede-li současný růst objemu používaného kapitálu a práce např. o 5 % - při dané úrovni technologie – k růstu produkce většímu něž 5 %, potom takováto charakteristika výroby se nazývá rostoucími výnosy z rozsahu. Jestliže současný růst objemu používaného kapitálu a práce o 5 % vede – při dané úrovni technologie – k růstu produkce menšímu než 5 %, potom hovoříme o klesajících výnosech z rozsahu.
Kapitálová intenzita a intenzivní produkční funkce
Kapitálovou intenzitou, resp. kapitálovou vybaveností rozumíme průměrný objem kapitálu připadající pro použití jedním pracovníkem, resp. jednotku práce. Kapitálovou intenzitu charakterizuje koeficient kapitálové intenzity: v = K / N
Koeficient kapitálové intenzity roste tehdy, jestliže tempo růstu kapitálu je vyšší než tempo růstu pracovních sil, tj. DK / K > DN / N
Trh peněz (aktiv) a křivka LM
Trh aktiv a trh peněz
Celkové bohatství země se rovná celkové poptávce po penězích a po ostatních finančních aktivech (v reálném vyjádření). WN / P º L + DOFA, kde L je poptávka po penězích, DOFA je poptávka po ostatních finančních aktivech v reálné hodnotě, WN / P je nominální finanční bohatství země dělené souhrnným cenovým indexem, tj. reálné bohatství.
Celkové reálné finanční bohatství země je součet nabídky reálných peněžních zůstatků (M / P) a nabídky ostatních finančních aktiv v reálné hodnotě (SOFA). WN / P º M / P + SOFA
Platí: L + DOFA º M / P + SOFA
(L – M / P) + (DOFA – SOFA) º 0
Je-li rovnováha na trhu peněz, je i rovnováha na trhu ostatních finančních aktiv.
Poptávka po penězích
Poptávka po penězích je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích, tj. nominální poptávkou po penězích dělenou cenovou úrovní. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích závisí na úrovni reálného důchodu a na úrokové sazbě. Růst důchodu vede k růstu spotřeby a to k růstu poptávky po penězích. Čím vyšší (nižší) je úroková sazba, tím nižší (vyšší) je poptávka po penězích (hotovostech a depozitech na požádání), a tím vyšší (nižší) je poptávka po ostatních finančních aktivech.
Peníze mají dvojí výnos:
· explicitní – úroková míra u termínovaného vkladu
· implicitní – radost z držby
Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: L = k * Y – h * i k, h > 0
k – citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchod, k = DL / DY
h – citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, h = DL / Di
1 / k – rychlost peněz
Kvantitativní rovnice směny: M * V = P * Y
V = 1 / k
Konkurence
a) dokonalá - tržní situace v níž:
1)je značný počet prodávajících a kupujících;
2) produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivka po produktu firmy je vodorovná ( dokonale elastická )
b) nedokonalá - týká se trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po daném produktu je klesající. Pojem nedokonalá konkurence se vztahuje k jakémukoliv typu nedokonalosti - čistému monopolu, oligopolu a nebo monopolistické konkurenci.
Konkurenci dále dělíme na cenovou ( snižování ceny ) a necenovou ( reklama ).Formy ekonomické organizace a základní otázky ekonomického života - ekonomická vzácnost - jedná se o omezenost a užitečnost zdrojů. Užitečný a volně dostupný zdroj nazýváme volným.
Hranice produkčních možností ( PPF ) - PPF je graf znázorňující kombinace statků, které může ekonomika produkovat. Body na hranici představují efektivnost ekonomiky. Efektivnost znamená absenci plýtvání = co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. ( Ekonomika nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně jiného ).Využití PPF - PPF přesně definuje ekonomickou vzácnost: existuje pouze konečné množství lidských a přírodních výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku.
n PPF pomáhá zcela jasně odpovědět na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT. - PPF může ilustrovat inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými
n říležitostmi.Náklady příležitosti - určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se jiné. Náklady ušlé příležitosti znamenají hodnotu ušlého statku nebo služby.
Zákon klesajících výnosů - přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stale menší přírůstky výstupu. Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci
1)je značný počet prodávajících a kupujících;
2) produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivka po produktu firmy je vodorovná ( dokonale elastická )
b) nedokonalá - týká se trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po daném produktu je klesající. Pojem nedokonalá konkurence se vztahuje k jakémukoliv typu nedokonalosti - čistému monopolu, oligopolu a nebo monopolistické konkurenci.
Konkurenci dále dělíme na cenovou ( snižování ceny ) a necenovou ( reklama ).Formy ekonomické organizace a základní otázky ekonomického života - ekonomická vzácnost - jedná se o omezenost a užitečnost zdrojů. Užitečný a volně dostupný zdroj nazýváme volným.
Hranice produkčních možností ( PPF ) - PPF je graf znázorňující kombinace statků, které může ekonomika produkovat. Body na hranici představují efektivnost ekonomiky. Efektivnost znamená absenci plýtvání = co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. ( Ekonomika nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně jiného ).Využití PPF - PPF přesně definuje ekonomickou vzácnost: existuje pouze konečné množství lidských a přírodních výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku.
n PPF pomáhá zcela jasně odpovědět na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT. - PPF může ilustrovat inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými
n říležitostmi.Náklady příležitosti - určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se jiné. Náklady ušlé příležitosti znamenají hodnotu ušlého statku nebo služby.
Zákon klesajících výnosů - přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stale menší přírůstky výstupu. Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci
Rovnováha na trhu kapitálu:
V krátkém období je nabídka kapitálu dána, protože úspory domácností jsou stavová veličina. Poptávka je funkcí úrokové míry. Průsečík křivek S a D značí rovnováhu a určuje i rovnovážnou úrokovou míru.
V dlouhém období je nabídka na trhu kapitálu rostoucí funkcí úrokové míry. Rovnováha viz graf v příloze. Rovnovážná úroková míra vyrovnává úspory a investice, to znamená, že podněcuje takovou poptávku po kapitál, která odpovídá zásobám kapitálu v ekonomice. Přebytek úspor vede k poklesu úrokové míry a naopak. Úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává S a D.
Výnosy z kapitálu:
Míra výnosu z kapitálu udává čistý výnos v peněžních jednotkách za jeden rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu. V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopol platí, že se míra výnosu z kapitálu rovná tržní úrokové míře. Výnos může mít i podobu nájemného. Nejčastější formou výnosu z kapitálu je zisk Míra čistého zisku ( poměr čistého zisku k zásobě kapitálu) může převyšovat úrokovou míru z řady příčin. Jednou z nich je existence monopolu, nebo zaváděni technických inovací a riziko.
Trhy kapitálových statků:
Jsou analogické s trhy statků a služeb, ale poptávka je zde určena na základě principu míry výnosu z kapitálu. Maximální cena, kterou je firma ochotna zaplatit je dána na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů z tohoto kapitálového statku.
Lidský kapitál:
Lidé získávají vzdělání, což jsou investice do sebe sama, tedy do lidí.
V dlouhém období je nabídka na trhu kapitálu rostoucí funkcí úrokové míry. Rovnováha viz graf v příloze. Rovnovážná úroková míra vyrovnává úspory a investice, to znamená, že podněcuje takovou poptávku po kapitál, která odpovídá zásobám kapitálu v ekonomice. Přebytek úspor vede k poklesu úrokové míry a naopak. Úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává S a D.
Výnosy z kapitálu:
Míra výnosu z kapitálu udává čistý výnos v peněžních jednotkách za jeden rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu. V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopol platí, že se míra výnosu z kapitálu rovná tržní úrokové míře. Výnos může mít i podobu nájemného. Nejčastější formou výnosu z kapitálu je zisk Míra čistého zisku ( poměr čistého zisku k zásobě kapitálu) může převyšovat úrokovou míru z řady příčin. Jednou z nich je existence monopolu, nebo zaváděni technických inovací a riziko.
Trhy kapitálových statků:
Jsou analogické s trhy statků a služeb, ale poptávka je zde určena na základě principu míry výnosu z kapitálu. Maximální cena, kterou je firma ochotna zaplatit je dána na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů z tohoto kapitálového statku.
Lidský kapitál:
Lidé získávají vzdělání, což jsou investice do sebe sama, tedy do lidí.
Odvození nákladové křivky při dvou variabilních inputech:
Náklady v dlouhém období: uvažujeme produkční funkci se dvěma variabilními inputy. K tomu nám poslouží tzv. izokvanta - představuje kombinace výrobních faktorům, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Mapa izokvant je analogií s mapou indiferenčních křivek, na osách jsou však v tomto případě inputy. Izokvanty:
- vzdálenější od počátku odpovídají vyššímu objemu produkce.
- jsou klesající, protože vyšším množstvím obou výr. faktorů je možno vyrobit vyšší množství produkce.
- jsou konvexní, protože při nahrazování jednoho výr. faktoru druhým, klesá MPP prvního faktoru a roste MPP druhého faktoru. Mezní míra technické substituce ( MRTS)- poměr v němž je možno vzájemně nahrazovat dva výrobní faktory, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Linie stejných celkových nákladů- je analogií s linií rozpočtu. Body na této linii znázorňují kombinace výr. faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Nákladové optimum firmy- je v bodě kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. V tomto bodě jsou poměry mezních produktů výrobních faktorů k jejich cenám shodné. Jestliže známe výši nákladů odpovídající jednotlivým úrovním objemu výroby, můžeme sestrojit křivku nákladů. V dlouhém období je tvar křivky TC dán výnosy z rozsahu:
- konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky.
- rostoucí výnosy z rozsahu - TC bude růst s Q, ale pomaleji.
- klesající výnosy z rozsahu - TC bude růst rychleji než výstup.
- vzdálenější od počátku odpovídají vyššímu objemu produkce.
- jsou klesající, protože vyšším množstvím obou výr. faktorů je možno vyrobit vyšší množství produkce.
- jsou konvexní, protože při nahrazování jednoho výr. faktoru druhým, klesá MPP prvního faktoru a roste MPP druhého faktoru. Mezní míra technické substituce ( MRTS)- poměr v němž je možno vzájemně nahrazovat dva výrobní faktory, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Linie stejných celkových nákladů- je analogií s linií rozpočtu. Body na této linii znázorňují kombinace výr. faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Nákladové optimum firmy- je v bodě kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. V tomto bodě jsou poměry mezních produktů výrobních faktorů k jejich cenám shodné. Jestliže známe výši nákladů odpovídající jednotlivým úrovním objemu výroby, můžeme sestrojit křivku nákladů. V dlouhém období je tvar křivky TC dán výnosy z rozsahu:
- konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky.
- rostoucí výnosy z rozsahu - TC bude růst s Q, ale pomaleji.
- klesající výnosy z rozsahu - TC bude růst rychleji než výstup.
a) Metoda čisté současné hodnoty investic
- je-li kladná, vyjadřuje čistý přínos investic
- základní hodnota je 0
ČSHI = SHP – K K … kapitálové výdaje
Index ČSHI
- základní hodnota je 1, jedná se o relativní ukazatel
Index ČSHI =
b) metoda vnitřního výnosového procenta
- spočívá v nalezení diskontní sazby (i), při které SHP = K nebo SHP – K = 0; čili ČSHI = 0
- při výpočtu i postupujeme metodou pokusů (snižujeme rozdíl levé a pravé strany, až se rovnají nebo je jejich rozdíl nula)
Postup:
- zvolíme nižší i, při které ČSHI+ je kladná
- dále zvolíme vyšší i, při které ČSHI- je záporná
- dopočet VVP provedeme lineární interpolací
10 % 0 9 %
- počítáme pokusem, protože jsou vztahy nelineární
- VVP je velice oblíbeným ukazatelem
- když bude investice financovaná z VLK, pak VVP má být vyšší než požadovaná výnosnost VLK
- když bude investice financovaná z CK, pak VVP má být vyšší než úroková míra úvěru
Obě metody VVP i ČSHI vycházejí ze stejného principu. Rozdíl je, že ČSHI počítáme s danou i a u VVP vycházíme z předpokladu ČSHI = 0 a i hledáme.
Hodnocení investičních variant
- když existuje pouze jedna možnost investování kapitálu, tak se rozhodujeme, zda zamítnout nebo přijmout
- když existuje více možností investování kapitálu, pak mohou nastat dvě situace
o kapitál stačí pouze na jednu akci, která je z nabízených variant nejvýhodnější
o kapitál stačí na více akcí, a proto musíme stanovit pořadí výhodnost
- základní hodnota je 0
ČSHI = SHP – K K … kapitálové výdaje
Index ČSHI
- základní hodnota je 1, jedná se o relativní ukazatel
Index ČSHI =
b) metoda vnitřního výnosového procenta
- spočívá v nalezení diskontní sazby (i), při které SHP = K nebo SHP – K = 0; čili ČSHI = 0
- při výpočtu i postupujeme metodou pokusů (snižujeme rozdíl levé a pravé strany, až se rovnají nebo je jejich rozdíl nula)
Postup:
- zvolíme nižší i, při které ČSHI+ je kladná
- dále zvolíme vyšší i, při které ČSHI- je záporná
- dopočet VVP provedeme lineární interpolací
10 % 0 9 %
- počítáme pokusem, protože jsou vztahy nelineární
- VVP je velice oblíbeným ukazatelem
- když bude investice financovaná z VLK, pak VVP má být vyšší než požadovaná výnosnost VLK
- když bude investice financovaná z CK, pak VVP má být vyšší než úroková míra úvěru
Obě metody VVP i ČSHI vycházejí ze stejného principu. Rozdíl je, že ČSHI počítáme s danou i a u VVP vycházíme z předpokladu ČSHI = 0 a i hledáme.
Hodnocení investičních variant
- když existuje pouze jedna možnost investování kapitálu, tak se rozhodujeme, zda zamítnout nebo přijmout
- když existuje více možností investování kapitálu, pak mohou nastat dvě situace
o kapitál stačí pouze na jednu akci, která je z nabízených variant nejvýhodnější
o kapitál stačí na více akcí, a proto musíme stanovit pořadí výhodnost
4.2. Výnosy a jejich tvorba
- rozhodující jsou provozní výnosy a pak tržby
- pokud chceme zvýšit výnosy podniku, musíme se zaměřit na tržby
Výnosy jsou peněžní částky získané veškerou činností za určité období bez odhledu nato, zda došlo v tomto období k jejich úhradě.
Tržby ovlivňují:
1. množství vyrobených a prodaných výrobků
2. ceny jednotlivých výrobků (výsledek S a D), v krátkém období lze změnit jen v určitém rozsahu
Vývoj cen na trhu závisí na typu trhu:
a) v DK je cena nezávislou veličinou na množství
- pro jednotlivý podnik je cena zvýšení parametrem na něm nezávislým
- tržby rostou s prodaným množstvím úměrně
b) v monopolu je p závislá na Q, s růstem prodaného množství cena klesá (ceny rostou pomalým tempem), tržby = q * p
3. v určité míře lze tržby ovlivnit změnou sortimentní struktury produkce (vyrábí se více výrobků), rozšíříme tak výrobu výhodnějších výrobků na úkor méně vyhovujících
Každý podnik může ovlivnit tržby zvyšováním:
- kvality výrobků (obal, reklama)
- inovacemi výrobků
- poskytováním výrobních služeb (záruční a pozáruční servis, zvyšujeme cenu)
- pokud chceme zvýšit výnosy podniku, musíme se zaměřit na tržby
Výnosy jsou peněžní částky získané veškerou činností za určité období bez odhledu nato, zda došlo v tomto období k jejich úhradě.
Tržby ovlivňují:
1. množství vyrobených a prodaných výrobků
2. ceny jednotlivých výrobků (výsledek S a D), v krátkém období lze změnit jen v určitém rozsahu
Vývoj cen na trhu závisí na typu trhu:
a) v DK je cena nezávislou veličinou na množství
- pro jednotlivý podnik je cena zvýšení parametrem na něm nezávislým
- tržby rostou s prodaným množstvím úměrně
b) v monopolu je p závislá na Q, s růstem prodaného množství cena klesá (ceny rostou pomalým tempem), tržby = q * p
3. v určité míře lze tržby ovlivnit změnou sortimentní struktury produkce (vyrábí se více výrobků), rozšíříme tak výrobu výhodnějších výrobků na úkor méně vyhovujících
Každý podnik může ovlivnit tržby zvyšováním:
- kvality výrobků (obal, reklama)
- inovacemi výrobků
- poskytováním výrobních služeb (záruční a pozáruční servis, zvyšujeme cenu)
4. 1. Náklady, Výnosy, Hospodářský Výsledek
Náklady jsou peněžní částky, které byli v podniku vynaloženy na dosažení výnosů.
Členění
- běžná činnost
o provozní (provozované na hospodářskou činnost – účel založení)
o finanční (plynoucí z finančních operací)
- mimořádná činnost
o mimořádné (kurzové zisky a ztráty …)
Provozní výnosy
- tržby za výkony a zboží
- změna stavu vnitropodnikových zásob
- aktivace výkonů vlastní výroby (DM vlastní činností)
- ostatní PV (tržby za materiál, majetek, dotace)
- zúčtování rezerv, opravných položek
Finanční výnosy
- tržby z prodaných CP a vkladů
- kursové zisky
- výnosy z prodeje CP a vkladů (DL + KL)
- úroky přijaté
Členění
- běžná činnost
o provozní (provozované na hospodářskou činnost – účel založení)
o finanční (plynoucí z finančních operací)
- mimořádná činnost
o mimořádné (kurzové zisky a ztráty …)
Provozní výnosy
- tržby za výkony a zboží
- změna stavu vnitropodnikových zásob
- aktivace výkonů vlastní výroby (DM vlastní činností)
- ostatní PV (tržby za materiál, majetek, dotace)
- zúčtování rezerv, opravných položek
Finanční výnosy
- tržby z prodaných CP a vkladů
- kursové zisky
- výnosy z prodeje CP a vkladů (DL + KL)
- úroky přijaté
Mimořádné výnosy
- náhrady mank a škod (FO a PO)
- přebytky inventarizace
- výnosy ze změny metody
Provozní náklady
- spotřebované nákupy
- prodané zboží, služby (DNM à dDNM)
- osobní náklady (mzdy, odměny, sp, zp)
- dopisy
- ostatní PN (ZC prodaného majetku)
- rezervy, opravné položky
Finanční náklady
- prodané CP a vklady
- úroky placené
- kursové ztráty
- náklady peněžního oběhu
PV – PN = PHVY
FV – FN = FHVY BV – BN = BHVY (HVY z běžné činnosti)
--------------
MV – MN = MHVY HVY z mimořádné činnosti
--------------
HVY podniku před zdaněním
- daň (31 %)
--------------
HVY po zdanění čistý, účetní a disponibilní zisk
± RF, NF
± HVY minulých let
------------------
finanční zisk (bilanční HVY), - výkaz zisků a ztrát
- přebytky inventarizace
- výnosy ze změny metody
Provozní náklady
- spotřebované nákupy
- prodané zboží, služby (DNM à dDNM)
- osobní náklady (mzdy, odměny, sp, zp)
- dopisy
- ostatní PN (ZC prodaného majetku)
- rezervy, opravné položky
Finanční náklady
- prodané CP a vklady
- úroky placené
- kursové ztráty
- náklady peněžního oběhu
PV – PN = PHVY
FV – FN = FHVY BV – BN = BHVY (HVY z běžné činnosti)
--------------
MV – MN = MHVY HVY z mimořádné činnosti
--------------
HVY podniku před zdaněním
- daň (31 %)
--------------
HVY po zdanění čistý, účetní a disponibilní zisk
± RF, NF
± HVY minulých let
------------------
finanční zisk (bilanční HVY), - výkaz zisků a ztrát
Výnosy z rozsahu
= postihují souvislost mezi proporcionální změnou vstupů a jí vyvolanou změnou výstupu
- rozlišujeme:
a) konstantní výnosy z rozsahu (růst objemu každého ze vstupů o „t“ % způsobí růst výstuu rovněž o „t“ %
b) rostoucí výnosy z rozsahu (zvýšení objemu každého vstupů o „t“ % povede ke zvýšení výstupu o více než „t“ %
c) klesající výnosy z rozsahu (v důsledku růstu každého ze vstupů o „t“ %, dojde k růstu výstupu o méně než „t“ %
→ protože grafickým znázorněním dld produkční funkce je izokvantová mapa, můžeme jejím prostřednictvím znázornit charakter výnosů z rozsahu, který se projevuje na vzdálenostech mezi jednotlivými izokvantami (obr 5-15)
- konstantní výnosy = vzdálenost mezi I se nemění
- rostoucí výnosy = I se vzájemně přibližují
- klesající výnosy = I se navzájem vzdalují
Příklady produkčních funkcí
1. LINEÁRNÍ Q = f (K,L) = a x K + b x L
- obsahuje v sobě konstantní výnosy z rozsahu; grafickým znázorněním je izokvantová mapa v podobě rovnoběžných přímek, jejichž směrnice můžeme vyjádřit jako –b/a
- rozlišujeme:
a) konstantní výnosy z rozsahu (růst objemu každého ze vstupů o „t“ % způsobí růst výstuu rovněž o „t“ %
b) rostoucí výnosy z rozsahu (zvýšení objemu každého vstupů o „t“ % povede ke zvýšení výstupu o více než „t“ %
c) klesající výnosy z rozsahu (v důsledku růstu každého ze vstupů o „t“ %, dojde k růstu výstupu o méně než „t“ %
→ protože grafickým znázorněním dld produkční funkce je izokvantová mapa, můžeme jejím prostřednictvím znázornit charakter výnosů z rozsahu, který se projevuje na vzdálenostech mezi jednotlivými izokvantami (obr 5-15)
- konstantní výnosy = vzdálenost mezi I se nemění
- rostoucí výnosy = I se vzájemně přibližují
- klesající výnosy = I se navzájem vzdalují
Příklady produkčních funkcí
1. LINEÁRNÍ Q = f (K,L) = a x K + b x L
- obsahuje v sobě konstantní výnosy z rozsahu; grafickým znázorněním je izokvantová mapa v podobě rovnoběžných přímek, jejichž směrnice můžeme vyjádřit jako –b/a
Křivka růstu výstupu (dráha expanze)
Když se ceny vstupů nemění a firma má zájem zvyšovat svůj výstup, pak bude pro každý výstup zjišťovat min. náklady na jeho výrobu. Obr. 8. Spojíme-li body A, B, C představující min. náklady pro jednotlivé úrovně výstupu – získáme tzv. křivku růstu výstupu – představuje soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje náklady při výrobě různých objemů výstupu.
Tvary drah expanze: obr. 9
9a) růst výstupu je spojen s relativně větším použitím kapitálu
9b) náklady na růst výstupu jsou minimalizovány zvětšením obou vstupů ve stejné proporci
9c) růst výstupu je spojen s relativně větším zapojením práce než kapitálu
Výnosy z rozsahu
Vyjadřují vztah mezi změnami vstupů a změnou výstupu. Ukazují, jak se změní výstup, změní-li se proporcionálně vstupy, které firma k jeho výrobě používá.
1) konstantní výnosy z rozsahu – výstup se mění ve stejné proporci jako vstupy, obr. 10a). Vzdálenosti mezi izokvantami se nemění.
2) Rostoucí výnosy z rozsahu – je-li procentní růst výstupu větší než procentní růst vstupu, obr. 10b). Izokvanty se vzájemně přibližují.
3) Klesající výnosy z rozsahu – je-li procentní růst výstupu menší než procentní růst vstupů, obr. 10c). Izokvanty se navzájem vzdalují.
Tvary drah expanze: obr. 9
9a) růst výstupu je spojen s relativně větším použitím kapitálu
9b) náklady na růst výstupu jsou minimalizovány zvětšením obou vstupů ve stejné proporci
9c) růst výstupu je spojen s relativně větším zapojením práce než kapitálu
Výnosy z rozsahu
Vyjadřují vztah mezi změnami vstupů a změnou výstupu. Ukazují, jak se změní výstup, změní-li se proporcionálně vstupy, které firma k jeho výrobě používá.
1) konstantní výnosy z rozsahu – výstup se mění ve stejné proporci jako vstupy, obr. 10a). Vzdálenosti mezi izokvantami se nemění.
2) Rostoucí výnosy z rozsahu – je-li procentní růst výstupu větší než procentní růst vstupu, obr. 10b). Izokvanty se vzájemně přibližují.
3) Klesající výnosy z rozsahu – je-li procentní růst výstupu menší než procentní růst vstupů, obr. 10c). Izokvanty se navzájem vzdalují.
Poptávka na trhu kapitálu
– ze strany firem, je dána potřebou financovat nákup investičních statků (půjčky u bank, prodej vlastních cenných papírů).
Při rozhodováních o investicích jsou firmy vedeny snahou maximalizovat zisk (MFC=MRP), porovnávají mezní náklady na kapitál (v DK jsou rovny úroku) s příjmem z mezního produktu kapitálu.
Poptávka po kapitálu je určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry.
Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu kapitálu.
Rovnováha na trhu kapitálu
a) krátkodobá – nabídka na trhu je dána
b) dlouhodobá – nabídka na trhu kapitálu je rostoucí funkcí úrokové míry, úroková míra plní funkci tržní ceny
Výnosy z kapitálu
Formy výnosu z kapitálu: nájemné, zisk
SH = N1 / (1 + ir) + N2 / (1 + ir)2 +…+ Nn / (1 + ir)n
Při rozhodováních o investicích jsou firmy vedeny snahou maximalizovat zisk (MFC=MRP), porovnávají mezní náklady na kapitál (v DK jsou rovny úroku) s příjmem z mezního produktu kapitálu.
Poptávka po kapitálu je určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry.
Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu kapitálu.
Rovnováha na trhu kapitálu
a) krátkodobá – nabídka na trhu je dána
b) dlouhodobá – nabídka na trhu kapitálu je rostoucí funkcí úrokové míry, úroková míra plní funkci tržní ceny
Výnosy z kapitálu
Formy výnosu z kapitálu: nájemné, zisk
SH = N1 / (1 + ir) + N2 / (1 + ir)2 +…+ Nn / (1 + ir)n
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)