Klíčovým prvkem neoklasické revoluce bylo pochopení, jak preference spotřebitelů vstupují do poptávky po komoditách. Neoklas. ekonomové ukázali, že poptávka závisí na MU, a tím poskytli chybějící článek pro úplnou teorii trž. mechanizmu. Osobnosti: W. Stanley Jevons (Anglie), Carl Menger (Rakousko), Léon Walras (Švýcarsko).
Ekonomie blahobytu a HP
Přibližně v době W1 vystupoval A. C. Pigou proti laissez-faire a ve prospěch vládní aktivity; argumentoval tím, že vláda je potřebná k tomu, aby zmírňovala nerovnost, vyvažovala monoporní deformace a korigovala externality. I v současnosti berou velikáni moderní ekonomie na zřetel implikace, jež mají jejich teoretické studie pro HP.
à Keynesiánská revoluce
V roce 1936 se objevilo průlomové dílo Johna Maynarda Keynese – Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Toto dílo znamenalo konec víry v Sayův zákon, kt. vycházel z toho, že nadvýroba není možná. S pomocí keynesiánských pojmů byla přeformulována neoklasická teorie peněz a cenové úrovně již dříve rozpracovaná Alfredem Marshallem a Irvingem Fisherem.
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemekonomie. Zobrazit všechny příspěvky
MODERNÍ KRITIKY
à Chicagská škola
- skupina libertariánů (preference osobní svobody)
- Frank Knight, Henry Simons, Milton Friedman, Friedrich Hayek
- snahy vlády řešit problémy můžou vést ke vzniku řady jiných obtíží
à MAE racionálních očekávání
- založena začátkem 70. let
- Robert Lucas, Thomas Sargent
- systematická MAE pol. usilující o snížení nezam. může vést pouze k inflaci
- pasivní monetární a fiskální pol. je lepší než pol. snažící se vyrovnat každý zvrat hosp. cyklu
à Odpůrci zleva
- socialisté: Marx, Engels; komunisté: Lenin; anarchisté: Proudhon, neomarxisté: Baran, Sweezy
- kapitalizmus trpí fatálními nedostatky, proto musí být nahrazen efektivnějším a spravedlivějším ek. systémem
à Radikální ekonomie
- nová levice
§ odmítá moderní MAE (proti volnému zvyšování cen a mezd à zavedení cen. a mzdové regulace jako způsobu, jak čelit inflaci à nižší nezam.)
§ odmítání imperializmu (americké fy těží z rasistické politiky apartheidu v JA)
§ více spravedlnosti (odpor vůči velkým nerovnostem vytvářeným trhy)
§ odmítnutí tržního mechanizmu (vkusem spotřebitelů manipuluje reklama - podpora triviální spotřeby)
§ demokratické plánování
B/ MARXIZMUS A ALTERNATIVNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
- skupina libertariánů (preference osobní svobody)
- Frank Knight, Henry Simons, Milton Friedman, Friedrich Hayek
- snahy vlády řešit problémy můžou vést ke vzniku řady jiných obtíží
à MAE racionálních očekávání
- založena začátkem 70. let
- Robert Lucas, Thomas Sargent
- systematická MAE pol. usilující o snížení nezam. může vést pouze k inflaci
- pasivní monetární a fiskální pol. je lepší než pol. snažící se vyrovnat každý zvrat hosp. cyklu
à Odpůrci zleva
- socialisté: Marx, Engels; komunisté: Lenin; anarchisté: Proudhon, neomarxisté: Baran, Sweezy
- kapitalizmus trpí fatálními nedostatky, proto musí být nahrazen efektivnějším a spravedlivějším ek. systémem
à Radikální ekonomie
- nová levice
§ odmítá moderní MAE (proti volnému zvyšování cen a mezd à zavedení cen. a mzdové regulace jako způsobu, jak čelit inflaci à nižší nezam.)
§ odmítání imperializmu (americké fy těží z rasistické politiky apartheidu v JA)
§ více spravedlnosti (odpor vůči velkým nerovnostem vytvářeným trhy)
§ odmítnutí tržního mechanizmu (vkusem spotřebitelů manipuluje reklama - podpora triviální spotřeby)
§ demokratické plánování
B/ MARXIZMUS A ALTERNATIVNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Klasická ekonomie: Smith, hlasatel laissez-faire
Adam Smith
§ kniha Bohatství národů – zrod moderní ekonomie (1776)
§ zabýval se základy tvorby cen a rozdělování důchodů, analyzoval různé teorie mezd, první studie o inflaci
§ tržní mechanizmus představuje přirozený samoregulující řád, cenový systém organizuje chování lidí a činí tak automaticky bez centrálního řízení
§ pasáž o neviditelné ruce – nebyl však schopen podstatu myšlenky dokázat
Klasická ekonomie: Malthus a Ricardo
- během následujících 50 let od vzniku Bohatství národů byl odhalen zákon klesajících výnosů
- T. R. Malthus (18/19. stol.) – železný zákon mzdový (růst mezd povede nevyhnutelně k poklesu dělnických mezd na existenční minimum)
David Ricardo
§ Zásady politické ekonomie a zdanění (1817)
§ analýza povahy ek. renty, pracovní teorie hodnoty, břemeno veřejného dluhu, zákonitosti rozdělování důchodu v TE
§ vycházel z toho, že celk. společenský produkt je omezen klesajícími výnosy
John Stuart Mill – Zásady politické ekonomie
Před 100 lety se rodokmen ekonomie rozvětvil. Jedna jeho větev vyrostla z Kapitálu Karla Marxe. Druhá větev pokračovala v tradicích Smithe a Ricarda v dílech neoklasických myslitelů a keynesiánské ekonomie až do současné éry hl. proudu moderní ekonomie.
§ kniha Bohatství národů – zrod moderní ekonomie (1776)
§ zabýval se základy tvorby cen a rozdělování důchodů, analyzoval různé teorie mezd, první studie o inflaci
§ tržní mechanizmus představuje přirozený samoregulující řád, cenový systém organizuje chování lidí a činí tak automaticky bez centrálního řízení
§ pasáž o neviditelné ruce – nebyl však schopen podstatu myšlenky dokázat
Klasická ekonomie: Malthus a Ricardo
- během následujících 50 let od vzniku Bohatství národů byl odhalen zákon klesajících výnosů
- T. R. Malthus (18/19. stol.) – železný zákon mzdový (růst mezd povede nevyhnutelně k poklesu dělnických mezd na existenční minimum)
David Ricardo
§ Zásady politické ekonomie a zdanění (1817)
§ analýza povahy ek. renty, pracovní teorie hodnoty, břemeno veřejného dluhu, zákonitosti rozdělování důchodu v TE
§ vycházel z toho, že celk. společenský produkt je omezen klesajícími výnosy
John Stuart Mill – Zásady politické ekonomie
Před 100 lety se rodokmen ekonomie rozvětvil. Jedna jeho větev vyrostla z Kapitálu Karla Marxe. Druhá větev pokračovala v tradicích Smithe a Ricarda v dílech neoklasických myslitelů a keynesiánské ekonomie až do současné éry hl. proudu moderní ekonomie.
Liberálové
-tradičně zdůrazňují, že nepříznivý stav postižených skupin lze odvozovat ze širších problémů společnosti, včetně problémů diskriminaci a podřízenosti společenských tříd. Naproti tomu konzervativci při vysvětlování osudu znevýhodněných tradičně kladou důraz na význam odlišných skup. hodnot a na zdroje jejich konkurenceschopnosti.
Záporná důchodová daň usiluje o zvýšení důchodů chudých při zachování pobídky k usilovné práci. Zastánci ZDD vidí řešení v tom, že se rodině poskytne zákl. příspěvek a ponechá se jí významná část libovolného zvýšení výdělku na tuto částku.
Kapitola 35 – Prameny změn: alternativní ekonomické systémy
A/ VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ
Historie hlavního proudu ekonomie
à Prvopočátky
- Aristoteles, středověká scholastika – normativní teorie (např. myšlenka spravedlivé ceny – snaha o vyjádření pravé hodnoty komodity)
- scholastikové odmítali úrok z půjček jako nespravedlivé “lichvářství”
- 17/18. stol. – merkantilizmus – HP podporující vojenskou a ek. sílu vznikajících nár. států – před. Anglie a Francie
- 18. stol. – David Hume – mechanizmus přelévání zlata (příliv zlata vede spíš k růstu cen než k růstu produkce)
- fyziokraté - jediným zdrojem hosp. přebytku je zemědělství, snaha o odstranění obch. omezení týkající se obilí (Quesnay)
Záporná důchodová daň usiluje o zvýšení důchodů chudých při zachování pobídky k usilovné práci. Zastánci ZDD vidí řešení v tom, že se rodině poskytne zákl. příspěvek a ponechá se jí významná část libovolného zvýšení výdělku na tuto částku.
Kapitola 35 – Prameny změn: alternativní ekonomické systémy
A/ VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ
Historie hlavního proudu ekonomie
à Prvopočátky
- Aristoteles, středověká scholastika – normativní teorie (např. myšlenka spravedlivé ceny – snaha o vyjádření pravé hodnoty komodity)
- scholastikové odmítali úrok z půjček jako nespravedlivé “lichvářství”
- 17/18. stol. – merkantilizmus – HP podporující vojenskou a ek. sílu vznikajících nár. států – před. Anglie a Francie
- 18. stol. – David Hume – mechanizmus přelévání zlata (příliv zlata vede spíš k růstu cen než k růstu produkce)
- fyziokraté - jediným zdrojem hosp. přebytku je zemědělství, snaha o odstranění obch. omezení týkající se obilí (Quesnay)
DOKONALÁ KONKURENCE A ALOKAČNÍ EFEKTIVNOST
à Alokační efektivnost
K alokační (Paretově) efektivnosti dochází, neexistuje-li žádné přeskupení výroby či spotřeby, které zvýší uspokojení jedné osoby bez snížení uspokojení jiné osoby.
EKO se v tom případě nachází na hranici užitkových možností (UPF). Tato křivka ukazuje vnější mez užitků/uspokojení, které ekonomika může dosáhnout. Zásadní rozdíl proti hranici prod. možností: UPF na obě osy nanáší užitek/hladiny uspokojení. (748)
Ekonomický výsledek vykazuje alokační efektivnost, když je na křivce hranice produkčních možností.
Efektivnost, konkurence a ekonomie blahobytu
Ekonomie blahobytu je obecný termín pro normativní analýzu ek. systémů; pro studium toho, co je na fungování EKO dobré a co je špatné, co je žádoucí a co nežádoucí. Jedno z ústředních témat ekonomie blahobytu se týká efektivnosti dokonale konkurenční EKO.
PRVNÍ VĚTA EKONOMIE BLAHOBYTU: Dokonale konkurenční tržní systém všeobecné rovnováhy bude alokačně efektivní. V tomto systému se všechny ceny statků rovnají MC, všechny ceny faktorů se rovnají hodnotám svých mez. produktů a neex. externality.
K alokační (Paretově) efektivnosti dochází, neexistuje-li žádné přeskupení výroby či spotřeby, které zvýší uspokojení jedné osoby bez snížení uspokojení jiné osoby.
EKO se v tom případě nachází na hranici užitkových možností (UPF). Tato křivka ukazuje vnější mez užitků/uspokojení, které ekonomika může dosáhnout. Zásadní rozdíl proti hranici prod. možností: UPF na obě osy nanáší užitek/hladiny uspokojení. (748)
Ekonomický výsledek vykazuje alokační efektivnost, když je na křivce hranice produkčních možností.
Efektivnost, konkurence a ekonomie blahobytu
Ekonomie blahobytu je obecný termín pro normativní analýzu ek. systémů; pro studium toho, co je na fungování EKO dobré a co je špatné, co je žádoucí a co nežádoucí. Jedno z ústředních témat ekonomie blahobytu se týká efektivnosti dokonale konkurenční EKO.
PRVNÍ VĚTA EKONOMIE BLAHOBYTU: Dokonale konkurenční tržní systém všeobecné rovnováhy bude alokačně efektivní. V tomto systému se všechny ceny statků rovnají MC, všechny ceny faktorů se rovnají hodnotám svých mez. produktů a neex. externality.
Základní ekonomické pojmy
Ekonomie je věda o nejobecnějších souvislostech v ek. Životě společnosti, viděných v jejich celku.
Děli se na :
1) Mikroekonomie – popisuje chování subjektů na trzích.
2) Makroekonomie – zabývá se chováním ekonomiky jako celku.
Ekonomie poskytuje celkový obraz ek. Života v dané společnosti, kde lidé vystupují jako jednotlivé subjekty 0(jednotlivci) nebo ve skupinách jako skupinové subjekty. Podle toho jaké aktivity vykonávají je zařazujeme do těchto skupin:
1) Domácnosti
2) Firmy
3) Vláda = Stát
Tato ekonomické subjekty se setkávají na trhu, který dělíme na :
1) Trh statků a služeb
2) Trh práce
3) Finanční trh (trh peněz)
V každé společnosti se musí řešit tyto 3 základní ek. Problémy:
1) Co vyrábět
2) Jak vyrábět
3) Pro koho vyrábět
Tyto 3 základní ek. Problémy lze řešit těmito ekonomickými systémy (tzn. Způsoby řízení ek. Ve státě)
1) Zvyková ekonomika – na základě zvyku nebo tradice (již se nepoužívá)
2) Tržní ekonomika – ekonomie současné doby
3) Plánovaná ekonomika – Něco jako pětiletky. Fungovaly v zemích východní Evropy
po 2 svět. Války.
4) Smíšená
Děli se na :
1) Mikroekonomie – popisuje chování subjektů na trzích.
2) Makroekonomie – zabývá se chováním ekonomiky jako celku.
Ekonomie poskytuje celkový obraz ek. Života v dané společnosti, kde lidé vystupují jako jednotlivé subjekty 0(jednotlivci) nebo ve skupinách jako skupinové subjekty. Podle toho jaké aktivity vykonávají je zařazujeme do těchto skupin:
1) Domácnosti
2) Firmy
3) Vláda = Stát
Tato ekonomické subjekty se setkávají na trhu, který dělíme na :
1) Trh statků a služeb
2) Trh práce
3) Finanční trh (trh peněz)
V každé společnosti se musí řešit tyto 3 základní ek. Problémy:
1) Co vyrábět
2) Jak vyrábět
3) Pro koho vyrábět
Tyto 3 základní ek. Problémy lze řešit těmito ekonomickými systémy (tzn. Způsoby řízení ek. Ve státě)
1) Zvyková ekonomika – na základě zvyku nebo tradice (již se nepoužívá)
2) Tržní ekonomika – ekonomie současné doby
3) Plánovaná ekonomika – Něco jako pětiletky. Fungovaly v zemích východní Evropy
po 2 svět. Války.
4) Smíšená
POJMY
Ekonomie = zabývá se zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny lidské potřeby
Mikroekonomie – zkoumá především rozhodování jednotlivých tržních subjektů, kterými jsou jednotlivci, firmy a stát
Jednotlivci - rozhodují především o tom kdy, kde, kolik a co si koupí; jejich přání je determinováno jejich cíli v podobě chutí, přání nebo preferencí (tím, že jednotlivci rozhodují o konkrétním množství konkrétního statku, rozhodují současně o objemu a struktuře výstupu společnosti)
Firmy – rozhodují o tom, co budou vyrábět, v jakém množství, jakou stanoví cenu, jakou použijí technologii apod.; rozhodování firmy mikroekonomie zpravidla zužuje na dva základní problémy: na volbu výstupu a volbu ceny
Stát – vytváří pr. normy, v jejichž rámci probíhá ekonomická činnost
- z mnoha činností, které uskutečňují ekonomické subjekty v rámci ekonomického systému, můžeme za základní považovat spotřebu,výrobu a směnu
Spotřeba = impuls pro existenci a rozvoj výroby; spotřebitel rozhoduje o nákupu konkrétních statků a vynakládá na ně svůj důchod
Výroba = charakterizována jako přeměna zdrojů ve statky neboli přeměna vstupů na výstup
Směna = představuje výměnu jedněch statků za druhé, kterou uskutečňují subjekty dobrovolně prostřednictvím trhu; směna na rozdíl od výroby nemění množství výrobků a služeb, ale pouze mění jejich místo
→ má-li ekonomický systém dobře fungovat, měl by plnit následující funkce:
1. alokovat zdroje mezi alternativní užití
2. kombinovat tyto zdroje za účelem výroby statků
3. rozdělovat vyrobené statky
4. vytvářet impulsy pro rozvoj jednotlivce a celé společnosti
→ realizace většiny funkcí se děje prostřednictvím cenového systému; teorie cen je nosným základem mikroekonomie
Mikroekonomie – zkoumá především rozhodování jednotlivých tržních subjektů, kterými jsou jednotlivci, firmy a stát
Jednotlivci - rozhodují především o tom kdy, kde, kolik a co si koupí; jejich přání je determinováno jejich cíli v podobě chutí, přání nebo preferencí (tím, že jednotlivci rozhodují o konkrétním množství konkrétního statku, rozhodují současně o objemu a struktuře výstupu společnosti)
Firmy – rozhodují o tom, co budou vyrábět, v jakém množství, jakou stanoví cenu, jakou použijí technologii apod.; rozhodování firmy mikroekonomie zpravidla zužuje na dva základní problémy: na volbu výstupu a volbu ceny
Stát – vytváří pr. normy, v jejichž rámci probíhá ekonomická činnost
- z mnoha činností, které uskutečňují ekonomické subjekty v rámci ekonomického systému, můžeme za základní považovat spotřebu,výrobu a směnu
Spotřeba = impuls pro existenci a rozvoj výroby; spotřebitel rozhoduje o nákupu konkrétních statků a vynakládá na ně svůj důchod
Výroba = charakterizována jako přeměna zdrojů ve statky neboli přeměna vstupů na výstup
Směna = představuje výměnu jedněch statků za druhé, kterou uskutečňují subjekty dobrovolně prostřednictvím trhu; směna na rozdíl od výroby nemění množství výrobků a služeb, ale pouze mění jejich místo
→ má-li ekonomický systém dobře fungovat, měl by plnit následující funkce:
1. alokovat zdroje mezi alternativní užití
2. kombinovat tyto zdroje za účelem výroby statků
3. rozdělovat vyrobené statky
4. vytvářet impulsy pro rozvoj jednotlivce a celé společnosti
→ realizace většiny funkcí se děje prostřednictvím cenového systému; teorie cen je nosným základem mikroekonomie
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY
EKONOMIE = je to vědní disciplína, která vzniká asi ve 2. pol. 18. st. a její počátky jsou spojeny se jménem anglického ekonoma ADAMA SMITHE
- v r. 1776 vydal knihu „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“
Nejčastější metody používané v ekonomii:
1. Pozorování – zahrnuje pozorování současných jevů historických skutečností, popis jevů, třídění informací a měření veličin
2. Analýza faktů – významná zejména tzv. STATISTICKÁ ANALÝZA
3. Experimenty
Definice ekonomie:
- zkoumá, jak společnost využívá omezené (vzácné) výrobní zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb (užitečné statky) a jak tyto statky rozděluje mezi lidi či skupiny,
- zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozděluje mezi různé skupiny
- je věda o penězích, bankovnictví, kapitálů a bohatství
- je to věda zabývající se společenskou realitou zvanou ekonomika
- EKONOMIE = VĚDA – společenská – využívá materialistických a statistických metod
- EKONOMIKA = praxe
Výrobní faktory
1. Práce – je to cíleně daná činnost člověka, kterou uspokojuje lidské potřeby, práce je lidský kapitál
2. Půda – je to produkt přírody, rozumí se nejen zemědělská půda, ale veškeré přírodní zdroje, není volně dostupná, stále narůstá její vzácnost
3. Kapitál – statky, které již byly vyrobeny a pomocí nich se vyrábí statky jiné, za prvotní výrobní faktor je považována PŮDA a PRÁCE, za druhý výrobní faktor KAPITÁL
- v r. 1776 vydal knihu „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“
Nejčastější metody používané v ekonomii:
1. Pozorování – zahrnuje pozorování současných jevů historických skutečností, popis jevů, třídění informací a měření veličin
2. Analýza faktů – významná zejména tzv. STATISTICKÁ ANALÝZA
3. Experimenty
Definice ekonomie:
- zkoumá, jak společnost využívá omezené (vzácné) výrobní zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb (užitečné statky) a jak tyto statky rozděluje mezi lidi či skupiny,
- zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozděluje mezi různé skupiny
- je věda o penězích, bankovnictví, kapitálů a bohatství
- je to věda zabývající se společenskou realitou zvanou ekonomika
- EKONOMIE = VĚDA – společenská – využívá materialistických a statistických metod
- EKONOMIKA = praxe
Výrobní faktory
1. Práce – je to cíleně daná činnost člověka, kterou uspokojuje lidské potřeby, práce je lidský kapitál
2. Půda – je to produkt přírody, rozumí se nejen zemědělská půda, ale veškeré přírodní zdroje, není volně dostupná, stále narůstá její vzácnost
3. Kapitál – statky, které již byly vyrobeny a pomocí nich se vyrábí statky jiné, za prvotní výrobní faktor je považována PŮDA a PRÁCE, za druhý výrobní faktor KAPITÁL
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)