Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z přijmu.Poplatníci daně z přijmu fyzických osob jsou fyzické osoby ( dále jen poplatníci ).
- Předmětem daně z přijmu fyzických osob jsou :
1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
2) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
3) Příjmy z kapitálového majetku
4) Příjmy z pronájmu
5) Ostatní příjmy
Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovy v kalendářním roce ( zdaňovací období ) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů ( § 6 až § 10 ) není stanoveno jinak.
- Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky jsou :
1) Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce přijmu je povinen dbát příkazu plátce.Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů t praktického výcviku.
2) Příjmy za práci družstev, společníků a jednatelů společností s. r. o. a komandistů komanditních společností a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dát příkazů jiné osoby.
3) Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.
4) Příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada ( odškodnění ) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci.
Zobrazují se příspěvky se štítkemZákon. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZákon. Zobrazit všechny příspěvky
Maturitní otázka číslo 4 - ekonomie
Téma :
Živnostenské podnikání
Právo podnikat patří mezi základní práva vyplývající z listiny práv a svobod.
- Živnostenský zákon :
Souhrnně upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu jejich dodržování.Legalizuje pojem živnost jako název pro podnikatelské aktivity.Vymezuje i okruh činností, které živnostmi nejsou.
- Živnost :
Živnost je činnost vykonávaná soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem, pokud není zákonem zakázána nebo ze živnostenského podnikání vyloučena.
- Živnost není :
1. Činnosti vyhrazené státu ( pošty, výroba tabákových výrobků, soli a lihu, využívání výsledků tvůrčí a duševní práce její autory a výkon autorských práv ).
2. Výkon povolání lékařů.
3. Výkon středních zdravotnických pracovníků.
Živnostenské podnikání
Právo podnikat patří mezi základní práva vyplývající z listiny práv a svobod.
- Živnostenský zákon :
Souhrnně upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu jejich dodržování.Legalizuje pojem živnost jako název pro podnikatelské aktivity.Vymezuje i okruh činností, které živnostmi nejsou.
- Živnost :
Živnost je činnost vykonávaná soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem, pokud není zákonem zakázána nebo ze živnostenského podnikání vyloučena.
- Živnost není :
1. Činnosti vyhrazené státu ( pošty, výroba tabákových výrobků, soli a lihu, využívání výsledků tvůrčí a duševní práce její autory a výkon autorských práv ).
2. Výkon povolání lékařů.
3. Výkon středních zdravotnických pracovníků.
Překážky působení zákona jediné ceny: odchylky nominálního měnového kursu od parity kupní síly
- Dopravní náklady (transakční náklady) a obchodní omezení (cla)
- Zboží a služby, které nejsou obchodovány v mezinárodním obchodě (nontradables)
- Nedokonalost tržní struktury a existence rozdílných relativních cen identických produktů v různých zemích
- Fiskální a monetární politiky prováděné vládami (ovlivnění kursu)
- Vznik nových produktů v některých zemích
- Objevy nových druhů nerostných surovin na území těchto zemí
- Rozdílné referenční koše zboží a služeb
- Rozdílná rychlost přizpůsobení měnového kursu a přizpůsobení cen zboží a služeb
- Intervence centrálních bank na podporu měnového kursu
RD/F = ED/F * (PF / P)
ED/F – nominální měnový kurs, tj. jednotka měny cizí země vyjádřená v počtu jednotek měny domácí země.
Růst reálného měnového kursu znamená reálné znehodnocení, zatímco pokles reálného měnového kursu znamená reálné zhodnocení.
Reálný měnový kurs koruna / dolar definujeme jako korunovou cenu amerického koše zboží v poměru ke korunové ceně koše zboží v ČR. Reálný měnový kurs koruna / dolar vyjadřuje množství zboží, které lze za 1 korunu koupit v USA (v zahraničí) v poměru k množství zboží, které lze koupit za 1 korunu v domácí zemi.
Reálné znehodnocení znamená, že vnější kupní síla koruny klesla ve vztahu k vnitřní kupní síle koruny.
Platí-li absolutní forma teorie parity kupní síly, potom se reálný měnový kurs rovná jedné, tj. reálný měnový kurs je kursem parity kupní síly.
Platí:
- Nulové transakční a dopravní náklady
- Nejsou celní překážky
- Dokonalá tržní struktura
- Dokonalá informovanost
- Všechno zboží je mezinárodně obchodovatelné
Parita kupní síly a zákon jediné ceny
Zákon jediné ceny se uplatňuje k jednotlivým zbožím, zatímco teorie parity kupní síly se vztahuje k všeobecné cenové úrovni.
Relativní forma (verse) teorie parity kupní síly
Procentní změna měnového kursu mezi dvěma zeměmi, tj. míra jeho změny, se rovná rozdílu mezi procentními změnami národních cenových úrovní těchto dvou zemí. Změna měnového kursu je dána poměrem změn úrovní cenových hladin.
Míra inflace v ČR: pCR(t) = (PCR(t) – PCR(t-1)) / PCR(t-1)
Míra inflace v USA: pUSA(t) = (PUSA(t) – PUSA(t-1)) / PUSA(t-1)
Relativní forma parity kupní síly: (ECZK/USA(t) – ECZK/USA(t-1)) / ECZK/USA(t-1) = pCR(t) - pUSA(t)
Pokud výsledek je kladný jedná se o depreciaci a pokud výsledek je záporný jedná se o apreciaci.
vt = pCR(t) - pUSA(t) – inflační diferenciál
Teorie parity kupní síly v přesném vyjádření: v = (pCR(t) - pUSA(t)) / (1 + pUSA(t))
Okumův zákon
vyjadřuje vztah mezi poklesem výroby a nezaměstnaností
- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %
- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y
- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce
Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.
Nabídková recese
- k nabídkové recesy dojde když:
a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N
Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.
b) nebo dokonce AS absolutně klesá
Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.
- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %
- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y
- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce
Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.
Nabídková recese
- k nabídkové recesy dojde když:
a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N
Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.
b) nebo dokonce AS absolutně klesá
Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.
Konkurence
a) dokonalá - tržní situace v níž:
1)je značný počet prodávajících a kupujících;
2) produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivka po produktu firmy je vodorovná ( dokonale elastická )
b) nedokonalá - týká se trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po daném produktu je klesající. Pojem nedokonalá konkurence se vztahuje k jakémukoliv typu nedokonalosti - čistému monopolu, oligopolu a nebo monopolistické konkurenci.
Konkurenci dále dělíme na cenovou ( snižování ceny ) a necenovou ( reklama ).Formy ekonomické organizace a základní otázky ekonomického života - ekonomická vzácnost - jedná se o omezenost a užitečnost zdrojů. Užitečný a volně dostupný zdroj nazýváme volným.
Hranice produkčních možností ( PPF ) - PPF je graf znázorňující kombinace statků, které může ekonomika produkovat. Body na hranici představují efektivnost ekonomiky. Efektivnost znamená absenci plýtvání = co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. ( Ekonomika nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně jiného ).Využití PPF - PPF přesně definuje ekonomickou vzácnost: existuje pouze konečné množství lidských a přírodních výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku.
n PPF pomáhá zcela jasně odpovědět na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT. - PPF může ilustrovat inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými
n říležitostmi.Náklady příležitosti - určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se jiné. Náklady ušlé příležitosti znamenají hodnotu ušlého statku nebo služby.
Zákon klesajících výnosů - přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stale menší přírůstky výstupu. Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci
1)je značný počet prodávajících a kupujících;
2) produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivka po produktu firmy je vodorovná ( dokonale elastická )
b) nedokonalá - týká se trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po daném produktu je klesající. Pojem nedokonalá konkurence se vztahuje k jakémukoliv typu nedokonalosti - čistému monopolu, oligopolu a nebo monopolistické konkurenci.
Konkurenci dále dělíme na cenovou ( snižování ceny ) a necenovou ( reklama ).Formy ekonomické organizace a základní otázky ekonomického života - ekonomická vzácnost - jedná se o omezenost a užitečnost zdrojů. Užitečný a volně dostupný zdroj nazýváme volným.
Hranice produkčních možností ( PPF ) - PPF je graf znázorňující kombinace statků, které může ekonomika produkovat. Body na hranici představují efektivnost ekonomiky. Efektivnost znamená absenci plýtvání = co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. ( Ekonomika nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně jiného ).Využití PPF - PPF přesně definuje ekonomickou vzácnost: existuje pouze konečné množství lidských a přírodních výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku.
n PPF pomáhá zcela jasně odpovědět na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT. - PPF může ilustrovat inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými
n říležitostmi.Náklady příležitosti - určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se jiné. Náklady ušlé příležitosti znamenají hodnotu ušlého statku nebo služby.
Zákon klesajících výnosů - přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stale menší přírůstky výstupu. Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci
Poptávka, nabídka, cena
POPTÁVKA - v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží a množstvím, které jsou kupující ochotni si koupit. Tento vztah mezi cenou a množstvím ( nakupovaným ) se nazývá poptávková funkce nebo poptávková křivka. Poptávku dělíme na dílčí ( poptávka po jednom druhu zboží ) a agregátní ( souhrn všech zamýšlených koupí ). Individuální poptávka je pak poptávka jednoho spotřebitele. Dále dělíme poptávku na efektivní koupěschopnou ( ta je dána velikostí důchodu ) a potenciální poptávku ( je dána potřebami )
Zákon klesající poptávky - pokud cena určitého zboží stoupne ( za jinak stejných podmínek ), mají kupující tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Podobně, sníží-li se cena, pak, ceteris paribus, poptávané množství vzroste. Klesající podobu křivky zapřičiňují zejména substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt spočívá v tom, že jak cena jednoho statku roste, snaží se spotřebitelé nahradit ( substituovat ) tento statek statkem jiným.
Důchodový efekt vyplývá z toho, že při růstu ceny jsou spotřebitelé o něco chudší než při ceně dřívější. ( Odvození křivky poptávky viz chování spotřebitele )
Faktory ovlivňující poptávku - cena - cena přímo ovlivňuje poptávané množství
důchod - (průměrný důchod spotřebitelů ) - jestliže důchody stoupají mají lidé tendenci kupovat si téměř všeho více.
cena a dostupnost příbuzného zboží - důležitý je vztah mezi substituty (statky plnícími téměř stejné funkce ), dále vztah mezi komplementy.
vkus nebo preference - vkus představuje souhrn rozličných společenských a historických faktorů.
specifické faktory - např. déšť a poptávka po deštnících atd.
velikost trhu - počet obyvatel.
Posun křivky poptávky se děje proto, že se mění jiné faktory než je cena daného zboží např. vzrůst důchodu vede k posunu poptávkové křivky doprava - k vzestupu poptávky.
Zákon klesající poptávky - pokud cena určitého zboží stoupne ( za jinak stejných podmínek ), mají kupující tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Podobně, sníží-li se cena, pak, ceteris paribus, poptávané množství vzroste. Klesající podobu křivky zapřičiňují zejména substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt spočívá v tom, že jak cena jednoho statku roste, snaží se spotřebitelé nahradit ( substituovat ) tento statek statkem jiným.
Důchodový efekt vyplývá z toho, že při růstu ceny jsou spotřebitelé o něco chudší než při ceně dřívější. ( Odvození křivky poptávky viz chování spotřebitele )
Faktory ovlivňující poptávku - cena - cena přímo ovlivňuje poptávané množství
důchod - (průměrný důchod spotřebitelů ) - jestliže důchody stoupají mají lidé tendenci kupovat si téměř všeho více.
cena a dostupnost příbuzného zboží - důležitý je vztah mezi substituty (statky plnícími téměř stejné funkce ), dále vztah mezi komplementy.
vkus nebo preference - vkus představuje souhrn rozličných společenských a historických faktorů.
specifické faktory - např. déšť a poptávka po deštnících atd.
velikost trhu - počet obyvatel.
Posun křivky poptávky se děje proto, že se mění jiné faktory než je cena daného zboží např. vzrůst důchodu vede k posunu poptávkové křivky doprava - k vzestupu poptávky.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku:
Vycházíme z toho, že spotřebitel je schopen vyjádřit své preference a sestavit tzv. preferenční stupnici.
Indiferenční analýza:
Východiskem této analýzy je indiferenční soubor. To jest soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční soubor můžeme znázornit pomocí indiferenční křivky ( viz příloha 4 ). Pro každou dvojici lze nakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší užitkem kombinací. Soubor indiferenčních křivek dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. Čím je křivka vzdálenější od počátku ( po linii 45° ) tím je MU kombinace větší.
Zákon substituce -Konvexní tvar I- křivky vyplývá ze zákona klesajícího mezního užitku. Pokud je statek X vzácný, potom je spotřebitel ochoten vzdát se více jednotek statku Y, aby získal jednu jednotku statku X. Zákon substituce říká, že vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším. Poměr v němž jsou zboží nahrazována nazýváme mezní mírou substituce (MRS). Vzorec viz příloha.
Linie příjmu - zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. Rovnice viz příloha.
Rovnováha spotřebitele - se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. Platí vzorec viz příloha.
Indiferenční analýza:
Východiskem této analýzy je indiferenční soubor. To jest soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční soubor můžeme znázornit pomocí indiferenční křivky ( viz příloha 4 ). Pro každou dvojici lze nakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší užitkem kombinací. Soubor indiferenčních křivek dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. Čím je křivka vzdálenější od počátku ( po linii 45° ) tím je MU kombinace větší.
Zákon substituce -Konvexní tvar I- křivky vyplývá ze zákona klesajícího mezního užitku. Pokud je statek X vzácný, potom je spotřebitel ochoten vzdát se více jednotek statku Y, aby získal jednu jednotku statku X. Zákon substituce říká, že vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším. Poměr v němž jsou zboží nahrazována nazýváme mezní mírou substituce (MRS). Vzorec viz příloha.
Linie příjmu - zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. Rovnice viz příloha.
Rovnováha spotřebitele - se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. Platí vzorec viz příloha.
1cv. Podnikání
1. Občanský zákoník 40/64 Sb.
Právnická osoba
a) sdružení FO a PO (církve, politické strany, společnosti, družstvo)
b) účelová sdružení majetku (nadace a fondy)
c) jednotky územní samosprávy (obce)
d) jiné (příspěvkové a rozpočtové organizace)
2. Živnostenský zákon 455/91 Sb.
- užší pojetí
Živností není:
a) vyhrazeny státu nebo určité PO (Pošta, tabák a lihoviny)
b) činnost nenaplňující všechny znaky podnikání, tj. využívání duševní a tvůrčí činnosti chráněné autorskými právy (umělecká díla, průmyslové vzory, vynálezy, zlepšovací návrhy, restaurování památek)
c) FO a PO oprávněny k podnikání zvláštním předpisem
- PO: banky, pojišťovny, penzijní fondy, dráha, tele-komunikace, rozhlas a televize, elektrárny;
- FO: právníci, lékaři, auditoři, makléři, znalci a tlumočníci)
d) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor není živností (jsou zajištěny základní služby jako: dodávka energie, vody, plynu, topení, odvoz odpadu), pronájem by se stal živností, pokud by byly poskytovány vedle pronájmu i jiné služby (praní, vaření, žehlení, úklid)
Právnická osoba
a) sdružení FO a PO (církve, politické strany, společnosti, družstvo)
b) účelová sdružení majetku (nadace a fondy)
c) jednotky územní samosprávy (obce)
d) jiné (příspěvkové a rozpočtové organizace)
2. Živnostenský zákon 455/91 Sb.
- užší pojetí
Živností není:
a) vyhrazeny státu nebo určité PO (Pošta, tabák a lihoviny)
b) činnost nenaplňující všechny znaky podnikání, tj. využívání duševní a tvůrčí činnosti chráněné autorskými právy (umělecká díla, průmyslové vzory, vynálezy, zlepšovací návrhy, restaurování památek)
c) FO a PO oprávněny k podnikání zvláštním předpisem
- PO: banky, pojišťovny, penzijní fondy, dráha, tele-komunikace, rozhlas a televize, elektrárny;
- FO: právníci, lékaři, auditoři, makléři, znalci a tlumočníci)
d) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor není živností (jsou zajištěny základní služby jako: dodávka energie, vody, plynu, topení, odvoz odpadu), pronájem by se stal živností, pokud by byly poskytovány vedle pronájmu i jiné služby (praní, vaření, žehlení, úklid)
Rozdělování zisku
– Z vytvořeného zisku musí podnik zaplatit daně a zbytek zisku (tzv. použitelný zisk) rozděluje podle potřeby na zajištění své další činnosti.
Zákon o státním podniku
Podnik je výrobcem zboží, který svou podnikatelskou činnost provozuje samostatně na základě hospodaření na vlastní účet, přitom na sebe bere přiměřené hospodářské riziko. Podnik hospodaří s věcmi a majetkovými právy, svěřenými mu při jeho založení, a dále s věcmi a majetkovými právy nabytými v průběhu jeho podnikání. Věci s nimiž podnik hospodaří, jsou ve státním vlastnictví. Podnik má právo majetek držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy. Čistá hodnota majetku svěřeného podniku při jeho založení tvoří jeho kmenové jmění.
Podnik hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své podnikatelské činnosti. Ze svého zisku hradí podnik odvody a daně státu. Zisk pro provedení odvodů a daní využívá podnik samostatně. Odpisy zůstávají podniku.
Zákon o státním podniku
Podnik je výrobcem zboží, který svou podnikatelskou činnost provozuje samostatně na základě hospodaření na vlastní účet, přitom na sebe bere přiměřené hospodářské riziko. Podnik hospodaří s věcmi a majetkovými právy, svěřenými mu při jeho založení, a dále s věcmi a majetkovými právy nabytými v průběhu jeho podnikání. Věci s nimiž podnik hospodaří, jsou ve státním vlastnictví. Podnik má právo majetek držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy. Čistá hodnota majetku svěřeného podniku při jeho založení tvoří jeho kmenové jmění.
Podnik hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své podnikatelské činnosti. Ze svého zisku hradí podnik odvody a daně státu. Zisk pro provedení odvodů a daní využívá podnik samostatně. Odpisy zůstávají podniku.
2. Teorie spotřebitele
Spotřebitel nakupuje statky, aby uspokojil své potřeby. V rozhodování je omezen svým příjmem. Klíčová otázka: Jak rozdělit svůj důchod mezi nákup jednotlivých statků, aby co nejlépe uspokojil své potřeby?
Racionálně jednající spotřebitel poměřuje dvě veličiny: uspokojení potřeb a náklady.
Jak měřit uspokojení potřeb? Ek. Teorie používá kategorii užitek = subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Dva základní přístupy: užitek je/není měřitelný
1. Užitek je měřitelný
Celkový užitek = vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby, má subjektivní char.
Mezní užitek = vyjadřuje o kolik vzroste TU, jestliže množství spotřebovávaného zboží se zvýší o jednotku.
Zákon klesajícího mezního užitku.
Optimální množstí spitřebitel nakoupí pokud MU = P
Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám.
MU1/P1 = MU2/P2 = MUx/Px
Odvození křivky poptávky:
- při růstu ceny vede k obnovení rovnováhy spotřebitele pokles objemu kupovaného zboží
- při poklesu ceny vede k obnovení rovnováhy spotřebitele růst objemu kupovaného zboží
Pro každou úroveň ceny existuje poptávané množství, odpovídající rovnováze spotřebitele.
Křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku.
Racionálně jednající spotřebitel poměřuje dvě veličiny: uspokojení potřeb a náklady.
Jak měřit uspokojení potřeb? Ek. Teorie používá kategorii užitek = subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Dva základní přístupy: užitek je/není měřitelný
1. Užitek je měřitelný
Celkový užitek = vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby, má subjektivní char.
Mezní užitek = vyjadřuje o kolik vzroste TU, jestliže množství spotřebovávaného zboží se zvýší o jednotku.
Zákon klesajícího mezního užitku.
Optimální množstí spitřebitel nakoupí pokud MU = P
Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám.
MU1/P1 = MU2/P2 = MUx/Px
Odvození křivky poptávky:
- při růstu ceny vede k obnovení rovnováhy spotřebitele pokles objemu kupovaného zboží
- při poklesu ceny vede k obnovení rovnováhy spotřebitele růst objemu kupovaného zboží
Pro každou úroveň ceny existuje poptávané množství, odpovídající rovnováze spotřebitele.
Křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku.
IV. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
- pokud vada výrobku způsobí škodu na zdraví či majetku, odpovídá výrobce
- definuje výrobce, vadu
- výrobce odpovídá za škodu, pokud přesáhne 5 tis. Kč, nelze se jí zprostit
V. Zákon - Obchodní zákoník
- obchodně- závazkové vztahy
- rozeznává vady:
faktické - není jakost, správné údaje
právní - zatížení právem 3. osoby
zjevné
skryté
VI. Zákon o České obchodní inspekci
- pravomoci ČOI a sankce
- dozor nad dodržováním obecně závazných právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele
- zda spotřebitel není klamán nepravdivými údaji
VII. Zákon České zemědělské a potravinářské inspekci
- kontroluje zemědělské a potravinářské a tabákové výrobky v celém řetězci od výroby po prodej
- hygienická nezávadnost
VIII. Občanský zákoník
- prodej zboží v obchodě
- prodej zboží na objednávku, kupní smlouva - náležitosti
- definuje výrobce, vadu
- výrobce odpovídá za škodu, pokud přesáhne 5 tis. Kč, nelze se jí zprostit
V. Zákon - Obchodní zákoník
- obchodně- závazkové vztahy
- rozeznává vady:
faktické - není jakost, správné údaje
právní - zatížení právem 3. osoby
zjevné
skryté
VI. Zákon o České obchodní inspekci
- pravomoci ČOI a sankce
- dozor nad dodržováním obecně závazných právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele
- zda spotřebitel není klamán nepravdivými údaji
VII. Zákon České zemědělské a potravinářské inspekci
- kontroluje zemědělské a potravinářské a tabákové výrobky v celém řetězci od výroby po prodej
- hygienická nezávadnost
VIII. Občanský zákoník
- prodej zboží v obchodě
- prodej zboží na objednávku, kupní smlouva - náležitosti
IX. Zákon o odpadech
- výrobci a dovozci musí zajišťovat na výrobku informace o způsobu využití a zneškodnění obalů
- od 1/1 2001 - zákaz výroby a dovozu obalů v PVC
- sleduje obsah Cd, Hg, Pb v obalu
X. Zákon o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejen
XI. Zákon o cenách
1. ORGÁNY STÁTNÍHO DOZORU
ČZ a PI, ČOI, Státní veterinární správa, Hygienická služba, Celní orgány
2. OCHRANA SPOTŘEBITELE V RÁMCI EU
- zahájení - Jednotný evropský akt
® přepracování a harmonizace technických norem - zboží musí být bezpečné = jediný požadavek
Úloha EU - vytvářet minimální úroveň ochrany spotřebitele
- od 1/1 2001 - zákaz výroby a dovozu obalů v PVC
- sleduje obsah Cd, Hg, Pb v obalu
X. Zákon o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejen
XI. Zákon o cenách
1. ORGÁNY STÁTNÍHO DOZORU
ČZ a PI, ČOI, Státní veterinární správa, Hygienická služba, Celní orgány
2. OCHRANA SPOTŘEBITELE V RÁMCI EU
- zahájení - Jednotný evropský akt
® přepracování a harmonizace technických norem - zboží musí být bezpečné = jediný požadavek
Úloha EU - vytvářet minimální úroveň ochrany spotřebitele
Na výrobku má být:
název, označení výrobce nebo dovozce, hmotnost, množství, míra, velikost, rozměr, složení, minimální trvanlivost (u potravin), použitelnost do (u rychle se kazících potravin), pravidla pro zacházení (v češtině!)
II. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích
- povinnosti podnikatelů při výrobě potravin a tabákových výrobků a uvádění do oběhů
- státní dozor
- definuje potraviny, potraviny živočišného původu, nezávadnost potravin, suroviny, přídavné látky, jakost, datum použitelnosti, datum minimální trvanlivosti
III. Zákon o technických požadavcích na výrobky
- požadavky na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví osob, majetek, životní prostředí
- uplatňování norem a státní zkušebnictví
Technický předpis - právní předpis, který obsahuje technické požadavky na výrobek
Norma - dokument - pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice
Harmonizovaná norma - pokud je určena pro splnění technických požadavků na výrobek vyplývajících z technického předpisu, vztahuje se vždy k předpisu
Vydávání norem zabezpečuje stát (MPO) nebo pověří autorizovanou osobu (PO)
- udílení pokut
II. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích
- povinnosti podnikatelů při výrobě potravin a tabákových výrobků a uvádění do oběhů
- státní dozor
- definuje potraviny, potraviny živočišného původu, nezávadnost potravin, suroviny, přídavné látky, jakost, datum použitelnosti, datum minimální trvanlivosti
III. Zákon o technických požadavcích na výrobky
- požadavky na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví osob, majetek, životní prostředí
- uplatňování norem a státní zkušebnictví
Technický předpis - právní předpis, který obsahuje technické požadavky na výrobek
Norma - dokument - pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice
Harmonizovaná norma - pokud je určena pro splnění technických požadavků na výrobek vyplývajících z technického předpisu, vztahuje se vždy k předpisu
Vydávání norem zabezpečuje stát (MPO) nebo pověří autorizovanou osobu (PO)
- udílení pokut
1. PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY SPOTŘEBITELE
I. Zákon o ochraně spotřebitele
- stanovuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, )koly veřejné správy a oprávnění spotřebitelů
Spotřebitel - FO, PO, která nakupuje výrobky nebo služby za jiným účelem než podnik
Výrobek - věc, která byla vyrobena nebo získána bez ohledu na stupeň zpracování a je určena k nabízení spotřebiteli
Prodávající - podnikatel, který prodává spotřebiteli výrobek nebo službu
Definice povinností prodávajícího:
1) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství
2) prodávat výrobky v předepsané jakosti
3) prodávat za ceny v souladu s cenovými předpisy
4) zákaz diskriminace spotřebitele
zákaz nabídky a prodeje nebezpečných výrobků
zákaz klamání spotřebitele (nepravdivé, neúplné, nepřesné nebo přehnané údaje o výrobku či službě)
5) předvést výrobky na žádost spotřebitele
6) povinnost vydat doklad o koupi
7) při samoobslužném prodeji poskytnout vhodný obalový materiál
8) vykupovat vratné zálohované obaly bez ohledu na množství a vazby na nákup jiného zboží
9) zajistit viditelné a srozumitelné označení výrobku
- stanovuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, )koly veřejné správy a oprávnění spotřebitelů
Spotřebitel - FO, PO, která nakupuje výrobky nebo služby za jiným účelem než podnik
Výrobek - věc, která byla vyrobena nebo získána bez ohledu na stupeň zpracování a je určena k nabízení spotřebiteli
Prodávající - podnikatel, který prodává spotřebiteli výrobek nebo službu
Definice povinností prodávajícího:
1) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství
2) prodávat výrobky v předepsané jakosti
3) prodávat za ceny v souladu s cenovými předpisy
4) zákaz diskriminace spotřebitele
zákaz nabídky a prodeje nebezpečných výrobků
zákaz klamání spotřebitele (nepravdivé, neúplné, nepřesné nebo přehnané údaje o výrobku či službě)
5) předvést výrobky na žádost spotřebitele
6) povinnost vydat doklad o koupi
7) při samoobslužném prodeji poskytnout vhodný obalový materiál
8) vykupovat vratné zálohované obaly bez ohledu na množství a vazby na nákup jiného zboží
9) zajistit viditelné a srozumitelné označení výrobku
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)