1) aby měl podnik dostatek financí bude potřebovat zdroje, ze kterých bude čerpat.Podle toho dělíme zdroje na vlastní ( ze zisku, odpisů. základního kapitálu ) a cizí ( úvěry, vydáváním cenných papírů ).
Dělení :
1) Vlastní zdroje :
- Základní jmění : Vyjadřuje vlastní zdroje podniku, např. vklady společníků
- Emisní ážio : Rozdíl ve výši stanovení upisovací ceny a nominální ceny
- Rezervní fondy
- Nedělitelné fondy
- Nerozdělený zisk po zdanění
- Prodaný majetek podniku
- Odpisy HIM a NHIM - na pořízení nových investic
2) Cizí zdroje :
- Obchodní úvěr : Úvěr, který neposkytují banky ( dodavatelé ).
- Bankovní úvěr : Poskytují banky
- Půjčka : V hotovosti, poskytují je banky i jiní podnikatelé
- Obligace
2) Dělení zdrojů podle doby používání : a) Krátkodobé zdroje - Výhody : levnější, snažší, rychlejší získávání.
b) Dlouhodobé zdroje
- Možnosti investování peněžních prostředků:
Pokud je dost peněžních prostředků je možnost tyto prostředky investovat a doufat ve správnost naší investice.
Možnosti investování : 1) Do vlastní podnikatelské činnosti
2) Investovat do obchodních společností
3) Investice do běžných prostředků na vkladní účet u banky
4) Investice do podnikání jiného podnikatele
5) Účastnit se kolektivního investování
Zobrazují se příspěvky se štítkemzdroj. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzdroj. Zobrazit všechny příspěvky
3) Ovlivňování alokace zdrojů (snaha o zvýšení efektivnosti)
- MIE aspekt vládní politiky (směřuje k otázkám CO a JAK)
- u TE se předpokládá, že každá MIE otázka bude řešena především trhem
- tržní selhání:
§ zhroucení dokonalé konk. à protimonopolní politika, regulace, rozdělení fm
§ existence významných externalit – vládní podpory
§ diskriminace na trzích práce
4) zavádění programů, kt. ovlivňují rozdělování důchodů
V nejchudších společnostech je málo přebytečného důchodu, který lze odejmout těm, kteří jsou na tom lépe, a poskytnout jej těm nejchudším. Jak však společnosti bohatnou, věnují více zdrojů na humanitární účely. Nejrozvinutější EKO dnes uznávají jako normu, že děti nesmí hladovět v důsledku ek. postavení svých rodičů, že chudí lidé nesmí umírat v mladém věku pro nedostatek peněz na potřebnou lázeňskou péči, že starým lidem musí být dopřáno prožít stáří s určitým důchodovým minimem.
B/ TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY
Teorie veřejné volby je vědní obor ekonomie, kt. studuje, jak vlády rozhodují (o úrovni daní a spol. spotřeby, o rozsahu TR; zkoumá nekonzistence v legisl. rozhodnutích). Teorie veřejné volby si klade otázky CO, JAK a PRO KOHO ve veřejném sektoru.
- u TE se předpokládá, že každá MIE otázka bude řešena především trhem
- tržní selhání:
§ zhroucení dokonalé konk. à protimonopolní politika, regulace, rozdělení fm
§ existence významných externalit – vládní podpory
§ diskriminace na trzích práce
4) zavádění programů, kt. ovlivňují rozdělování důchodů
V nejchudších společnostech je málo přebytečného důchodu, který lze odejmout těm, kteří jsou na tom lépe, a poskytnout jej těm nejchudším. Jak však společnosti bohatnou, věnují více zdrojů na humanitární účely. Nejrozvinutější EKO dnes uznávají jako normu, že děti nesmí hladovět v důsledku ek. postavení svých rodičů, že chudí lidé nesmí umírat v mladém věku pro nedostatek peněz na potřebnou lázeňskou péči, že starým lidem musí být dopřáno prožít stáří s určitým důchodovým minimem.
B/ TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY
Teorie veřejné volby je vědní obor ekonomie, kt. studuje, jak vlády rozhodují (o úrovni daní a spol. spotřeby, o rozsahu TR; zkoumá nekonzistence v legisl. rozhodnutích). Teorie veřejné volby si klade otázky CO, JAK a PRO KOHO ve veřejném sektoru.
Možná řešení:
1) Zlepšení sociální základny
2) Dostatek pracovních příležitostí
3) Osvěta a zajištění informací
4) Poskytnout prostředky pro život (peníze)
Strategie hospodářského rozvoje
Lidské zdroje –
1) Nutnost klást důraz na kvalitu než na množství, tzn. zlepšit sociální základnu
2) Zamezit úniku mozků (intelektuálních lidí)
Přírodní zdroje -
1) Optimálně využít přírodních zdrojů
2) Přechod na soukromé vlastnictví půdy
Kapitál -
1) Umět si zajistit investice z průmyslově vyspělých zemí
2) Kapitál použít na vybudování infrastruktury
3) Nutnost prolomit bludný kruh akumulace peněz
2) Dostatek pracovních příležitostí
3) Osvěta a zajištění informací
4) Poskytnout prostředky pro život (peníze)
Strategie hospodářského rozvoje
Lidské zdroje –
1) Nutnost klást důraz na kvalitu než na množství, tzn. zlepšit sociální základnu
2) Zamezit úniku mozků (intelektuálních lidí)
Přírodní zdroje -
1) Optimálně využít přírodních zdrojů
2) Přechod na soukromé vlastnictví půdy
Kapitál -
1) Umět si zajistit investice z průmyslově vyspělých zemí
2) Kapitál použít na vybudování infrastruktury
3) Nutnost prolomit bludný kruh akumulace peněz
Kapitálové společnosti
Společnost s ručením omezeným – je kapitálová společnost. Její majetek je tvořen zpravidla vklady většího počtu osob fyzických nebo právnických. Jestliže společnost zakládá více společníků, vzniká společnost na základě společenské smlouvy, která musí obsahovat obchodní jméno a sídlo společnosti, předmět činnosti, výši základního jmění, jednotlivé společníky, výši jejich vkladů a způsob splacení majetkových vkladů společníků. Vklady společníků nemusí být stejné. Splacením se stávají majetkem společnosti. Společnost může založit i jediná osoba. V takovém případě nahrazuje společenskou smlouvou zakladatelská listina, která musí obsahovat základní náležitosti vyžadované pro společenskou smlouvu. Zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu. Celý vklad společníka musí být splacen před zápisem do obchodního rejstříku.
Ručení – Společnost ručí za závazky celým svým majetkem. Jednotlivý společníci ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Od okamžiku splacení vkladu se vklad stává majetkem společnosti a společníci již za závazky společnosti neručí.
Zdroj kapitálu – představují klady společníků, kterých může být nejvýš padesát. Vklady společníků musí činit dohromady nejméně 100 000 korun, hodnota vkladu společníka musí být nejméně 20 000 korun. Vklady společníků tvoří základní jmění společnosti.Rezervní fond musí činit nejméně 10 % základního jmění společnosti. Dalším zdrojem kapitálu je vytvořený zisk používaný pro další rozvoj společnosti. Společnost může získat i cizí kapitál.
Ručení – Společnost ručí za závazky celým svým majetkem. Jednotlivý společníci ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Od okamžiku splacení vkladu se vklad stává majetkem společnosti a společníci již za závazky společnosti neručí.
Zdroj kapitálu – představují klady společníků, kterých může být nejvýš padesát. Vklady společníků musí činit dohromady nejméně 100 000 korun, hodnota vkladu společníka musí být nejméně 20 000 korun. Vklady společníků tvoří základní jmění společnosti.Rezervní fond musí činit nejméně 10 % základního jmění společnosti. Dalším zdrojem kapitálu je vytvořený zisk používaný pro další rozvoj společnosti. Společnost může získat i cizí kapitál.
Zdroj kapitálu
- představují členské vklady, které tvoří základ základního jmění. Výši základního jmění určují stanovy, nejméně však musí činit 50 000, Kč při založení družstva. Při svém vzniku je družstvo povinno zřídit nedělitelný fond nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního jmění.
Kompetence řízení – Vrcholným orgánem družstva je členská schůze. Schází se podle stanov, nejméně však jednou za rok. Výkonným orgánem družstva je představenstvo, které je statutárním orgánem družstva.
Ze svých členů volí předsedu, který řídí jednání představenstva. Stanovy však mohou určit, že běžnou činnost družstva řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem.Kontrolním orgánem družstva je kontrolní komise.
Ručení – Družstvo ručí za závazky svým majetkem. Členové za závazky družstva neručí.
Zánik a zrušení družstva – Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
Družstvo může být zrušeno:
1) usnesením členské schůze
2) vyhlášením konkurzu
3) rozhodnutím soudu
4) uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno
5) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno
Členská schůze se může usnést na sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva. Jestliže členská schůze rozhodne o likvidaci družstva, jsou jmenováni likvidátoři a provede se vypořádání likvidačního zůstatku mezi členy družstva.
Kompetence řízení – Vrcholným orgánem družstva je členská schůze. Schází se podle stanov, nejméně však jednou za rok. Výkonným orgánem družstva je představenstvo, které je statutárním orgánem družstva.
Ze svých členů volí předsedu, který řídí jednání představenstva. Stanovy však mohou určit, že běžnou činnost družstva řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem.Kontrolním orgánem družstva je kontrolní komise.
Ručení – Družstvo ručí za závazky svým majetkem. Členové za závazky družstva neručí.
Zánik a zrušení družstva – Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
Družstvo může být zrušeno:
1) usnesením členské schůze
2) vyhlášením konkurzu
3) rozhodnutím soudu
4) uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno
5) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno
Členská schůze se může usnést na sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva. Jestliže členská schůze rozhodne o likvidaci družstva, jsou jmenováni likvidátoři a provede se vypořádání likvidačního zůstatku mezi členy družstva.
Zdroje vnitřní
b) zdroje vnitřní
tvoří je pracovníci uvolnění v důsledku technického rozvoje, změny struktury výroby, kteří chtějí vykonávat náročnější práci nebo chtějí i z jiných důvodů změnit pracoviště
o personální praxe dává zpravidla přednost obsazování volných míst z vnitřních zdrojů – vlastnosti i schopnosti kandidátů jsou již podniku známé, jejich získání vyžaduje nižší náklady a je u nich předpoklad vyšší stability v zaměstnání
o má-li být proces získávání pracovníků efektivní, musí pracovníci, kteří na základě nabídek práce mají být přijati, disponovat určitými vlastnostmi, které odpovídají nárokům pracovního místa – důležité je tedy profesní zaměření uchazeče, jeho dosažená kvalifikace a případně další (pracovní morálka, schopnost spolupráce a komunikace, organizační schopnosti, …)
o na základě získaných informací o pracovníkovi (dotazník, osobní pohovor, popř. psychologické testy) se posoudí míra jeho předpokladů pro přijetí
o v případě většího počtu uchazečů je možno postupovat ve více krocích (předvýběr, vlastní výběr a rozhodnutí z užšího počtu uchazečů)
o rozhodnutí o přijetí si zpravidla provádí ve spolupráci s odbornými liniovými vedoucími (budoucími nadřízenými pracovníků)
o kromě obecných předpokladů jako jsou vzdělání, praxe, znalosti a dovednosti je účelné zjišťovat v některých případech i osobních charakterové vlastnosti (svědomitost, odpovědnost, pracovitost, úroveň motivace, osobní cíle), účelné je někdy i vyžádání hodnocení (reference) od předcházejícího zaměstnavatele uchazeče
o součástí procesu výběru je také naprosto přesné a pravdivé informování uchazeče o požadavcích pracovního místa a o dalších významných skutečnostech, které jsou s výkonem práce spojeny
Hodnocení pracovníků
o jedním z předpokladů kvalifikované personální práce je systém hodnocení pracovníků a jejich výkonu
o tento systém se stává základem pro účelný a efektivní způsob rozmisťování pracovníků
o hodnocení pracovníků a jejich výkonu je též důležitou složkou motivačního systému každé organizace
tvoří je pracovníci uvolnění v důsledku technického rozvoje, změny struktury výroby, kteří chtějí vykonávat náročnější práci nebo chtějí i z jiných důvodů změnit pracoviště
o personální praxe dává zpravidla přednost obsazování volných míst z vnitřních zdrojů – vlastnosti i schopnosti kandidátů jsou již podniku známé, jejich získání vyžaduje nižší náklady a je u nich předpoklad vyšší stability v zaměstnání
o má-li být proces získávání pracovníků efektivní, musí pracovníci, kteří na základě nabídek práce mají být přijati, disponovat určitými vlastnostmi, které odpovídají nárokům pracovního místa – důležité je tedy profesní zaměření uchazeče, jeho dosažená kvalifikace a případně další (pracovní morálka, schopnost spolupráce a komunikace, organizační schopnosti, …)
o na základě získaných informací o pracovníkovi (dotazník, osobní pohovor, popř. psychologické testy) se posoudí míra jeho předpokladů pro přijetí
o v případě většího počtu uchazečů je možno postupovat ve více krocích (předvýběr, vlastní výběr a rozhodnutí z užšího počtu uchazečů)
o rozhodnutí o přijetí si zpravidla provádí ve spolupráci s odbornými liniovými vedoucími (budoucími nadřízenými pracovníků)
o kromě obecných předpokladů jako jsou vzdělání, praxe, znalosti a dovednosti je účelné zjišťovat v některých případech i osobních charakterové vlastnosti (svědomitost, odpovědnost, pracovitost, úroveň motivace, osobní cíle), účelné je někdy i vyžádání hodnocení (reference) od předcházejícího zaměstnavatele uchazeče
o součástí procesu výběru je také naprosto přesné a pravdivé informování uchazeče o požadavcích pracovního místa a o dalších významných skutečnostech, které jsou s výkonem práce spojeny
Hodnocení pracovníků
o jedním z předpokladů kvalifikované personální práce je systém hodnocení pracovníků a jejich výkonu
o tento systém se stává základem pro účelný a efektivní způsob rozmisťování pracovníků
o hodnocení pracovníků a jejich výkonu je též důležitou složkou motivačního systému každé organizace
Zdroje - materiální i nemateriální prvky
Zdroje
= materiální i nemateriální prvky, které jsou nutné k naplnění plánovaných záměrů, např.
- finanční prostředky (peníze)
- personální zabezpečení, zvláště pak v požadované kvalifikační struktuře (lidé)
- kapacity
- materiální zabezpečení (materiál, struktura, kapitál, …)
- informační zabezpečení, know-how
- infrastruktura
= v plánech jsou obvykle uvedeny pouze omezené zdroje (hlavně finanční)
= s ohledem na originalitu sestavovaných plánů můžeme plány rozdělit do dvou skupin:
= rutinní – plány s krátkým časovým horizontem, které se často sestavují (je řada zkušeností, podkladů, standardů), takže vymezení požadavků na zdroje může být velice přesné
= jedinečné – záměry plánů jsou nové, organizace má minimální zkušenosti
Termíny a odpovědnosti
o doba nutná na dosažení cíle
o jsou dalšími atributy, které musí plány obsahovat
o u dlouhodobějších cílů je nutné si vytvořit harmonogram, stanovení určitých milníků (vyrobení výrobku, propagace, prodej, zisk) a sledování harmonogramu
o stanovení určité osoby, která bude za cíl odpovědna, aby byly tyto cíle dosahovány
o schválené plány lze považovat za formu přímých příkazů pro pracovníky, kteří jsou odpovědni za jejich realizaci.
= materiální i nemateriální prvky, které jsou nutné k naplnění plánovaných záměrů, např.
- finanční prostředky (peníze)
- personální zabezpečení, zvláště pak v požadované kvalifikační struktuře (lidé)
- kapacity
- materiální zabezpečení (materiál, struktura, kapitál, …)
- informační zabezpečení, know-how
- infrastruktura
= v plánech jsou obvykle uvedeny pouze omezené zdroje (hlavně finanční)
= s ohledem na originalitu sestavovaných plánů můžeme plány rozdělit do dvou skupin:
= rutinní – plány s krátkým časovým horizontem, které se často sestavují (je řada zkušeností, podkladů, standardů), takže vymezení požadavků na zdroje může být velice přesné
= jedinečné – záměry plánů jsou nové, organizace má minimální zkušenosti
Termíny a odpovědnosti
o doba nutná na dosažení cíle
o jsou dalšími atributy, které musí plány obsahovat
o u dlouhodobějších cílů je nutné si vytvořit harmonogram, stanovení určitých milníků (vyrobení výrobku, propagace, prodej, zisk) a sledování harmonogramu
o stanovení určité osoby, která bude za cíl odpovědna, aby byly tyto cíle dosahovány
o schválené plány lze považovat za formu přímých příkazů pro pracovníky, kteří jsou odpovědni za jejich realizaci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)