Pro podrobnější zkoumání spotřeby domácností se odvozují další dva ukazatele:

2) Disponabilní důchod :

Důchod domácností po zdanění.Od osobního důchodu odečteme veškeré daně z osobního přijmu.


- Nominální HDP či HND :

Vyjádření HDP či HND v běžných cenách.Vlivy změn cenové hladiny se vylučují pomocí cenových indexů, na jejichž základě získáváme reálný HDP či HND.


- Cenové indexy :

1) Index spotřebitelských cen.

2ú Index cen výrobků.

3) Deflátor HDP ( změny cen na trhu ).


- Státní rozpočet :

Fond finančních prostředku, který mají na starosti státní orgány.


- Rozpočtová politika státu ( fiskální ) :

Je ovlivňována ekonomickými prostředky státního rozpočtu.Lze přirovnávat k běžnému účtu naší rodiny, který je v bance a financujeme z něj veškeré naše výdaje.Je v České národní bance.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Druhy cenových indexů

c) implicitní cenový deflátor

- implicitní znamená, že ho nesestavujeme (explicitně, ale vyjde nám

- deflátor = porovnání dvou veličin (rozdíl)

- na rozdíl od CPI a PPI by tento index měl zachytit ceny všech zboží

Q1 … v tomto roce

- kolik letos utratím zato, co bych byl býval utratil, kdybych si to koupil loni

loni jsem si to nekoupil, ale jaké by to bylo letos, kdybych si to loni koupil

Kvantitativní rovnice směny

- všechny prvky v rovnice ovlivňují cenovou hladinu


P * Y = v * M P * Y … nominální produkt

v … rychlost obratu koruny

M … množství peněz, které má ekonomika

k dispozici


- zvýší-li se Y, tak se ceny sníží

- zvýší-li se počet peněz, porostou ceny

- zvýší-li se rychlost obratu, ceny porostou

Cenová hladina

- sleduje vývoj veškerých cen výrobků a služeb, které ekonomika produkuje

- absolutní ceny jsou vyjádřeny částkou, která vyjadřuje konkrétní cenu

- relativní ceny vznikají srovnáním jednotlivých cen různého zboží (svetr = 10 piv), přepočítáváme je na jinou jednotku zboží

- cenovou hladinu měříme cenovými indexy, které jsou váženým (ekonomická důležitost) průměrem vývoje cen jednotlivých sledovaných výrobků a služeb

- váhy jsou dány ekonomickou důležitostí

- sledujeme vývoje cen zboží v období t a t+1, v ekonomice je porovnáváme v jednotlivých letech

Druhy cenových indexů
a) index spotřebitelských cen (CPI)

- vybraný spotřebitelský koš (n = 800 druhů)

- 0 … výchozí rok; 1 … současný rok; n … počet položek spotřebitelského koše

- vyjadřuje kolik musím letos platit za to, za co jsem loni vydal 100 %, loni a letos jsem si to koupil


b) index produkčních cen (PPI)

- vzorec je stejný jako CPI, nejedná se však o ceny maloobchodní, ale velkoobchodní (ceny výrobců)

14. kapitola: Inflace: definice a náklady

K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina.
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny (měřené např. CPI) a měří se takto:

- měří trend průměrné cenové hladiny.
Deflace = opak inflace, nastává, jestliže celk. cen. hl. klesá (je-li dlouhodobá, znamená hlubokou depresi)
Dezinflace = pokles míry inflace.
Hyperinflace – země tiskne ve velkém množství nové papírové oběživo Þ ceny se zvyšují na 100, 1.000, až milion-násobek.

Cenové indexy
- Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
· Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů).
· Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
· Deflátor GNP (= GNPN / GNPR) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.

Problém “indexních čísel” – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.

Dlouhá historie inflace
- Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
- Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.

Index spotřebitelských cen CPI (Consumer Price Index)

– měří výdaje na pevně stanovený koš statků nakupovaných typickým městským spotřebitelem. Celková cenová hladina P. Míra inflace je mírou růstu nebo poklesu cenové hladiny.

- deflace = ceny se snižují nebo míra inflace je záporná.
- hyperinflace = cenová hladina se zvyšuje o tisíc nebo milión procent ročně (Německo 20. let).

Zahraniční hospodářská politika
- všechny ekonomiky jsou otevřené (půjčují si navzájem peníze, obchodují…).
- čisté vývozy = rozdíl mezi dolarovou hodnotou vývozů a dolarovou hodnotou dovozů, “saldo zahraničně obchodní bilance” (aktivní nebo pasivní charakter; hosp. politika USA je zaměřena hlavně na Latinskou Ameriku, Japonsko a Evropu).
- měnové kurzy představují cenu vlastní měny v měnách jiných zemí (snižuje-li se MK, stoupají dovozní ceny a míra inflace roste).

Nástroje
= ekonomická proměnná přímo nebo nepřímo kontrolovaná vládou.

Fiskální politika
- stanovení úrovní zdanění a výdajů k ovlivnění makroekonomické výkonnosti.
· vládní výdaje na statky a služby – vláda jimi stanoví relativní rozsah veřejného a soukromého sektoru.
· zdanění – daně omezují důchody obyvatelstva (vyšší daně = nižší důchod na útratu = omezení výdajů na spotřebu = snížení agregátní poptávky a reálného GNP) + pomáhají stanovovat ceny (ovlivňují tak motivaci a chování firem a jednotlivců).

a) Metoda čisté současné hodnoty investic

- je-li kladná, vyjadřuje čistý přínos investic

- základní hodnota je 0


ČSHI = SHP – K K … kapitálové výdaje


Index ČSHI

- základní hodnota je 1, jedná se o relativní ukazatel

Index ČSHI =

b) metoda vnitřního výnosového procenta

- spočívá v nalezení diskontní sazby (i), při které SHP = K nebo SHP – K = 0; čili ČSHI = 0

- při výpočtu i postupujeme metodou pokusů (snižujeme rozdíl levé a pravé strany, až se rovnají nebo je jejich rozdíl nula)


Postup:

- zvolíme nižší i, při které ČSHI+ je kladná

- dále zvolíme vyšší i, při které ČSHI- je záporná

- dopočet VVP provedeme lineární interpolací





10 % 0 9 %



- počítáme pokusem, protože jsou vztahy nelineární

- VVP je velice oblíbeným ukazatelem

- když bude investice financovaná z VLK, pak VVP má být vyšší než požadovaná výnosnost VLK

- když bude investice financovaná z CK, pak VVP má být vyšší než úroková míra úvěru


Obě metody VVP i ČSHI vycházejí ze stejného principu. Rozdíl je, že ČSHI počítáme s danou i a u VVP vycházíme z předpokladu ČSHI = 0 a i hledáme.


Hodnocení investičních variant
- když existuje pouze jedna možnost investování kapitálu, tak se rozhodujeme, zda zamítnout nebo přijmout

- když existuje více možností investování kapitálu, pak mohou nastat dvě situace

o kapitál stačí pouze na jednu akci, která je z nabízených variant nejvýhodnější

o kapitál stačí na více akcí, a proto musíme stanovit pořadí výhodnost

6.1. ZÁSOBOVÁNÍ

- jak velké zásoby objednat na určité období?

- v jak velkých dodávkách mají být objednané zásoby doručeny?

- kterým zásobám v podniku je nutno věnovat zvláštní pozornost?


minimalizace nákladů


A. Bilance materiálu
- hlavním řešením bilanční rovnice je transformace plánované spotřeby do potřeby dodávek (D) s ohledem na uvažovaný stav zásob

PZ + D = S (M) + KZ
B. Plánování spotřeby materiálu
1. Metoda přímého výpočtu

- používáme u těch materiálů, jejichž spotřeba je proporcionálně závislá na Q a spotřebovávají se ve velkém množství (základní suroviny, základní materiál, pomocné látky)

Ns … norma spotřeby na jednotku produkce

S = Q * Ns * p p … cena (pro peněžní vyjádření)

kNS … koef. vývoje Ns

St = mt-1 * kQ * kNS * kP * Pt-1 kQ … koef. vývoje Q

mt-1 … spotřeba materiálu v předchozím roce v naturálních jednotkách

kP … koef. cen materiálu, Pt-1 cena za jednotku minulé období




2. Metoda indexní

- nejčastější metoda u materiálu, kde neexistuje proporcionální závislost na Q

Index cen výrobců (PPI)

- měří náklady na pořízení určitého koše komodit – pracuje se však s cenami průmyslovými – tj. ve výchozí fázi distribuční sítě a PPI obsahuje i ceny surovin a polotovarů,


inflace = stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny (empiricky – jakýkoliv růst cenové hladiny)

míra inflace = tempo růstu cenové hladiny

otevřená inflace = trvalý růst cenové hladiny

skrytá inflace = situace, kdy levné výrobky bývají nahrazovány dražšími, aniž by tomu odpovídala jejich vyšší kvalita nebo lepší vlastnosti = tzv. fiktivní inovace

potlačená inflace = na trzích existuje všeobecný převis poptávky po zboží a službách a je bráněno tento stav eliminovat růstem cenám (tzv. inflace nerealizované kupní síly nebo inflace vynucených úspor)

deflace = snížení cenové hladiny, tj. měřená inflace nabývá záporných hodnot,

desinflace = zpomalování tempa růstu cenové hladiny, tj. inflace je kladná, ale její hodnota klesá,

stagflace = ekonomika stagnuje nebo klesá a zároveň roste cenová hladina.


Inflace a hodnota peněz

- existuje-li v ekonomice inflace, pak peníze ztrácejí svoji hodnotu = hodnota je dána množstvím zboží a služeb, které můžeme s daným množstvím peněz koupit = hovoří se o kupní síle peněz;

Index spotřebitelských cen (CPI)

- – měří náklady na pořízení určitého pevného koše statků a služeb, který je reprezentativně vyjádřen nákupy městských spotřebitelů – vychází se z cen, které zjišťují pracovníci průzkumem ve vybraných provozovnách, koš statků a služeb se po určité období nemění,

- index cen výrobků (PPI) – měří také náklady na pořízení daného koše statků – od CPI se liší tím, že vychází z cen surovin a polotovarů = měří ceny ve výchozí fáze distribuce;

1. Paascheho cenový index – pracuje s vahami běžného období = åP1.Q1/åPo.Q1; nejznámějším Paascheho cenovým indexem je implicitní cenový deflátor, který je definovaný jako poměr nominálního GDP (vyjádřeného v běžných cenách) běžného období a reálného GDP (vyjádřeného ve stálých cenách) běžného období – měří změnu cen, ke které došlo mezi základním a běžným rokem


Význam rozlišování nominálních a reálných veličin
Nominální GDP měří hodnotu výstupu v daném období v cenách tohoto období, v tzv. běžných cenách.

Reálný GDP měří změny ve fyzickém výstupu ekonomiky mezi různými časovými obdobími tím, způsobem, že ohodnotí všechny statky a služby vyprodukované v obou sledovaných obdobích tzv. stejnými cenami, tj. cenami určitého zvoleného výchozího období; dostaneme ho, když vydělíme nominální GDP implicitním cenovým deflátorem (Yn/Yr) nebo cenovým indexem (CPI=åp1.qo/åpo.qo) (Y = GDPn/deflátor GDP nebo Y = GDPn/CPI)

- vývoj reálného produktu je důležitý proto, že je s ním spojen vývoj nezaměstnanosti – když výroba klesá, míra nezaměstnanosti roste a naopak;

- když podělíme celkový objem reálného produktu počtem obyvatel, získáme GDP na jednoho obyvatele, což je údaj používaný pro srovnání relativní ekonomický vyspělosti různých zemí, dále je možné sledovat růst reálného produktu na osobu za určité období a určit, zda se míra reálného produktu na osobu vůči jiným zemím zrychluje nebo zpomaluje;


Problematika kvalitativního porovnávání ekonomických systémů (rozdíly ekon. systémů a společenských hodnot)


Problematika kvantitativního porovnávání (srovnání národních účtů na bázi nominálních směnných kurzů, na bázi parity kupní síly a naturálních ukazatelů)

Čistý národní produkt (NNP) – získáme ho po odečtení znehodnocení kapitálu od GNP

čisté investice = hrubé investice – znehodnocení kapitálu

čistý národní produkt v tržních cenách = GNP v tržních cenách – a

čistý národní produkt v cenách výr. faktorů = GNP v cenách výr. faktorů – a


Osobní důchod (PI) = NI – nerozdělené zisky firem – příspěvky na soc. a penzijní pojištění – daně z firemních zisků + transfery


Osobní disponibilní důchod (DI) = PI – přímé daně


Alternativní měřítka ekonomické aktivity

Definice cenové hladiny a způsoby jejího měření
cenová hladina = vážený průměr cen všeho zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivého zboží nebo služeb na celkovém produktu – vážený průměr cen je obtížné spočítat, statistikové proto měří vývoj cenové hladiny pomocí cenových indexů;

cenový index = měří částku, kterou je nutno zaplatit za určitý koš zboží v běžném období ve srovnání s částkou, kterou bylo nutno zaplatit v období základním

1. Laspeyresův cenový index – jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti období základnímu, pracuje s vahami základního období = åP1.Qo/åPo.Qo; v praxi se používají dva cenové indexy:

3) Nezohledňuje škody na životním prostředí v širším slova smyslu, ani v úzkém slova smyslu

- kácení lesů, devastování krajiny,…, tedy nezahrnuje nepříznivé vedlejší účinky tržních aktivit – nejsou oceňovány trhem, a proto je nemůže GDP zachytit.

4) není zahrnuta hodnota volného času – pokud ho považujeme za stejné zboží jako domy auta či dovolenou, má volný čas svou hodnotu. Tato hodnota je však příliš subjektivní a proto není započítávána do GDP.


Nominální GDP je celková peněžní hodnota zboží a služeb vyjádřená v běžných cenách neboli v cenách období, kdy jsou daná zboží a služby vyráběny.

Reálný GDP je celková peněžní hodnota zboží a služeb vyjádřená ve stálých cenách, tj. cenách určitého zvoleného výchozího období( k základnímu roku).


Měření cenové hladiny (neztotožňovat s inflací)

Cenová hladina (P) je vážený průměr cen všech zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivých zboží a služeb na celkovém produktu. Pro měření používáme cenové indexy.


CPI (spotřebitelský cenový index) – sestaví se spotřební koš (vyberou se typičtí zástupci spotřebních výrobků), problémem je střet zájmů a problém zastarávání spotřebního koše, váhy v koši se nemění. K měření používáme váhy základního roku. Je to cenový index, který porovnává náklady na koš vybraných komodit v běžném a základním období.